Socioekonomická geografie

1. Socioekonomická geografie Přednáška č.2 – Úvod do studia socioekonomické geografie II

2. Rozdělení geografie • Teoretická geografie - základní geografické pojmy, struktura geografických disciplín, vývoj geografie, postavení v systému věd • Fyzická geografie – přírodní část krajiny (klimatologie, hydrologie, pedologie……..) • Sociální (socioekonomická, humánní) – svět vytvořený člověkem • Regionální geografie – vztaženo k určitému regionu

3. Socioekonomická geografie • Sociální (socioekonomická, humánní) geografie – viz předmět studia geografie, zde se zdůrazněním sociálně geografických objektů a složek krajiny, sociálně geografických vztahů a pravidelností. • Poznatky socioekonomické geografie jsou užitečné při např. formování zásadních politických rozhodnutích v oblasti lokalizace velkých průmyslových objektů, zařízení technické a sociální infrastruktury, sociálních opatření, územní regulaci……..

4. Geografie obyvatelstva Geografie sídel Geografie zemědělství Geografie průmyslu Geografie služeb Geografie dopravy Geografie cestovního ruchu Politická geografie Kulturní geografie Behaviorální geografie ……… ……… ………. Rozsah socioekonomické geografie

5. Smysl geografického poznání: • Porozumění prostoru - pochopení existujících pravidelností na Zemi • Porozumění místu - vystižení jedinečnosti, unikátnosti lokality • Porozumění regionu - identifikování specifických oblastí na Zemi, jež se liší od jiných • Porozumění hierarchie - poznání významového postavení místa či regionu • Porozumění prostorových vztahů - vysvětlení vazeb mezi místy a regiony

6. Pravidelnosti na Zemi Přírodní Společenské Výšková stupňovitost Klimatické pásy …. Christalerova teorie centrálních míst Zipfovo pravidlo …

7. Porozumění místu • Místo je část, výsek geografického prostoru, ve kterém se utvářejí silné sociální i ekonomické vazby a vzniká identita místa. Místo má vlastnosti ve smyslu site ( = parcela, stanoviště, tj. můžeme ho popsat pomocí jména, nadmořské výšky, typické vegetace či klimatu). Zároveň je místo součástí nějaké situace, která určuje jeho relativní polohu a vztahy vůči ostatním místům. Vlastnosti místa ve smyslu „site“ • Vztahy mezi prostorem a místy jsou často nejasné, prostor je často zaměňován za místo a naopak. Navštěvujeme místa, ale žijeme v prostoru. Prostor je abstraktnější pojem než místo.

8. Síla místa versus unifikace Sense of place - smysl, význam místa Placelessness - vytváření uniformních míst, která potírají specifičnost původních ( městská centra, okrajové vilové čtvrtě měst, nákupní zóny)

9. Porozumění regionu Definice regionu • část geografické sféry se specifickým rozmístněním, uspořádáním a mírou integrace přírodních a socio-ekonomických prvků a procesů mající vlastní prostorovou strukturu svnitřní zákonitou podobností, která je odlišná od okolních prostorových jednotek (Šotkovský) • region je území vněmž existuje soubor specificky definovaných a funkčně nebo fyzicky souvisejících sítí (Vencálek) • regionem se rozumíúzemní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů a obcí (pragmatické hledisko , zákon 148 o podpoře RR)

10. Základní typy regionů • Homogenní – region vymezený na základě jedné či více společných charakteristik (např. regiony dle míry nezaměstnanosti, s lokalizací automobilového průmyslu, dle zahraničních investic…..) • Heterogenní/Funkční – vazby v regionu jsou vzájemně provázány, na rozdíl od předchozího typu je vymezen na základě interakcí a uzavřenosti funkčních vazeb. Má jednotnou charakteristiku jevů.

11. Hierarchické úrovně prostorového uspořádání Lokální – obytná funkce, základní obslužné a pracovní prvky Mikroregionální – každodenní pohyb obyvatel. Základním integračním faktore je vztah jádra zázemí Vyšší regionální – komplexnější forma prostorových vztahů (hierarchie středisek, rozvojové osy). Migrační proudy a služby vyšších forem (dojížďka na VŠ, regionální banky) Porozumění hierarchie

12. Porozumění hierarchie Hierarchické úrovně prostorového uspořádání • Národní – relativní uzavřenost ekonomických, poltických a kulturních vazeb. Komplexní hierarchie středisek osídlení • Nadnárodní - velké geografické a sociokulturní útvary. Značně vnitřně integrované • Globální – všeobecná závislost na přírodním prostředí. Polarita sever v. jih

13. Principy regionálního rozvoje Soudobé pojetí RR je komplexní zlepšovaní regionálních charakteristik. • Integrace ekonomických, sociální a environmentálních cílů • Zdůraznění kvalitativní podstaty parametrů Růst více či méně ekonomická kategorie spojená s kvantitativní změnou charakteristik, např. růst příjmů, zaměstnanosti…) v. Rozvoj (komplexní kvalitativní progres, nutné geografický přístup)

14. Základní přístupy k RR • Divergenční přístup – rozdíly mezi jednotlivými regiony se přirozeně a trvale zvětšují (lepší těží ze svého postavení a stávají se ještě lepšími) • Konvergenční – přirozenou vývojovou tendencí je vyrovnávání rozdílů mezi regiony (např. kapitál se přelévá tam kde je levná prac. síla a tím v daném regionu klesá nezaměstnanost)