1 / 29

Lichokopytníci

Lichokopytníci. Noha nejčastěji nese 1 prst (u koňovitých) nebo 3 prsty (u nosorožců) opatřené kopytem. Ve chrupu malé špičáky, někdy úplně chybějí. Žaludek je jednoduchý. Lichokopytníci. A) Nosorožec tuponosý = nosorožec bílý, nosorožec bělorohý , nosorožec tuporohý, nosorožec širokohubý

Download Presentation

Lichokopytníci

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Lichokopytníci Noha nejčastěji nese 1 prst (u koňovitých) nebo 3 prsty (u nosorožců) opatřené kopytem. Ve chrupu malé špičáky, někdy úplně chybějí. Žaludek je jednoduchý.

  2. Lichokopytníci A) Nosorožec tuponosý = nosorožec bílý, nosorožec bělorohý, nosorožec tuporohý, nosorožec širokohubý • Jižní poddruh je nejrozšířenější ze všech nosorožců (8500 jedinců). • Avšak jeho severní poddruh je kriticky ohrožen a podle informací z roku 2008 ve volné přírodě vyhynulý.

  3. Lichokopytníci

  4. Lichokopytníci • Podle pozorování z ledna roku 2010 by se však ve volné přírodě v Súdánu mohlo vyskytovat ještě několik jedinců, které potřebují zoologové získat pro rozmnožení čtyř nosorožců dodaných do Afriky ze ZOO ve Dvoře Králové. • Tento druh nosorožce je hned po slonu druhým největším suchozemským savcem.

  5. Lichokopytníci

  6. Lichokopytníci • Na délku má 3,7 - 4 m (ocásek až 70 cm) a vážit může až 2,3 tuny. • Pro nosorožce tuponosého je rozlišovacím znakem typická široká tlama s rovným horním pyskem. • Má dva rohy, dolní roh může být dlouhý dokonce až 1 m, zatímco horní roh je spíše zakrnělý.

  7. Lichokopytníci

  8. Lichokopytníci • Na hřbetech nosorožců tuponosých často sedají klubáci a volavky rusohlavé. • Tito ptáci nosorožci pomáhají zbavit se obtížného hmyzu a také ho varují před nebezpečím. • Vyhledává rovinatou travnatou krajinu s dostatkem vody

  9. Lichokopytníci

  10. Lichokopytníci • Při přesunech k napajedlům se pohybuje po stálých vyšlapaných cestách. • Za velkých veder odpočívá ve stínu a pohybuje se více v noci. • Březost (gravidita) trvá u nosorožců téměř 500 dní a není vizuálně pozorovatelná.

  11. Lichokopytníci

  12. Lichokopytníci B) KONĚ • Koně našlapují jenom na špičku středních prstů. • Jsou to rychlí a vytrvalí běžci. • Obývají především pouště a stepi. • Pohybují se krokem, klusem nebo cvalem.

  13. Lichokopytníci • Doba rozmnožování není omezena na určité roční období. • Doba březosti trvá asi 11 měsíců (50 týdnů). • Na svět přichází většinou jen jedno hříbě. • Když se má hříbě narodit, vyhledává klisna samotu: rodí zpravidla v noci a bez cizí pomoci.

  14. Lichokopytníci

  15. Lichokopytníci • Záhy po porodu vstává: hříbě potřebuje očistit od plodových obalů a vod - matka ho tedy olíže, tím mládě očistí a masáží rozproudí jeho krevní oběh. • Hříbátko vstává do hodiny po porodu.

  16. Lichokopytníci • Oči jsou posazeny tak, aby viděl do stran a z velké části i dozadu. • Obsáhne tak široké pole - téměř tři sta šedesáti stupňové panoráma.

  17. Lichokopytníci • Pohyblivé uši jsou pro koně též důležitým signálním dorozumívacím prostředkem - podle jejich polohy lze soudit, v jakém je kůň rozpoložení a k čemu se chystá. • Čich - nejdůležitější smysl koní, zaznamenává pachy či vůně na vzdálenost několika desítek metrů.

  18. Lichokopytníci

  19. Lichokopytníci • Lidský život je třikrát delší než život koně. • Osmnáctiletý člověk dosahuje dospělosti - osmnáctiletí kůň už se sklání ke stáří. • Kůň se průměrně dožije 20-25 let. Jen ve výjimečných případech dosáhne i čtyřicítky.

  20. Lichokopytníci

  21. Lichokopytníci • Kostra je mimořádně účelná, pevná a odolná. • Skládá se z 252 kostí. • Ocas - hustý svazek tvrdých a ostrých žíní slouží koni při skoku a cvalu jako "kormidlo", v klidu k odhánění dotěrného hmyzu.

  22. Lichokopytníci • Žíně rostou jako vlasy, ocas se prodlužuje a houstne. • První písemné zmínky o koni, jakožto běžném domácím a chovném zvířeti, se dochovaly v Mezopotámii a ve starých čínských záznamech z údobí kolem 3500 let př.n.l..

  23. Lichokopytníci • Kůň Převalského je jediným žijícím předkem našeho koně domácího.  • Pochází ze střední Asie a Mongolska, kde však nebyl ve volné přírodě od roku 1968 spatřen. • Obýval zde převážně kamenité stepi a polopouště. • V roce 1994 bylo v Mongolsku do přírody znovu vypuštěno několik koní Převalského.

  24. Lichokopytníci

  25. Lichokopytníci • MEZEK • Je kříženec osla domácího a koně, přesněji řečeno oslice a hřebce. • Mezekje menší a podsaditější než jeho příbuzný mul (nesprávně řečeno mula). • Víc se svou velikostí a stavbou těla podobá oslu.

  26. Lichokopytníci

  27. Lichokopytníci • Má dlouhé uši, ale hlava je spíše koňská, stejně tak stehna a ocas porostlý po celé délce žíněmi.  • Vydává zvuky charakteristické pro koně.

  28. Lichokopytníci Rozdíly mezi mezkem a mulem

  29. Lichokopytníci • OSEL DOMÁCÍ

More Related