Makroekonomie

1. Makroekonomie Základní východiska zkoumání

2. O co se snaží makroekonomická teorie? • Cílem makroekonomické teorie je v podstatě • Popsat a teoreticky vysvětlit reálné jevy v ekonomice (národním hospodářství). • Zhodnotit, zda jsou tyto jevy v souladu s našimi očekáváními… • …a pokud nejsou, pak se snaží doporučit tvůrcům hospodářské politiky přijetí opatření, která povedou k požadovanému stavu národního hospodářství… • …a pokud jsou, pak se snaží doporučit tvůrcům hospodářské politiky přijetí opatření, která povedou k udrženítohoto stavu národního hospodářství.

3. Narážíme však na problém… • …některé jevy mají více vysvětlení (interpretací, výkladů), ale které je tedy to správné? • …každé vysvětlení poskytuje různé hodnocení a hlavně navrhuje různé (často i protichůdné) kroky k nápravě současného stavu ekonomiky • O různých teoriích mohou diskutovat ekonomové na kongresech či v odborných médiích… • …ale v praxi je nutné, aby někdo na základě těchto teorií provedl konkrétní kroky a opatření, jež budou mít dopad na celou společnost. • Jakou teorii si ale vybrat? Komu máme věřit? Co máme dělat? Toť otázka… 

4. Jak chápat ekonomické teorie? • Veškeré ekonomické teorie jsou v podstatě různými výklady reálných či očekávaných jevů v ekonomice a jsou vždy založené na určitých předpokladech • Těmito předpoklady jsou například: platnost základních ekonomických zákonů, předpoklad rigidity určitých veličin (ceteris paribus) nebo určité události, jež jsou příčinou určitého (většinou očekávaného) chování různých subjektů. • Ekonomická teorie pak popisuje, že za daných podmínek se bude popisovaný jev vyvíjet určitým předpokládaným způsobem

5. Jsou zde však rozpory… • Důvodem rozporuplnosti různých teorií není jen to, že by předpovídaly jiný vývoj popisovaného jevu, ale i to, že často vycházejí také z různých předpokladů. • Například keynesiánci a neoklasici se často neshodnou, protože jedni preferují krátkodobý pohled a druzí dlouhodobý pohled na realitu. • Tak může být často mnoho teorií správných (avšak každá je založena na jiných předpokladech), otázkou je však, kterým předpokladům odpovídá realita, a kterou teorii tedy v praxi aplikovat…

6. …tím se dostáváme k praktickým problémům makroekonomické teorie: • Jakými ukazateli popsat a jak zhodnotit současný stav ekonomiky/společnosti? • Popisují tyto ukazatele současný stav, nebo snad díky určitému zpoždění již stav minulý? • Jak tyto ukazatele interpretovat a k jaké teorii/teoriím „přiřadit“ výsledky této interpretace? • Jaká opatření by podle této teorie měla být provedena? • Jsou tato opatření přijatelná společensky, politicky, morálně, atd.?

7. Zasahovat či nezasahovat? • Otázka nutnosti státních zásahů do ekonomiky je neustále předmětem mnoha diskuzí. • Faktem je, že všechny subjekty svým chováním do ekonomiky zasahují a ovlivňují ji (defacto ji také vytvářejí). Jde však o to, zda má být toto chování centrálně kontrolováno (regulováno). • Užitečnost makroekonomické teorie je tedy také v tom, že odhaduje, jaké důsledky bude mít chování určitých (agregovaných) subjektů na celé hospodářství či jeho určitou část. Na základě toho se můžeme rozhodovat, zda dané chování podpoříme, či eliminujeme.