1 / 8

MIKROBIOLOGIE KRMIV Úvod Mikroflora objemných krmiv Mikroflora sena

MIKROBIOLOGIE KRMIV Úvod Mikroflora objemných krmiv Mikroflora sena Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí Mikrobiologie siláže. Úvod Mikroorganismy vesměs nežádoucí podíl na destrukci živin produkce nežádoucích metabolitů Výjimky: mléčné bakterie v siláži a senáži

tyra
Download Presentation

MIKROBIOLOGIE KRMIV Úvod Mikroflora objemných krmiv Mikroflora sena

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MIKROBIOLOGIE KRMIV • Úvod • Mikroflora objemných krmiv • Mikroflora sena • Mikroflora jadrných krmiv, krmných směsí • Mikrobiologie siláže

  2. Úvod • Mikroorganismy vesměs nežádoucí • podíl na destrukci živin • produkce nežádoucích metabolitů • Výjimky: • mléčné bakterie v siláži a senáži • mikroorganismy (zvláště kvasinky) jako zdroj vitamínů a bílkovin • probiotika – živý krmný mikrobní doplněk k optimalizaci mikroflóry trávicího traktu

  3. Mikroflora objemných krmiv = mikroflora zelených částí rostlin = epifytní mikroflora V průměru nepříznivé složení Obvyklý počet 105 – 108/g (podrobnosti viz půdní mikrobiologie)

  4. Mikroflora sena • Snížení obsahu vody (na 12-16%) vede k omezení mikrobiálních aktivit a změně složení mikroflory – vychází z epifytní • snížení počtu (při optimálním sušení) • přechod bakterií v anabiosu • preference klidových stádií (spóry, konidie) • typičtí představitelé – mikromycety, Bacillus • Přísun vody vede ke stimulaci mikrobních procesů • Samozahřívání - Termogenese = výsledek fyziologických a mikrobiálních procesů při nepřiměřeném obsahu vody (i lokálně) • Hlavním zdrojem tepla mikroorganismy • 5-10 % substrátu = zdroj živin • 95-90 % pro produkci tepla • (v půdě 20-40% živiny, 80-60% mineralizace – energie) • Fáze: • fyziologická • mikrobiologická (mesofilové, termofilové) • chemická, suchá destilace samovznícení

  5. Mikroflora jadrných krmiv Základ - epifytní mikroflora Zvýšený výskyt vždy negativní ČSN 46 70 11 „Metody zkoušení nezávadnosti krmiv“ ČSN 46 70 06 „Mikrobiologické zkoušení krmiv Není norma stanovující konkrétní parametry Hlavní kriteria kvality: - bez patogenních mikroorganismů (Salmonella) - bez mikromycet – producentů toxinů Naše výsledky: - celkový počet bakterií do 103/g výborné do 105/g vyhovující - počet mikromycet do 103/g dobré do 104/g průměrné nad 105/g plesnivějící (plesnivé) Hlavní skupiny mikroorganismů: - bakterie: Bacillus , Pseudomonas, Escherichia! Salmonella ! - mikromycety: Aspergillus! Penicillium, Mucor, Alternaria Fusarium! Polská norma vymezuje počty: Proteolytické b. Amonifikační b. Saprofytické houby Toxiny produkující mikromycety

  6. Mikrobiologie siláže • = konzervovaná objemná (zelená) píce činností mléčných bakterií • 3 základní podmínky: • anaerobní uložení silážované hmoty (velikost řezanky, • rychlost naskladnění, vytěsnění vzduchu, uzavření….) • 2. cukerné minimum (Zubrilin) = dostatek zkvasitelných cukrů, • aby pH pokleslo na cca 4,2 (odvislé od pH) • 3. přítomnost bakterií mléčného kvašení • Fáze silážování: • fáze smíšené mikroflory (do 7 dnů) • – rozvoj všech epifytních bakterií, spotřebován O2, • rozvoj anaerobů, počátek produkce org.kyselin • fáze bakterií mléčného kvašení – anaerobiosa umožňuje rozvoj BMK; zpočátku hlavně kokovité (podfáze mléčných koků - Lactococcus) • – rychle se množí ale méně odolné vůči pH; nahrazeny tyčinkami • (podfáze ml.tyčinek – Lactobacillus); při nízkém pH odumírání i tyčinek • technologická zralost (cca po 8 týdnech) • – mikrobní procesy ustávají, píce je konzervována • a získává dlouhodobou skladovatelnost

  7. Hlavní mikroorganismy siláže • Bakterie mléčného kvašení • jediná pozitivní skupina v siláži; • fermentuje glycidy na kyselinu mléčnou; • homormentativní (preferovány) i heterof.; • Lactococcus (lactis), Lactobacillus (plantarum) • Mikromycety (plísně) • Negativní – konkurenti BMK, rozklad živin, produkce toxinů; • Acidorezistentní, regulace anaerobiosou; • Aspergillus, Penicillium…. • Bakterie máselného kvašení • Konkurenti BMK, produkce kys.máselné, • tím zhoršení organoleptických vlastností; • Anaerobní, regulace – pH: < 4,9 (4,5); • Clostridium • Hnilobné bakterie • Dominantní v efifytní m., • rozklad proteinů, vznik nežádoucích metabolitů (NH4+); • Aerobní až anaerobní, regulace: nízké pH • Pseudomonas, Escherichia… • Kvasinky • Konkurenti BMK (etanol + CO2); • V malém množství nevadí; • Fakultativní anaerobové; • Regulace – dlouhá generační doba; • Saccharomyces

  8. Regulace procesů v siláži • Anaerobiosa = nezastupitelná podmínka • Očkování BMK – nutný ale dostatek glycidů • Polyvalentní x monovalentní; • Enterococcus faecium (Lactisil) • Lactobacillus • Doplnění dalších mikroorganismů • Především jako zdroj hydrolas • Bacillus, Aspergillus… • Kombinované přípravky • Obsahují enzymovou složku • (hydrolýza polysacharidů – např. amylasy) + BMK • Doplnění glycidů • Melasa - dříve nejpoužívanější přísada • Kombinace snadno a obtížně silážovatelných rostlin • Snížení pH (nyní výjimečně) • Přídavek organických či anorganických kyselin • nahradí určitý nedostatek glycidů; • (kys.mravenčí, H2SO4….) • Regulace nežádoucích mikrobů (nyní výjimečně) • Soli organických kyselin, formaldehyd • Antibiotika (již zakázána) – • ČR dříve pouze 2: bacitracin, chlortetracyklin

More Related