PA vhodné pro jedince s mentálním postižením

1. PA vhodné pro jedince s mentálním postižením Mgr. Vendula Baboučková

2. Příčiny a prevence mentální retardace Mentální retardace může být způsobena jakoukoli okolností, která narušuje vývoj mozku před narozením, během porodu nebo v raném dětství. Nejrozšířenější je Downův syndrom, fetální alkoholový syndrom a syndrom fragilního X (Vada pohlavního chromozomu X, přenašečkami jsou matky a jejich synové jsou ohroženi postižením, zatímco dcery jsou ohroženy tím, že budou přenašečkami, a někdy tím, že budou slabě postiženy.) Ve třetině případů se příčinu nedaří zjistit.

3. Příčiny mohou být roztříděny takto: Genetická vybavenost Problémy během těhotenství Problémy při porodu Problémy po porodu Chudoba a kulturní omezení

4. 1.Genetická vybavenost Jsou následkem abnormality genů zděděných po rodičích, odchylek při spojování genů nebo jiných genových poruchách způsobených během těhotenství infekcemi, příliš velkým osvitem rentgenovými paprsky nebo jinými faktory. S mentální retardací se pojí více než 500 genetických chorob. Př.: - fenylketonurie - ojedinělá genová porucha metabolismu, je způsobena vadným enzymem.Při nemoci dochází k poruše štěpení bílkovin a následně k poruchám CNS. - Downův syndrom je příkladem poruchy chromozomů. K chromozomálním poruchám dochází sporadicky a jsou způsobeny přílišným množstvím nebo přílišným nedostatkem chromozomů, případně změnou struktury chromozomu. - Syndrom fragilního X je ojedinělá genová porucha nalézající se na pohlavním chromozomu a je hlavní zděděnou příčinou mentální retardace.

5. 2.Problémy během těhotenství Užívání alkoholu nebo drog těhotnou matkou může způsobit mentální retardaci dítěte. Poslední výzkumy prokázaly, že také kouření zvyšuje nebezpečí mentální retardace. Mezi další nebezpečí patří podvýživa, některé látky znečišťující prostředí Některá onemocnění matky během těhotenství, jako například toxoplazmóza, cytomegalovirus (původcem infekční mononukleozy),zarděnky a syfilis. Těhotné ženy nakažené virem HIV mohou přenést virus na dítě, což může vést k budoucím nervovým poškozením.

6. 3.Problémy při porodu Přestože mozek dítěte může poškodit jakýkoli stav nezvyklé zátěže, nedonošenost a nízká porodní váha předpovídají vážné problémy častěji než jakékoli jiné podmínky.

7. 4.Problémy po porodu Dětské nemoci, jako například černý kašel, plané neštovice, spalničky či získaná meningitida a encefalitida, mohou poškodit mozek. Poškození mozku nastává také při úrazech, například úderem do hlavy či při tonutí. Nenapravitelné narušení mozku a nervové soustavy může způsobit olovo, rtuť a jiné toxiny v životním prostředí.

8. 5.Chudoba a kulturní omezení Mentální retardace potkává i děti ze sociálně slabých vrstev následkem podvýživy, nedostatečné hygieny, nedostatkem lékařské péče. Děti ze znevýhodněných oblastí mohou být také kulturně omezeny v mnoha společenských a každodenních zkušenostech, kterých se dostává jejich vrstevníkům. Výzkumy ukazují, že tento nedostatek stimulace může vést k trvalému poškození a může se stát příčinou mentální retardace.

9. Co je mentální retardace? Označení mentální retardace se váže na následující tři kritéria: člověk má inteligenční kvocient (IQ) nižší než 70-75 má vážná omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě - tedy komunikaci, péči o sebe sama, rodinném životě, sociální schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělání (čtení, psaní, základy matematiky) a uplatnění v komunitě a práci. tento stav trvá od dětství, vymezeného jako věk 18 a méně. Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince vzhledem ke všem aspektům jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná.

10. Kolik lidí je postiženo mentální retardací? Průměrně jde zhruba o 3 – 4 % populace. Mentální retardace je desetkrát běžnější než mozková obrna a postihuje dvacetpětkrát více lidí než slepota Mentální retardace přetíná hranice rasy, etnika, vzdělání, společnosti a ekonomického zázemí. Může se objevit ve vaší rodině.

11. Jak mentální retardace ovlivňuje schopnosti člověka? Vliv mentální retardace se mezi lidmi velmi liší, stejně jako se liší rozpětí schopností mezi lidmi, kteří mentálně retardovaní nejsou. Mimořádný význam má pro lidi s mentálním postižením podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná ranná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentální retardací vést nezávislý život v běžné společnosti.

12. Zdravotní klasifikace pojem mentální postižení / mentální retardace - je to stav (ne nemoc) charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, který vzniká v průběhu vývoje jedince a je obvykle provázen poruchami adaptace, tj. nižší schopností orientovat se v životním prostředí. Nedostatek v adaptace na prostředí souvisí také se zpomaleným, zaostávajícím vývojem, s omezenými možnostmi vzdělávání a s nedostatečnou sociální přizpůsobivostí. Uvedené příznaky mohou mít různou intenzitu a mohou se projevovat samostatně nebo ve vzájemných kombinacích.

13. Nejpoužívanějším kritériem při vyjádření kvantitativního standardu mentálního postižení je výsledek vyšetření, vyjádřený stupněm inteligence, tzv. inteligenční kvocient (IQ). Hodnota IQ vyjadřuje úroveň rozumových schopností jedince vzhledem k jeho věku. Definice mentálního postižení s vyjádřením IQ vychází z rozdělení testovaných jedinců podle výše IQ do různých skupin

14. Kategorie mentální retardace F70 – lehká mentální retardace (69 – 50 IQ) F71 – středně těžká mentální retardace (49 – 35 IQ) F72 – těžká mentální retardace (34 – 20 IQ) F73 – hluboká mentální retardace ( 20 a níže ) F 78 - jiná MR .Tato kategorie by měla být použita pouze tehdy, když stanovení stupně intelektové retardace pomocí obvyklých metod je zvláště nesnadné nebo nemožné pro přidružené senzorické nebo somatické poškození, např. u slepých, hluchoněmých, u jedinců s těžkými poruchami chování nebo u tělesně postižených osob. F 79 - nespecifikovaná MR.MR je prokázána, není však dostatek informací pro zařazení osoby do některého z uvedených stupňů MR.

15. Sport a sport. organizace INAS – FIDInternationalSportsFederationforPeoplewithMental Handicap. Mezinárodní organizace, která řídí sport mentálně handicapovaných ve světě. Byla založena v roce 1986 a v roce 1993 se jako spoluzakladatelská organizace podílela na vzniku IPC – Mezinárodního paralympijského výboru. První oficiální účast sportovců s mentálním handicapem na paralympijských hrách byla zaznamenána v roce 1996 (plavci a atleti). 2004 v Káhiře byl potvrzen INAS-FID jako součást IPC.

16. SOI - SpecialOlympicsInternational Hnutí Speciálních Olympiád Nemá nic společného s paralympijských hnutím Vlastní pojetí soutěží Kategorie dle zaslaných výkonů a výkonů v semifinálových kolech Max. 8 sportovců v každé kategorii Všichni jsou odměněni (3 medaile, pak stužky) Přizpůsobené sporty – pro ty, kteří nejsou schopni závodit dle pravidel soutěží. Neklasifikované výsledky. Doprovodné programy – společenské večery, přednášky, workshopy, semináře atd..

17. Český svaz mentálně postižených sportovců (ČSMPS) ČSMPS je vedle Hnutí Speciálních olympiád jednou ze dvou organizací, zabývajících se sportovními aktivitami osob s MP v České republice. Založeno v roce 1992, dr. Josefem Kvapilíkem Od svého vzniku je svaz členem Unie zdravotně postižených sportovců a Českého paralympijského výboru. Zpřístupnil sport všem zájemcům, na různých úrovních - od soutěží v rámci ústavu, školy či klubu, přes městské či regionální soutěže k soutěžím mistrovství České republiky. Samostatnou kapitolu pro ty skutečně nejlepší představuje reprezentace České republiky na mezinárodních soutěžích

18. Již v roce 1992 se naši sportovci zúčastnili 1. paralympiády mentálně postižených v Madridu • Koncem roku 2001 měl svaz 2780 členů ve 24 sportovních klubech, z nichž mnohé byly složeny z několika oddílů. Zájem o činnost ve svazu neustále vzrůstá, ale nárůst členské základny se vedení ČSMPS snaží regulovat s důrazem na co největší kvalitu členské základny a organizace oddílů.

19. Struktura soutěží ČSMPS zahrnuje nabídku soutěží od oddílových, přes klubové, regionální až po soutěže v rámci České republiky a soutěže mezinárodní. V roce 2001 se uskutečnilo celkem 11 mistrovství ČR (v závorce uveden rok konání prvního MČR organizovaného ČSMPS): Lyžování (1994),florbal (1999),basketbal (1993),plavání (1992), atletika (1993), tenis (1996), cyklistika (1998),kopaná (1996), přespolní běh (1998), malá kopaná(1999), stolní tenis (1992).

20. V systému regionálních a republikových soutěží jsou, na rozdíl od soutěží světových, pravidelně zavedeny kategorie A a B. Kategorie A je určena žákům, studentům a absolventům zvláštních škol, praktických škol a odborných učilišť, kategorie B je určena sportovcům z pomocných škol, stacionářů a ústavů sociální péče. Sportovci kategorie B mohou v případě zájmu startovat v kategorii A, opačný postup není možný

21. Uplatnění jógových a psychomotorických cvičení u mentálně postižených

22. Jóga racionální systém tělesných a duševních cvičení, který vznikl před více než třemi tisíci lety cílem je pomoci každému z nás dosáhnout maxima svých možností a prožít trvalé zdraví a štěstí. Pomocí jógy si můžeme vylepšit zdraví, prodloužit produktivní věk daleko za přijímanou normu a zároveň zlepšit kvalitu svého života. Cvičení se zaměřují na odvětví jógy zvané Hathajóga.

23. Hathajóga spočívá v práci s tělem na strukturní úrovni péčí o správnou polohu obratlů, zvyšováním ohebnosti a zpevněním svalů a šlach. Zároveň masíruje a regeneruje vnitřní orgány. Kožní, trávicí, lymfatická, kardiovaskulární a dýchací soustava jsou zbavovány toxinů a odpadních látek. Nervová a endokrinní soustava se dostávají do rovnováhy a jsou vyladěny. Mozkové buňky jsou dobře vyživovány a stimulovány. Konečným výsledkem je zvýšená duševní čistota, emocionální stabilita a celkový pocit pohody.

24. Účinek jógy velký potenciál jako efektivní terapie chronických onemocnění a stavů, které se těžko léčí konvenčními léčebnými metodami. děti s Downovým syndromem a jinými vývojovými poruchami, které cvičí jógu, často překvapí rychlým zvládnutím základních pohybových, komunikativních a poznávacích schopností. Podobně může pravidelná jóga pomoci dětem s poruchami učení vyvinout větší koncentraci, dosáhnout rovnováhy a vyrovnanosti v běžném denním životě. Jedinými požadavky jsou kvalifikované instrukce a pravidelné cvičení.

25. Využití jógy Základem jógy je přijetí našich limitů, ať jsou jakékoliv, především námi samotnými. V denní praxi se postupně učíme překročit své limity, jeden po druhém a touto cestou je možné dosáhnout skutečného a trvalého úspěchu. Při práci s dětmi s postižením dělíme jógu do pěti základních kategorií cvičení: (1) ásany, neboli polohy těla; (2) pránájáma, neboli dechová cvičení; (3) očistná cvičení; (4) hudební a zvuková terapie; (5) hluboká relaxace. Ásana znamená knižně "pozice" či "držení těla".

26. Psychomotorika je systém tělesné výchovy, který využívá pohybu jako výchovného prostředku. Hovoří se o výchově pohybem. Nesoustřeďuje se pouze na rozvoj pohybových schopností, na tělesnou zdatnost, ale i na psychickou a společenskou složku osobnosti každého jedince. Dbá, aby cvičení odpovídalo úrovni pohybových schopností žáků a bere v úvahu i jejich psychické vlastnosti a také vztahy k jiným lidem. V psychomotorice se klade důraz na uvědomování si vlastních pocitů a citů. Cílem psychomotoriky je harmonická osobnost z hlediska fyzického, psychického i společenského.

27. Psychomotorická cvičení a hry Cílem výuky by mělo být šťastné dítě mající prožitek z pohybu. V psychomotorice se vždy pracuje s jednotlivci, potom ve dvojicích až po skupinu.Nejdříve se jednotlivec s pomůckou seznámí. Snaží se získat co nejvíce poznatků o vlastnostech předmětu (druhu materiálu, barev, tvaru, velikosti, aj.). Potom se seznamuje s možnostmi využití daného předmětu při jednotlivých činnostech a hrách. Základem je získat pohybem co nejvíce zkušeností o osobě z hlediska fyziologického, kognitivního a emocionálního a umět je využívat pro své sebepoznání, sebezdokonalování, ale i chování a jednání.