220 likes | 436 Views
Buněčný cyklus. je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení doba trvání cyklu se nazývá generační doba buněčný cyklus se skládá : a) z fází přípravných (souborně nazývaných jako interfáze) b) mitózy nebo meiózy (dělení buňky).
E N D
Buněčný cyklus • je cyklus, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení • doba trvání cyklu se nazývá generační doba • buněčný cyklus se skládá : a) z fází přípravných (souborně nazývaných jako interfáze) b) mitózy nebo meiózy (dělení buňky)
G0 fáze - fáze, kdy se buňka již dále nedělí, zastavení buněčného cyklu, nastává u diferencovaných buněk • pokud se již buňka nemá dále dělit, vstoupí do G0 (nula) fáze, místo do G1 fáze • G1 fáze (50 %) - buňka roste, tvoří se RNA a proteiny, připravuje se zásoba nukleotidů a enzymů pro replikaci DNA • S fáze (30 %) - DNA se replikuje na dvojnásobné množství, každý chromosom je na konci této fáze zdvojený – tvořený 2 chromatidy • G2 fáze (15 %) - zdvojování organel, vytváří se dělící vřeténko • M fáze (mitóza, meióza) (5 %) - dělení jádra (karyokineze), dělení buňky (cytokineze)
mitóza – dělení, které je typické pro všechny buňky mimo pohlavní buňky • nejprve se dělí jádro a pak celá buňka • probíhá u všech eukaryotických buněk (rostliny, živočichové, houby) 4 fáze: a) profáze b) metafáze c) anafáze d) telofáze
profáze • chromozómy – spiralizace, ztlušťování, jsou barvitelné • zaniká jaderná membrána jádra a jadérko • vzniká dělící (achromatické) vřeténko
metafáze • chromozómy se seřazují do rovníkové (ekvatoriální) roviny v jádře mateřské buňky • dále se navazují pomocí centroméry na vlákna dělicího vřeténka
anafáze • chromozómy se podélně rozdělí • vlákna dělícího vřeténka se zkracují • chromatidy jsou přitahovány kpólům mateřské buňky
telofáze a cytokineze • zanikádělící vřeténko • vzniká jaderná membrána a jadérko • buňka se rozdělí ve dvě dceřinné
Meióza • redukční dělení • probíhá u eukaryotických pohlavních buněk • z jedné buňky mateřské vznikají čtyři buňky dceřiné s polovičním počtem chromozómů • dvě po sobě následující mitózy (heterotypické a homeotypické dělení)
Homotypické dělení: a) profáze I b) metafáze I c) anafáze I d) telofáze I Heterotypické dělení: a) profáze II b) metafáze II c) anafáze II d) telofáze II
PROFÁZE I. • může trvat několik hodin až dní, i několik roků,lze ji rozdělit na 5 etap: • leptotene - (řec. leptos=tenký, tene=nit) – chromosomy se spiralizují • zygotene - (zygon=dvojitá nit) - homologní chromozómy se přikládají podélně těsně k sobě • v některých úsecích na homologních chromosomech dochází k propletení nesesterských chromatid, vznikají tak bivalenty • homologní chromosomy jsou stejně velké, mají stejné umístění centromery, obsahují stejné soubory genů
pachytene - (pachys=tlustý) – každý chromosom v bivalentu se podélně rozdělí vznikají tak 4 chromatidy, v místech propletení nesesterských chromatid dojde k jejich přetržení a k znovuspojení • tento proces se nazývá crossing over a díky němu dochází k výměně genů mezi nesesterskými chromatidami
diplotene- (diplos=dvojitý)- dvojice homologních chromosomů jsou spojeny pouze v místech, kde proběhl c.o, tato místa jsou ve světelném mikroskopu viditelná jako překřížení (chiasmata) • diakineze-(diakino=rozpojuji) - zaniká jaderná membrána a jadérko • chiazmata se posunují ke koncům nesesterských chromatid
METAFÁZE I. • diferencuje se dělicí vřeténko a homologní chromozómy se staví do ekvatoriální roviny navzájem přes sebe přeloženými konci chromatid
ANAFÁZE I. • z každého bivalentu se uvolňují nerozštěpené dvouchromatidové chromozómy a ty se rozestupují k protilehlým pólům dělicího vřeténka
TELOFÁZE I. • vznikají 2 haploidní dceřinné buňky
PROFÁZE II. • odpovídá telofázi předchozího dělení
METAFÁZE II. • probíhá u obou dceřinných buněk vzniklých I.dělením synchronizovaně • chromozómy zaujmou polohu v ekvatoriální rovině
ANAFÁZE II. • dochází k podélnému rozštěpení centromér a k rozchodu jednotlivých chromatid k pólům dělicího vřeténka
TELOFÁZE II. • odpovídá telofázi mitózy