ČR a euro

1. ČR a euro Různé dimeze, různé argumenty Luděk Niedermayer, Deloitte, CBA ......

2. Co se děje v Bruselu? • EU čelí fiskálním krizím, ne krizi měnové • Krizi vyvolaly špatné fiskální politiky a nerespekt k dohodnutým pravidlům (ČR není vyjímkou) v kombinaci s dopady recese • Krize vyhrotila otázku hledání rovnováhy mezi evropskou solidaritou a zodpovědností států • Díky vysokému zadlužení zemí hrozí riziko spill overu a krize může přejít z periferie do centra • Politizace problémů či nepřesná veřejná presentace komplikuje hledání řešení

3. Česká ekonomika • ČR je malá otevřená ekonomika (vývoz k HDP je 80%) • Struktura se nijak nemění, podíl zpracovatelského průmyslu vysoký, exportní orientace na EU (84%) a zejména Německo (31%) • Značný pokrok v oblasti nominální konvergence, většina „typů“ cen je evropských, konvergence dalších bude spíše pomalá (politická či vázaná na růst příjmů či politická rozhodnutí) • Ekonomika je „zvyklá“ na nízké nominální úroky – zavedením eura nehrozí šok jako v například Irsku

4. Česká politika • Kdyby nedošlo k pádu Topolánkovy vlády a ke krizi, zřejmě by ČR byla na cestě k euru • Nyní dochází k dalšímu vyhrocení negativních postojů k přijetí eura u politiků, zastánci eura jsou „neviditelní“ • Politici obvykle vycházejí z ideologické roviny a jednostranné interpretace dnešního vývoje • Euro diskuse mrtvá, ČNB je zřejmě sto „nenápadně“ zpřísňovat požadavky na podmínky pro přijetí eura

5. ČR a euro? Stateof play 2011

6. Ekonomický pohled na přijetí eura • Přijetí eura je transfer prostředků od finančního průmyslu do reálné ekonomiky. Jeho dopad závisí na tom, kde jsou tyto pro růst ekonomiky „užitečnější“ • Dalším faktorem jsou důsledky snížení volatility (zřejmě pozitivní, ale hůře měřitelné důsledky) • Pro spotřebitele je pozitivní cenová transpsarence • Negativem je absence „nezávislé“ měnové politiky a možnost jejího nastavení v rozporu s potřebou ekonomiky • Nominání stabilita kurzu zřejmě povede k mírně vyšší inflaci a tím poklesu reálných úrokových sazeb • Vyloučeny nejsou různá další (fiskální) dopady spojené s členstvím v eurozoně, mající protiváhu v silnější pozici uvnitř EU

7. Několik faktů a odhadů • Makro • Ekonomicky optimální míra posilování koruny (no shocks, steadystate) je dnes zřejmě kolem 2% (cca. 50 haléřů na rok) a bude klesat Ta by vedla, v případě „no shocks“ k optimálnímu přibližování ČR k Eurozoně • Vyšší či nižší změna kurzu je suboptimální a vyžaduje reakci dalších politik, ty učinkují ale v jiném časovém horizontu než kurz a jeho vývoj nejsou sto korigovat • Rizika s přijetím eura klesají s vyšší nominální konvergencí (probíhá) a vyšší flexibilitou trhů a politik (pracovní trh, fiskální politika) či vyšší mírou sladěnosti (viz dnešní vývoj). I tyto faktory v souhrnu snižují riziko přehřátí ekonomiky, které může přijetí eura vyvolat • Potřeba nezávislé měnové politiky také závisí od rizika asymetrických šoků, ale toto riziko se nezdá být zásadní. Naopak, v minulosti se zdá že, kurz koruny častěji šoky generoval než absorboval (názor)

8. Několik odhadů – cena za volatilitu • Výkyvy kurzu od trendu jsou značné, v 2 obdobích „šoku“ v řádu téměř 10% • Otevřená pozice podniků: • Netting kurzového rizika nákupů a prodejů u firem snižuje riziko (mnohdy jde o přesun rizik na dodavatele) • Nejnižší možný rozsah však určují například mzdy (resp. jejich souhrn) • Zajištění proti výkyvům kurzu: • Rozkládá dopady jeho výkyvů • Předpokládá znalost objemu cizoměnové pozice do budoucna, ke které se zajištění vztahuje • Zvyšuje náklady na kurzové operace • Volatilita kurzu vysvětluje, proč je pro podniky riziko změny mezd (Slovensko) více tolerovatelné než výkyvy kurzu (Česká republika)

9. Pokus o několik čísel… • Vliv transakčních nákladů • Závisí na poměru nettingu a konverzí • Typu konverzí a nákladů • Odhad (1/3 netting za 0, 1/3 spot za 10 hal, 1/3 FW za 40 hal) nákladů pro exportéry činí cca. 18,5 mld. ročně, u dovozu (1/2 10 hal) pak 5 mld. • Vliv do hospodaření • Závisí na otevřené pozici podniku • Krátkodobě ho ovlivňuje zajištění

10. Budoucnost eurozony • Není pravda, že měnová unie vyžaduje unii fiskální, existují nejméně 2 další cesty: • Silná fiskální autonomie, ale ne v oblasti deficitů veřejných financí (dnešní, nerespektovaný systém) • Důsledná nacionalizace fiskální politiky – umožnění státních defaultů (dnes notně nepřehledné a nepřehledné) • EU dnes pracuje v obou směrech (což není vyloučené), ale postup brzdí politický krátkodobý pragmatismus (podpořený ideologií) zemí, podceňování situace (rada) a rostoucí tlak na Německo • Ani USA nepředstavuje totální fiskální unii a problémy jednotlivých států připomínají někdy do jisté míry situaci v EU

11. Racionalita „neracionálního“ • Země jako je Řecko si za svou politiku „default“ (co to je?) zaslouží a mohl by být racionální • Skutečným rizikem je omezení přístupu ke zdrojům pro ostatní země, které by vedlo k vzniku fiskálních krizí • Při vysoké míře integrace evropských ekonomik (a ještě větší integraci finanční) by závažná krize jednoho či více významnějších ze členů unie zřejmě způsobila široké zpomalení ekonomiky, jehož ekonomiké a fiskální důsledky by mohly dosáhnout značného rozsahu • To spolu s důsledky do finančního sektoru by mohlo podstatně zdražit tuto „levnou“ variantu

12. Přežije eurozona? • Vystoupení z eurozony pro slabé i silné země je značně složité a povede k velkým krátkodobým nákladům • A není v zájmu žádného typu země • Pokrok v nastavení pravidel je viditelný, ale rozhodne jejich politická akceptace suverénními zeměmi, kterou mohou sankce jen těžko substituovat • Ekonomická racionalita dosavadního postupu je bez ohledu na jeho negativní vlastnosti jasná, ale dokonce ani 750 miliard euro dnes problémy neřeší

13. Česká politická dimenze • Politika dlouhodobě nedostatečně reflektuje ekonomické zájmy (chyby na obou stranách) • Zato ideologie hraje značnou roli • Dokonce i presentace role eura v dnešní krizi je často „bizardní“ • EU / euro skeptická pozice je dnes u nás i v EU de facto „mainstream“, ale rozsah, v jakém ovlivňuje českou politiku je značně vysoký • Learningprocess je celkem pomalý leč možný (viz 2008), možný pomalý růst ekonomiky ho může zrychlit • Dnešní podpora pro přijetí Eura je 55%..... v Estonsku, které ho 1.1.2011 zavádí

14. Teoretický český pragmatismus? • Institucionální problémy EU nic nemění na: • Objektivní struktuře ekonomiky a jejím důsledkům • Platnosti podmínek pro přistoupení k eurozoně • Proces přistoupení trvá 3 roky, první dostupné datum pro ČR je 1.1.2014 • Pokud do té doby nebudou veřejné finance konsolidovány a stabilita fungování fiskální koordinace vyřešena, bude to pro ČR i EU velmi špatná zpráva • Hledání racionálních důvodů, proč tedy dnes nezahájit přípravu vstupu ČR do eurozony k tomuto datu není snadné • A by ČR preferovalo optout?

15. Ludek.niedermayer@email.cz Děkuji