220 likes | 535 Views
Výměníky tepla – přímé. Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Miroslav Vičánek
E N D
Výměníky tepla – přímé Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Miroslav Vičánek Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz
Náplň výuky (obsah hodiny) Výměníky tepla – přímé Tepelné operace Šíření tepla Výměníky tepla Přímé výměníky bezhlučný ohřívák kapaliny barometrický kondenzátor chladicí věž
Teploje část vnitřní energie, kterou systém vymění (tj. přijme nebo odevzdá) při styku s jiným systémem [1]. Technologické operace, při nichž dochází k tepelné výměně se označují jako tepelné operace ohřívání chlazení žíhání kondenzace odpařování sušení… Tepelné operace Obr. 1: žíhání
Teplo se vždy šíří z místa o vyšší teplotě na místo o nižší teplotě (z tělesa teplejšího na studenější). Přenos končí při vyrovnání teploty. Tři základní způsoby:[2] kondukce (vedení) – dotyk dvou a uvnitř pevných těles konvekce (proudění) – přenos pohybující se tekutinou (kapalina, plyn) radiace (sálání) – bezdotykový přenos tepla elektromagnetickým vlněním Šíření tepla Obr. 3: proudění Obr. 2: vedení Obr. 4: sálání
Výměníky tepla jsou zařízení, kde dochází k tepelné výměně. Podle způsobu styku teplého a studeného média jsou výměníky [3] přímé – látky se přímo dotýkají nepřímé – k výměně dochází přes tuhou stěnu Podle použití skupenství se nemění – chladičea ohříváky skupenství se mění – odparky (vařáky) a kondenzátory Výměníky tepla teplo chlad Obr. 5: schéma chladicího cyklu
Protože dochází k přímému styku obou látek (obvykle rozstřikování sprchou), označují se i jako směšovací. Patří sem bezhlučný ohřívák kapaliny barometrický kondenzátor kondenzační věž Přímé výměníky Obr. 6: sprcha
Při přímém ohřevu kapaliny vodní párou je možné zavést konec parní trubky pod hladinu, ale toto řešení je hlučné. Proto se používá bezhlučný ohřívák– konec ponořené trubky je opatřen parním injektorem. Proudící pára vytváří podtlaka ten nasává kapalinu, která je smíchána již v difuzoru s párou. Bezhlučný ohřívák kapaliny Obr. 7: injektor Obr. 8: bezhlučný ohřívák
Přímé ochlazování páry umožní barometrický kondenzátor. Obvykle je napojený na destilační kolonu či odparku a používá se k oddělení vodní páry ze vzduchu. Směs procházející v kondenzátoru sadou děrovaných přepážek je skrápěna vodou a ochlazená pára zkondenzuje. Zkondenzovaná voda má menší objem než pára, proto vznikne podtlak (zvýšená hladina ve spodní trubce). Chladicí voda s kondenzátem stéká do nádrže, plyn je odsávaný vývěvou přes odlučovač kapek. Barometrický kondenzátor Obr. 9: barometrický kondenzátor
Pro chlazení velkého množství horké vody se použije chladicívěž. Hyperbolická věž využívá komínového efektu (teplý vzduch stoupá komínem a spodem nasává vzduch). Na vnitřní roštovou výplň se rozstřikuje horká voda, částečně se vypaří a zbytek při stékání dolů je ochlazován proudícím vzduchem. Takto se např. zbavuje přebytečného tepla chladicí voda v elektrárně. Chladicí věž Obr. 10: chladicí věž Obr. 11: Temelín
Detaily chladicí věže Obr. 12: přívod vzduchu Obr. 13: rozstřik na rošty
Kontrolní otázky: Jak se šíří teplo? Co to jsou tepelné operace? Jak pracuje chladicí věž?
Seznam obrázků: Obr. 1: anonym, [vid. 19. 1. 2013], dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Hot_metalwork.jpg Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní Obr. 4: vlastní Obr. 5: IlmariKaronen[vid. 19. 1. 2013], dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Heatpump.svg Obr. 6: vlastní Obr. 7: vlastní Obr. 8: vlastní Obr. 9: vlastní Obr. 10: vlastní
Seznam obrázků: Obr. 11: Japo, [vid. 19. 1. 2013], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JETE-chladici_veze.jpg Obr. 12: Nick Smith, [vid. 19. 1. 2013], dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Stairway_to_nowhere%5E_-_geograph.org.uk_-_455003.jpg Obr. 13: JuhanHarm, [vid. 19. 1. 2013], dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Floor_of_cooling_tower,_Iru_Power_Plant,_2.jpg
Seznam použité literatury: [1] Otevřená encyklopedie Wikipedie, [vid 19. 1. 2013], dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Heat [2] Miloš Řešátko a kol., „Fyzika A pro SOU, 1. díl“, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984 [3] Přemysl Hranoš, „Stroje a zařízení v chemickém průmyslu“, nakladatelství Pavel Klouda, Ostrava, 2001, ISBN 80-902155-7-2