Arnošt Lustig

1. Arnošt Lustig 9. ročník

2. Arnošt Lustig Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: A. Bauer: Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/ český jazyk, nakladatelství Rubico, 2005. J. Soukal: Literární výchova pro II. stupeň základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, SPN Praha, 1998. J. Košťák: Literatura 1. díl, Fortuna Praha, 1994. M. Sochrová: KOMPLETNÍ PŘEHLED české a světové LITERATURY, Fragment, 2007. M. Štemberková: ILUSTROVANÉ DĚJINY literatura V ČESKÝCH ZEMÍCH, Fragment, 2000. M. Hánová a kol.: Odmaturuj z literatury, DIDAKTIS, 2002.

3. Obsah: • Arnošt Lustig • Židovský původ • Esej Arnošta Lustiga • Po osvobození • Emigrace • Esej Arnošta Lustiga • Dílo • Romány, novely, povídky • Noc a naděje • Démanty noci • Dita Saxová • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou zpravy.idnes.cz

4. Arnošt Lustig • nar. 21. prosince v Praze • český židovský spisovatel a publicista světového významu • autor řady děl s tematikou holocaustu dejepis.zskrestova.cz xman.idnes.cz knihovnaslany.cz

5. Židovský původ • pocházel z rodiny maloobchodníka • 1941 z rasových důvodů vyloučen z měšťanky • učil se krejčím, pracoval v ozdobnické dílně • 1942 odsunut do terezínského ghetta • od roku 1944 prošel koncentračními tábory Osvětim, Buchenwald • 13. dubna uprchlz transportu smrti do Dachau (na útěku 3x odsouzen k trestu smrti – povídka Tma nemá stín) slovnikceskeliteratury.cz

6. Esej Arnošta Lustiga z 11. listopadu 2009 „Věšení na lampy jsem zažil v roce 1945. S židovským kamarádem jsme utekli z pochodu smrti až do Prahy. (Cestou nás třikrát chytili a odsoudili k smrti a třikrát jsme utekli.) V Praze jsme zažili revoluci. V Rytířské ulici byl obchod Wolf a Schleim, kde byli gestapáci. Revolucionáři je vytáhli ven, pověsili za nohy, polili benzinem a zapálili. Zažil jsem za války různé krutosti, ani tahle se mi nelíbila. Krutost a milosrdnost Nemohu říct, že jsem litoval gestapáky, byli to strašní surovci. Havlovi se někdy vyčítá měkkost, byl stejně nezkušený jako my všichni. Humanista, moralista v Masarykově duchu. Pro něj je morálka stejně důležitá jako kyslík. Má potřebu zůstat čistý, je to úžasná lidská vlastnost. Nenechá se pošpinit politikou, může se mýlit, ale nenechá se pošpinit. Vybavuje se mi jeho první amnestie. Každá amnestie má dvě stránky, první lepší a druhou nepěknou. Někteří zločinci se nezmění. Když jsme udělali interview pro Life, vzal jsem rodinu na Slovensko. Objednali jsme si spací vůz do Starého Smokovce. Hned jak jsme vstoupili do vlaku, viděli jsme tam opilé propuštěné zločince. Žena a děti z nich měly strach. Tázal jsem se, jestli amnestie byla prozíravá. Havel otevřel vězení, ve kterém sám seděl čtyři roky. Připomíná mi to přísloví, že kdo bude milosrdný ke krutým, bude nakonec krutý k milosrdným.“ Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/arnost-lustig-tatinek-mi-rikal-ze-jestli-existuje-zaslibena-zeme-je-to-tahle-zeme-g1x-/kavarna.asp?c=A091109_161017_kavarna_bos

7. Po osvobození • vystudoval novinařinu (Mladá fronta, Zemědělské noviny, Židovský věstník) • dopisovatel bojů izraelsko-arabské války (1948, 1949) • v Izraeli se oženil s Věrou Weislitzovou • 1950 – 1958 reportér a režisér Českého rozhlasu • 1959 – 1961 vedoucí kulturní redakce týdeníku Mladý svět • 1961 – 1968scénárista Čs. filmu romove.radio.cz

8. Emigrace • po invazi vojsk Varšavské smlouvy v r. 1968 • krátce žil v Izraeli • potom v Jugoslávii • od r. 1970 v USA (přednášel film a literaturu na American University Washington D. C.) • po listopadu 1989 jezdil pravidelně do Česka • 1995 – 1997 šéfredaktorem české mutace časopisu Playboy • převážně žil v Praze blesk.cz

9. Esej Arnošta Lustiga z 11. listopadu 2009 „Dvacet let uplynulo od doby, kdy jsem se vrátil, a předtím dvacet let, kdy jsem byl mimo tuhle zemi. Podruhé už bych neodešel, i když je pravda, že mám stále americké občanství. Před líčením návratu možná stojí za to říct, kdy a proč vlastněčlověkodchází. U někoho hraje roli povaha. Znal jsem v Americe kameramana Baťku, který odešel, protože říkal, že nesnese pocit, když mu nedají pas. Jsou lidé, kteří chtějí procestovat svět a nesnášejí, když jim někdo zavírá dveře. A někdo zas odejde, protože si něco myslí o morálce, politice a filozofii a cosi mu bytostně nevyhovuje. Jestli najde, co hledá, to nevím. Ale základním právem člověka je odejít ze své země a zase se do ní vrátit. Nejlepší právo, o jakém jsem kdy četl. Do Československa jsem přijel hned po Listopadu. Časopis Life chtěl, abych dělal interview s Dubčekem, Havlem a Černíkem. Zaplatili mi letenku a za honorář jsem mohl jet i s celou rodinou. Odjeli jsme hned, asi třetí den po těch událostech. Všichni lidé byli vůči mně vstřícní. Byli nadšení, asi jako když se narodí dítě, slavnostní nálada. Zázrak. Najednou Čechům, ke kterým historie nebývá vlídná, spadla svoboda do klína. Moc jsem v tom revoluci necítil. Byla to všesvětová revoluce. Podíleli jsme se na výsledcích. Nezažil jsem první světovou válku a rozpad Rakousko-Uherska, muselo to být podobné. Havel mě pozval na první schůzi vlády, tak jsem šel, protože jsem se nikdy žádné schůze vlády neúčastnil. Líbilo se mi, že řekl: "Za mé vlády se na lampy věšet nebude." To mi znělo dobře. Výraz věšet na lampy je morbidně básnický.“ Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/arnost-lustig-tatinek-mi-rikal-ze-jestli-existuje-zaslibena-zeme-je-to-tahle-zeme-g1x-/kavarna.asp?c=A091109_161017_kavarna_bos

10. Dílo • zachycuje osudy, dívek, žen a starých lidí(nejvíc zranitelní) • ve svých prózách hledá smysl lidství a podstatu lidského bytí • příběhy jsou povídky nebo novely • své příběhy neustále přepracovává • tematika holocaustu • tzv. druhá vlna válečné prózy (50. a 60. let – soustředění na psychiku a vztah jedince k době) • vydává osobní zpověď (chtěl dceři vylíčit tuto dobu) databazeknih.cz

11. Romány, novely, povídky Arnošta Lustiga Noc a naděje (sbírka povídek, 1957; zfilmováno) Démanty noci (sbírka povídek, 1958; zfilmováno) Ulice ztracených bratří (sbírka povídek, 1959; zfilmováno) Dita Saxová (povídka, 1962) Nikoho neponížíš (sbírka povídek, 1963) Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (povídky, 1964; televizní film, 1965) Bílé břízy na podzim (novela, 1966) Hořká vůně mandlí (sbírka povídek, 1968) Miláček (román, 1969) Ulice ztracených (kniha povídek, Německo, 1973) Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (próza, Kanada, 1979) Král promluvil, neřekl nic (próza, Kanada, 1990) Tma nemá stín (novela, Čs.spisovatel, 1991) Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (novela, Odeon, 1992) Colette, dívka z Antverp (kniha, 1992) Dům vrácené ozvěny (román, 1994) Bílé břízy na podzim (román, 1994) Sen pražského šamesa (text kantáty na hudbu Hermana Berlinského) Kamarádi (román, 1995) Neslušné sny (1.díl sebraných spisů, 1995) Porgess (1995) Propast (1996) Oheň na vodě (1998) Krásné zelené oči (1999) Tma nemá stín (2000) Lea z Leewardenu (2000, 2.vyd.) Zasvěcení (2002) Interview (výběr z rozhovorů; 2002) 3 x 18 (Portréty a postřehy) (2002) Okamžiky. Arnošt Lustig vzpomíná na Otu Pavla (2003) kultura.eurozpravy.cz

12. Sbírka sedmi povídek inspirovaných vlastními zážitky autora v terezínském ghettu Vyprávějí o lidech, kteří si i v děsivých životních podmínkách dokázali zachovat svou lidskou důstojnost a víru v základní lidské hodnoty. Některé zachycují mládí, zmrzačené v podmínkách ghetta, jiné velikost lásky tváří v tvář hrůze očekávaného transportu a některé otevřenou vzpouru proti násilí. Autor sugestivně líčí život v ghettu, zpupnost německých důstojníků, zbabělost, která se v určitém okamžiku mění v hrdinství, i jímavou bezmocnost starých lidí, odsouzených k vyhlazení. Všechny povídky oslavují ryzího člověka, deptaného, ale žijícího nadějí, že na světě nemůže natrvalo převládat zlo a násilí. databazeknih.cz

13. Sbírka povídek, obsahuje povídku Tma nemá stín, která byla podle scénáře, na kterém se A. L. rovněž podílel, v režii Jana Němce roku 1964 zfilmována a patří ke klenotům české kinematografie. Kniha povídek a novel Démanty noci byla vydána poprvé v nakladatelství Mladá fronta v roce 1958. V češtině a četných překladech pak vyšla ve světě ještě několikrát. Spolu s románem Dita Saxová patří nejen k vrcholům Lustigovy tvorby, ale také do zlatého fondu poválečné literatury. http://cs.wikipedia.org/wiki/Arno%C5%A1t_Lustig topzine.cz amazonek.cz

14. Román Dita Saxová, příběh dívky, která přežila válku a neunesla mír, patří ke klasice české literatury. Poprvé vyšel v roce 1963. V novém vydání pro Nakladatelství Franze Kafky autor doplnil a prohloubil psychologii postav, zvláště u Dity Saxové, kde literárně zpracoval nové poznatky o životě románové předlohy, které získal při cestě po Izraeli v roce 2010. O dívce, která se vrací z koncentráku a není pro své otřesné zážitky schopná navázat normální život; kvůli nejistotě v poválečném světě nakonec odjíždí do Švýcarska a páchá sebevraždu. academiaknihy.cz topfun.centrum.cz

15. 1964 – novela podle skutečné události z roku 1943 v Itálii. Tehdy Němci na Sicílii zajali bohaté židovské podnikatele s americkými pasy, pod záminkami z nich vymámí jejich peníze a ožebračí je, pak je pošlou s mladou tanečnicí Kateřinou do plynu. Ta si to jako jediná uvědomí, vytrhne dozorci pistoli a zastřelí ho, i když ví, že vzpoura je marná. antikvariaty.cz fdb.cz

16. Markéta Mališová • publicistka a nakladatelka • začínala jako režisérka dokumentárních filmů • s Arnoštem Lustigem napsala knihy O ženách a O spisovatelích • publikuje populární články o Franzi Kafkovi, rozhovory s Arnoštem Lustigem • mnoho let spolu objížděli svět s přednáškami o literatuře • mluvil o ní jako o své bohyni • v roce 2009 debutovala povídkou v edici Česká povídka • v roce 2002 se stala ředitelkou Centra Franze Kafky • je šestnáct let manželkou malíře Josefa Hnízdila radio.cz

17. Když zemřela Arnoštova žena Věra, stala se Markéta Mališová pro žijícího klasika české literatury nejbližší bytostí. Každodenně mu pomáhala zapomenout na zlou nemoc. Vedle Arnoštových milovaných dětí Pepina a Evy, kteří žijí v zahraničí a poslední týdny se oba téměř přestěhovali do Prahy, stála Markéta po boku spisovatele až do poslední chvíle, než 26. února 2011 zemřel. "Jsem zamilovanej. Je to tak krásný, že všechno ostatní se zmenší do velikosti špendlíkové hlavičky," řekl Lustig Magazínu DNES. Zdroj: http://kultura.idnes.cz/pro-me-jsi-jen-ty-a-psani-rikaval-lustig-sve-posledni-lasce-malisove-1p3-/literatura.aspx?c=A110304_112014_literatura_jaz http://kultura.idnes.cz/ commons.wikimedia.org

18. Smrt Arnošt Lustig zemřel 26. února 2011 ve věku čtyřiaosmdesáti let. Spisovatel pět let bojoval se zákeřnou nemocí, rakovinou. V lidské povaze je tvářit se, že se to vlastně nestalo Přečtěte si část rozhovoru s Arnoštem Lustigem pro Magazín MF DNES z 27. ledna. Přinesla vám nemoc i něco dobrého? Je to třeba lekce v pokoře. Uvědomíš si, že lidské tělo je jako auto - pořád jezdí, pak začne cukat, ale nic vážného, je to jen nějaká hadička, která se uvolnila. Když montér vezme kleště, hadička zase drží. Jenomže v těle je nespočet hadiček... A když jsem si uvědomil křehkost existence, stal jsem se pokornějším. Moje maminka vždycky radila: „Važ si svýho zdraví,“ a já jsem odsekával: „Jak mi můžeš říkat takový blbosti,“ ale ona měla pravdu. Dokud jsi zdravý, tak toho o pokoře ještě tolik nevíš... A potom mi taky připadá zajímavá ta moje současná slabost, člověče - objevil jsem kvalitu slabosti. Slabost může mít nějakou kvalitu? Slabost ti vezme sebevědomí. Už se nepřeceňuješ, už se ani nedoceňuješ, spíš se začínáš podceňovat a objevuješ svoje křehčí, slabší stránky.

19. Téma: Arnošt Lustig – 9.ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)