SMĚRNICE EU O KVET A ZÁKON O KOGENERACI

1. SMĚRNICE EU O KVET A ZÁKON O KOGENERACI Z pohledu provozovatelů malé KVETJosef Jelečekpředseda COGEN CZECH Generální ředitel TEDOM s.r.o. holding

2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EvropyNávrh z 8.9.2003 PODPORA KOGENERACEZALOŽENÉ NA VÝROBĚ UŽITEČNÉHO TEPLA NA VNITŘNÍM TRHU EU

3. Evropa „váží“, co je pro lidstvo důležitější….. Šetrnost k životnímu prostředí? Budoucnost? nebo Pouze ekonomický aspekt?

4. HARMONOGRAM PŘÍPRAVY SOUVISEJÍCH ZÁKONŮ EU Příprava zavádění platnost

5. Na čem je směrnice založena? Úspora primárních energií Snížení emisí, zejména skleníkových plynů. Prostředky k dosažení hlavních cílů: Zvýšení energetické účinnosti prostřednictvím podpory a rozvoje vysoce účinné kogenerace, založené na výrobě „užitečného tepla“ při zachování či zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny na vnitřním trhu EU Základním smyslem je tedy podpora vyšší účinnosti výroby elektřiny jako prostředek k vytlačení zdrojů s nižší účinností SMĚRNICE

6. SMĚRNICE OBSAHUJE NĚKTERÉ DEFINICE, VÝBĚR: • Užitečné teplo – teplo, které uspokojuje ekonomicky zdůvodnitelné potřeby tepla pro topení, TUV či chlazení. • Ekonomicky zdůvodnitelná potřeba tepla– je to spotřeba tepla, které nepřevyšuje potřeby pro teplo a chlazení, které by se jinak musely pokrýt jinak než z KVET • Vysoce účinná kogenerace – je definována v Annex III(a). Obecně – je porovnána s účinností oddělené výroby elektřiny a tepla v té které zemi. Musí být vyšší o 10% (dříve u nových instalací lepší o 10%, u starých o 5%). • „Referenční účinnost pro oddělenou produkci“ znamená účinnost alternativní oddělené výroby elektřiny a tepla, se kterou je kogenerační proces srovnáván • Malá kogenerace – kogenerace do výkonu 1 MWe. (Dříve mikrokogenerace do 50 kW) • Tepelná, elektrická a celková účinnost – jsou definovány jako podíl roční výroby tepla, elektřiny či obojího a vstupního paliva

7. Co dále směrnice definuje? • Různé technologie KVET – Annex I • Definice elektřiny z kogenerace – Annex II • Účinnostní kritéria – Annex III.O 10% vyšší celková účinnost než při oddělené výrobě. • Garance původu elektřiny z KVET.Umožní i přeshraniční obchod. Bude organizováno státem. • Národní potenciál pro vysoce účinnou KVET.Povinnost členského státu analyzovat situaci a stanovit ekonomicky zdůvodnitelný potenciál pro HE KVET. Povinnost pravidelně hodnotit náklady na plnění potenciálu a odpovídající účinnost vynaložených nákladů.

8. Schéma podpory.Budou akceptována různá schémata podpory jak přímé, tak nepřímé, vedoucí ke splnění cílů. Ty budou vyhodnocovány a na základě toho budou doporučení. Musí vést k naplnění cíle. • Použití sítí.Musí být zabezpečen přístup k sítím nediskriminačně a transparentně. Pro zdroje do 1 MW musí být zjednodušený přístup. • Administrativní procedury.Omezení všech bariér ke zvýšení kogenerace a usměrnění a urychlení procesů, vedoucích k vyššímu rozvoji KVET • Povinnost obousměrného zpravodajství.Jaký efekt za jaké peníze se podařil, nové stanovení referenčních účinností pro oddělenou výrobu na základě nových technologií, atd.

9. ANNEX Itechnologie KVET, které směrnice řeší • a) kombinované cykly s využitím tepla • b) parní protitlaké turbíny • c) parní odběrové turbíny • d) spalovací turbíny s využitím tepla • e) motory s vnitřním spalováním (pístové) • f) mikroturbíny • g) Stirlingovy motory • h) palivové články • i) parní motory • j) celky pracující na bázi Rankin – Clausiova cyklu • k) všechny další nejaderné? podobné technologie, v souladu s definicí v čl. 3

10. ANNEX IIDefinice elektřiny z kogenerace • Stanovení množství elektřiny z KVET je určeno na základě očekávaného nebo aktuálního provozu zdroje za normálních podmínek. • a) Množství elektřiny z KVET bude stanoveno jako celková roční produkce měřená na svorkách generátoru u následujících jednotek: • V jednotkách typu b), d), e), f), g a h) podle Annex I, s celkovou roční účinností nejméně 75%, a • V jednotkách typu a) a c) podle Annex I s účinností vyšší než 80%. • b) V KVET, které nedosahují účinností dle a) bude množství elektřiny z KVET stanoveno dle následujícícho vzorce: E CHP = HCHP . C KdeE CHPje roční množství elektřiny z KVETC poměr elektrický/tepelný výkonHCHPje množství užitečného tepla z KVET, kalkulované pro tento smysl jako celkové teplo mínus teplo vyrobené v samostatných kotlech nebo teplo na regeneraci před vstupem do turbíny, atd.

11. ANNEX IIIMetodika pro určení energetické účinnosti KVET • Vysoce účinná KVET. Pro účely tohoto zákona se rozumí taková KVET, která plní následující kritéria: • produkce z KVET přináší úspory primárních paliv, kalkulovaných podle bodu b) nejméně 10% ve srovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla • Produkce z malé kogenerace je vždy považována za vysoce účinnou • Výpočet energetických úspor výpočet energetických úspor je prováděn podle následujícího vzorce:

12. 1 PES = 1 -x100% CHP Hη CHP Eη + Ref Hη Ref Eη Kde: PES - úspory primárního paliva CHP Hη– tepelná účinnost kogenerační produkce, definovaná jako užitečné teplo dělené vstupním palivem do KVET pro výrobu obou energií Ref η– referenční hodnota pro samostatnou produkci

13. ANNEX IVKritéria pro analýzu národních potenciálů pro HE KVET Analýza národních potenciálů definovaná v čl. 6 musí zvážit: • Typy paliva, které by mohly být použity pro zvýšení potenciálu KVET, včetně zvážení potenciálu pro zvýšení využití ONZE • Typy KVET, které by měly být použity k využití národního potenciálu • Druhy oddělené produkce tepla a elektřiny, které by měly být, pokud je to proveditelné, nahrazeny KVET. • Rozdělení potenciálu na modernizaci stávajících kapacit a výstavbu nových • Analýza by měla zahrnovat přijatelné mechanismy pro ocenění efektivnosti vložených nákladů pro zvýšení podílu HE KVET v národním energetickém mixu. Analýza efektivnosti nákladů by měla být v souladu s národními závazky, akceptovanými v souvislosti s Kyotským protokolem aj. • Analýza pro národní potenciál musí specifikovat potenciál ve vývoji pro roky 2010, 2015 a 2020, včetně odhadu nákladů na každý časový úsek

14. DOPLŇKY DO 2. ČTENÍ(PROBĚHNE 16.12.03) • Je snaha zavést pojem mikrokogenerace, problém je s definicí max. výkonu. Jeden názor –max. 16 A v jedné fázi NN. Další – kolem 200 kW – technická možnost připojit do NN • Plug and Play – připojení do sítě bez předešlého souhlasu DS. Pro malé jednotky do 16 až 25 A (CENELEC připravuje standard EU). • U mikrokogenerace automatická garance původu el. dle čl. 5 • Čl. 8 – přístup k sítím – návrh doplnění, že cena elektřiny pro jednotky do NN, zejména mikrokogenerace by měly mít garantovanou cenu srovnatelnou s nákupní cenou elektřiny pro obyvatelstvo. • Vyřazeny jaderné elektrárny(definice v Annex I).

15. STANOVISKO COGEN CZECH • OCENĚNÍ PŘÍNOSU DECENTRALIZOVANÝCH ZDROJŮ ELEKTŘINY Zde nehraje roli, jde-li o kogeneraci, ONZE nebo jiný zdroj. Povinnost ERÚ ze zák. 458/2000 Sb. • OCENĚNÍ REÁLNÝCH SCHOPNOSTÍ MALÉ KOGENERACE DODÁVAT NĚKTERÉ SYSTÉMOVÉ SLUŽBY. Toto ocenění je dáno nemožností tyto systémové služby uplatnit na trhu vzhledem k malým výkonům decentralizovaných zdrojů elektřiny (DE). • OCENĚNÍ ENVIROMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ KOGENERACE, plynoucích z úspory paliv a emisního faktoru – vysoce účinné využití prim. energie.

16. GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PODSTATY PŘÍNOSU DE Elektrárna Náklady na distribuci paliva – vždy hradí výrobce Náklady na přenos a distribuci elektřiny - hradí vždy konečný zákazník, bez ohledu nato, zda elektřina po cestě prošla či ne DE (KVET)

17. Skladba ceny elektřiny pro obyvatelstvo 2003 v grafu

18. OCENĚNÍ PŘÍNOSU DECENTRALIZOVANÝCH ZDROJŮ ELEKTŘINY • Tento oddíl lze rozdělit do tří částí, z nichž některé se prolínají: • Snížení ztrát v přenosové a distribuční soustavě včetně ztrát transformací, dané umístěním zdroje do blízkosti spotřeby • Úspora dlouhodobých marginálních výdajů a odstranění negativního vlivu státní politiky • Úsporu na ceně přenosu a distribuce, danou nevyužitím dopravních cest na vyšších napěťových úrovních (úspora na dopravních cestách).

19. 1. Snížení ztrát v přenosové a distribuční soustavě včetně ztrát transformací

20. Celkové přínosy DE dle COGEN CZECH(ztráty, dopravní cesty, marginální náklady, státní politika, …) • 290,- Kč/kWh při dodávce do sítí VN • 570,- Kč/kWh při dodávce do sítí NN

21. Ocenění malé kogenerace dodávat systémové služby • Možnost dodávat systémové služby mají pouze zdroje nad 5 MW (diskriminace) • Proto navrhujeme dodávat některé systémové služby zjednodušeným způsobem • Umíme dodávat garantovaný výkon v předem stanoveném čase

22. Návrh ocenění garantované dodávky elektřiny v čase

23. OCENĚNÍ ENVIROMENTÁLNÍCH PŘÍNOSŮ KOGENERACE • = v principu totéž, co podpora výroby elektřiny z ONZE.Obojí je o úspoře fosilních paliv (vysoké účinnosti) a úspoře emisí skleníkových plynů. • Enviromentální příplatek na „vysoce účinnou KVET“by měl být součástí nově připravovaného zákona o podpoře výroby elektřiny z ONZE.

24. Návrhy COGEN CZECH • Zahrnutí enviromentálního příplatku do nově připravovaného zákona o podpoře elektřiny a tepla z ONZE nebo samostatný zákon o kogeneraci. Tento zákon by měl vycházet z návrhu evropské direktivy. Měl by tedy zahrnovat pojmy vysoce účinná kogenerace, malá kogenerace aj. Tento příspěvek by měl být diferencován podle stupně ročního využití paliva. • Velikost enviromentálního příspěvku na elektřinu z vysoce účinné kogenerace: Navrhujeme ……………………………. 0,50 Kč/kWh.

25. Možnost diferenciace podle ročního využití paliva

26. SHRNUTÍPříspěvky na DE Návrh COGENreálná cena návrh ERÚ 2004 jednosložkováVN290,- Kč/MWh487,- Kč/MWh 25,- Kč/MWhNN570,- Kč/MWh1071,- Kč/MWh 58,- Kč/MWh

27. Podpůrné služby Návrh COGEN CZECH:Tabulka, která usměrňuje provoz KVET do předem daných časových pásem spojený s příplatkem. Čím kratší provoz – tím větší příplatek.

28. Enviromentální přínosy Návrh COGEN: Viz. tabulka s odstupňováním podpory podle účinnosti. Povede k přirozenému prosazení zdrojů s vyšší účinností nad méně účinnými.

29. Příspěvky ve vztahu na prodanou elektřinu v ČR • Příplatek na KVET:2003 0,70 hal/kWh (385 mil. Kč)2004 0,84 hal/kWh (předpoklad) (462 mil. Kč) • Příplatky na ONZE2003 1,2 hal/kWh (660 mil. Kč) 2004 3,4 hal/kWh (předpoklad) (1.870 mil. Kč) • Nárůst v roce 2004 je dán plánovaným růstem VE v SČE.

30. Rozložení kogeneračních zdrojů v ČR V ČR je vyrobeno cca 20% elektřiny z různě účinné a různě veliké kogenerace. Z toho: • 0,6% je vyrobeno ve zdrojích do 1MWel • 0,2% je vyrobeno ve zdrojích 1 až 5 MWel • 19,8% (přibližně) je vyrobeno ze zdrojů nad 10 MW, tj. 96% z celkové kogenerační výroby v ČR!!! • U zdrojů do 5 MW se jedná takřka 100% o vysoce účinnou kogeneraci a zároveň decentralizované zdroje. Objem výroby elektřiny je zanedbatelný. Je však reprezentován takřka tisícovkou malých provozovatelů, kteří jsou v současnosti diskriminováni.

31. DĚKUJI ZA POZORNOST Josef JelečekGenerální ředitel TEDOM s.r.o. předseda COGEN CZECHwww.tedom.cz www.cogen.czjelecek@tedom.czjelecek@cogen.cz