MECHANISMUS REGULACE TĚLESNÉ TEPLOTY

1. MECHANISMUS REGULACE TĚLESNÉ TEPLOTY FTK UP Olomouc

2. Lidé jsou homeotermičtí (udržují konstantní tělesnou teplotu v okruhu 36,1o - 37,8o C.) • Teplo se z těla odstraňuje vedením, prouděním, vyzařováním a pocením.

3. VYROVNANÉ ZISKY A ZTRÁTY TEPLA Vyzařování Produkce látkové výměny + + Vedení Zevní prostředí + Proudění + Pocení ZISK TEPLA ZTRÁTA TEPLA

4. Odstraňování tepla z těla kůží.

5. V klidu se většina tepla odvádí vyzařováním. • Při tělesné práci se stává nejdůležitější pocení.

6. Mechanismus tepelných ztrát Klid Zátěž Vedení a proudění 20% 15% Vyzařování 60% 5% Pocení 20% 80%

7. Zvýšená vlhkost vzduchu snižuje ztráty tepla pocením

8. V hypotalamu je centrum termoregulace. • Funguje jako termostat - monitoruje teplotu a akceleruje buď tepelné ztráty nebo naopak produkci tepla. • Dva druhy termoreceptorů: • Kožní termoreceptory - teplota kůže a okolního prostředí • Centrální termoreceptory v hypotalamu - teplota uvnitř těla

9. Efektory mění tělesnou teplotu: • Svalová aktivita při práci zvyšuje tvorbu tepla. • Zvýšená aktivita potních žláz snižuje teplotu těla zvýšeným vypařováním. • Hladké svaly ve stěnách kožních arteriol se buď • uvolňují (rozšíření tepen) - vedení teplé krve k povrchu - ochlazení (nadprodukce tepla) • stahují (zúžení tepen) - bránění ztrátám tepla (chladné okolní prostředí) • Metabolická tvorba tepla se může zvýšit produkcí hormonů štítné žlázy a dřeně nadledvin (katecholaminy).

10. Role hypotalamu při řízení tělesné teploty

11. Teplota těla je váženým průměrem kožní teploty a vnitřní tělesné teploty. Např: T těla = (0,4 . T kůže) + (0,6 . T uvnitř těla) T těla = (0,4 . 32,7o C) + (0,6 . 37o C) T těla = 45,3o C

12. Při práci v horku dochází k souboji o přísun krve mezi aktivními svaly a kůží: • Svaly potřebují živiny a kyslík z krve • Kůže potřebuje krví odvádět zvýšenou produkci tepla. Za extrémních podmínek není žádná z těchto oblastí zásobena potřebným množstvím krve.

13. Adaptace krevního oběhu: • Srdeční výkon musí zůstat konstantní. • Srdeční volum klesá (redistribucí krve se snižuje žilní návrat a klesá end-diastolický objem), proto • srdeční frekvence musí postupně stoupat. kardiovaskulární drift (posun)

14. Spotřeba kyslíku při konstantní intenzitě práce v horku stoupá víc než při práci v chladnu. Při práci v horku je • větší spotřeba glykogenu • vyšší hladina laktátu únava a vyčerpání

15. Zvýšené pocení při práci v teple může vést rychle k dehydrataci a k obrovským ztrátám minerálů. Rychlost pocení může dosáhnou 2 - 3 litry za hodinu(2 - 4% hmotnosti). Maximální ztráty potu mohou dosáhnout 10 - 15 litrů za den.

16. Pot vytrvalostně trénovaných osob obsahuje méně iontů sodíku a chlóru. Pot žen obsahuje více iontů sodíku a chlóru.

17. Organismus kompenzuje ztráty tekutin a elektrolytů produkcí • ADH • aldosteronu Tím se zadržuje voda a sodík a zvyšuje se snížený objem plazmy!

18. Renin-angiotenzinový mechanismus

19. Mechanismus účinku ADH

20. Vyčerpání z tepla je způsobeno neschopností kardiovaskulárního systému transportovat potřebné živiny a kyslík • pracujícím svalům • a odvádět krev k povrchu těla. • Příčinou je redukce plazmatického objemu v důsledku excesivního pocení. • Vyčerpání z tepla, které není léčené, může vést až ke smrti.

21. Prudké ochlazení (pobyt v chladném prostředí, pití chladných nápojů) vede ke zhoršení situace: Podráždění periferních a centrálních chladových receptorů vede k další produkci tepla. Tento postup může vést k vyčerpání a ke smrti!

22. Prevence hypertermie v letním horku při běžeckých závodech delších než 10 km: • začátek ráno před 8 hod nebo večer po 18. hod • běžci by měli mít vysokou zdatnost a měli by být adaptovaní na vysokou teplotu • běžci musí mít správné oblečení (materiál) • běžci musí věnovat pozornost známkám hypertermie (závratě, pocit chladu, bolesti hlavy, nejistota, neobratnost, atd.) • pořadatelé musí okamžitě zastavit a ošetřit běžce, jevícího známky teplotního vyčerpání • přítomnost lékaře nebo zabezpečení služby rychlé pomoci • zabezpečit dostatečný přísun tekutin (každé 2 - 3 km 100 - 200 prostor pro pití)

23. Opakované vystavení horku vede postupně ke zvýšení schopnosti ztrácet teplo. Tento proces adaptace se jmenuje aklimatizace na vysokou teplotu.

24. U trénovaných osob • intenzivnější pocení snižuje teplotu kůže a zvyšuje teplotní gradient (spád) mezi vnitřní částí těla a kůží • systolický objem se zvyšuje a tím zlepšuje zásobení pracujících svalů a zvyšuje prokrvení kůže • zpomaluje se vyčerpávání glykogenu a tím se oddaluje únava

25. Kvalita aklimatizace na teplo závisí na • podmínkách tréninku v horku • trvání tréninku • velikosti tělesné produkce tepla (intenzita zatížení)

26. Tělesné zatížení v chladu • Nevědomé svalové kontrakce - svalový třes - zvyšují metabolickou produkci tepla a pomáhají udržet nebo zvýšit tělesnou teplotu. • Podobného cíle je možno dosáhnout • stimulací sympatiku • účinkem hormonů (hormony štítné žlázy a katecholaminy).

27. Stah periferních cév v podkoží snižuje převedení teploty z vnitra těla k povrchu a tím snižuje tepelné ztráty.

28. Stah periferních cév v podkoží snižuje převedení teploty z vnitra těla k povrchu a tím snižuje tepelné ztráty.

29. Při ztrátách tepla hraje důležitou roli objem a složení těla: • Velký tělesný povrch a malé množství podkožního tuku zvětšuje ztráty tepla. • A obráceně ... Malý tlustý Vysoký hubený Vydrží víc!

30. Vítr zvyšuje ztráty tepla prouděním a vedením. Při nulové rychlosti větru a při teplotě 0o C je ekvivalent tepelných ztrát 0. Při stejné teplotě a rychlosti vzduchu 15 km/hod je teplotní ekvivalent -24. Při stejné teplotě a rychlosti vzduchu 50 km/hod je teplotní ekvivalent -50.

31. Ponoření do chladné vody výrazně zvyšuje ztráty vedením. • Zátěží v těchto podmínkách vzniká teplo, které zmenšuje tyto ztráty. • Studený sval je slabý a snadno seunaví. • Během vytrvalostní práce v chladu energetické zásobení klesá, klesá intenzita zatížení a zvyšuje se riziko hypotermie.

32. Při zátěži se uvolňují katecholaminy, které zvyšují mobilizaci a využití mastných kyselin jako energetického substrátu. • Protože však při práci v chladnu zhoršuje vázokonstrikce cirkulaci do podkožní tukové tkáně (zdroj MK), je tento proces oslaben.

33. Hypotalamus ztrácí svou schopnost regulovat teplotu při poklesu pod 34,5o C. • Primární srdeční krokoměr (sinusový uzlík v pravé síni) je primárně ovlivněn hypotermií a vyvolá zpomalení srdečnífrekvence a tím i pokles srdečního výkonu. • Dýchání extrémně studeného vzduchu snižuje dechový objem a rychlost dýchání.

34. Omrzliny jsou důsledkem snahy organismu bránit ztrátám tepla. • Vázokonstrikce v oblasti kožních cév redukuje prokrvení a kůže se rychle ochladí. • Ochlazení kůže v kombinaci s nedostatkem kyslíku a živin vede k odumření kůže = omrzlina.

35. Opakované vystavení chladu může • změnit průtok krve periferií, • tím zvýší teplotu kůže • a chlad je lépe tolerován.

36.  auza