1 / 18

Nové laboratorní metody v patologii

Fingerlandův ústav patologie Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice. Nové laboratorní metody v patologii. patologie. klasické pojetí: autopsie + nekroptická histopatologie nové pojetí: biopsie na prvním místě! při zpracování materiálu časté uplatnění automatů

tadhg
Download Presentation

Nové laboratorní metody v patologii

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fingerlandův ústav patologie Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Nové laboratorní metody v patologii

  2. patologie • klasické pojetí: autopsie + nekroptická histopatologie • nové pojetí: biopsie na prvním místě! • při zpracování materiálu časté uplatnění automatů • nové informační systémy (počítačové databáze, kartotéky, propojování jednotlivých oddělení...)

  3. vzorek pro bioptické vyšetření • odběr tkání k bioptickému vyšetření: • operace: odběr velkých částí tkáně, často následuje až v druhé době, po některém z dále uvedených • samovolné vyloučení: krev, hlen, sputum... • probatorní excize (zkusmé vyříznutí): u klinicky nejasných nálezů, další postup závisí na výsledku bioptického vyšetření • probatorní punkce (zkusmé nabodnutí tlustou jehlou): obdobné předchozímu, hlavně u těžko dostupných oblastí (mediastinum, retroperitoneum...) • kyretáž (výškrab): dutina děložní, procesy v kostech... • endoskopická excize: odběr tkáně v průběhu vyšetření dutých orgánů fibroskopy

  4. vzorek pro bioptické vyšetření • materiál k bioptickému vyšetření: tkáně nefixované x fixované • fixační činidla: • 10% formalin (= 4% roztok formaldehydu): nejpoužívanější, vhodný pro klasickou světelnou mikroskopii a imunohistochemické vyšetření, dlouhodobé uchování tkání • absolutní ethanol: možno použít pro vyšetření tkáně molekulárními metodami • glutaraldehyd: pro elektronovou mikroskopii, pouze krátkodobé uchování tkání • kryokonzervace (zmražení při -72st.C): dlouhodobé uchování tkání, použitelné pro molekulární metody

  5. vzorek pro bioptické vyšetření • dostatečné množství fixativa – 10 až 20 násobek objemu tkáně!!! • fixace matriálu ihned!!! • vhodná přepravní nádoba • materiál obklopen fixativem ze všech stran • snadná manipulace s materiálem (tkáň po fixaci ztuhne ve výchozím tvaru!) • označení materiálu • bioptická průvodka • označení materiálu (štítek s čitelnými údaji: jméno, příjmení, RČ, odesílající oddělení a klinika)

  6. vzorek pro bioptické vyšetření • příjem materiálu na oddělení patologie → bioptické číslo • neustálá kontrola, vyvarování se záměny!

  7. vzorek pro bioptické vyšetření • zpracování materiálu pro vyšetření světelným mikroskopem: • blokování: z větších částí tkání zhotovení bloků cca 1,5 x 1 x 0,5 cm • odvodnění a prosycení parafinem • krájení: řezy 5-7 μm • odparafinování, zavodnění a barvení: • hematoxylin-eozin: nejběžnější • další speciální metody

  8. světelná mikroskopie • stavebnicový model mikroskopu – možnost přidávat další zařízení dle potřeby, bez nutnosti pořizování celého nového mikroskopu (speciální typy objektivů, kamery...) • morfometrie – speciální software pro kvantifikaci obrazových údajů (průměr, plocha...) • diskuzní zařízení – „vícehlavé“ mikroskopy (konzultace, výuka...) • telepatologie, virtuální preparáty... – speciální vybavení a software, možnost konzultovat nejasné či zajímavé případy i na velkou vzdálenost, rychlé, bez nutnosti odesílat skla či tkáňové bločky

  9. elektronová mikroskopie • speciální, náročná příprava materiálu • dnes hlavně pro: • ledviny – glomerulonefritidy • střevo – céliakie • průkaz virů a některých parazitů • +/- vyšetření krve – vlasatobuněčná leukémie • technika: prozařovací, rastrovací

  10. histochemie • průkazy enzymů u vrozených chorob

  11. imunohistochemie • průkazy antigenů pomocí vazby značených protilátek • metody: a) přímá imunofluorescence: • nativní (nefixované) preparáty • navázání protilátky značené fluorochromem → sledování ve fluorescenčním mikroskopu b) nepřímá imunofluorescence: • značená je až sekundární protilátka (protilátka proti primární protilátce) – znásobení signálu • u tkání fixovaných formalinem c) nepřímá imunohistochemie: • sekundární protilátka je označená enzymem (křenová peroxidáza) → po reakci s chromogenem (barvivo) → výsledná, barevně stálá reakce (hnědá, červená)

  12. molekulární metody • FISH, CISH • PCR • FACS • cytogenetika

  13. molekulární metody...ISH ISH = in situ hybridizace • použití značených sond, které se naváží (hybridizují) na odpovídající (komplementární) úseky nukleových kyselin • sondy značené barvivem (CISH) či fluorescenčním barvivem (FISH) • např.: • karcinom prsu: amplifikace genu HER2/neu

  14. molekulární metody...PCR PCR = polymerázová řetězová reakce • amplifikace (zmnožení) hledaných úseků DNK a jejich identifikace, např. elektroforézou

  15. molekulární metody...FACS FACS = průtoková cytometrie • buňky značeny fluorescenčními barvivy → průchod tenkou kapilárou se současným snímáním fluorescenčních signálů • umožňuje současnou detekci několika antigenů na jedné buňce (x imunohistochemie – většinou pouze jeden antigen) • kromě kvalitativní analýzy (přítomnost markeru ano či ne?) i kvantifikace (kolik buněk má dané vlastnosti? • např.: • hematologická onemocnění

  16. molekulární metody...cytogenetika chromozomální analýza, klasická cytogenetika • změny v počtu a uspořádání chromozomů • např.: • Downův syndrom: trizomie 21 • chronická myeloidní leukémie: translokace 9;12 = Philadelphia chromozóm

  17. cytologie • viz samostatný seminář

  18. literatura • Bártová, J.: Patologie (pro bakalářské studium ošetřovatelství), Praha, Karolinum, 1996 • Bednář, B. a kol.: Patologie I-III, 2. vyd., Praha, Avicenum, 1982 • Cotran, RS., Kumar, V., Robbins, SL.: Robbins Basic Pathology. 7th ed. Philadelphia, London, Toronto, Montreal, Sydney, Tokyo: W.B. Saunders Company, 2003 • Mačák, J., Mačáková, J.: Patologie, Praha, Grada, Avicenum, 2004 • Povýšil, C., Šteiner I., Dušek, J.: Speciální patologie I. díl, 1. vyd., Praha, Univerzita Karlova – Karolinum, 1995 • Povýšil, C., Šteiner I., Dušek, J.: Speciální patologie III. díl, 1. vyd., Praha, Univerzita Karlova – Karolinum, 1999 • Povýšil, C., Stejskal, J., Kodet, R., Povýšilová, V., Motlík, K., Chlumská, A., Pastrňák, A., Dudorkinová, D. .: Speciální patologie II. díl, 1. vyd., Praha, Univerzita Karlova – Karolinum, 1997

More Related