Revoluce 1848

1. Revoluce 1848 uč. 91 - 98

2. 1848 – 49 důležitý mezník – evropské národy měly ujasněny cíle, kterých chtějí dosáhnout, pokud se jim to teď nepodaří, tak se o to pokusí znovu ve 2. pol. 19. stol. • Němci, Italové – snaha o sjednocení Francie – uvolnění poměrů ve státě habsburská monarchie – mnoho národů – různé požadavky

3. Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29

4. Únorová revoluce ve Francii • během revoluce 1830 fr. králem Ludvík Filip – nejprve poměrně liberální vláda • po pokusu o atentát utužil režim – tajná policie, cenzura, omezována svoboda projevu • odpůrci se scházeli na tzv. reformních banketech – hl. otázkou reforma volebního systému • únor 1848 zákaz jednoho z reformních banketů – v Paříži vypuklo povstání • pouliční nepokoje, které přerostly v revoluci

5. Francie se stala republikou, král a vláda prchli za hranice • všeobecné hlasovací právo, volby do národního shromáždění • nebyly splněny požadavky dělníků – vůdce socialista Louis Blanc – požadovaly právo na práci • červnové povstání dělníků poraženo • nová ústava – prezident volený na 4 roky • prosinec 1848 prezidentem synovec Napoleona Ludvík Bonaparte

6. Ludvík Napoleon velmi oblíbený • prosinec 1851 státní převrat – velké pravomoci – nechal si je odhlasovat plebiscitem • prosinec 1852 prohlásil se císařem – opět potvrzen plebiscitem • Napoleon III. (1852 – 1870), vládl stylem zvaným bonapartismus (tvrdá vláda + sliby a drobnější ústupky)

7. Revoluce v Itálii • vliv revoluce ve Francii • Apeninský poloostrov stále rozdělen do několika států • na severu odpor proti Habsburkům • risorgimento (obrození, vzkříšení) – revoluční hnutí za sjednocení Itálie • povstání proti Rakousku potlačeno 1848 maršálem Radeckým v bitvách u Custozzy a Novarry • na jihu bouře proti španělským Bourbonům

8. Radeckého pomník na Malostranském náměstí kolem roku 1900 http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Radeck%C3%BD_z_Rad%C4%8De

9. Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29Itálie před sjednocením

10. Sardinské království jediné v italských rukou – král Karel Albert – zavedl ústavu prohraná válka s Rakouskem - červenec 1848 bitva u Custozzy Karel Albert předává vládu synovi Emanuelu Albertovi • sjednocení Itálie se podaří pod jeho vládou, ale až 1861 a bude se jednat o postupný proces připojování

11. Revoluce v Německu revoluční hnutí spojeno s myšlenkou sjednocení Německa Německý spolek = 30 států zprávy o revolucích ve Francii a Itálii – zastrašení panovníci ustupovali jaro 1848 ve Frankfurtu zasedal sněm o sjednocení Německa – vypracovat ústavu konstituční monarchie volby do všeněmeckého parlamentu – poslanci se však nedokázali dohodnout o podobě státu : velkoněmecká koncepce ( včetně Rakouského císařství) nebo maloněmecká koncepce – převahu by tak získalo Prusko pozvání do Frankfurtu za české země odmítl František Palacký – padá velkoněmecká koncepce

12. Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29Německo před sjednocením

13. vypracována ústava – císařem zvolen pruský král Fridrich Vilém IV. pruský král nabízenou korunu od poslanců (od ulice) odmítl – přijal by ji pouze od králů a knížat zemí Německého spolku poslanci neměli mocenské prostředky, jak svoje rozhodnutí prosadit pruský král potlačil jednotlivá povstání vojensky (v Prusku, Sasku, Bádensku a Falci) – upevnilo se postavení Pruska v Německém spolku červen 1849 frankfurtský sněm rozehnán v čele Německého spolku zůstává Rakousko pokus o sjednocení Německa svobodnou volbou zástupců lidu se nezdařil

14. Revoluce v habsburské monarchii • situace nejsložitější – 3 velké celky – rakouské země, země Koruny české a země Uherské království – řada národů • 3 revoluce zároveň ( Vídeň, Praha, Uhry) • situace v Německu měla vliv – Rakousko členem Německého spolku

15. Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29

16. Cíle národů: • nejjednodušší v Rakousku – rakouští Němci privilegovaný národ – požadovali pouze liberalizaci poměrů a vytvoření ústavy • totéž požadovali Češi + národnostní požadavky • Čeští Němci – velkoněmecká koncepce – s tím nesouhlasí Češi • Maďaři – touha po samostatnosti – v Uhersku jich byla pouze 1/3 – ostatní národy – maďarizace – tudíž měly národnostní požadavky

17. Revoluce v Rakousku • březen 1848 povstání ve Vídni • odvolán kancléř Metternich • císař Ferdinand přistoupil na všechny požadavky • slib ústavy • Uhersko – autonomie • ústava vydána v dubnu – ovšem velmi neliberální • květen druhé povstání ve Vídni – ústava odvolána • císař prchl do Innsbrucku • červen – nepokoje v Praze – potlačeny Windischgrätzovým vojskem • září zrušeno poddanství, robota a všechny další poddanské povinnosti

18. Vídeňské barikády http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:J%C3%B3zsef_Heicke23.jpg

19. snaha potlačit povstání v Uhrách vedla k třetí říjnové revoluci ve Vídni – v listopadu krvavěpotlačena • císař přesídlil raději až do Olomouce • sněm se přesunul do Kroměříže http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kromeriz_-_Velke_namesti,_pohled_smer_Arcibiskupsky_palac.JPG

20. prosinec 1848 – Ferdinand nezvládal situaci – předal vládu synovci – osmnáctiletému Františku Josefovi I. • březen 1849 nová oktrojovaná ústava (vnucená = vydaná panovníkem bez souhlasu sněmu) - sněm rozehnán • 1851 ústava zrušena

21. Ferdinand I. (V.) František Josef I.

22. Revoluce v Uhrách • usilovali o samostatnost • Maďaři v čele s Lajosem Kossuthem proti císaři a rakouské armádě • zůstali osamoceni, odmítali přistoupit na požadavky jiných národů v Uhrách - maďarizace (maďarština úředním jazykem) – proti nemaďarské národy • březen 1849 problémy Habsburků v severní Itálii, Maďaři prohlásili Habsburky za sesazené • v dubnu 1849 vyhlásili samostatnost Uher • nové vlny bojů – pomoc ruského cara Rakousku – srpen 1849 revoluce poražena (u Világose) • početná emigrace (Kossuth) • Uhersko dále součástí habsburské monarchie

23. Revoluce v českých zemích • březen 1848 schůzka měšťanů v pražských Svatováclavských lázních – petice císaři – liberální, státoprávní a národnostní požadavky • kladná odpověď císaře Ferdinanda • rozdělení společnosti na českou a německou – zveřejněno Palackého psaní do Frankfurtu, kde odmítl českou účast na sjednoceném Německu čeští Němci do Frankfurtu své zástupce vyslali • červen – slovanský sjezd v Praze – postavení slovanských národů v monarchii, přeměna ve federaci • sjezd přerušen – v Praze vypukly boje • 12.6. - 17.6. revoluční boje na barikádách

24. Boje na pražských barikádách Spisovatel, novinář a politik Josef Václav Frič, mladý vůdce povstalců / http://abicko.avcr.cz/2008/6/05/svatodusni-boure--pokus-o-revolucni-povstani-v-praze-v-cervnu-roku-1848.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Praha_Barricades_1848.jpg

25. generál Windischgrätz bombardoval Prahu (jeho manželka náhodnou střelou zabita, když se vyklonila z okna) • kapitulace Prahy, stanné právo, pronásledování revolucionářů • sjezd se rozešel • vyostření vztahů mezi Čechy a Němci • čeští radikálové chystali revoluci o rok později na květen 1849 = májové spiknutí – prozrazeno – spiklenci pozatýkáni • tresty smrti změněny na dlouholeté žaláře (Sabina, Frič)

26. http://www.nacr.cz/vystavy/osmicky/exhibition.aspx?ex=katalog&id=1&rok=1848http://www.nacr.cz/vystavy/osmicky/exhibition.aspx?ex=katalog&id=1&rok=1848