Platební bilance, měnový kurz

1. Platební bilance, měnový kurz Petr Sedláček

2. Platební bilance a vnější rovnováha • Rovnovážný vývoj ekonomiky znamená dosahování vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy • Vnější rovnováha je vyjádřena udržitelným vývojem platební bilance s návazností na vnější zadlužení. • V případě vzniku nerovnováhy začne ekonomika automaticky usilovat o obnovení rovnováhy.

3. Platební bilance a vnější rovnováha • Soustava účtů, která zachycují finanční toky se zahraničím. • Struktura PB • A. Běžný účet • Zboží a služby (čisté exporty) • Důchody z investovaného kapitálu (zisky, úroky, dividendy) • Nekapitálové transfery - jednostranné platby (dědictví, dary, výživné, příspěvky) • B. Kapitálový účet • Kapitálové transfery (prominutí dluhu, kapitál spojený s migrací obyvatelstva)

4. C. Finanční účet • Přímé investice (vlastnická kontrola nad 10%) • Portfoliové investice (akcie do 10%, obligace) • Ostatní dlouhodobý kapitál (vládní úvěry, obchodní úvěry atd.) • D. Chyby a omyly • E. Změny devizových rezerv • Vyrovnávací procesy v PB • PB je vždy účetně vyrovnaná • Účetní vyrovnanosti dosahováno změnou devizových rezerv.

5. Vnější rovnováhy je dosaženo, když je saldo běžného účtu vyrovnáno opačným saldem finančního účtu. • NX = If • CA + CF = 0 • Vyrovnávací procesy v PB • Automatické vyrovnávací procesy v PB v režimu fixního kursu

6. Cenový vyrovnávací proces • Předpoklady • Změny cenové hladiny se vyvíjí v souladu s MV=PY • CB neprovádí sterilizaci devizových intervencí • Je splněna Marshall-Lernerova podmínka • Zlepšení běžného účtu by se mělo promítnout do zlepšení celkové platební bilance (fakticky podmínka velmi nízké mobility kapitálu)

7. Aktivní saldo CA vede k tlaku na zhodnocení kurzu. • CB intervenuje na udržení kurzu, nakupuje devizy a prodává domácí měnu • Dojde ke zvýšení domácí peněžní nabídky, • Dojde ke zvýšení cen, snížení exportu a zvýšení dovozu. • Důchodový(keynesovský) vyrovnávací proces • Vazba salda PB na růst Y, který následně ovlivňuje export a import zboží. • Vznik přebytku CA vede k růstu AD a k růstu Y a z definice funkce čistého exportu, k růstu importu.

8. Klíčovým předpokladem je odmítnutí absolutní pružnosti cen a mezd. • Při deficitu PB nedojde při poklesu poptávky v krátkém období k poklesu cen a mezd, ale k poklesu HDP, který vede ke snížení dynamiky importu. • Vazba HDP a importu • Část výrobních vstupů je zajištěna z dovozů • Pokles reálných důchodů obyvatelstva vede k poklesu importu spotřebního zboží • Domácí recese – podnikatelský pesimismus – pokles míry investic, jejichž část je ze zahraničí.

9. Dovozní funkce • I= I* + m I I* autonomní dovoz • m= M/Y m mezní sklon k dovozu • X* = považujeme za autonomní, nezávislé na domácím důchodu. • Čisté exporty • NX = X* - I* - m I • AD= C + I + G + NX

10. NX + M Y O Y -

11. Schodek CA •  • Pokles agregátní poptávky •  • Pokles reálného důchodu •  • Snížení importu •  • Obnovena rovnováha CA

12. Přebytek CA •  • Růst agregátní poptávky •  • Růst reálného důchodu •  • růst importu •  • Obnovena rovnováha CA

13. Monetární přístup • PB je monetární fenomén a nerovnováha PB je výrazem nerovnováhy na trhu peněz • Předpoklady • Domácí produkt je na potenciální úrovni • Stabilní a predikovatelná poptávka po penězích (tj. stabilní V ) • Platí absolutní verze kupní síly, v podmínkách fixního kurzu to znamená , že země je price taker • Platí podmínka nekryté parity úrokových sazeb

14. PB způsobuje změny stavu v domácí peněžní zásobě • Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po penězích ovlivňuje zpětně PB • MS je větší než Md. • Za této situace domácí subjekty mají větší zásobu peněz než požadují: • Nákup cenných papírů od CB • Nákup zboží z dovozu (deficit CA) • Nákup zahraničních cenných papírů (kapitálový účet)

15. MS je menší než Md. • Za této situace domácí subjekty mají méně peněz než požadují: • Prodej cenných papírů CB • Snížení importu zboží (přebytek CA) • Prodej finančních aktiv do zahraničí (kapitálový účet) • Vznik nerovnováhy na trhu peněz • Například vzroste Md • Příliv kapitálu • CB nakupuje devizy, aby nedošlo ke zhodnocení kurzu • Růst peněžní zásoby MD = MS

16. Vznik nerovnováhy PB • Například příliv PZI • MS > MD • Růst importů a služeb • Monetární přístup a znehodnocení kursu • Znehodnocení kursu musí ovlivnit trh peněz • Příliv kapitálu • Zhodnocení kurzu • Snížení cen importovaných výrobků • Růst reálných peněžních zůstatků a růst výdajů na import

17. Vyrovnávací procesy PB v režimu volně plovoucího kurzu • Kurzový vyrovnávací mechanismus • Nerovnováha PB je automaticky vyrovnávána prostřednictvím kurzové změny. • Deficit PB vede ke znehodnocení měny, přebytek ke zhodnocení.

18. Nástrojem, který tuto vnější rovnováhu nastoluje, je měnový kurz • Jestliže bude CA = NX, při nerovnováze např. na finančním účtu, který převýší schodek CA, dojde k apreciaci koruny, a nová rovnováha se ustálí na úrovni, teprve až If= NX • Při uvádění PB do rovnováhy měnovým kurzem, zůstávají devizové rezervy v dlouhém období na stejné úrovni.

19. Schodek CA •  • Znehodnocení měnového kursu •  • Růst exportu(pokles importu) •  • Rovnováha CA obnovena

20. Přebytek CA •  • Zhodnocení měnového kursu •  • Pokles exportu(růst importu) •  • Rovnováha CA obnovena

21. Abychom rozuměli kursovému vyrovnávacímu procesu musíme se seznámit s procesy, které zde probíhají. • Marshall Lernerova podmínka (přístup z hlediska elasticit) • Co se stane, když se vlivem devalvace (depreciace) změní relativní ceny exportu a importu. • Předpoklady

22. Vpočátečním stadiu je vyrovnaný CA • Export a import jsou elastické, domácí a zahraniční ceny jsou fixní (Následná nerovnováha nesmí ovlivnit cenovou hladinu ani výši reálného důchod doma ani v zahraničí či úrok.) • Ekonomika je v recesní mezeře • Ke zlepšení dojde pouze v případě, že součet cenové elasticity poptávky po exportu a cenové elasticity poptávky po importu je větší než jedna.

23. Nabídka Kč(importy, odliv kapitálu) 4 3,33 2,86 Poptávka po Kč Exporty, příliv kapitálu Nabídka a poptávka po korunách Euro/100 Kč D S Poptávka/nabídka korun

24. Krátkodobě se CA po devalvaci zhorší, protože zahraniční poptávka po exportech a po importech je neelastická. EUR/100 Kč NX J křivka S E0 4 F F G E1 H 0 3,33 G E1 s1 E0 H d1 D čas

25. CA = P.Xv -E. PF. MV • P, PF = cenová úroveň doma a v zahraničí (předpoklad, že se rovná 1) • XV a MV = fyzický objem vývozů a dovozů • Předpokládáme, že CA = 0 • CA = X – E.M v přírůstkové formě • ∆CA = ∆X - E. ∆M - M . ∆E vydělíme ∆E • CA / ∆E = ∆X/∆E - E .  M/∆E - M. ∆E/∆E • Nyní do rovnice dosadíme rovnici pro cenovou elasticitu poptávky po dovozech a vývozech: • x = ∆X/X : ∆E/E  ∆X = x . ∆X . X / E • m = - ∆M/M : ∆E/E  ∆M = - m . ∆X . M / E

26. CA/E = x. X / E + m .M - M vydělíme M • CA/E . 1/M = x. X / E .M + m - 1 • X/EM = 1 rovnováha běžného účtu • CA/E = M (x. + m – 1) • Marschall-Lernerova podmínka

27. Čistý vývoz a reálný měnový kurz • Upřesnění terminologie • Fixní měnové kursy – devalvace a revalvace • Flexibilní měnové kursy – depreciace a apreciace. • Vztah mezi NX a měnovým kursem. Při neměnných cenových hladinách depreciace domácí měny zvyšuje čistý vývoz a apreciace naopak čistý vývoz snižuje

28. Ke stejnému efektu dojde, změní li se poměr zahraničních a domácích cen, ale nominální kurs se nezmění. • NX tedy závisí nejen na nominálním měnovém kursu, ale i na poměru cen. • Reálný měnový kurs ER= E. Pf/P NX závisí na reálném měnovém kursu

29. Reálná depreciace domácí měny zvyšuje čistý vývoz zboží a služeb, reálná apreciace NX snižuje. • Závislost NX na reálném kursu vyjadřuje funkce čistého exportu • NX=NX(ER) ER NX(ER) Apreciace NX

30. ER Kč/eur Reálná apreciace 15 . 1/30 Reálná depreciace 40 . 1/30 NX(ER) -NX čistý dovoz 0 NX čistý vývoz

31. Nyní propojíme NX, ER a zahraniční investice • Z identity • Y= C+I+G+NX • Y-C-G = I + NX • Národní úspory ( Y-T-C a T-G) • S= národní úspory • S= I + NX • S-I = NX • S-I – přebytek domácí měny = nabídka CZK • NX = poptávka po CZK

32. S-I ER Reálná Apreciace Rovnováha NX a čistého vývozu kapitálu NX NX Reálný měnový kurs zajišťuje rovnost NX a čistého vývozu kapitálu If

33. r S + (T-G) rw I Investice,úspory mld Kč -If Er Apreciace NX(Er) -If=-NX O Čistý vývoz Čistý dovoz

34. Vliv fiskální politiky na ER • Růst G, nebo snížení T = sníží se národní úspory • Sníží nabídku korun z S1 – I na S2 – I = ER apreciuje • To vyústí v deficit NX (nebo jeho snížení) • Domácí zboží je dražší

35. Růst rozpočtového schodku ER S2-I S1-I 1. Redukce úspor sníží nabídku korun ER1 2. Apreciace ER2 3. Snížení NX NX

36. Růst rozpočtového schodku S + (T-G) r S + (T-G) I Investioce, úspory (mld.Kč -20 -40 ER ER2 ER1 NX(Er) +NX -NX -40 -20 0

37. Zahraniční fiskální politika a ER ER S-I(r1) S-I(r2) • Zvýšení světové úrokové sazby sníží I • a zvýší tak nabídku korun ER1 2.Apreciace ER2 3. Zvýšení r sníží investice, což zvýší nabídku koruna což depreciuje ER a zvýší NX NX

38. Růst investic a ER ER S-I2 S-I1 • Zvýšení I sníží nabídku korun ER1 2. Apreciace ER2 3. Snížení NX NX

39. r S + (T-G) rw I2 I1 -20 Investice, úspory mld Kč -40 ER NX(Er) -40 -20

40. Obchodní ochranářství ER C ER2 B ER1 A NX2 NX1 +NX -NX O

41. Změny nominálního měnového kursu • Růst peněžní zásoby • ER = E. Pf/P • E=ER . P/Pf • 1,25 . 25 = 31,25 korun na euro • 1,25 . 50 = 62,5 korun za euro. • Cenová hladina se zvedne na dvojnásobek v důsledku navýšení peněžní zásoby na dvojnásobek. Dojde k reálné apreciaci a k vnější nerovnováze . K vyrovnání musí dojít nominální depreciaci • %∆ er = % ∆ e + (*- ) • .

42. Reálný měnový kurs je určen reálnými faktory – investice, úspory, NX. • Pokud se nemění tyto faktory, ani zahraniční cen, musí domácí nárůst cen odpovídat změna nominálního kursu. • Reálný kurs v praxi –reálný efektivní směnný kurs

43. Dráhy reálných kurzů v tranzitivních ekonomikách ER Počáteční reálné podhodnocení ERDI větší než 1 Skutečný kurs PPP Počátek reforem čas

44. Determinace měnového kursu v dlouhém období • Parita kupní sily (PPP) • Ricardo, Cassel • Zákon jediné ceny • Předpoklady • Dokonale konkurenční trhy • Neexistence dopravních nákladů a ostatních překážek obchodu • Identické zboží v různých zemích musí být prodáváno za stejnou cenu, je li vyjádřeno ve stejné měně

45. Příklad arbitráže • ECZK/EUR = 30/1 EUR • Volkswagen v Praze = 300 000 Kč • v Berlíně = 10 000 EUR (10 000 . 30 = 30 000 Kč) • Co by se stalo, kdybychom mohli směnit eura za 25 Kč. • Cena automobilu v Berlíně by byla 250 000 Kč a čeští dovozci by kupovali auta v Berlíně a prodávali v Česku.

46. Big Mac Index (Economist) • Big Mac PPP je kurs měn, při němž hamburgery budou stát stejně v USA i ČR • Big Mac • v ČR 56,28 Kč • V USA 2,49 Kč/1 USD • E= 56,28/2,49 = 22,6 Kč /1 USD • V té době byl ale kurs Kč/USD 34,00

47. Americký turista si mohl v Praze koupit za 2,49 USD = 1,5 Big Macu • (2,49.34) / 56,28 • Český turista si však mohl koupit v USA pouze 0,66 Big Macu • (56,28/34) / 2,49 • Česká koruna byla podhodnocena o 33% (podle PPP) • (34-22,6)/34 . 100 = 33,5%

48. Absolutní verze PPP • Měnový kurs mezi zeměmi dvou zemí je determinován poměrem cenových úrovní • E= P/Pf • PPP ukazuje množství domácí měny nutné k nákupu stejného koše zboží a služeb, který může být pořízen na 1 USD, 1 EUR atd, • Podle PPP jsou tedy cenové úrovně stejné, jsou – li vyjádřeny ve stejné měně.

49. Relativní verze PPP • % změna měnového kursu mezi dvěma zeměmi = rozdílu mez % změnou cenových úrovní • Překážky působení PPP • Dopravní náklady • Obchodní omezení • Neobchodovatelné zboží • Trh není dokonale konkurenční • Fiskální a měnová politika • Rozdílené referenční koše atd.

50. Odchylku měnového kursu od PPP ukazuje ERDI • Tento ukazatel vyjadřuje míru podhodnocení či nadhodnocení národní měny • ERDI = E / PPP • ERDI Kč vůči USD • 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 2000 01 • 4 3,7 3,4 3,1 2,8 2,5 2,3 2,6 2,4 2,8 2,9 2,6 • Kurs české koruny byl v roce 90 4x podhodnocen s ohedem na PPP.Míra podhodnocení se snížila až na 2,6 v roce 2000.