PSY 474 Kvalitativní metodologie v psychologickém výzkumu

1. Vymezení kvalitativního výzkumu PSY474 Kvalitativní metodologie v psychologickém výzkumu

2. Co je kvalitativní výzkum? Zaměření na význam a jeho utváření v přirozeném kontextu z perspektivy participanta výzkumu

3. Jednoho večera Mulla Nasreddin spatřil, jak se k jeho domu po pusté cestě blíží skupina jezdců. Ihned začala pracovat jeho imaginace: představoval si, že bude zajat a prodán do otroctví nebo že ho jezdci oloupí, či ho násilím naverbují do armády. Ze strachu o svoji bezpečnost zamknul dům, přelezl hřbitovní zeď a lehl si do otevřeného hrobu. Zmateni podivným chování Nasreddina, se jezdci - poctiví cestující - šli podívat, zda mu mohou pomoci. Našli jej nataženého v hrobě chvějícího se strachem. „Co děláš v tom hrobě? Viděli jsme tě, jak utíkáš pryč a teď vidíme, že se třeseš obrovskou úzkostí a strachem? Můžeme Ti nějak pomoci?“ Když je Nasreddin uviděl zblízka, uvědomil si, že jde o poctivé cestující, kteří se opravdu zajímají o jeho blaho. Nechtěl se jich dotknout, ale ani zesměšnit sám sebe tím, že by přiznal, jak mylně je vnímal. Nasreddin se jednoduše posadil v hrobě a řekl: „Ptáte se mě, co dělám v tomto hrobě. Mohu vám říct pouze toto: Jsem zde kvůli vám a vy jste zde kvůli mně“

4. Mulla Nasreddin a výzkum • izolovat specifické proměnné, které jsou v příběhu důležité: „Tyto faktory způsobily tuto reakci…“ • rozlišit různé významy situace vyjadřované postavami příběhu: „Tyto a tyto události, okolnosti… spolu vytvořily…“

5. Vymezení kvalitativního výzkumu • Interpretační a naturalistický přístup →studium jevů v přirozených podmínkách s cílem konstruovat smysl nebo interpretovat významy participantů (Denzin, Lincolnová) → "jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace" (Strauss - Corbinová, 1999), → "nenumerické šetření a interpretace sociální reality" (Disman, 1993, str. 285) • Cíl = porozumět zkoumanému jevu a jeho souvislostem

6. Předpoklady • Ontologický: co je skutečnost? • Epistemologický: jaký je vztah mezi výzkumníkem a tím, co má být zkoumáno? • Axiologický:jaká je role hodnot? • Rétorický: jaký je jazyk výzkumu? • Metodologický: co je výzkumný proces? Vypovídají o pojetí zkušenosti, času, jazyka, osobní účasti, postavení výzkumníka

7. Subjektivní významy • Lidské bytosti jednají vůči věcem na základě významů, které pro ně věci mají • Význam takových věcí je odvozen ze sociálních interakcí, které jedinec má s jinými • Významy jsou pojednány v interpretačním procesu – jedinec se zabývá tím, s čím se setkává • Thomasův teorém (William I. Thomas, 1923, Unjusted Girl) – když jedinec definuje situaci jako reálnou, situace je reálná ve svých konsekvencích- tj. výzkumníci mohou nahlížet svět z pohledu zkoumaného subjektu

8. Znaky kvalitativního výzkumu - A • Zaměření na významy participantů(***) • Přirozené prostředí jako zdroj dat (***) • Zahuštěný popis (thickdescription) (**) • Interpretační přístup – reflexe (***) • Analýza je induktivní, pozornost je věnována jednotlivostem (**) • Data jsou sebrána jako slova nebo obrazy (**) • Málo případů, hodně proměnných (**) • Výstupy jako proces spíše než produkty (**) • Užití expresivního jazyka ve zprávě (*) • Přístupy: biografické životní historie, fenomenologie, zakotvená teorie, etnografie, případová studie (**)

9. Znaky kvalitativního výzkumu - B • Přiměřenost metod a teorií – též disciplinovaný výzkum • Perspektiva participantů a jejich diverzita • Reflexivita výzkumníka a reflexe výzkumu • Různorodost přístupů a metod • Rozumění jako epistemologický princip • rekonstrukce případů jako východisko • Konstrukce reality jako základ • Text jako empirický materiál

10. Verze kvalitativního přístupu • Fenomenologický výzkum (např. IPA) • Zakotvená teorie • Narativní výzkum • Etnografický výzkum • Diskurzivní analýza

11. Etika kvalitativního výzkumu • Nedevalvovat participanty • Sponzoři • Nevystavovat participanty nebezpečí • informovaný souhlas • právo kdykoliv odstoupit z výzkumu • právo klást otázky a mít přístup k výsledkům • respekt vůči místu, kde se výzkum koná • informace, které mohou poškodit • anonymita • uchování dat • validizace participantem • jazyk zprávy z výzkumu • zkreslení, vytěsnění informací, atd.