Balónková sonda

1. Balónková sonda Bc. Markéta Orembová

2. Varikózní krvácení • nejčastější smrtící komplikací portální hypertenze • třetí nejčastější příčinou krvácení do horní části zažívací trubice • v populaci nemocných s jaterní cirhózou je roční riziko varikózního krvácení kolem 4 % • i přes intenzivní terapii má první ataka krvácení stále vysokou letalitu (15-20%)

3. Varikózní krvácení • 2/3 nemocných, kteří v důsledku krvácení zemřou, zemře v prvních 24 hodinách • spojeno s vysokým rizikem recidivy krvácení, zejména v prvních 5 dnech • nejčastějším zdrojem krvácení bývají varixy v oblasti jícnu a žaludku, méně často varixy ektopické, nebo portální hypertenzní gastropatie

4. Terapie varikózního krvácení • metodou první volby je endoskopická ligace spolu s farmakoterapií vazoaktivní látkou • v případě selhání kombinované léčby je indikováno vytvoření portosystémového zkratu, nejlépe TIPSu • od zavádění balónkové sondy se již upouští, většinou se aplikuje jen velmi zřídka a to z důvodu časové tísně některých oddělení či nemocnic před zajištěním gastroskopie

5. Jícnové – balónkové sondy: • Lintonnova-Nachlassova sonda je úspěšnější než Sengstakenova-Blakemoreova při krvácení z gastrických varixů, u jícnových varixů jsou obě stejně účinné • nemají se používat u pacientů s velkou hiátovou kýlou • každá balónková sonda má na průsvitu označení kromě čísla velikosti 5,6,7,8 i kolika ml vzduchu se nafukuje balónek, proto jejím maximálním objemem vzduchu nafukujeme balónek pro kontrolu celistvosti před jejím zavedením

6. Lintonova-Nachlassova sonda – trojcestná, jednobalónková s porty pro aspiraci z jícnu a žaludku

7. Minnesotská sonda – pro ezofagogastrickou tamponádu se čtyřmi průsvity a dvěma balónky, má pro oba balónky porty na měření tlaku

8. Sengstakenova-Blakemorova sonda – trojcestná sonda s jícnovým a žaludečním balónkem, má aspirační průsvit umožňující odsávání ze žaludku z prostoru pod balónkem a je používán i k podávání léků

9. Příprava pomůcek • manometr • Magillovi kleště • nůžky • ortopedická trakce o váze 250-500 g • stříkačka 50 ml nebo Janetova stříkačka • fixační lepení • chlazený roztok F 1/1 na proplach nebo naplnění jícnového balónku, zde záleží na zvážení lékaře • odsávačka • fonendoskop • gastrofibroskop (Laryngoskop) • zmražená sonda dle ordinace lékaře č. 5,6,7 nebo 8

10. Příprava pacienta • vysvětlení výkonu - informovaný souhlas • psychická podpora • zajištění DC (intubace nespolupracujících a somnolentních pacientů) • zajištění oběhu • monitorace FF pacienta • částečná Fowlerova poloha • vyčištění dutiny nosní i ústní odsátím

11. Asistence setry: • kontrola celistvosti balónků • sondu vždy zavádí zkušený lékař • odměření délky sondy od nosu či úst k jícnu • zavedení sondy nosem nebo ústy • během zavádění sondy odsávat z nosu a úst d.p. • první plnění žaludečního balónku podle doporučení výrobce 90-250 ml vzduchu • plnění jícnového balonku za mírného tahu podle tlaku cca 100 ml vzduchu • tlak v jícnovém balonku by měl být v rozmezí mezi 20-40 mm Hg • pacient může při výkonu pociťovat tlak za sternem

12. správné zavedení se ověří fonendoskopem a po naplnění žaludečního balonku, kdy se při plnění jícnového balonku za mírného tahu zastaví žaludeční balonek o kardii a objektivně přestane krvácení, lze použít i RTG kontrola, sonda má kontrastní proužek • nutná dobrá fixace k čelu pacienta nebo pomocí ortopedické trakce o váze max. 500 g, trakce se věsí nad porty • pokud sonda nemá jícnový kanál, zavádí se nazoezofageální sondu jako prevenci aspiračních komplikací • na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout • NIKDY NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN POUZE ŽALUDEČNÍ BALONEK ANI NESMÍ BÝT VYPUŠTĚN JAKO PRVNÍ!!!! napětí by sondu táhlo nahoru, což byzpůsobilo poškození jícnu a dušení pacienta

13. Péče o pacienta po výkonu: • kontinuální monitorace FF - TK, P, D, SpO2, • kontinuální odsávání obsahu nad jícnovým balonkem – pac. nemůže polykat • kontrola tlaku v jícnové sondě každou hodinu • proplach žaludeční sondy chlazeným F 1/1 dle ordinace lékaře po 4 hod. • pravidelné povolování jícnového balónku / 4-8 hod./ • ochrana nosní dírky nebo ústního koutku • na stolku nachystány nůžky – v případě dušení pacienta z důvodu vniknutí žaludečního balonku do jícnu, je třeba celou sondu okamžitě přestřihnout a vyjmout • balónky se nechávají obvykle nafouklé maximálně 24 hodin. Někdy se uvádí i hranice 12 hodin, ale až 50 % pacientů po uvolnění tlaku krvácí • odběry krve a podávání léků dle ordinace lékaře

14. Komplikace • krvácení po zavedení sondy ( nesprávná poloha – RTG, nedostatečné naplnění balónků, krvácení z jiného zdroje) • dušení pacienta • pokud pacient není intubován bývá zavádění sondy pojeno s řadou komplikací - aspirací při zavádění, silnou bolestivostí, a především vznikem jícnových a žaludečních ulcerací

15. Použitá literatura a zdroje: • Intenzivní medicína, Pavel Ševčík, Vladimír Černý, et al. • Akutní stavy v gastroenterologii, Petr Dítě, et al. • Poznámky a zkušenosti sester a lékařů z KARIMU a Interní Gastroenterologie JIP • www.lib.congressprague.cz/mhd2011/mhd2011-fejfar-t-dedikovany-jicni-stent.html • www.is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=CNSNI3 • www.hpb.cz/index.php?pId=06-1-2-14 • http://www.docstoc.com/docs/document-preview.aspx?doc_id=38158918

16. Děkuji za pozornost