Michal Lehnert

1. Sportovní trénink dětí a mládeže Michal Lehnert

2. O S N O V A P Ř E D N Á Š K Y • Charakteristika STDM, specifika tréninkového zatížení. • Specifické požadavky na činnost trenéra v STDM. • STDM ve věkových obdobích 6-10, 11-15, 16-18 let. • Shrnutí poznatků o kondičním tréninku a tréninku techniky. • STDM a sportovní výkon (soutěže).

3. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE CHARAKTERISTIKA • Součást počátečních etap dlouhodobého procesu přípravy sportovců – sportovní předpřípravy (seznamování se sportem), základního tréninku (cca 10-13 let), specializovaného tréninku (cca 13-17 let). • Zpočátku přípravný charakter - zaměřen na utvoření vztahu ke sportu, vytváření základního fondu dovedností a zvyšování tělesné zdatnosti, vytváření správného pohybového režimu…

4. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE CHARAKTERISTIKA • VÝCHODISKA TRÉNINKU: perspektivnost, všestrannost a respektování probíhajícího vývoje. • Všestrannost všeobecná, specializovaná, speciální (v rámci daného sportu – např. herní specializace). • Většina mladých sportovců nedosahuje v tomto období maxima svého potenciálu díky biologickému vývoji (tréninkové a výkonnostní možnosti determinovány rychlostí růstu skeletu, nervové soustavy a vnitřních orgánů).

5. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE CHARAKTERISTIKA • Fyzický rozvojpřizpůsobovat tréninkové zatížení růstovým trendům, vývoji kostry, specifikům odpovědí na tréninkové podněty. • Psychický rozvoju dětí vycházet z toho, co potřebují a co je baví (to mohu ovlivnit), u nejmladších brát v potaz vysokou unavitelnost CNS. • SPECIFICKÝ CÍL – tvorba předpokladů pro efektivní trénink a základů dosažení relativně maximální sportovní výkonnosti v dalších etapách.

6. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE STANOVENÍ TRÉNINKOVÝCH CÍLŮ • Krátkodobé cíle - jejich stanovování udržuje každodenní koncentraci a motivaci. • Dlouhodobé cíle - představují kulminaci tréninkového úsilí. • Průběžně a pravidelně vyhodnocujeme pokroky. • Zapojení do vytyčování cílůzvýšení motivace.

7. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE STANOVENÍ TR. CÍLŮ U DĚTÍ • Při stanovení cílů vycházet z toho, co děti potřebují a co je baví (to můžeme ovlivnit). • Upřednostňovat cíle procesuálně orientované (zlepšení, „zvládnutí“) především krátko a střednědobé) před výsledkově orientovanými (absolutně orientovanými – medaile, umístění).

8. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ • Zvyšovat postupně, výrazněji většinou po 1. etapě sportovní přípravy (u technicko-estetických sportů dříve): -prodlužováním doby trvání jednotek, -zvyšováním počtu jednotek v týdnu, objemu (intenzity) zatížení při stejné frekvenci. • Vždy vycházet z individuálních specifik, charakteristických požadavků disciplíny (odvětví), včetně věku dosažení maximální výkonnosti. • Zajistit úspěšnost v co nejvíce tréninkových činnostech.

9. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ U DĚTÍ • Celkový objem: do 10 let max. 4-5hod/týden, asi do 14 let max. 10-12hod/týden. • Intenzivní tréninkové zatížení zřejmě neovlivňuje negativně růst. • Výsledky výzkumů: v obsahu tréninku prepubescentů není nutno výrazněji rozlišovat zatížení aerobního a anaerobního charakteru.

10. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRENÉR • Znát problematiku výběru talentů. • Znát a respektovat specifika vývoje somatického, fyziologického, psychosociálního. • Respektovat možné odlišnosti ve vývoji (rozdíly mezi kalendářním a biologickým věkem) + sportovní věk. • Využívat citlivých (senzitivních) období v rozvoji motorických schopností (pozor na odlišnosti v biologickém věku).

11. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRENÉR • Stanovit poměr všestranné a speciální přípravy – vyhnout se rané specializaci!!! • Znaky rané specializace: -snaha o rychlé (předčasné) nárůst sportovní výkonnosti, -jednostranné zaměření, upřednostňování obsahu specializace, -celková podobnost s tréninkem dospělých (důraz na výkonnost, vážnost, psychický tlak…)

12. SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRENÉR • další aktivity (vč. nesportovních)… Sledovat chuť do tréninku, vytvářet dobrou atmosféru, dbát na pestrost a zábavnost tréninku – upřednostňovat herní princip, podporovat • Vyrovnat se s organizací tréninkové jednotky. • Psychologické působení zaměřit na motivaci, plnění a vyrovnání se s tréninkovými (později i soutěžními) požadavky, rozvoj morálně-volních vlastností, fair play, vztah sportovců k vlastnímu tělu, samostatnosti, sebevědomí, výkonové motivace…

13. SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 6-10 let • Vytvářet vztah ke sportu, návyk na pravidelnou činnost (snadná ovlivnitelnost), zaujmout nabízenými činnostmi, soutěživostí. • Osvojovat širokou škáluzákladních dovedností bez zaměření na detaily, dovednosti často opakovat. • Často měnit obsah (rychle klesá soustředěnost). • Preferovat zábavu před vítězstvím, společné soutěžení hochů a děvčat (rozdíly ve výkonnosti jsou minimální).

14. SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 6-10 let • Systematicky využívat modifikovaných (zjednodušených) aktivit a pomůcek. • Podporovat uvědomování si vlastního těla, tvořivosti, oceňovat “zaměření” na trénink, disciplinovanost …

15. KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let) • KOORDINACE - senzitivní období, zařazovat v každém tréninku, široké spektrum cvičení. • RYCHLOST- senzitivní období (zejména v 2. polovině období), -nejdříve preferovat rozvoj Rreakce a jednodušší lokomoční cvičení - hlavně frekvenční Rdo 6-8 s, -později lze zvýšit podíl běhů se změnou směru (adaptace a přirozený nárůst síly), -pozornost i R horních končetin a trupu, spojovat rychlost a techniku. • POHYBLIVOST - přirozeně vzrůstá.

16. KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let) SÍLA • Není závislost mezi sportovním výkonem v dospělosti a silovým tréninkem. • Hlavním úkolem je příprava šlach a vazů, zlepšení činnosti energetických systémůlepší využívání tukůlepší poměr svalová hmota/hmotnost. • Cvičení - nenáročná cvičení kondiční gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla (vč. rychlostně-silových), úpoly…

17. SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let • Soutěže by ještě neměly představovat nadměrný stres pro podpůrně-pohybový aparát a psychiku - vítězství není rozhodující. • Podporovat utváření správných návyků (tréninkových, stravovacích, hygienických), fair-play při soutěžení (i v životě). • V 2. polovině období si mladí sportovci začínají uvědomovat nezbytnost plného nasazení a pravidelnosti pro dosažení vysoké výkonnosti (sport = nejen hra, ale i povinnost).

18. SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let • Dobré předpoklady pro trénink, cca do poloviny období hlavně pro motorické učení. • Vzestup výkonnosti, zvětšují se rozdíly mezi chlapci a děvčaty. • Vytvářet základy strategie a taktiky ve spojení s dovednostmi (zlepšená představivost a orientacepředpoklady pro spolupráci). • Období zvýšeného rizika poškození podpůrně-pohybového aparátu (hoši až cca 13-15 let). • Specifickým fenoménem je nástup puberty.

19. KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let) • KOORDINACE – senzitivní období (zejména zpočátkuobdobí), u dříve dospívajících zařazovat více koordinačních cvičení. Ke konci období stagnace, event. pokles. Respektovat specifika sportů. • RYCHLOST – senzitivní období - především R reakční, frekvenční, děvčata později i akcelerační. Rozvoj rychlosti hlavně u hochů v pubertě (v pozdější fázi) a v časné postpubescenci  zvýšit objem R tréninku.

20. KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let) • VYTRVALOST – průběžně rozvíjet aerobní vytrvalost – není potřeba klást důraz na intenzitu. Koncem období dle požadavků sportu vyšší pozornost tréninku aerobní vytrvalosti a u dívek i anaerobní. • POHYBLIVOST– přirozeně vzrůstá, ke konci období je možná stagnace, event. zhoršení.

21. KONDIČNÍ TRÉNINK  (11-15 let) SÍLA • Hlavním úkolemje podpora harmonického rozvoje apříprava na zvýšené zatížení v následující etapě. • Preferovat komplexnější cviky (zapojeno více kloubů, resp. velké svalové skupiny), techniku cvičení, správné návyky (protažení, kompenzace). • Využívat: cvičení kondiční gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla, úpoly, doplňkové odpory - přednost expanderům, lehkým činkám. Dbát na variabilitu pohybů, výběr vhodných poloh – nepřetěžovat páteř…

22. KONDIČNÍ TRÉNINK  (11-15 let) SÍLA • Předchází-li kvalitní příprava, lze ke konci období využít doplňkových odporů až 50-60% maxima. • Výbušná síla – důraz na rychlostní složku – dívky již zpočátku období. • Příklad S tréninku u 14letých: PO = 10-15, později 8-12, PS = 1-3, v programu vybrat 6-10 komplexních cviků (na strojích více).

23. SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 16-18 let • Úspěch v soutěžích není, zejména v počátku období, ve většině sportů stále hlavním cílem. Počet soutěží se zvyšuje. • Hlavním východiskem stavby tréninkových cyklů se postupně stává soutěžní kalendář, roste význam přípravy na soutěže. • Výrazněji narůstá velikost zatížení, ke konci období trénink postupně nabývá rysy tréninku dospělých. Oscifikace kostí však není plně dokončena.

24. SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 16-18 let • V obsahu tréninku zdůrazňovat specializaci – nárůst specifičnosti tréninkových cvičení. • Zvyšuje se význam taktické přípravy, teoretické přípravy. • Spojení dokonalé techniky s taktikou (zvládnout téměř celé spektrum specializace). • Zvýšení důrazu na kondici (značné přírůstky hlavně u hochů), aerobní i anaerobní zatížení.

25. KONDIČNÍ TRÉNINK  (16-18 let) SÍLA • Předpolady pro hypertrofii, zvyšovat specifičnost cvičení. • Ke konci období - maximální a výbušná S. • Dívky v postpubertě – důraz na horní polovinu těla (k udržení proporcionality). Výsledek výzkumu: 13-15 opakování lepší výsledky než 6-8, trvání pohybu 4-6 sec.

26. KONDIČNÍ TRÉNINK  (16-18 let) • RYCHLOST – akcelerační, frekvenční – zlepšování hlavně nárůstem silové komponenty. • VYTRVALOST –aerobní i anaerobní. • KOORDINACE – více respektovat specifika specializace • FLEXIBILITA – dále rozvíjet (vzhledem k specifikům sportovních výkonů) nebo udržovat.

27. SILOVÝ TRÉNINK U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)   • Podpora vývinu svalstva vytváří základ vysoké výkonnosti v dospělosti - většinou jsou slabé svaly zajišťující držení těla (trup, ramena, kyčle). Nejdříve odstranit svalové dysbalance. • Cvičení vede k přizpůsobení délky svalových vláken rostoucím kostem - intenzita není zpočátku rozhodující. • Nejdříve upřednostňovat sílu šlach a vazů před silou svalů (ta roste rychleji), trupu před končetinami, podporovat rozvoj flexibility svalů.

28. SILOVÝ TRÉNINK U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ)   • Při odborném vedení nedochází k poškozování organizmu, zlepšuje se připravenost na následující specifické zatížení, podporuje se rozvoj svalové rovnováhy, činnost synergistů… • Výsledky výzkumu: -U 7-16letých stejné výsledky při cvičení 2 i 3x/týden, trénink 1x týdně nestačí na udržení. -Děti, které absolvují S trénink mají 3x nižší výskyt zranění.

29. PŘÍKLAD SPECIFICKÉHO ZAMĚŘENÍ SILOVÉHO TRÉNINKU • Tenis – šikmý sval břišní (pro přenos sil), prsní, deltový, široký zádový a triceps (pro úder). Příklady cvičení: pullovery, shyby, flexe a extenze zápěstí…). • Tance – speciální cvičení abdukce, addukce dolních končetin, výpady (i stranou), extenze hlezna (přitahování špiček), flexe a extenze kolene, pohyby trupu do všech směrů, tlaky nad hlavu…

30. TRÉNINK RYCHLOSTi U DĚTÍ A MLÁDEŽE  (SHRNUTÍ) • Využít důsledně citlivého období – v cca 8 –12 (13) letech, u chlapců déle. • Zaměřit se na všechny druhy rychlosti, různé části těla. • Zařazovat široké spektrum cvičení. • Trénovat v menších objemech, ale častěji, upřednostňovat soutěžení. • Dbát na technické provedení cvičení a na včasné propojení rychlosti a techniky (zvládnout hrubé rysy).

31. TRÉNINK VYTRVALOSTI   U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) • Názory, že děti se hůře adaptují na aerobní vytrvalostní podněty než dospělí se nepotvrdily. • Prepuberta – vysoká intenzita je zbytečná (např. při tepové frekvenci kolem 200/min je tepový objem nízký – pokles schopnosti přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci). Vhodné je měnit překonávané vzdálenosti a trvání. • Prepuberta – provádět déletrvající sportovní činnost bez pocitu výrazné únavy (hry - vyhovuje opakování krátkých intenzivnějších nástupů).

32. TRÉNINK  VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) • Děti: upřednostňují se sportovní hry a jejich modifikace, pohybové hry, štafetové závody. 1) aerobní zatížení: 90s-3 min a více (HR 166-174) 2) anaerobní zatížení: 20-60s (HR – 176-190). • Výsledky výzkumů: -Prepubescenti – vytrvalostní trénink ovlivňuje pravděpodobně vlákna I i II - jejich metabolický charakter (výsledek výzkumu u 11letých). -Dlouhotrvající běhy zřejmě nepoškozují epifýzy dlouhých kostí. -Dívky (normální populace) – výkony z období (pre)puberty již nemusí zopakovat.

33. TRÉNINK  VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) • Puberta – zvýšení VO2 max hlavně u hochů (především nárůstem svalové hmoty, zvýšení koncentrace hemoglobinu), ale cca půl roku před růstovým spurtem může dojí k stagnaci, resp. snížení úrovně vytrvalosti. • Postpuberta – v tréninku postupně respektovat specifika specializace, v  soutěžním období nejméně 50% specifického tréninku vzhledem k nárokům sportovního výkonu na (an)aerobní metabolismus.

34. TRÉNINK KOORDINACE U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) • Věnovat maximální pozornost. • 7-12 let – výrazný rozvoj schopnosti kinestetické diferenciační, rytmické, rovnováhové, prostorově orientační, reakční. • Doporučení. všechny věkové skupiny – minimálně cca 10-15 min koordinačních cvičení v každé tréninkové jednotce.

35. TRÉNINK FLEXIBILITY U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) • Přirozeně se vyvíjí až do cca 13-14 let. • Hlavní úkoly: rozvoj a později udržení současné úrovně, příprava na specifické nároky disciplíny, prevence zranění, osvojení vhodných návyků… • Upřednostňovat aktivní strečink - vysvětlovat význam cvičení a učit technice (cca od 10-11 let).

36. TRÉNINK TECHNIKY (SHRNUTÍ) • Osvojovanou dovednost zařazovat co nejčastěji (v každém tréninku stanoveného bloku), hodnotitúsilí, snahu, nejen úspěchy. • U dětí upřednostňovat komplexní postup (osvojovat dovednosti vcelku), zjednodušení – např. ve hrách umožnit co nejdříve po vytvoření hrubých pohybových programů uplatnění dovednosti při řešení herních situací (zisk míče, bodu = silnější stimul pro děti, než pochvala za zvládnutí techniky, metodu koncentrace učiva … • Dále viz téma „Technická příprava“

37. VARIABILITA V TRÉNINKU TECHNIKY (SPORTOVNÍ HRY) • Měnit obsah, náčiní (např. volejbal – velikost a hmotnost míče, tenis – výše odskakující míče, basketbal – nižší koše). • Redukovat hrací prostor, počet hráčů – umožní lépe realizovat hru. • Omezit nebo zjednodušit využívané dovednosti či taktiku, …

38. TRÉNINK DĚTÍ A SPORTOVNÍ VÝKON • Trénink dětí není prioritně orientován na úspěch v soutěžích. • Sportovní výkony jsou ovlivněny věkovými zvláštnostmi a dobou sportovní přípravy. • Sportovní výkony jsou ovlivněny somatometrickými ukazateli (hoši v období 10-14 let, dívky v období 9 a především 12-13 let). • Z nejlepších žáků se prosadíjen polovina (i méně) mezi nejlepší v dorosteneckých kategoriích, není úzká vazba mezi vysokou výkonností v dětství a v dospělosti.

39. PROČ KONČÍ DĚTI SE SPORTEM? • ztráta zájmu • absence zábavy • časová náročnost • přílišný tlak, důraz na vítězství • jednostranné zaměření, nuda • přílišná únava • trenér

40. K O N T R O L N Í O T Á Z KY • Charakterizujte STDM, uveďte specifika tréninkového zatížení. • Jaké jsou specifické požadavky na činnost trenéra v STDM. • Charakterizujte STDM ve věkových obdobích 6-10, 11-15, 16-18 let. • Uveďte specifika a zaměření tréninku v jednotlivých obsahových složkách tréninku. • Uveďte váš názor na problematiku sportovní výkonnosti a význam soutěží u dětí a mládeže.