R.Jenkins – tvůrce známé klasifikace zkroucení chování u děti a nezletilých

1. Moderní metody diagnostiky a korekce dětí s poruchou pozornosti spojené s hyperaktivitou (Attention Deficit Hyperactivity Disorders - ADHD) prof. Ludmila Kuznetsova,PhD,vedoucíKatedry speсiální a klinické psychologieRuské státní sociální univerzity

2. Attention Deficit Hyperactivity Disorders (ADHD) – syndrom, který se projevuje v emocionální volní poruchě a v specefickém chování člověka. Hlavní odlišnost - narušení (zdržení) vývoje vyšších forem sociálního choání (interakce s jiným člověkem, rozumění jeho myšlenek, pocitů, chovatelských reakcí). Mimo-sociální aktivity (konstruování, blouznění, řešení intelektuální úloh, hrání na počítače) mohou probíhat na vysokém úrovni.

3. R.Jenkins – tvůrce známé klasifikace zkroucení chování u děti a nezletilých Tipy zhroucení chování (podle R.Jenkinse): -hyperkinetická reakce, - nepokoj, - autistický únik, - asociální chování, - skupinové trestný činy.

4. Kritéria ADHD Minimálně čtyři z následujících symptomů hyperaktivity-impulzivity přetrvávají alespoň 6 měsíců v takovém stupni, který je neslučitelný s vývojovou úrovní dítěte. • 1) Často třepe rukama nebo nohama, vrtí se na židli. • 2) Často opouští místo ve třídě nebo v situaci, v níž se očekává, že zůstane sedět. • 3) Často běhá kolem v situacích , kde je to nevhodné. • 4) Často není schopen klidně si hrát, nebo provádět klidnější činnosti ve volném čase. • 5) Často vyhrkne odpověď, aniž si poslechne celou otázku. • 6) Často má obtíže při stání v řadě, při hrách nebo skupinových činnostech.

5. ADHD - jedním z nejčastějších zhroucení chování, které může doprovázet člověka až do dospělosti. Patří k hraničním psychickým zhroucením, nachází se mezí normou a organickou patologií. Ona se jeví v asynchronním či poškozeném vývoji vyšších psychických funkcí. • Počet děti s ADHD (0-6 let) od 6% do 12%. • Ukazatele ADHD v vědecké literatuře jsou velmi odlišná. Podle K.Quaschneru hyperkinetické zhroucení trpí 3% žáků z nižších tříd. • Kluci trpí častěji holek – ve klinických skupinách poměr kluků a holek je 6:1-9:1, ale podle dat epidemiologických průzkumů – kolem 3:1 (Quaschner K., 1997; Barkley, 1989). • Výskyt tohoto zhroucení v různých zemí je odlišná - poměr děti s ADHD 24% do 40% od těch, kteří mají adaptační potíže.

6. Sociální významnost problemu • Ve věk puberty - zhoršení situace kvuli růstu zhroucení chování. Nezletilé s ADHD patří ke skupine rizika v anti-socialním trestným činů, zavislosti na drogach. Ale vysoká pohibní aktivita, nedostatek pozornosti (príznaky ADHD) mohou byt i vysledkem psychické traumatické situace jako: • stehování do jiného města, • konflikty v rodine či ve škole, • učební problémy. Aby zjistit příčiny tohoto a dat spravný dyagnozu, nutné zařidit komplektní mediko-psychologické vyšetřování ditětě a také podrobní dotazování jeho rodičů. Za půl roku nutné opakovat teto řizení a vše zkontrolovát (Brjazgunov I.P., Kasatikova E.V., 2002).

7. Základní požadavky pro přidělení diagnózy jsou: • - Dlouhodobé pozorování (6 měsíců) v různých podmínkách (škola, rodina, zájmové instituce) • - Účastní se rodiče, učitelé, dítě • - Vedoucí roli sehrává psychiatr, psycholog, speciální pedagog popř. další odborníci • - Vyloučit nesprávnou výchovu v rodině nebo nevhodné postupy či podmínky ve škole jako příčinu obtíží • - Vyloučit přechodné obtíže

8. Náš program psychologické korekce dětí s ADHD navrhuje dvě směrování: 1. Proměny nesměrované pohybné aktivity v směrovanou sociální aktivitu přes vytvoření návyku sebekontroly nad svými pohyby (tzv. tělesné-orientované směrování) 2. Korekce zhrouceni pozornosti přes vývoj aurální a zrakové pozornosti (tzv. kognitivní směrování).

9. Pořádek korekční-pedagogické práce: První stupen` – individuální práce s klientem, Druhá stupen ` – skupinová cvičení. Na začátku většina cvičební doby věnována pohybů, kognitivní úkoly sestavovali jen malou část. Pomalu se poměr pohybných a kognitivních úkolu úplně přeměnil.

10. Tělesně orientovaná součást experimentální práce obsahovala tyto stupně rozvoje dítě: 1. Soustřeďování dítěti na sobě a svých vnitřních procesů. 2. Soustřeďování dítěti na jiných předmětech. 3. Vzájemné působení dítěti mezi sebou přes epizodickou interakci. 4. Společná činnost dětí mezi sebou, nelesní dotyk.

11. Kognitivní zaměření sestávalo z dvou častí, které předpokládali aurální a zrakový analyzátory 1 částHry a cvičení jsou zaměřeny na rozvoj vizuální apercepce а pozornosti 1. Maximální soustřeďování dítěti na obklopujících předmětech (podstatné je soustřeďováni a její trvalost). 2. Vyčlenění nějakých předmětů z obklopujícího prostranství nebo po obrazci podle nastavení pedagoga. 3. Prohloubené soustřeďování na jednom předmětu. Identifikování z něj různých příznaků. 4. Srovnávání objektů mezi sebou. 5. Nalezení předmětů podle určitých příznaků v komplikované situaci.

12. 2 část Hry a cvičení druhé části jsou zaměřeny na: • - vytváření u dítěti schopnosti slyšet zvuky, řeč dospělého. • - vytváření u dítěti schopnosti sledovat řečovým směrnicím dospělého nebo jiného dítěti.

13. Další stupně práce: 1. Maximální koncentrace na zvukům (důležitý jsou koncentrace a její trvání). 2. Vyplnění činu podle instrukce vychovatele. 3. Vyplnění několik činů podle krátké verbální instrukce (znamení).