Ovocný strom ve všech čtyřech ročních období

1. Ovocný strom ve všech čtyřech ročních období Autor: Jiří Škoda

2. Kalendář Pozn.:Pro prohlédnutí určitého ročního období, klikněte na měsíc, který v tom ročním období je. Pokud ale nechcete, stiskněte šipku doprava.

3. Jaro Zpět na kalendář Jaro (zastarale Vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se. Do jara patří měsíce březen, duben, květen. Jarní prázdniny jsou ale i v únoru. Jaro oficiálně začíná 21 března. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky. V meteorologii jsou souhrnným termínem jaro označeny měsíce březen, duben a květen (září, říjen a listopad na jižní polokouli). Rozdělení roku na jaro, léto, podzim a zimu je zřetelně vidět pouze v oblasti mírného a subarktického pásu. V oblasti tropů roční doby v podstatě neexistují, v subtropech může být rok rozdělen zpravidla na dvě období – období dešťů a období sucha, v okolí severního a jižního pólu je po celý rok zimní počasí (hrají zde ovšem velkou roli polární den a noc).

4. Léto Zpět na kalendář Léto je jedno z ročních období. V různých oborech je ale definováno různě. Astronomické léto začíná letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností. Vegetační léto v mírném pásu se vyznačuje průměrnými teplotami nad 15 °C. Z ekologického hlediska je léto v českých přírodních podmínkách pouze jedno ze šesti různých ročních období. V meteorologii je za léto označováno období měsíců června, července a srpna na severní polokouli a měsíců prosince, ledna a února na jižní polokouli. V některých zemích (na severní polokouli) připadá první letní den na období okolo 1. června, či 21. června (záleží na tom, jestli se bere meteorologický, či astronomický začátek). Na léto je často nahlíženo jako na období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá velmi dlouho. Astronomické léto na severní polokouli nastává s červnovým slunovratem, tedy v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejseverněji. Obvykle se Slunce do těchto míst dostane okolo 21. června. Na jižní polokouli nastává v okamžiku, kdy se Slunce na své zdánlivé pouti po obloze dostane nejjižněji, což se obvykle stává okolo 21. prosince. Astronomické léto končí podzimní rovnodenností, tedy v okamžiku, kdy po létě Slunce přechází přes rovník (ocitne se na rovníku v nadhlavníku). Během astronomického léta se zkracují dny a prodlužují noci. Protože Země obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, je léto na severní polokouli asi o pět dní delší než jižní. To zároveň znamená, že léto na severní polokouli je asi o pět dní delší než zima. Dá se z toho i odvodit, že Slunce je blíže k Zemi, když je léto na jižní polokouli. Toto ale není důsledek střídání ročních období, jen tomu tak zrovna v naší epoše je. Jak se stáčí přísluní dráhy Země, mění se i den, kdy je Slunce nejblíže, a zároveň délka jednotlivých ročních období. Na severním pólu v tomto období slunce nezapadne za obzor po celý den, naopak na jižním pólu je v tutéž dobu stálá noc, protože na jižní polokouli je zima. V mnoha zemích jsou po značnou část léta školní prázdniny. To je dáno historicky tím, že děti dříve musely pomáhat se sklizní obilí, a tedy nemohly v tomto období chodit do školy.

5. Podzim Zpět na kalendář Podzim je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou. V klimatických podmínkách mírného pásu se právě na podzim sklízí většina úrody a opadavé listnaté stromy ztrácejí listí. Dny se krátí, ochlazuje se, více prší. Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností – na severní polokouli kolem 23. září, na jižní kolem 21. března a končí zimním slunovratem – 21. prosince, resp. 21. června. V meteorologii jsou souhrnným termínem podzim označeny měsíce září, říjen a listopad (březen, duben a květen na jižní polokouli). Podzim často vytváří v přírodě úchvatné barevné scenérie, nejkrásnější podívaná se naskýtá ve třech oblastech: ve většině Severní Ameriky, v malé oblasti uprostřed Jižní Ameriky, a ve východní Asii, zejména v Číně a v Japonsku. Tyto barevné krajinné scenérie nezůstávají stranou zájmu lidí a zejména na východě USA a Kanady vzbuzují čilý sezónní turistický ruch. Na podzim v mnoha zemích začíná školní rok. Je to dáno historickými důvody, kdy děti běžně pomáhaly při sklizni na statcích, a teprve když bylo sklizeno, mohly chodit do školy. Listí má oranžovou barvu a opadává.

6. Zima Zpět na kalendář Zima je jedno ze čtyř ročních období. V oblasti mírného a subarktického podnebného pásu je obdobím s nejnižšími teplotami a nejkratší dobou denního světla. Astronomická zima začíná zimním slunovratem (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. prosince, na jižní na 21. června). Končí jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. března, na jižní 23. září). Přesný čas začátku je dán okamžikem slunovratu a rovnodennosti, v kalendáři mohou být termíny počátku a konce o den posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky. V meteorologii jsou souhrnným termínem zima označeny měsíce prosinec, leden a únor (červen, červenec a srpen na jižní polokouli). Střídání ročních období je způsobeno odklonem zemské osy od roviny ekliptiky (o 23°27'). Polokoule, na které je zima, je poněkud odvrácena od Slunce, dopadá na ni méně slunečního záření a pod větším úhlem. To v principu vede k nižším teplotám. V oblastech vyšších zeměpisných šířek je zima obdobím sněhu.

7. Shrnující kalendář Pozn.:Pro prohlédnutí určitého ročního období, klikněte na měsíc, který v tom ročním období je. Pokud ale nechcete, stiskněte šipku doprava.

8. Ovocný strom ve všech čtyřech ročních období KONEC