Počítačová grafika MENU

1. Počítačová grafikaMENU Druhy obrázků a grafických programů Rastrové obrázky Vektorové obrázky Skenování fotografií Barevné modely RGB a CMYK Otázky a úkoly – ze všeho  Konec

2. Druhy obrázků a grafických programů • Získávání obrázků • Rozdělení práce s obrázky • Rastrové a vektorové obrázky • Tablet Již víme, že vše v počítači je uloženo ve formě souboru. Tedy i obrázek je datový soubor určitého typu. Na rozdíl např. od textových souborů je většina typů souborů s obrázky standardizována, můžeme je vytvářet a upravovat mnoha různými programy, nejen jedním určitým programem, v němž byl obrázek vytvořen. MENU

3. Získávání obrázků Obrázky v podobě souborů získáme několika způsoby: • Sami si je namalujeme v některém programu pro vytváření obrázků • Nasnímáme (naskenujeme) fotografie nebo na papíru namalované obrázky pomocí skeneru. • Získáme již hotový obrázek ve formě souboru. Na disketě od známého, na CD, DVD, USB disku nebo si jej stáhneme z Internetu. ZPĚT MENU

4. Rozdělení práce s obrázky Práci s obrázky pomocí počítače můžeme rozdělit na dva odlišné způsoby: Vytváření (malování) obrázků. Úpravu fotografií a koláže. Vytvářené obrázky (a příslušné programy) se dělí podle způsobu vzniku podoby obrázku na dva druhy: Vektorové obrázky. Rastrové obrázky (také se jim říká bitmapové). Z tohoto rozdělení plynou tři druhy programů pro práci s obrázky na: Vytváření vektorových obrázků (CorelDRAW, Zoner Callisto). Vytváření rastrových obrázků (Fractal Design Painter, Malování). Úpravu a koláže (Adobe Photoshop, Paint Shop Pro) ZPĚT MENU

5. Rastrové a vektorové obrázky Rastrové obrázky se skládají z mnoha bodů. Počet těchto bodů závisí na rozlišení obrázku. Každý z těchto bodů je popsán několika bity a tyto body vytvářejí velmi jemnou mřížku (rastr nebo mapu), proto se jim říká rastrové nebo bitmapové. Vektorové obrázky se neskládají z bodů, ale z křivek, které jsou dány svým matematickým popisem. Jde tedy o kombinaci nějakých obrazců (říká se jim souhrnně objekty), z kterých je poskládán výsledný obrázek. Pozn.: Víme, že všechny tiskárny tisknou jen velké množství jemných bodů. Program pro práci s vektorovými obrázky proto při tisku vypočítá body pro tisk všech objektů obrázku při využití nejvyššího možného rozlišení použité tiskárny. ZPĚT DALŠÍ MENU

6. Změna velikosti bitmapových obrázků Rastrový obrázek: Skládá se z určitého počtu bodů. Tento počet (rozlišení obrázku) je dán při pořízení do počítače. Jestliže takový obrázek zmenšíme, je nutné nějaké body vypustit (body se nemohou zmenšovat). Tím dojde ke ztrátě detailů a někdy i zkreslení barev. Jestliže bitmapový obrázek zvětšujeme, opět nedochází ke změně velikosti jednotlivých bodů, ale začnou se od sebe vzdalovat. Aby obrázek nebyl zrnitý, musí se program chybějící body dopočítat (většinou vezme dva sousední body a mezi ně dá průměrný odstín z těchto dvou bodů). Tedy i zde dochází ke snížení kvality obrázku. Jestliže rastrový obrázek nezvětšujeme, ale jen se na něj díváme z větší blízkosti (lupou), vidíme při zvyšujícím se zvětšení lupy stále lépe zrnitou, bodovou strukturu bitmapového obrázku. Na 10x zvětšeném detailu původního bitmapového obrázku je to jasně vidět. ZPĚT DALŠÍ MENU

7. Zvětšený obrázek - detail

8. Změna velikosti vektorových obrázků Vektorový obrázek: Tento obrázek můžeme zvětšovat, zmenšovat a dívat se na něj třeba mikroskopem a jeho kvalita se nemění. Je to dáno tím, že se neskládá z jednotlivých bodů, ale z velkého (a až třeba 10 000) množství objektů, které jsou určeny matematickým popisem (rovnicemi, vzorci). Program lehce dosadí do vzorců jiná čísla a přepočítá objekt tak, aby se zachoval jeho tvar. Např. pokud je u obdélníku určen poměr stran, je tím jeho tvar přesně určen, ať je malý či obrovský. Vektorový způsob práce (skládání obrázků z křivek) je zcela nutný tam, kde potřebujeme měnit velikost obrázku v širokém rozmezí. Proto jsou dnes např. všechna písma v počítači uložena vektorovým způsobem. ZPĚT MENU

9. TABLET Ve všech dále uvedených programech používáme k malování téměř výhradně myš. Protože kreslení s ní chce pevnou ruku a nikdy se nedá dosáhnout podobné jistoty práce jako s tužkou na papíru, používá se místo myši tablet. Tablet je podložka s perem. Pohyb a tlak pera na podložku se přenáší na obrazovku, podobně jako bychom po ní kreslili tužkou. Pero tabletu obsahuje tlačítka, takže je možné používat tablet jako úplnou náhradu myši (malé tablety se dají koupit od 1 000 Kč. ZPĚT MENU

10. Rastrové obrázky Rozměry obrázku v bodech Hloubka barev Velikost obrázku v bajtech Rozlišení Použitelnost obrázků pro tisk Typy souborů s obrázky Barevné modely RGB a CMYK MENU

11. Rozlišení obrázku U tiskáren bychom těžko udávali kvalitu údajem, kolik bodů celkem jsou schopny vytisknout. Dobře se dá však použít údaj, jak jemně mohou tisknout, tedy kolik bodů na jednotku vzdálenosti mohou natisknout (samozřejmě čím více, tím lépe). Tuto jednotku vytvořili v USA, proto je jednotkou vzdálenosti jeden palec (Inch = 2,54 cm). Jednotka udávající kvalitu tisku se pak jmenuje DPI (Dot Per Inch = bodů na palec). Kvalita tiskárny se určuje rozlišením, např. 600 x 600 DPI nebo 1200 x 600 DPI (rozlišení nemusí být v obou směrech stejné). Rozlišení (jednotka DPI = bodů na palec) udává kvalitu (jemnost) tisku DALŠÍ menu

12. Z kolika bodů se bude skládat obrázek velký 5 x 2,5 cm při rozlišení 250 DPI? Převedeme si jeho velikost na palce (pro jednoduchost 1 palec = 2,5 cm), tj. obrázek je velký 2 x 1 palec. 250 DPI znamená 250 bodů na palec, tedy obrázek obsahuje 2x250 x 1x250 bodů = 125 000 bodů. Č.2: Č.1: Obrázek 5 cm, 250 DPI. Kolik bodů? 250 DPI znamená 25O bodů na jeden palec 1 palec = 2,54 cm, proto 5 cm jsou asi 2 palce. 250 bodů na palec x 2 palce = 500 bodů. Tentýž obrázek (5 cm široký) při rozlišení 25 DPI obsahuje na šířku jen 50 bodů. Bude zrnitý, rozmazaný. ZPĚT DALŠÍ menu

13. Kolik bajtů zabere obrázek při určitém rozlišení? Kolik bajtů v paměti počítače by zabral výše uvedený malý (5x2,5 cm) obrázek č.1? Samozřejmě tu bude záviset na hloubce barev. Např. při výše uvedeném rozlišení 250 DPI a hloubce barev 256 odstínů šedi barev to bude 125 000 bodů x 1B/bod = 125 000 B. • Velikost souboru s obrázkem určíme takto: • Převedeme si rozměry na palce: 5 cm jsou asi 2 palce, 2,5 cm =1 • Určíme počet bodů obrázku: 2 palce x 250 bodů na palec = 500 bodů, 1 x 250 = 250 bodů. Obrázek tedy bude mít 500 x 250 bodů. Celkem 125 000 bodů. • Z hloubky barev odvodíme počet bajtů na jeden bod. 256 odstínů šedi spotřebuje 1 B/bod. • Známe počet bodů obrázku a víme kolik bajtů spotřebuje jeden bod, stačí tyto údaje vynásobit a víme, kolik zabere soubor s obrázkem v paměti. ZPĚT

14. Kolik bajtů zabere obrázek při určitém rozlišení? Obrázek označený číslem 2 má stejnou velikost, ale rozlišení jen 25 DPI. Jaká bude velikost souboru s obrázkem v tomto případě? Jeho rozměry v palcích budou stejné tedy asi 2 x 1 palec. Počet bodů bude jiný (obrázek č.2 má jiné rozlišení): 2 palce x 25 bodů na palec = 50 bodů na šířku, na výšku pak 1 x 25 = 25 bodů. Celkem se obrázek č.2 skládá z 50 x 25 bodů = 1250 bodů. Hloubka barev je stejná, tedy každý bod zabere 1 bajt. Velikost souboru = 1250 x 1 B/bod = 1250 B, tedy 1,25 KB. Obrázek č.3 má rozlišení 100 DPI. Kolik bude mít bajtů? Obrázek č.4 má rozlišení 1000 DPI. Kolik zabere místa? Vypočítejte velikost obrázků v barevné hloubce 16,7 mil. barev. ZPĚT

15. Velikost souborů s obrázky při určitém rozlišení Obrázek při rozlišení 25 DPI zabere v paměti počítače 1,25 KB, při rozlišení 100 DPI 20 KB, při rozlišení 250 DPI 125 KB a při 1 000 DPI 2000 KB. Z těchto čísel a z ukázkových obrázků odvodíme tento závěr: Používáme takové rozlišení, jaké je potřebné. Malé rozlišení způsobí, že obrázek bude zrnitý, rozmazaný, zbytečně velké rozlišení (liší se obrázky v 250 DPI a 1000 DPI?) způsobuje, že soubor s obrázkem bude zabírat příliš mnoho místa v paměti počítače a práce s ním bude zbytečně pomalá. ZPĚT menu

16. Zobrazení na jednotlivých zařízeních Obrázek z příkladu č.1 má rozměry v bodech (pixelech) 500 x 250 bodů. Jeho velikost na monitoru závisí na nastavených rozměrech pracovní plochy obrazovky, při 800 x 600 bodů bude obrázek na šířku více než přes polovinu obrazovky. • Potřebné hodnoty rozlišení a hloubka barev pro jednotlivá zařízení: • Monitor počítače: 75 až 120 DPI, 16,7 mil. barev • Barevná inkoustová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI, 16,7 mil. barev. Většinou vyhoví i 150 DPI – je třeba vyzkoušet na konkrétním tisku. • Černobílá laserová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI (150 DPI), 256 odstínů šedi. • Profesionální tisk – ve velkém nákladu. Tiskařské firmy tisknou na tzv. ofsetových strojích. Potřebné rozlišení obrázků závisí na konkrétním případu, většinou se pohybuje kolem 350 DPI, samozřejmě při 16,7 mil. barev. Velikost obrázku na obrazovce závisí na počtu bodů ze kterého se skládá (na jeho rozlišení). Protože má monitor menší rozlišení než tiskárny (cca 75 až 100 DPI), budou obrázky určené pro tisk vypadat na monitoru větší, než při tisku. DALŠÍ menu

17. Proč u laserové tiskárny 600 x 600 DPI stačí rozlišené obrázku jen 200 DPI? I přesto, že bude rozlišení 200 DPI bude tisk dobrý. Tiskárna tiskne jen čistě černé body. Šedý bod obrázku je tvořen skupinou několika černých a několika bílých bodů. Proto potřebné rozlišení obrázku je nižší než udávané rozlišení tiskárny. (Toto platí u inkoustových a laserových tiskáren). Pro tisk na určité tiskárně musí mít obrázek vždy přiměřené rozlišení, jinak nebude kvalitně vytisknut (bude zrnitý). ZPĚT menu

18. Použitelnost obrázků pro tisk Příklad č.1: Obrázek stažený z Internetu, jeho velikost je 250 x 100 bodů, hloubka barev 16,7 mil. barev. Jak veliký jej můžeme vytisknout, aby byl pěkný? Příklad č.2: Jakou velikost v bodech musí mít obrázek, který chceme tisknout přes celou A4 (tj. 29,7 x 21 cm) na laserové tiskárně 600 DPI? Kolik místa zabere tento obrázek v paměti počítače? Příklad č.3: Opět obrázek přes celou A4, ale nyní ho chceme zpracovat pro profesionální tisk, ofsetový tisk. Potřebné rozlišení je 350 DPI a hloubka barev 16,7 mil. barev. Příklad č.4: Skenujeme fotografii, která má velikost 9 x 13 cm. Chceme ji vytisknout téměř přes celou A4. Potřebné rozlišení při tisku je 150 DPI. Jakým rozlišením jej naskenujeme? menu

19. Příklad č.1 Na obrazovce monitoru (při jeho počtu bodů 800 x 600) bude pěkný a přes třetino obrazovky. Pro kvalitní tisk na inkoustové tiskárně ho však můžeme vytisknout maximálně do velikosti cca 4 x 2 cm. Proč? Potřebné rozlišení obrázku pro tisk na inkoustové tiskárně je 150 DPI. Obrázek má 250 bodů. Může mít tedy šířku 250/150 = 1,66 palce (1,66 x 2,54), tj. cca 4cm. ZPĚT

20. Příklad č.2 Potřebné rozlišení je minimálně 150 DPI. Velikost strany v palcích je 29,7/2,54 x 21/2,54 = 11,7 x 8,3 palce. Velikost obrázku v bodech je tedy (11,7 x 150) x (8,3 x 150) = 1755 x 1245 bodů. Celkem bude obrázek obsahovat 2 184 975 bodů. Z potřebné hloubky barev 256 odstínů šedi plyne, že jeden bod spotřebuje jeden bajt, velikost souboru v paměti počítače tedy bude cca 2 MB. ZPĚT

21. Příklad č.3 Velikost obrázku v bodech bude (11,7 x 350) x (8,3 x 350) = 4096 x 2905 bodů. Celkem bude obrázek obsahovat 11 898 880 bodů. Z hloubky barev 16,7 mil. barev plyne, že jeden bod obrázku spotřebuje 3 bajty. Velikost souboru s obrázkem v paměti počítače tedy bude cca 35 MB. Z rozdílů velikosti souborů s obrázkem jasně plyne, že pokud chceme pracovat s obrázky na profesionální úrovni, musíme mít nejen dobré znalosti, ale také o třídu kvalitnější počítač než pro úpravu obrázků pro domácí nebo kancelářský tisk. ZPĚT

22. Příklad č.4 Pokud chceme obrázek dvakrát zvětšit, musíme ho naskenovat na 300 DPI, aby po zvětšení bylo výsledná rozlišení dostačující. Proto 300 DPI = 2 x 150 DPI Kdybychom chtěli skenovat obrázek 9x13 cm a vložit ho do našich www stránek asi v poloviční velikosti, než je originál, stačilo by nám jej naskenovat v rozlišení 75 DPI. Případně i 50 DPI. • Z praxe: • obrázky z internetu jsou použitelné pro tisk jen velmi omezeně – mají nízké rozlišení a vycházejí při tisku velmi malé • Totéž platí o různých CD discích s „tisíci obrázky“. Jejich velikost bývá 640x480 bodů, dají se tedy opět tisknout jen poměrně malé. • Při skenování musíme vědět, na jaké tiskárně a jak velký obrázek budeme tisknout. ZPĚT

23. Typy souborů s obrázky • Do této chvíle jsme počítali velikost souborů s obrázkem v paměti počítače, tj. při jeho zpracování. My však samozřejmě obrázky také ukládáme na disk. Již víme, že mnohé typy souborů s obrázky jsou standardizované, těchto typů je mnoho, můžeme si je rozdělit do dvou skupin: • Soubory s obrázky komprimované (komprimace=„zhuštění“ obrázku, body stejné barvy se popíší matematicky, což zabere několikrát méně místa než jejich „šňůra“ za sebou). • Obrázky nekomprimované. Dnes se používají méně než komprimované, zástupcem je typ označený BMP. • Komprimované obrázky si pak můžeme rozdělit na dvě skupiny: • Obrázky komprimované bezztrátově (Zástupci: formáty PCX, TIFF, GIF …) dosahovaná komprimace je asi 1:10 (vždy závisí na konkrétním obrázku). • Obrázky komprimované ztrátově. (Zástupci: formáty JPEG, PNG …) při ztrátové komprimaci dojde k nepatrným úpravám obrázku tak, aby se dal dobře zkomprimovat. Sníží se tím jeho kvalita, většinou ale zcela nepozorovatelně. Dosahovaná komprese je až 1:50, výjimečně i více. DALŠÍ menu Poslední příklad č.5

24. Příklad č.5 Obrázek 10 x 7,5 cm, rozlišení 200 DPI, hloubka barev 16,7 mil. barev. Kolik zabere místa v paměti počítače kolik po uložení na disk s kompresí 1:20? 10 x 7,5 cm je asi 4 x 3 palce. Obrázek tedy bude mít 4 x 200 x 3 x 200 = 800 x 600 = 480 000 bodů. Pro hloubku barev 16,7 mil. barev spotřebuje jeden bod 3B, v paměti tedy zabere 480 000 x 3 = 1 440 000 B. Po uložení s kompresí 1:20 bude mít soubor na disku velikost 72 000 B, tj. asi 72KB. Poznámka: Konec výpočtů!  Pokud chceme uvědoměle a jistě pracovat s obrázky a nebýt jak „Alenka v říši divů“, musíme výše uvedené znalosti znát a používat. Typické „záhady“ Proč je to zrnité, kdy na počítači to bylo pěkné? (protože je rozlišení obrázku pro tisk malé). Proč ten počítač skenuje fotku už 5. hodinu? (nastaveno nejlepší rozlišení) Proč ten obrázek otáčí už 10 minut? (Naskenován na vysoké rozlišení) Atd. atd……. menu

25. Barevné modely RGB a CMYK Model RGB: Bílé světlo se skládá z několika základních barev, z barvy červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue). Podle počátečních pímen anglických názvů barev se tomuto modelu říká RGB. Bílé světlo vzniká jejich smícháním (je to hezky vidět na duze). Pokud nebudou zastoupeny všechny složky rovnoměrně, nebude výsledkem bílá barva, ale nějaká jiná, určena podílem jednotlivých složek. Libovolnou barvu lze složit ze tří paprsků – červeného, zeleného a modrého. Z paprsků vytváří barvy monitor a používá je ke snímání skener. DALŠÍ menu

26. Barevné modely RGB a CMYK Model CMYK: Tiskárna nemá žádné paprsky, ale nějaký inkoust nebo toner. Nemůžeme míchat barvy modelem RGB, protože k tomu je zapotřebí dokonalé čistoty všech složek, která se dá docílit u světelného paprsku, ale ne u nějaké hmotné látky. Podobně jako sčítáním paprsků lze docílit libovolné barvy odečítáním barevných náplní. Tyto náplně nemohou mít barvy RGB, ale k nim doplňkové. Jsou to barvy azurová (Cyan), purpurová (Magenta) a žlutá (Yelow). Jejich smícháním vznikne černá, pokud není zastoupena žádná z nich, dostaneme bílou. Jelikož je nehospodárné vytvářet černé znaky mícháním tří poměrně drahých náplní, přidává se do tiskáren ještě náplň čtvrtá, která obsahuje černý inkoust (blacK). Proto model CMYK. ZPĚT DALŠÍ menu

27. Barevné modely RGB a CMYK Poznámka: Z rozdílnosti vytváření barev na monitoru a na tiskárně plynou velké problémy s dodržením přesných barev předlohy při tisku. Některé odstíny, které lze vytvořit modelem RGB, není možné vytvořit modelem CMYK. Pokud smícháme vždy dvě základní barvy (tzv. primární) barvy, dostaneme tzv. sekundární barvu. Purpurová a žlutá vytvoří červenou, žlutá a azurová zelenou a azurová s purpurovou tmavě modrou. Tato barva se nazývá doplňkovou barvou vždy té barvy, která se na jejím vzniku nezúčastnila. ZPĚT menu

28. Vytváření rastrových obrázků Se systémem Windows je dodáván program Malování, který umožňuje vytváření rastrových obrázků. Tyto obrázky vytváříme pomocí kreslicích nástrojů: tužky, pera, fixu, štětce, spreje, plechovky s barvou, gumy. Další nástroje jsou typické pro práci s počítačem (přechody, efekty). Pracujeme tak, že: 1. zvolíme nástroj, 2. nastavíme jeho vlastnosti, 3. malujeme. Vlastnosti jednotlivých nástrojů se liší, vycházejí z toho, co je možné u určitého nástroje nastavit. U tužky je to např. šířka čáry a její barva, u Spreje šířka stopy a intenzita krytí, u Plechovky jen barva, kterou vylije na určitou oblast… ZPĚT DALŠÍ menu

29. Vytváření rastrových obrázků Namalovat pěkný obrázek pomocí nástrojů programu Malování není jednoduché, protože obsahuje velmi málo nástrojů. Kreslení přímo v počítači není příliš rozšířené, spíše se počítač používá na úpravu fotografií a koláže. Z typicky kreslících programů je nejrozšířenější program Fractal Design Painter. Pomocí kreslících nástrojů můžeme vytvořit jednoduchý obrázek. Kreslící nástroje špičkových programů: Různé druhy štětců, fixů, kříd, uhlů a dalších malířských nástrojů (můžeme definovat sílu a tvar hrotu nástroje). Napodobení kreslení vodovými barvami, olejem, temperami a dalšími technikami. ZPĚT menu

30. Skenování fotografií Skenování fotografií je jejich nasnímání do podoby počítačového souboru pomocí skeneru (scanneru – oba dva zápisy jsou správné). Dnešní skenery využívají standardizovaný ovladač, který je označen Twain. Libovolný grafický program je díky standardnímu rozhraní TWAIN schopen spolupracovat s libovolným skenerem. • Postup snímání fotografie: • zapneme skener a vložíme do něj fotografii, rovně, samozřejmě obrázkem dolů • spustíme grafický program nebo program ve kterém budeme skenovat • necháme si případně zobrazit náhled obsahu skeneru • myší orámujeme oblast skenování • nastavíme rozlišení • nastavíme hloubku barev • dáme skenovat • uložíme obrázek MENU Skenování v naší učebně

31. Postup snímání fotografie v učebně č.4: • zapneme skener a vložíme do něj fotografii, rovně, samozřejmě obrázkem dolů • spustíme program MP Navigator • zvolíme si v menu, že chceme Scan Photo/Document • dále si zvolíme, jestli chceme skenovat obrázek, text, barevný obrázek • nastavíme rozlišení (u obrázku 75 – 600DPI, u textu 300 – 600DPI • klikneme na tlačítko Scan a počkáme, než se nám obrázek naskenuje a ukáže se nám náhled • pokud chceme vidět, jestli jsme to naskenovali správně, klikneme na obrázek dvojklikem a obrázek se nám zvětší • pokud potřebujeme obrázek otočit, klikneme na ikonku otočení • uložíme kliknutím na tlačítko Save to PC, pokud chceme obrázek uložit jako obrázek, na Save to PDF pokud chceme obrázek uložit jako text. • vybereme si adresář (tlačítko Browse), a napíšeme název souboru pod kterým to chceme uložit. • klikneme na tlačítko Save Skenování v naší učebně ZPĚT MENU

32. Rozměry obrázku v bodech Rastrový obrázek je množina bodů, kdy každý bod má nějakou barvu. Počet bodů vodorovně x počet bodů svisle jsou jeho rozměry v bodech (např. 640 x 480 bodů), jejich násobek samozřejmě celkový počet bodů obrázku (např. 640 x 480 = 307 200 bodů). Co je to bit (b) a bajt (B), kilobajt (KB), megabajt (MB) a gigabajt (GB) ZPĚT menu

33. Hloubka barev Každý bod obrázku musí být přesně určen, musí být stanoveno, jakou má barvu. Barevná hloubka je vlastně paleta, ze které můžeme vybírat barvy pro jednotlivé body obrázku. Jestliže např. namalujeme čistě černo – bílý obrázek (černý fix na bílém papíře), je barevná hloubka dvě barvy (černá a bílá). Kolik asi je potřeba mít k dispozici barev, abychom mohli uložit barevnou fotografii? Biologové tvrdí, že lidské oko od sebe odliší 4 miliardy odstínů barev. Protože by však nutnost uložit o každém bodu, kterou ze 4 miliard barev nabývá, kladla příliš velké nároky na výkon počítače a kapacitu jeho disků, vznikly v průběhu práce s počítačovou grafikou barevné palety (hloubky), které umožňují zobrazit obrázky věrně při nižších nárocích na místo v počítači. Kolik bajtů na bod? menu

34. Kolik bajtů na bod Pro zapsání informace o barvě jednoho bodu obrázku samozřejmě spotřebujeme určitý počet bitů a tedy i bajtů. Již víme, že 256 různých možností zakódujeme 8 bity (osmi nulami a jedničkami), tedy 1 B (bajtem), protože 28 = 256 Pro barevnou hloubku 256 barev (nebo 256 odstínů šedé barvy) tedy potřebujeme 1 B/bod (1 bajt na každý bod obrázku). V počítači se nejlépe ukládá po celých bajtech, proto se dnes nejčastěji používá barevná hloubka 16,7 miliónů barev. To je 224, tedy 3 B/bod (3 bajty na bod) Obrázky, ve kterých každý jednotlivý bod může nabývat jednu ze 16,7 miliónů barev (3 B/bod), jsou velmi pěkné a věrné. Používané barevné hloubky a jejich využití ZPĚT

35. Používané barevné hloubky a jejich využití (počet bajtů na bod) • 2 barvy – černo-bílá kresba – 1 bit/bod, tedy 1/8 B/bod. Takový obrázek se označuje jako pérovka, v angličtině Lineart. • 256 barev – barevná tlačítka a barevné prvky WWW stránek – 1 B/bod. V angličtině 256 colors. • 256 odstínů šedi – „černobílé“ fotografie – 1 B/bod. Tuto hloubku najdeme často označenou jako Greyscale. • 16,7 miliónů barev – barevné fotografie – 3 B/bod. Tato barevná hloubka se označuje jako True Color, nebo RGB Color. Poznámka: „Černobílá“ fotografie není samozřejmě jen z černých a bílých bodů, obsahuje i různé šedé body (většinou 256 odstínů šedi). Skutečně černo – bílá je kresba černým fixem na bílém papíru. Čím více barev je v obrázku obsaženo, tím více bajtů spotřebujeme u každého bodu informace o jeho barvě (Např. při převodu z barevné fotografie na fotografii černobílou klesne velikost souboru s obrázkem na třetinu. ZPĚT

36. Velikost obrázku v bajtech Umíme již spočítat velikost obrázku v bodech a víme, kolik bajtů spotřebuje každý bod obrázku při určité barevné hloubce. Můžeme tedy vypočítat, kolik bajtů zabere určitý obrázek v paměti počítače. Příklad 1:obrázek 640 x 480 bodů v hloubce 256 barev Příklad 2:obrázek 800 x 600 bodů v hloubce barev 16,7 mil. barev ZPĚT menu

37. Příklad 1 Počet bodů obrázku: 640 x 480 = 307 200 bodů. Každý bod spotřebuje (viz tabulka) 1 bajt na bod. Velikost souboru s obrázkem: = 307 200 bodů x 1B/bod = 307 200 B, tj. asi 300 KB. ZPĚT

38. Příklad 2 Počet bodů obrázku: 800 x 600 = 480 000 bodů. Každý bod spotřebuje (viz tabulka) 3 bajty na bod. Velikost souboru s obrázkem: = 480 000 bodů x 3B/bod = 1 440 000 B, tj. asi 1,44 MB. ZPĚT