540 likes | 671 Views
Financování aplikovaného výzkumu v ČR 2014-2020 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu?. Miroslava Kopicová 1. místopředsedkyně RVVI, Brno, 8.10.2013. Z ákon č. 130/2002 Sb., . Dle § 2, odst. 1, písm. b) pro účely tohoto zákona se rozumí aplikovaným výzkumem:
E N D
Financování aplikovaného výzkumu v ČR • 2014-2020 Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? • Miroslava Kopicová • 1. místopředsedkyně RVVI, • Brno, 8.10.2013
Zákon č. 130/2002 Sb., Dle § 2, odst. 1, písm. b) pro účely tohoto zákona se rozumíaplikovaným výzkumem: teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
Konkurenční pozice ČR v období 2014-2020 CO CHCEME ZMĚNIT? • Naše globální konkurenční pozice se každým rokem zhoršuje • V žebříčku globální konkurenceschopnosti jsme za 6 let klesli o 10 míst 2013 – 46. místo!
Reforma V&V&I Omezení počtu poskytovatelů TA ČR Priority orientovaného výzkumu Audit českého výzkumu Novela zákona o V&V&I Nová NPV Nové infrastruktury pro výzkum, inovace a transfer
Hodnocení výsledků VaVaI Kafemlejnek Snahy o změnu Zvýšení počtu kritérií Přizpůsobení zvláštnostem vědních oborů Přerušení přímé vazby výsledků hodnocení a financování – zvýšení stability systému • Přímé bodování výsledků a přepočtu na peníze • Jeho přínos • Spojení vědecké výkonnosti a financování: vložené finanční prostředky musí přinést výsledek • Zvýšení produkce výsledků v celém systému • Hodnocení zůstane i nadále nástrojem pro zvyšování kvalitysystému výzkumu, vývoje a inovací
Národní priority orientovaného výzkumu • Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech • Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů • Prostředí pro kvalitní život • Sociální a kulturní výzvy • Zdravá populace • Bezpečná společnost
Velké výzkumné infrastruktury SUSEN IT4INNOVATION ELI BIOCEV CEITEC ICRC
Celkové výdaje za V+V v ČR 1991 – 2012, GERD V roce 2011 dosáhly celkové výdaje na V+V v ČR přes 70 mld. Kč, tj. 1,86% HDP. (průměr EU27 v roce 2010 byl 1,9%)
Struktura celkových výdajů na V+V podle zdrojů financování a sektorů užití (%)
Struktura VŠ vykazujících uznatelné výsledky VaV Z celkového počtu 73 VŠ vykazuje VaV výstupy jen 26 V letech 2004-2008 evidováno 373 výzkumných organizací
Celková podpora V+V v soukromých podnicích ze státního rozpočtu ČR (mil. Kč)
Hlavní trendy 1 2010/2011 vzrostly celkové výdaje na V+V o 11,7 mld. Kč (20 %). Jde o nejvyšší meziroční nárůst v posledních deseti letech, na kterém se podílely především investice do V+V ze soukromých tuzemských zdrojů (meziroční nárůst o 4,2 mld. Kč; 15 %) a z veřejných zahraničních zdrojů (o 3,9 mld. Kč; 180 %). V roce 2011 tak byl poprvé zaznamenán poměrné výrazný podíl strukturálních fondů EU na financování V+V provedeného v ČR (9 %), a to především ve vysokoškolském sektoru (24 %).
Hlavní trendy 2 Podnikatelský sektor je v ČR, na rozdíl od většiny nových členských zemí EU, nejen nejvýznamnějším sektorem v případě financování V+V aktivit s cca 50% podílem v posledních 10ti letech, ale i co do objemu finančních prostředků utracených za provedený V+V s cca 60% podílem v posledních 5 letech. V ČR v podnikatelském V+V dlouhodobě dominuje automobilový průmysl s 28% podílem v roce 2011. V posledních letech pak roste význam podniků s převažující činností v oblasti poskytování ICT služeb a programování.
Hlavní trendy 3 Z hlediska vlastnictví podniků provádějících u nás V+V je od roku 2003 největší objem financí vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou. V roce 2011 se tyto podniky podílely z 60 % (druhá nejvyšší hodnota ze zemí EU) na celkových výdajích podnikatelského sektoru, a to přestože netvoří ani čtvrtinu subjektů provádějících VaV a pracuje v nich necelá polovina výzkumných zaměstnanců.
Hlavní trendy 4 V roce 2011 výdaje za vysokoškolský V+V poprvé dosáhly vyšší hodnoty než ve veřejných výzkumných institucích a ostatních subjektech vládního sektoru. Trend posilování vysokoškolského výzkumu na úkor výzkumu ve vládním sektoru (dominantně zastoupeným Akademií věd ČR) však lze pozorovat delší dobu - podíl vysokoškolského VaV na celkových výdajích na VaV vzrostl od roku 2000 z 12 % na 22 % v roce 2011 a na veřejném výzkumu dokonce z 36 % na 55 %.
Hlavní trendy 5 Většina výdajů na V´+V ve vládním sektoru, na rozdíl od sektoru vysokoškolského, směřuje do oblasti přírodních věd, které jsou doménou zejména pracovišť AV ČR. Podíl přírodních věd ve vládním sektoru v ČR je nejvyšší v EU. Obdobné konstatování platí i o podílu technických věd ve vysokoškolském sektoru. Podniky sice za posledních pět let investovaly v České republice ze svých zdrojů do V+V téměř 150 mld. Kč, ale pouze 2,5 % (3,5 mld. Kč) připadala na spolufinancování V+V uskutečněného ve vysokoškolském nebo vládním sektoru.
Návrh intervenční logiky – oblast výzkumu a vývoje V prioritních oblastech Česko zvyšuje svůj podíl na světové produkci excelentních výsledků výzkumu, je atraktivní pro zahraniční výzkumníky a nabízí špičkové doktorské programy, o něž je zájem i ze zahraničí. Výkonnostně orientované výzkumné instituce pečlivě spravují vytvořené duševní vlastnictví, usilují o komercializaci vytvořených výsledků, přičemž intenzivně spolupracují s podniky, což jim generuje rostoucí příjmy ze zdrojů mimo veřejné rozpočty. Vize • Počet projektů/týmů v mezinárodních programech výzkumné excelence (Horizon 2020) • Počet patentů/licencí • Zvýšení podnikových výdajů na VaV Měření naplnění cílů
Návrh intervenční logiky – oblast výzkumu a vývoje Zvýšit počet mezinárodně úspěšných výzkumných týmů a mezinárodně konkurenceschopných výsledků V+V Cíle Zvýšit nabídku unikátních výsledků V+V s aplikačním potenciálem a počet výsledků dotažených do stadia aplikace Iniciovat a rozvinout regionální proces inteligentní specializace (S3) • Posilování výzkumných kapacit s potenciálem pro špičkový výzkum (rozvoj investic ze současného období) • Vyšší podpora pražských kapacit než v současném období • Projekty aplikovaného V+V • Aktivity komercializace V+V a transferu technologií • Budování kapacity regionů pro inteligentní specializaci • Podpůrné aktivity: management V+V na národní úrovni i na úrovni jednotlivých institucí, informační zdroje, popularizace výzkumu • Souvislost s nástroji v oblasti vzdělávání Nástroje
Nízká kvalita a mezinárodní konkurenceschopnost VaV Návrh intervenční logiky – oblast výzkumu a vývoje Malé využití výzkumu a vývoje jako zdroje konkurenční výhody ČR Klíčové problémy • Nízká kvalita a dostupnost lidských zdrojů pro VaV • Nedostatečně rozvinutá VaV infrastruktura (budovaná z OP VaVpI) • Nedostatečná internacionalizace výzkumu • Nevyhovující institucionální rámec • Nedostatečné zacílení VaV na praktické problémy a výzvy • Nízká úroveň spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou • Slabá inovační poptávka aplikační sféry (viz níže - oblast podnikání a inovace) • Nerozvinutáchytráspecializaceregionů Příčiny problémů
Změny uvnitř prioritní osy 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ • Propojení prioritní osy 1 OP PIK s aktivitami OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) • Priorizace aktivit uvnitř prioritní osy 1 Obě změny reagují na požadavky Evropské komise
Propojení prioritní osy 1 OP PIK s aktivitami OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) PO 1 OP PIK PO 2 OP VVV PO 1 OP VVV
Příprava operačního programu „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ a OP PIK CO CHCEME ZMĚNIT? • Síla ČR je v technologických odvětvích, je však podlamována klesajícím zájmem talentů o technické obory škol • Pozice českých firem v globálních hodnotových řetězcích je nízká = hrozba pro budoucí udržitelnost pracovních míst a celou prosperitu země • Propojení V+V a aplikační sféry je slabé, i špičkové výzkumné obory často v ČR nemají partnerapro komercializaci • „Odliv mozků“ mimo ČR i do komerční sféry oslabuje kvalitu a potenciál českého výzkumu
Kontext, naléhavost změn Žijeme ve výjimečné době – naše schopnost využít této příležitosti bude mít dopad na kvalitu života celých generací. • Společnost a hospodářství se mění z převážně na výrobě založeného způsobu fungování na digitální, jehož základem jsou znalosti. Rozsah, hloubka a dopad těchto změn jsou srovnatelné s těmi, které probíhaly v době průmyslové revoluce. • Jsme součástí globálního trhu práce, který nabízí nové zdroje dovedností a znalostí a ovlivňuje tak významně směřování zahraničních investic. Integrace bývalého sovětského bloku, Číny aj do světového hospodářství. • V Evropě současně bojujeme hospodářským útlumem a přesunem politického významu do těchto nových center růstu. • Původně tradiční výrobní odvětví získávají stále více příjmů z poskytování služeb, které se vztahují k jimi vyráběným produktům. Inovace a znalosti tvoří jádro konkurenceschopnosti. • Náš vzdělávací systém je stále produktem průmyslového éry
Konkurenční pozice ČR v období 2014-2020 CO CHCEME ZMĚNIT? • Mezi zeměmi EU jsme pouze průměrnými inovátory • Náš odstup od předních evropských zemí se příliš nesnižuje • Ještě hůře však vyznívá naše srovnání s mimoevropskými státy
Která odvětví vytvářejí nejvíceV&Vpracovních míst? • Nejsilnější V+V růst, nejvyšší nárůst poptávky po excelentních vědcích a inženýrech • Intenzivní spolupráce s českými univerzitami na výzkumu (Honeywell, Tescan, Delong,..) • Ochota zahraničních investorů umístit jejich V+V v ČR
Základní a střední školství ztrácí kvalitu(výsledky českých žáků ve srovnání se světem se zhoršují, viz.studieMcKinsey&Comp. a výsledky PISA 2009 zveřejněné minulý rok) Střední školství je extrémně diverzifikované a selektivní (mnoho potenciálních talentů nepokračuje ve studiu na vysoké škole) Kurikulární reforma ukončena, ale bez vlivu technologií Vysokému školství nejen chybí finance (z veřejných i soukromých zdrojů), ale zejména postrádá vnitřní dynamiku (slabá diverzifikace, uzavřenost vůči vnějšímu prostředí, model řízení omezující účelné nastavení pravomocí a odpovědnosti, nová akreditace…) Vzdělávání:KDE JSOU HLAVNÍ PROBLÉMY
Vzdělávání:KDE JSOU HLAVNÍ PROBLÉMY • Nejvýznamnější vliv na konkurenceschopnost země má kvalitní předškolní výchova a základní škola! • Je nutné reflektovat technologické změny , nový cíl, obsah i formy výuky • Odstranění sociální diskriminace • Péče o talenty
Vysoké školy – současný stav • Struktura VŠ k 31.10.2010 • Veřejné vysoké školy 26 • počet studentů 342 938 • Státní vysoké školy 2 • počet studentů 4 588 • Soukromé vysoké školy 45 • počet studentů 56 228 • Počet studentů VŠ celkem 403 754 • Počet zaměstnanců VŠ66 060 • z toho 36 889 akademických pracovníků
Kvalitní výzkumZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY • moderní (tzn. globálně konkurenceschopná) výzkumná infrastruktura, • kvalitní lidské zdroje ve VaV, • internacionalizace, jak z hlediska složení týmů jednotlivých institucí, tak z hlediska mezinárodní spolupráce se špičkovými partnery, • nezbytná míra koncentrace kapacit a zdrojů na obory pečlivě vybrané v souladu s konceptem inteligentní specializace, tj. na takové obory, kde v ČR existuje tradice, velmi dobrá současná úroveň z mezinárodního hlediska i nadějná perspektiva daného oboru a • kvalitní institucionální rámec pro VaV, tj. kvalitní systém řízení a hodnocení VaV na úrovni národní i na úrovni jednotlivých VaVinstitucí.
Nejde o kvantitu, ale o kvalitu! Podíl klíčových odborníků na celkové zaměstnanosti ve vědě a technologii Podíl pracovníků ve vědě a technologii na populaci
Podpora excelentního výzkumuNOVÁ INICIATIVA PREMIÉRA • Nadkritická velikost týmů • Vynikající úspěšní výzkumníci • Významný podíl vynikajících zahraničních vědců – doplnění a zkvalitnění výzkumných týmů • Institucionální spolupráce se se špičkovými zahraničními pracovišti • Oblast priorit orientovaného výzkumu • Zapojení a výuka doktorandů • Základní i aplikovaný výzkum, …
Zhodnocení výsledkůNEJOBTÍŽNĚJŠÍ VÝZVA • Rozvinutá spolupráce firem a VO • Kvalitní systém transferu technologií, specialisté • Inovační poptávka , podprůměrná úroveň • Robustní sektor inovačně zaměřených podniků, technologických firem • Posun v zapojení v hodnotových řetězcích: Dva druhy podniků: 1/dosah na konečného spotřebitele , těch je málo a jsou často velmi úspěšné; 2/firmy, které jsou jen součástí hodnotového řetězce s nízkou přidanou hodnotou a jen minimální šancí se posunout na vyšší úroveň
Kdo přestál dobře recesi (2009-11)? Vedoucí globální dodavatel nemocničních postelí Vedoucí evropský výrobce finálních produktů pro farmaceutický průmysl z kyseliny hyaluronové. (60 % trhu) Global dodavatel electronovýchmicroscopů Vedoucívýrobce a zařízení na výrobu nanovlákennéhomateriálu v průmyslovém měřítku.
Bariéry konkurenceschopnosti podniků… • nejistota spojená se zaváděním inovacíxrelativně stabilní poptávkapo často jednoduchých komponentech od velkých odběratelů, • reaktivní strategie řady českých firem (podnět pro inovace často nevychází z firmy, ale z požadavků odběratele), • omezená internacionalizace českých firem a nedostatečná veřejná podpora (chybějící zdroje na expanzi, zřizování servisní sítě apod.), v ČR existuje relativně málo velkých firem • uzamčení řady českých výrobců, v nízkých patrech hodnotového řetězce (viz níže), • podcenění netechnických kompetencí (např. vyhledávání, orientace a vyjednávání na zahraničních trzích), • problémy se zajištěním externího (nebankovního) financování v případě inovačních projektů, příp. start-up firem. • malý podíl zahraničních firem, které by v Česku realizovaly sofistikované ekonomické aktivity
… Bariéry konkurenceschopnosti podniků • nedostatečné lidské zdroje pro vlastní výrobu i pro inovační proces, související mj. i s nevhodnou strukturou vzdělávacího systému (masifikace vysokoškolského vzdělání vede na jedné straně v řadě případů ke snížení kvality absolventů VŠ, na straně druhé k nedostatku kvalitních a motivovaných absolventů středních učňovských škol). • neschopnost zajišťovat konkurenceschopnost prostřednictvím sofistikovanějších inovací • orientace značné části VaV institucí na základní výzkum, na jehož komercializaci nejsou v ČR podmínky, zatímco aplikovaný výzkum není často považován za dostatečně „prestižní“ ani není dostatečné zohledněn v systému financování VaV, • obava z vyzrazení firemního tajemství během spolupráce s VVI, • ambice některých českých podnikatelů založit pouze „rodinnou“ firmu • vysoká energetická náročnost české ekonomiky
Konkurenční pozice ČR v období 2014-2020 JAK JI CHCEME POSÍLIT? Podpora konkurenceschopnosti ČR bude v příštím programovém období řešena v rámcitří OP:
OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ Východiska: • Strategie Evropa 2020 • Vzdělávání a odborná příprava 2020 • Národní program reforem • Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti • Národní inovační strategie • Národní politika VaVaI • Strategie vzdělávací politiky • Specifické dokumenty MŠMT (zejména „Priority pro budoucí období“). • Materiál MMR k vymezení OP a tematické okruhy MMR. • Nařízení EU – tematické cíle, investiční priority. • Poziční dokument EK.
Zaměření: významnými investicemi do produkce nových znalostí a kvalifikovaných lidských zdrojů urychlit strukturální posun české ekonomiky směrem ke znalostní ekonomice,založené na: vzdělané pracovní síle, využívání špičkových technologií, produkci kvalitních výsledků výzkumu, jejich transformaci do inovací a konkurenční výhody českýchfirem a zlepšení pozice českých firem v globálních hodnotových řetězcích. OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“
Potřeby v oblasti vzdělávání: Zvýšení kvality vzdělávání a jeho relevance pro trh práce Zvýšení kvality pedagogických pracovníků Podpora monitoringu a evaluace kvality Větší zacílení na potřeby trhu práce Rozvoj klíčových kompetencí Rozvoj excelentního vzdělávání ve vazbě na výzkum Zvýšení relevance doktorských programů k prioritám českého VaV Udržení zájmu talentovaných studentů o výzkum Podpora a rozvoj celoživotního učení Rozvoj kompetencí k celoživotnímu učení Propojení počátečního a dalšího vzdělávání Posílení rovného přístupu ke vzdělávání Odstraňování překážek v rovném přístupu ke vzdělávání Potřeba řešení problémů již od mateřských škol OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“
POSILOVÁNÍ KAPACIT PRO KVALITNÍ VEŘEJNÝ VÝZKUM OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Excelentní výzkum • (Rozvoj strategicky významných infrastruktur, rozvoj mezinárodních partnerství a spolupráce, zkvalitnění výzkumných týmů a zlepšení grantové podpory) • Kvalitní výzkum na vysokých školách • (Zkvalitnění infrastruktury VŠ, modernizace výzkumně orientovaných studijních programů, posílení kvality lidských zdrojů, rozvoj mezinárodních graduate-schools) • Systémové podmínky pro kvalitní výzkum • (Podpora strategického řízení výzkumných organizací, rozvoj řídících pracovníků, rozvoj služeb pro strategické řízení VaV …)
Rozvoj prostředí pro využití výzkumu jako zdroje dlouhodobé konkurenční výhody OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Posílení orientace výzkumu na prioritní oblasti společenských výzev včetně průřezových technologií • (Koncentrace a využití výzkumných kapacit na řešení společenských výzev a posílení výzkumných kapacit pro interdisciplinární problémově orientovaný výzkum) • Zvýšení spolupráce výzkumu s aplikační sférou • (Řešení bariér spolupráce a technologického transferu mezi podnikovou a akademickou sférou na straně nabídky trhu transferu znalostí a technologií) • Rozvoj inteligentní specializace regionů • (zvýšení lokální iniciativy subjektů inovačního systému zaměřené na aktivaci a rozvoj vnitřního rozvojového potenciálu jednotlivých regionů
Rozvoj vysokých škol OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Zvýšení kvality vzdělávání na VŠ • (Podpora profilace vysokých škol a zvýšení relevance studijních programů k potřebám trhu práce, vyšší internacionalizace studia) • Zvýšení účasti na VŠ vzdělávání • (Nikoli plošné zvyšování! Snaha o snížení míry studijní neúspěšnosti a zvýšení rovného přístupu k VŠ vzdělávání pro znevýhodněné skupiny) • Zvýšení účasti na celoživotním vzdělávání na VŠ • (Posílení schopnosti VŠ reagovat na potřeby vzdělávání dospělé populace) • Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení VŠ • (Zlepšení interního i externího hodnocení kvality VŠ a zvýšení kvality manažerského a projektového řízení těchto škol) • Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na VŠ
Rozvoj celoživotního učení a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání OP „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ • Zvýšení kvality vzdělávání a posílení jeho relevance pro trh práce • (Rozvoj klíčových i odborných kompetencí, zvýšení relevance vzdělávacích programů požadavkům zaměstnavatelů, zvýšení kvality učitelů i řízení škol, zlepšení monitoringu a evaluace činnosti škol) • Posílení rovného přístupu ke vzdělávání na všech jeho stupních • (Transformace českého vzdělávacího systému směrem k vyšší úrovni sociálního začleňování) • Posílení významu celoživotního učení • (Rozvoj kompetencí k celoživotnímu učení, odstraňování bariér mezi počátečním a dalším vzděláváním a rozvoj kariérového poradenství)