Přednáška č. 3 Controlling zásob

1. Přednáška č. 3Controlling zásob • Pojem zásoby a jejich klasifikace • Pozitivní efekty držby zásob • Negativní efekty držby zásob • Účtování zásob • Nástroje a úlohy řízení zásob

2. zásoby a jejich klasifikace • Členění zásob je možné z pohledu: • Manažerského • kontrola • plán • Ekonomického • náklady • rentabilita • Účetního • způsob účtování • způsob ocenění • Controllingového • reporting • analýza • Marketingového • systémového • Zásoby jako druh majetku – viz znalost rozvahy

3. Mezi pozitvní efekty držby zásob patří především: • využívání množstevních slev, okamžitě výhodných cen, či úspěšné spekulace na trhu, • vyšší objemy jednotlivých nákupů a s tím spojené nižší nákladyna objednávkový a přijímací proces. Podmínkou je, že tento efekt převýší zvýšené náklady z objemu, • většími pojistnými zásobami se snižují rizika ve výrobě, • možnost v sobě tlumit negativa vyplývající z rozdílu požadavků jednotlivých funkčních procesů podniku, které na sebe navazují (viz nákup-výroba-prodej), • rovnoměrnější využívání výrobních kapacit, • výhody u typu speciálních zásob. Pozitivních efektů držby zásob může být a jistě je i více.

4. Mezi negativní efekty držby zásob patří především: • náklady držby zásob, • náklady související s pořízením zásob, • náklady při nedostatku zásob, • náklady na objednávání a přejímání zásob, • náklady vzniklé znehodnocením zásob, • náklady vázaného kapitálu v zásobách. • apod.

5. Účtování zásob • Účtování zásob ve finančním účetnictví • způsob A • způsob B • Účtování zásob v manažerském (nákladovém účetnictví) • jednookruhová soustava účetnictví • dvouokruhová soustava účetnictví • kombinace • Účtování zásob vlastní výroby

6. Možný oceněný tok zásob v podniku je následující:

7. Kritické položky zásob Problém řízení zásob v takové úrovni, aby pozitivní efekty převažovaly negativní efekty držby zásob je základní a určující nejen pro controlling, ale i pro celý podnikový management. V případě, že má podnik rozsáhlé zásobovací aktivity, nebo je tento proces v podniku zásadní, řešíme většinou problematiku zásob speciálním systémem controllingu zásob. Zájmovou oblastí controllingových úloh budou ty zásoby, kde lze dosáhnout nejvyššího efektu, zde mluvíme o tzv. „kritických položkách“ V reálném prostředí se budeme vždy ptát na dvě základní otázky a to: 1) Kdy objednat či vyrobit zásobu? 2) Kolik objednat či vyrobit? Většinou lze využít následujících úloh controllingu zásob: • lineární programování, především v plánování produkce a tedy i zásob výrobků, • síťové modely, jako např. metoda PERT či její modifikace CPM se sice více používají u investic, ale zásoby někdy vystupují i v tzv. pozici „investiční“, • deterministické metody řízení zásob, kdy tyto metody pomáhají manažerům při rozhodování jaké množství jednotlivých položek objednávat, • plánování materiálových požadavků (MRP-Material Requirement Planning), řízení zásob systémem Just-in-time, popř. TQM, • stochastické modely řízení zásob.

8. Náklady na pořízení a udržování zásob Obecné pojetí problematiky řízení zásob je patrné z následujícího schématu – obecně EOQ

9. Modelování zásob • Determintistické modely • EOQ • POQ Model EOQ zjednodušeně:

10. Model POQ zjednodušeně

11. Model MRP

12. Závěry z modelování zásob • Z provedené diskuse a kritiky uvedených modelů řízení a tedy i controllingu zásob lze odvodit tyto poznatky: • všechny uvedené modely mají za cíl určit takové množství zásob, aby aby bylo dosaženo minimálních nákladů s jejich držbou, • modely EOQ a POQ nejvíce zjednodušují realitu a snaží se stanovit konstantní výši pravidelné dodávky, • model MRP, resp. JIT vychází z velkého množství informací, které popisují realitu co nejvěrněji a pomocí těchto modelů právě chceme stanovit potřebnou výši dodávky materiálu, jehož transformace plně uspokojí zákazníka (viz odvolávky), • model MRP je tedy vhodný pouze pro velké výrobní podniky, • model JIT je vhodný zatím především pro podniky s obchodním zaměřením či jednoduchou montáží, navíc je úzce spjat s modely řídícími kvalitu, • modely EOQ a POQ jsou relativně jednoduché a nevyžadují výraznou datovou základnu a náročný software, lze zde využít i tabulkových procesorů. Za negativní je zde možné považovat, že u těchto modelů lze v praxi poměrně obtížně stanovit parametry, se kterými model počítá, např. ztráty z nedostatku a náklady na skladování. Dále je nutné připustit i kritiku, že při větší rozmanitosti výroby a tím i zásob není v praxi tempo čerpání zásob konstantní a tím se i výpočty modelů komplikují a přestávají být efektivní, • velkou předností modelu MRP je poměrně přesné plánování výroby a zásob a tedy i možná minimalizace nákladů ve vztahu k zásobám. Významnou výhodou zde může být zdroj informací z vhodně řešeného účetního systému (např. manažerského účetnictví), který může poměrně přesně sledovat tok zásob systémem a zároveň platí, že tento systém může umožňovat průběžné a reálné zaúčtování pohybu zásob na aktuální bázi. Nevýhodou je však již uváděná organizační a softwarová náročnost. Tento nedostatek lze částečně kompenzovat některými nástroji ovlivňujícími usnadnění využívání takovéhoto systému, jako jsou např. čárové kódy, číselníky apod. Zde je nutné informace samozřejmě pořizovat včas a přesně, resp. nutnost využít drahý naprogramovaný algoritmus co nejvíce s ohledem na jeho nákladovost, • stochastické a pravděpodobnostní modely se většinou ve finančním controllingu nevyužívají a jsou řešeny především ve strategické úrovni managementu zásob. • Osobně lze souhlasit s tvrzením, že modely controllingu zásob jsou však většinou využívány spíše managementem než samotnými controllery. Samozřejmě i zde závisí na kompetencí, kterými je controller či controllingový útvar vybaven. Uváděné modely mohou být samozřejmě zabudovány i do úloh manažerského účetnictví,

13. Ukazatele řízení zásob • Obrátka zásob • Doba obratu zásob • Zásoby na konci období • Změna stavu zásob • Zásoby v ukazatelích finanční analýzy

14. Kontrolní otázky k přednášce č.3 • Vysvětlete pojem zásoby? • Jaká jsou pozitiva a negativa držby zásob? • Jaké členění zásob znáte? • K čemu slouží modelování zásob? • Vysvětlete základní princip možných modelových přístupů v controllingu zásob? • Jak se počítá obrátka a doba obratu zásob? • Jak je možné účtovat zásoby – zákl. principy účtování zásob? • Jak zásoby oceňujeme? • Co jsou to kritické položky zásob? • Znázorněte graficky obecný model řízení nákladů s pořízením a udržování zásob? Pozn.: Pokud znáte odpovědi na položené otázky můžete přistoupit ke studiu dalších oblastí controllingu.