Zemědělská revoluce

1. Zemědělská revoluce • Státy potřebovaly více potravin • Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem • Byly vynalezeny nové postupy a vynálezy Autor: Mrs Sims-King Překlad a úprava: Vít Zahradníček

2. Nevýhody starého systému Lidé museli přecházet přes vaše lány, aby se dostali ke svým. Pole ponecháné ležet ladem Obtížné využívání nových farmářschých postupů Žádné ohrazení Nedostatečné odvodnění Zvířata mohou pošlapat obilí a rozšířit nemoci. Protože máte půdu na rozdílných pozemcích, zabere to čas se k nim dostat.

3. Co s tím? Je to neefektivní systém, který produkuje dost jídla tak akorát pro vaši rodinu a jen velmi málo navíc. Měst rostou, lidé ve městech potřebují potraviny, takže je požadováno jídlo navíc.

4. Co je revoluce a jak mužeme mluvit o zemědělské revoluci? Ale co to má co činit se zemědělstvím? Revoluce je hluboká a často násilná změna.

5. Tedy, byla to velká změna... Co vlastně bylo touto velkou změnou? Vlastně to byly velké změny - a inovace. Tedy ZMĚNY... Nejprve to bylo ohrazování (zejména ve Velké Británii), všude pak nové stroje (jako např. secí), zdokonalení koňského pluhu, hnojení, šlechtění nových odrůd a plemen...

6. Ohrazování? Znamená to uzavírání polí. Otevřená pole byla rozdělena, a každý, kdo mohl prokázat, že vlastní část pozemků, dostal podíl. Pozemky byly ohrazeny ohradami a živými ploty. Na svém pozemku si každý mohl hospodařit, jak chtěl. Stejně tak byly ohrazeny a rozděleny společné “obecní” pozemky.

7. Co to přinášelo za problémy? Nic - pokud jste mohli doložit, že půdu vlastníte, že máte peníze na ohrady a jestli si můžete dovolit platit vyměřovače, aby vám zmapovali půdu, nemluvě o nákladech na “Act of Parliament.”

8. Chtěli tedy lidé, aby jejich půda byla ohrazena? Někteří ano a jiní ne. Jestliže nesouhlasili měli smůlu. Jestliže vlastníci čtyř pětin pozemků souhlasili, mohli si ve Velké Británii vynutit tzv. Act of Parliament - úřední rozhodnutí. Jejich počet rapidně vzrůstal.

9. Byli vítězové a poražení? Ano, bohatší z farmářů a vlastníků půdy získali nejvíc - bohatí se stali bohatšími a chudí chudšími. Lidé, kteří neměli psaný důkaz o vlasnictví všichni ztratili své pozemky. Někteří si nemohli dovolit platit ohrady a museli svou půdu prodat. Tito lidé se buďto stali námezdními dělníky na pozemcích jiných lidí nebo zamířili hledat práci do měst. Jeden farmář řekl: “Vše, co vím je, že jsem měl krávu a Act of Parliament mi ji vzal.”  V některých vesnicích byly selské bouře.

10. Šlechtění? Někteří farmáři se soustředili na šlechtění. Neznamenalo to nic jiného, než připustit k rozmnožování pouze nejlepší a nejsilnější dobytek k rozmnožování. Můžeš porovnat jak tato metoda byla úspěšná: V roce 1710 byla průměrná váha skotu 168 kg, v roce 1795 363 kg

11. Další nové myšlenky: Hnojení Střídání plodin Secí stroj Osvěta Nové pluhy

12. Osvěta?! Ano, o farmaření se psaly knihy, byly zakládány i vzorové usedlosti. Byly zakládány zemědělské úřady, šířící osvětu. Konala se setkání zemědělců se soutěžemi a lidé si mohli vyměňovat názory na nové věci.

13. Ale nebyly zde jen dobré zprávy Nové stroje znamenaly, že bylo k obhospodařování půdy třeba méně lidí - vzrůstala nezaměstnanost, ohrazováním lidé ztráceli půdu - to znamenalo, že neměli kde pěstovat plodiny a měli méně práce - museli se stěhovat do měst. Kromě toho docházelo ke změnám krajiny. Měnil se i tvar vesnic, neboť lidé mohli na svých pozemcích stavět.

14. Byla to revoluce? K některým dramatickým a rychlým změnám v některých vesnicích došlo, ale většina věcí se udála postupně. Byla to tedy spíš evoluce, než revoluce.

15. Tvé úkoly: 1. Zjisti údaje o střídání plodin, jaké byly a jak se střídaly? 2. Co vše se používalo k hnojení? 3. Jak vypadaly nové pluhy? A nakonec si zopakuj Jak se změnilo zemědělství v 18. A 1. pol. 19.stol.