Téma IV:Environmentální technologie, energetická náročnost Generální zpráva: „Recyklace“

1. Téma IV:Environmentální technologie, energetická náročnostGenerální zpráva: „Recyklace“ Ing. Jan David TPA ČR, s.r.o., České Budějovice 24. – 25. 11. 2009 České Budějovice

2. Počet příspěvků do tématu „Recyklace“ • Celkem 6 • z toho 5 od autorů z ČR • 1 od zahraničního autora

3. Recyklace z pohledu nových technických podmínek Martin Neuvirt, NIEVELT-Labor Praha, spol. s r.o. 24. – 25. 11. 2009 České Budějovice

4. Počátky recyklací v ČR • První pokusy 90. léta minulého století • Od té doby v ČR zrecyklováno více než 1 000 000 m2 • Předpisová základna – recyklace za studena • TP 111 (1998) • TP 112 (1998) • TP 126 (1996) • TP 134 (2000) • TP 162 (2003) • TP 162 (revize 2006)

5. Předpisová základna – recyklace za horka • ČSN 736121 • ČSN 736160 • TP 52 (1991) • TP 61 (1994)

6. Rok 2008 • Zavedení norem řady 13108-X, 12697-X • Zavedení norem řady 13286-X, 14227-X • Vzniká nový požadavek řešit TP pro recyklace za horka, za studena

7. TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena • Popsány v příspěvku Ing. Zajíčka

8. TP 209 Recyklace asfaltových vrstev netuhých vozovek na místě za horka • Autor Ing. Václav Neuvirt, CSc. • Pro technologie REMIX, REMIX PLUS • Základem pro nové TP normy ČSN EN 13108-1, 12697-X, ČSN 736121, ČSN 736160 • Jako základ požadavky na směsi “ + “ • Upraveny obory zrnitosti a meze pro mezerovitost • Značení např. ACL 16 R; 50 mm;TP 209 • Platnost od 1. 8. 2009

9. Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena Ing. Jan Zajíček APT SERVIS, Olomouc 24.– 25. 11. 2009 České Budějovice

10. Nestmelené vrstvy (recyklace bez použití pojiva) • Označují se podle ČSN 73 6126-1 (značka technologie; zrnitost směsi; tloušťka vrstvy v mm; číslo normy) s možností připojení značky RS na začátek • RS MZK 0/32GC; 200 mm; TP 208 • Stmelené vrstvy (recyklace s použitím pojiva) • Označují se symbolem RS, zrnitostí směsi a značkou použitého pojiva • C = cement; H = hydraulické pojivo; A = asfaltové pojivo CA = cement + asfaltové pojivo; HA = hydraulické pojivo + asfaltové pojivo • RS 0/32 CA (na místě); 220 mm; TP 208

11. Procesy studené recyklace podle vstupních materiálů a použitého pojiva

12. Požadavky na recyklované stmelené směsi

13. Kontrolní zkoušky stmelených recyklovaných vrstev

14. Systém hospodaření s druhotnými materiály do pozemních komunikací v ČR Ing. Dušan Stehlík, Ph.D., Ing. Petr Hýzl, Ph.D., Dr. Ing. Michal Varaus, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemních komunikací, Brno Ing. Jan Valentin, Ing. Petr Mondschein, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra silničních staveb, Praha 24. – 25. 11. 2009 České Budějovice

15. Výzkumný projekt CG712-043-910 – Systém hospodaření s druhotnými materiály pro využití do pozemních komunikací v ČR • Zahájení 2007 – podpora Ministerstva dopravy ČR • Využití stavebně-demoličního odpadu SDO • Využití odpadů z průmyslové výroby ( elektrárenský popílek, slévárenský písek, hlušina, struska) • Snížení produkce stavebních odpadů a objemu vytěžených primárních nerostných surovin

16. Problémy současného nakládání s SDO v ČR • Rozšíření staveb s cílem nekontrolovatelného ukládání stavebních a demoličních odpadů • SDO obsahuje vlivem technologické nekázně nebezpečné odpady (azbest, dehtové izolační materiály) • ČR nemá v současné době legislativu pro nebezpečné látky ve stavebních výrobcích • Cenová politika státu a měst a obcí (skládka je mnohdy levnější než opětovné použití)

17. Hlavní cíle řešení projektu • Postupná revize jednotlivých TP s možnosti využít výrobky vzniklé úpravou SDO a průmyslových odpadů. • Katalog druhotných surovin využitelných v pozemních komunikacích

18. Revize jednotlivých TP s možnosti využít výrobky vzniklé úpravou SDO a průmyslových odpadů • TP 150 – Souvislá údržba a opravy vozovek pozemních komunikací obsahujících dehtová pojiva • TP 105 – Nakládání s odpady vznikajícími při technologiích používajících asfaltové emulze bez obsahu dehtu • TP 138 – Užití struskového kameniva do pozemních komunikací • TP 176 – Hlušinová sypanina v tělese pozemních komunikací • Nové TP XX – Recyklované stavební demoliční materiály do pozemních komunikací

19. Ukázka katalogového listu

20. Vyhodnocení vlastností studené recyklace na místě B. Eckmann, Eurovia Management, Rueil Malmaison Cedex, Francie/France Dr.Ing. Samir Soliman, Eurovia Management, 24. – 25. 11. 2009 České Budějovice

21. Autoři popisují závěry projektu SCORE z let 2002 – 2005 • Projekt SCORE poskytl tedy mnoho údajů o tuhosti a jejím vývoji v čase • Projekt SCORE byl soustředěn na recyklaci asfaltových obrusných vrstev na místě • U mnoha silnic s nízkým či středním dopravním zatížením je nicméně asfaltový koberec poměrně tenký a obnova silnice vyžaduje také úpravu podkladních vrstev, což jsou buď vrstvy z nestmelených směsí, nebo hydraulicky stmelené vrstvy • Ve Francii u společnosti EUROVIA vzniká proces RECYKLOVIA jako pokračování studie v rámci SCORE

22. Zkušební metoda DURIEZ s hutnícím zatížením 120 kN a 40 kN • Sledování zrychleného zrání a tuhosti • Vývoj tuhosti v hotové úpravě – po 6 měsících a 1 roce • Do budoucna nutnost sledovat zkušební úseky

23. Dosavadní výsledky únavové zkoušky směsí recyklace za studena Ing. Jan Valentin, Miloš Macko, Ing. Petr Mondschein, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra silničních staveb, Praha 24. – 25. 11. 2009 České Budějovice

24. Sledování únavového chování představuje z hlediska životnosti konstrukce vozovky důležitý aspekt • Zjišťované únavové charakteristiky jsou důležité vstupy pro stanovení průběhu degradace asfaltové vozovky • Únavové zkoušky byly prováděny na přístroji NAT

25. Schéma únavové zkoušky postupem opakovaného tahového namáhání • Zkouška je prováděna ve 3 – 4 úrovních namáhání z intervalu 70 – 350 kPa • Pro každou úroveň na 5 tělesech namáhaných impulsy délky 120 ms • Počet zatěžovacích pulzů max. 10 000 • Teplota 15°C a 27°C

26. Závěr: Pokud by měly být doplněny technické podmínky TP 170 o návrhové parametry pro směsi studené recyklace, lze na základě dosud získaných a ověřených výsledků doporučit: • Pro parametr ε6 (x106) mezní (minimální) hodnotu 0,050 – 0,060 pro směsi s asfaltovou emulzí při teplotě 15°C hodnotu 0,030 – 0,040 pro směsi se zpěněným asfaltem při teplotě 15°C • V případě únavového součinitele B by měla být požadována hodnota 8 pro směsi s asfaltovou emulzí, resp. 5 pro pěnoasfaltové směsi.

27. Rozbor charakteristiky modulu tuhosti u vybraných směsí recyklace za studena Ing. Jan Valentin, Ing. Petr Mondschein, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra silničních staveb, Praha 24. – 25. 11. 2009 České Budějovice

28. Použité materiály • R-materiál, frakce 0/11 a 0/22 • DDK frakce 0/2 a 0/4 • Odprašky z výroby drceného kamenivamax. velikost zrna 0,09 mm • Kationaktivní pomaluštěpná asfaltová emulze C60 B – 2,5% hm. • Zpěněný asfalt z asf.pojiva 160/220 – 3,5% hm.

29. Schéma principu zkoušky a upnutí tělesa s umístěním snímačů přetvoření při stanovení modulu tuhosti zkouškou namáhání v příčném tahu.

30. Závěr: • Při upřesnění návrhové hodnoty modulu tuhosti při teplotě 15°C lze pro směsi recyklace za studena, u nichž je použito kombinace asfaltové emulze, hydraulického pojiva a R-materiál, doporučit jako minimální hodnotu 3.000 MPa. • V případě směsí, kde dochází k další úpravě směsi dílčí substitucí R-materiálu drobným kamenivem nebo odprašky, je možné mezní hodnotu zvýšit na úroveň 4.000-4.500 MPa.

31. Závěr: • V případě pěnoasfaltových směsí s použitím kombinace zpěněného asfaltu, hydraulického pojiva a R-materiálu je možné obdobným způsobem doporučit jako minimální hodnotu 2.500 MPa • Při použití další úpravy směsi dílčí substitucíR-materiálu odprašky, je možné mezní hodnotu zvýšit na minimální úroveň 3.500-4.000 MPa

32. Děkuji za pozornost