Download
1 / 51
E N D
Komplexní analýzu nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina jsme realizovali jako jednu z aktivit projektu „Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina“, podpořeného Evropskou unií z prostředků Společného regionálního operačního programu. Cílem projektu je: • iniciovat takové změny, ze kterých bude mít užitek větší skupina obyvatel kraje a vytvořit pocit sounáležitosti obyvatel s vlastním regionem K tomu potřebujeme • vybudovat místní partnerství složené ze zástupců místních samospráv, podnikatelského sektoru, nestátních neziskových organizací – NNO a dalších institucí, jako prostředek pro otevřený dialog… více o projektu na www.partnerstvi-vysocina.cz
Proč analýza NNO… Chybí relevantní data o tomto sektoru • Komunikujeme jen s malou částí těchto organizací • Při kontaktování jsme odkázaní pouze na RES a databáze jiných subjektů • Poměrně mladý sektor, který se teprve buduje • Přesto má hlubokou tradici • Stále nedokonalá legislativa • Snažíme se uplatňovat systémový přístup • Strategie rozvoje NNS kraje Vysočina • Absorpční schopnost, zaměstnanost, ekonomický potenciál, partnerství,…
Nestátní neziskové organizace (NNO): • občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů • obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech • církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (dříve se též používal název účelová zařízení církví) • nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Kde jsme získávali informace: ČSÚ, CEDR, ARES, databáze NNO měst a obcí, zastřešující organizace, internet (www stránky NNO, databáze NNO), regionalisté
Metoda kterou jsme použili: Dotazník (obeslali jsme cca 5200 organizací) • Poštou • Elektronicky (vyplnění i přes www) Návratnost (20%)
Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, 2003. 316 s. ISBN 92-1-161461-9
OBSAH • NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi • Dobrovolnictví • Absorpční kapacita • Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií • Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina • Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru • Zaměstnanci v neziskovém sektoru
Vztahy s institucemi a organizacemi • Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: • Spolupráce s obcí či městem 2,01 • Spolupráce s širokou veřejností 2,32 • Spolupráce s ostatními NNO 2,75 • Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 • Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 • Spolupráce s komerční sférou 3,19 • Spolupráce s ÚP 3,76
Spolupráce NNO s podnikatelskou sférou • Nejvíce z komerční sféry jsou sponzorovány sportovní organizace.Ze všech NNO, které uvedly, že mají více jak 20,00% svého rozpočtu pokryto z komerční sféry (uvedlo to pouze 8% všech dotázaných), je skoro polovina právě sportovních NNO • Mezi 5,00% a 20,00% rozpočtu pokrytého z komerční sféry se pohybují nejvíce sportovní a volnočasové organizace a také organizace z oblasti sociálních služeb • Podobná situace je také u varianty „méně než 5%“ (nejvíce sportovní a volnočasové) • Nejvíce výjimečných darů dostávají organizace v oblasti sociálních služeb • O spolupráci s komerční sférou se vůbec nesnaží organizace z ochrany životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory (20% dotázaných)
Využívání dobrovolníků podle oblastí • Pravidelně, téměř neustále a poměrně často využívají dobrovolníky převážně organizace ze sociálních služeb (ze všech organizací, které mají 5O a více dobrovolníků je 47% z této oblasti), sportovní NNO, kulturní, náboženské a církevní organizace. • Výjimečnými „zaměstnavateli“ dobrovolníků jsou nejčastěji ochránci životního prostředí a organizace z mezinárodních aktivit. • Těmi, kteří nejčastěji nepotřebují dobrovolníky, jsou hospodářská a profesní sdružení, odbory, volnočasové organizace (23% z nich; ale 52% je potřebuje neustále), a také ochránci životního prostředí (37% oproti 33% z nich, které je potřebují neustále). • Dobrovolníků z dobrovolnických center využívají v našem kraji pouhé 3% organizací a 47% o jejich existence ani neví.
Žádosti EU - oborově • Nejúspěšnější (a zároveň s největším počtem neúspěchů) jsou v podávání projektů organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (27,8%), na druhém místě jsou organizace z oblasti ochrany práv a obhajoby zájmů (11,1%), dále pak sociální služby, ochrana ŽP a kultura. • Naopak 100% všech organizací z oblasti komunitního rozvoje a bydlení nežádalo a nepředpokládá, že by žádalo. Za nimi následují odborové organizace (69%), oblast mezinárodních aktivit (50%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%) a zdraví (28,6%). • Nejúspěšnější na objem podaných žádostí jsou oblasti sociální, kultura, volný čas a náboženství a církve. • Nejvíce očekávaných žádostí v budoucnu je v oblastech ochrana práv a obhajoba zájmů (33%), dále pak v kultuře (22,4%), volnočasových aktivitách (17,7%), vzdělávání a výzkumu (16,7%), sportu (16,6%) a u náboženství a církevních organizací (16,4%) a sociálních (16%).
Příčiny neúspěchů - 1 • Administrativní náročnost (nesrozumitelnost, byrokratická zátěž, složitost) • Nevhodné zaměření programů • Nízká kapacita organizace (lidské zdroje, vybavení) • Nedostatečná kvalifikace pracovníků (odbornost, nezkušenost, jazyková bariéra) • Špatný systém financování (není zálohové financování, vysoká částka na projekt) • Nedostatek informací (kde se podává žádost?, kdo vyhlašuje?)
Příčiny neúspěchů - 2 • Nemáme právní subjektivitu • Regionální vymezení (organizační jednotky v jiném kraji) • Netýká se nás to • Chybí konzultant a poradenské místo • Chybí vlastní strategie rozvoje v dané oblasti • Špatné načasování (nedostatek času na zpracování) • Klientelismus, neochota, nezájem • Nejednoznačnost výkladu pravidel • Udržitelnost pracovních míst po skončení projektu
www stránky podle oblastí • Nejvíce vlastních www mají organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (63%), dále pak v oblastech kultury (51% a 13% ve výstavbě) a památek (40% a 15% ve výstavbě). Následují oblasti zdraví (42,9%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%), hospodářských a profesních sdružení (33,3%), komunitního rozvoje a bydlení (33,3%) a sportu (31,3%). • Naopak vůbec nemají své www organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále následují odbory (93,1%), ochrana ŽP (82,2%), sociální služby (79,4%), náboženství a církve (71,6%) a volný čas (67,3%).
Výše příjmů podle oblastí • Příjmy jsme zjišťovali za roky 2000 – 2004 a jejich struktura je obdobná. • Nejvíce organizací se pohybovala v sumě svých příjmů v částce do 10 000 Kč (je to v každém roce cca 1/5 organizací), s výjimkou roku 2004, kde nejpočetnější skupinou byly organizace s příjmy od 20 000 Kč do 50 000 Kč (18,20%). • Do 50 000 Kč se vejde polovina všech oslovených subjektů, do 250 000 Kč pak více jak 3/4. Nad hranicí 1 milionu se pohybuje pravidelně každý rok přibližně 8,00% (nejvyšší vykázané příjmy byly ve výši 20 mil Kč a byly vykázány většinou v sociální oblasti).
Struktura příjmů podle oblastí • Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispělNNO celkem 41 759 692 Kč. • Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. • Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částkuve výši 4 970 000 Kč.Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrněčinily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.
Vlastní hodnocení financování • Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). • Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví.Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.
Úspěšnost podle oblastí • Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojůjsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. • Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. • U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.
Další příčiny neúspěšnosti • Nežádali jsme • Nemáme informace • Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) • Nemáme vlastní prostory • Malá kapacita organizace • Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) • Neochota politiků (kraj, senát) • Nevhodně zaměřené programy • Administrativní překážky od jiných institucí • Žádá ústředí
Kdo využívá lobby • Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. • S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. • Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.
Vynaložené prostředky podle oblastí • V obou sledovaných letech vydávalynejvíce finančních prostředků na vzdělávání organizace odborů (v roce 2004 vyplatily nejvyšší částku 400 000 Kč a v roce 2005 druhou nejvyšší 200 000 Kč). Nejvyšší vyplacenou částku za rok 2005 má „na svém kontě“ organizace z oblasti sociálních služeb, v roce 2004 je druhá nejvyšší částka z oblasti hospodářských a profesních organizací. • Důležitou oblastí ve vzdělávání je vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků. Zaměřili jsme se na to, zda se organizace na tuto část vzdělávání zaměřují a s jakou intenzitou tak činí.
Vzdělávání managementu dle oblastí • Nejvíce soustavně realizuje vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků oblast sociálních služeb, odborů, hospodářských a profesních sdružení a organizace z oblasti vědy a výzkumu. Jestliže obecná hodnota u této varianty je okolo 8,00%, pak výše uvedené oblasti vykazují hodnoty od 14% (sociální oblast) až do50% (hospodářské a profesní organizace). • Naopak školení a vzdělávání managementu se neúčastní, protože není důležité, volnočasové organizace, nemají na něj čas sportovci a drahé se zdá hned několika oblastem a to sportovcům, organizacím z oblasti památek a náboženským a církevním organizacím.
Zájem o školení dle oblastí 1. Zájem o úvod do problematiky NNO - kultura (18,60%), památky (35,00%), sport (15,90%) 2. Zájem o firemní dárcovství- vzdělávání a výzkum (21,10%), zdraví (28,60%), komunitní rozvoj a bydlení (33,30%), filantropie a dobrovolnictví (37,50%), sport (17,90%) 3. Zájem o fundraising- kulturní (23,70%), vzdělávání a výzkum (21,7),ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%) 4. Zájem podvojné účetnictví- kulturní (30,50%), ochrana životního prostředí (31,80%), památky (40,00%), sport (37,30%) 5. Zájem o spolupráci se státní správou a samosprávou- památky (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (33,30%), hospodářská a profesní sdružení (28,60%), vzdělávání a výzkum (21,10%) 6. Zájem o NNO a veřejná prospěšnost- vzdělávání a výzkum (21,1), filantropie a dobrovolnictví (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%)
Proč nemají NNO zaměstnance - oborově • 90,00% NNO si vystačí s nejvýše s 13 zaměstnanci a nejvyšší počet zaměstnanců v jedné organizaci je 190 • Zaměstnance nepotřebují ze 100% organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále pak odbory (85%), sociální služby (80%), ochrana životního prostředí (75%) a volný čas (70%) • Zaměstnance by chtěly, ale nemohou si jej dovolit, organizace ve vzdělávání a výzkumu (63%), ochraně práv, obhajobě zájmů, zdraví a náboženství a církvích (shodně 60%), dále pak v oblastech filantropie a dobrovolnictví a památkách (42%) • Nejvíce zaměstnanců pracuje v oblastech zdraví (průměrně 29) v ochraně životního prostředí (14) a sociální (13); hodně vysoké číslo také uváděly odbory (64) ale zde šlo patrně o záměnu se zaměstnanci, kteří jsou členy odborových organizací
Mzdy v NNO - komentář • Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě 6 856 Kč. • Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. • Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to 40 000Kč. • Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to 12 047 Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika (10 495 Kč) a také v odborech (10 081 Kč).
Výstupy • Analýza získaných dat • Databáze NNO přístupná na www stránkách kraje • www.kr-vysocina.cz/www/nno a www.partnerstvi-vysocina.cz • Publikace • Vybraná data z analýzy • Adresář NNO • Podklad pro dopracování Strategie NNO
