HISTORIE PLANETY ZEMĚ

1. HISTORIE PLANETY ZEMĚ • STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET • METODY URČOVÁNÍ STÁŘÍ: HOROTVORNÉ POHYBY POHYBY KONTINENTŮ ROZBOR HORNIN, JEJICH VZNIK A ULOŽENÍ ROZBOR A ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ ORGANISMŮ (FOSILNÍ ZÁZNAM) • HISTORICKÁ GEOLOGIE, PALEONTOLOGIE, STRATIGRAFIE

2. GEOLOGICKÁ OBDOBÍ ZEMĚ

4. PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ • na počátku období byla Země ještě žhavá • není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje • postupně se tvoří plynný obal, obsahuje CO2, N2, NH3, CH4, H, He a vodní páry • Země se začíná ochlazovat, dochází ke kondenzaci vodní páry a vznikají tzv. praoceány • vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra), atmosféra, hydrosféra • život neexistuje, probíhají jen chemické reakce • trvá asi 600 - 700 milionů let, před 4700 (?) miliony let.

5. PREKAMBRIUM (PRAHORY A STAROHORY)

6. PRAHORY • vytváří se prvotní zemská kůra • dochází ke vzniku organických látek z jednoduchých anorganických látek (př: sacharidy, aminokyseliny, primitivní bílkoviny, sloučeniny podobné dnešním nukleovým kyselinám) • organické látky se shlukují v různorodé útvary, u kterých se po čase začne zachovávat určitá genetická informace - vznik prabuňky (prabuňka vznikla asi před 3,5 miliony let) • nejstarší zkameněliny jsou kulovité a vláknité útvary v jižní Africe - doklad života v prahorách

7. STAROHORY • vznik buňky • mnoho jednobuněčných organismů - podobali se dnešním bateriím a sinicím, pak i dokonalejší členění • rozvoj skupin řas - zvětšuje se množství kyslíku, v atmosféře vzniká ozónová vrstva • buňky se při rozmnožován přestávají oddělovat a vznikají kolonie, a některé buňky se začínají specializovat na určité funkce např: příjem potravy - vznik vícebuněčného organismu • ve starohorním moři 3 skupiny organismů: autotrofní rostliny – fotosyntetizují živočichové - pohlcují částečky potravy houby - živí se rozpuštěnými organickými látkami

10. STROMATOLITY

13. PRVOCI LÁČKOVCI KROUŽKOVCI ČLENOVCI ŘASY

14. VÝVOJ PEVNINY VE STAROHORÁCH

15. PRVOHORY • GEOLOGICKÝ VÝVOJ: KALEDONSKÉ A HERYNSKÉ (VARISKÉ) VRÁSNĚNÍ = horotvorné děje, doprovázené magmatickou činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny

16. PANGEA – JEDINÝ KONTINENTTETHYS - OCEÁN

17. POSTUPNÉ ROZPADÁNÍ PANGEY NA KONCI PRVOHOR

18. ČLENĚNÍ: STARŠÍ PRVOHORY KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON MLADŠÍ PRVOHORY KARBON PERM

19. BIOLOGICKÝ VÝVOJ = VÝVOJ ŽIVOTA: • KAMBRIUM A ORDOVIK ve vodním prostředí vznikli trilobiti, ostnokožci a první obratlovci, rozvíjely se řasy. Ke konci ordoviku vznikly bažiny.

20. FOSILIE (ZKAMENĚLINY)JÁDRA A OTISKYTRILOBITI – VŮDČÍ ZKAMENĚLINY PRVOHOR

25. SILUR A DEVON v moři vznikly koráli a rybovití praobratlovci, na souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky, plavuně a kapradiny

27. ORDOVIK SILUR DEVON

28. KARBON v důsledku vrásnění popadaly přesličky a plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí). Rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, jehličnany). Rozvoj hmyzu, štírů, stonožek

29. KARBONSKÝ PRALES

30. KARBONSKÁ VÁŽKA

31. PERM ochlazení jižní polokoule mělo za následek vymření trilobitů rozvoj obratlovců (důkazem jsou nálezy zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů), nahosemenných rostlin

32. RYBY

33. OBOJŽIVELNÍCI

34. KRYTOLEBCI

36. Kontinentální drift: počátky rozpadu Pangey na přelomu prvohor a druhohor na litosférické desky, které se vzdalují. • Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové podnebí (změny životních podmínek – vymírání druhů).

37. ROZPAD PANGEY – LAURASIE A GONDWANA

38. papergallery.ic.cz/jzdejiny.htm