(poslední aktualizace 13/1/2014 )

1. UK FHS Historická sociologie, Řízení a supervize (ZS 2013) Kvantitativní metody v praxi / Design kvantitativního výzkumu Dodatek „k dotazníkům“:Operacionalizace, reliabilita, validita, design a typy otázek, praktické ukázky (poslední aktualizace 13/1/2014) Jiří Šafr jiri.safr(at)seznam.cz

2. Obsah • Koncepty, jejich indikátory a měření • Operacionalizace znaků, hypotézy a model vztahů • Typy otázek v dotazníku dle designu odpovědí • Reliabilita a Validita v dotazníku • Příklady: • „Výchovné styly v rodině původu“: konceptualizace a operacionalizace, ověření dimenzionality • Další příklady - Indikátory pomocí kumulativních indexů • Příklad z výuky KMVP na KŘS, FHS (modelový „omnibusový výzkum“) KMVP - 4. dodatek

3. Koncepty, jejich indikátory a měření (pomocí dotazníku)

4. Rozlišujeme: • Výzkumnou otázku • Koncept a jeho indikátor(y) • Znak (proměnnou) • Otázku v dotazníku KMVP - 4. dodatek

5. Operacionalizace (připomenutí) • Operační definice nevysvětluje jev (od toho je nominální definice), ale dává návod, jak při měření poznáme, kdy jev nastal. → kdy přiřadíme znaku určitou hodnotu • V operační definici je koncept vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen [Disman 1993: 79] • Výběr měřitelných indikátorů dle teorie, cíle a kontextu výzkumu → riziko redukce informací KMVP - 4. dodatek

6. Dva druhy konceptů • pomocí intuice –jednoduché koncepty, jejichž význam je zřetelný na první pohled. → Úsudky, pocity, hodnocení, normy a chování, u nichž je relativně jasné, co se má namysli (např. lidé se chovají určitým způsobem; daná skupina má určité vlastnosti) • vymezené pomocí postulátu (postavené na předpokladech) = konstrukty – složité koncepty vyžadující explicitní definici. Nezbytná je zde definice (např. etnocetrismus, autoritářství). Komplikovanější koncept je obvykle měřen pomocí vícenásobného přístupu, často jde o několik konceptů pomocí intuice (prakticky pak máme více položek v dotazníku). [Saris, Gallhofer 2007:15-17] KMVP - 4. dodatek

7. Měření konceptů v dotazníkuPříklad: „zájem o politiku“ (koncept) 1. Pomocí přímé otázky 1.1 Přímá otázkas jednou hlavní dimenzí Jak moc se zajímáte o politiku? Zajímáte se o ni … TAZ: ČTĚTE NAHLAS. VYBERTE POUZE JEDNU ODPOVĚĎ Velmi ..................................................................................... 1 Dost ....................................................................................... 2 Jen trochu .............................................................................. 3 Vůbec ne ................................................................................ 4 (NENABÍZEJTE: Nevím) ........................................................8 Jde o koncept pomocí intuice, vycházíme z toho, že všichni jí rozumí stejně a zájem o politiku je jednodimenziální (univerzální), což ale tak nemusí být, proto je vhodnější uvažovat i o více dimenzích. KMVP - 4. dodatek Podle [Saris, Gallhofer 2007:19-27] otázky jsou z dotazníku ESS (Evropský sociální výzkum)

8. Měření konceptů v dotazníkuPříklad: „zájem o politiku“ (koncept) 1.2 Přímá otázka/ys více dimenzemi, zde dvě dimenze: 1. zájem o vládní a stranickou politikuJak moc se zajímáte o vládní politiku? Zajímáte se o ni… Velmi ..................................................................................... 1 Dost ....................................................................................... 2 Jen trochu .............................................................................. 3 Vůbec ne ................................................................................ 4 2. zájem o nevládní politiku (NNO)Existuje mnoho organizací, které se snaží o vliv na politická rozhodnutí, např. odbory, zaměstnanecké organizace, organizace na ochranu životního prostředí … Jak moc se zajímáte o aktivity těchto organizací? Zajímáte se o ně… Velmi ..................................................................................... 1 Dost ....................................................................................... 2 Jen trochu .............................................................................. 3 Vůbec ne ................................................................................ 4 Jde o koncept pomocí intuice, vycházíme z toho, že všichni jí rozumí stejně a zájem o politiku je jednodimenziální (univerzální), což ale tak nemusí být(!), proto je dobré uvažovat i jiných dimenzích. KMVP - 4. dodatek

9. Měření konceptů v dotazníku,příklad: „zájem o politiku“Absolutní a relativní odpovědi Někteří lidé nemusí vědět jak odpovědět na otázku Jak moc se zajímáte o politiku? Zajímáte se o ni … Velmi ..................................................................................... 1 Dost ....................................................................................... 2 Jen trochu .............................................................................. 3 Vůbec ne ................................................................................ 4 → co to znamená „jen trochu“? Proto lze formulovat místo absolutních odpovědí odpovědi relativní: Jak moc se zajímáte o politiku v porovnání s průměrným občanem v naší zemi? o mnoho více ............................................................................... 1 o trochu více ................................................................................. 2 o trochu méně .............................................................................. 3 mnohem méně.............................................................................. 4 Ale zde zase hrozí, že představa o zájmu o politiku u „průměrného občana“ je u každého jiná. KMVP - 4. dodatek

10. Měření konceptů v dotazníkuPříklad: „zájem o politiku“ (koncept) 2. Pomocí nepřímého měření (otázek) → koncept pomocí postulátu. Vycházíme z předpokladu, že existuje silná spojitost mezi proměnnou, kterou chceme měřit (a je to obtížné) a proměnnou(ými), kterou lze jednoduše měřit (přímá otázka). Zde například můžeme zájem o politiku operacionalizovat pomocí „času stráveného sledováním zpráv o politice v médiích“. Jde o pasivní jednání.Jenomže vztah zde není dokonalý: lidé se liší v objemu dostupného volného času (→ porušená validita), proto je třeba zjistit kolik relativně (v %) věnují z celkového času sledování médií právě politickým zprávám. KMVP - 4. dodatek

11. Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“Nepřímé měření: 1. pasivní jednání 1. Kolik času celkově strávíte během průměrného všedního dne sledováním televize? Vůbec žádný čas ................................................................... 1 Méně než 1/2 hodiny ............................................................. 2 1/2 hodiny až 1 hodinu ......................................................... 3 Více než 1 hodinu, ale ne více než 1,5 hodiny ...................... 4 Více než 1,5 hodiny, ale ne více než 2 hodiny ...................... 5 Více než 2 hodiny, ale ne více než 2,5 hodiny ...................... 6 Více než 2,5 hodiny, ale ne více než 3 hodiny ...................... 7 Více než 3 hodiny .................................................................. 8 (NENABÍZEJTE: Nevím) ..................................................... 88 2. Ještě jednou k vašemu průměrnému všednímu dni. Kolik z času, který věnujete sledování televize, strávíte sledováním zpráv nebo programů o politice a současných událostech? (Odpovědi jsou stejné jako u první otázky.) Následují stejné páry otázek pro poslech rádia, čtení novin a sledování internetu. Operacionalizace znaku „zájem o politiku“ se pak rovná % času stráveného sledování zpráv o politice z celkového času stráveného sledováním médií. KMVP - 4. dodatek

12. Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“Nepřímé měření: 2. aktivní jednání Aktivní jednání můžeme operacionalizovat také pomocíúčasti na politických aktivitách (politická participace). Existují různé způsoby, prostřednictvím kterých je možné se pokusit o zlepšení různých záležitostí v České republice nebo jakými lze předejít jejich zhoršování. Udělal(a) jste v posledních 12 měsících některou z následujících věcí? TAZ: ČTĚTE NAHLAS…V KAŽDÉM ŘÁDKU VYBERTE JEDNU ODPOVĚĎ Odpovědi: Ano Ne (Nevím) 1 Obrátil(a) se na politika, úředníka státní správy či místní samosprávy 2 Pracoval(a) v politické straně či aktivistické skupině 3 Pracoval(a) v jiné organizaci či sdružení 4 Nosil(a) nebo veřejně vystavil(a) znak/nálepku nějaké kampaně 5 Podepsal(a) petici 6 Účastnil(a) se legální veřejné demonstrace 7 Bojkotoval(a) určité zboží Operacionalizace znaku „zájem o politiku“ se pak rovná součtu aktivit (sumační skóre). Otázkou je, zda jednotlivé aktivity mají mít v tomto indexu stejnou váhu (některé mohou být závažnější než jiné). KMVP - 4. dodatek

13. Měření konceptů v dotazníku, příklad: „zájem o politiku“Komplexní model měření • Komplexní model: existuje jedena příčina všech (tří) indikátorů (vzájemná korelace) → jedno skóre • Zájem o politiku je měřen jako latentní proměnná KMVP - 4. dodatek [Saris, Gallhofer 2007: 27]

14. Operacionalizace – více indikátorů Závislá proměnná(tu u níž chceme vysvětlit variabilitu hodnot pomocí hodnot jiné – nezávislé proměnné)může být měřena pomocí několika dílčích proměnných • Tento postup je výhodný → vyšší reliabilita a validita • Pokud máme více indikátorů zkoumaného jevu (závislé proměnné) a přitom z nich není vytvořen jeden komprehensivní indikátor (např. součtový index), pak musíme mít pro každý dílčí indikátor zvláštní pracovní hypotézy. KMVP - 4. dodatek

15. Operacionalizace znaků, hypotézy a model vztahů

16. Operacionální hypotézy & model vztahů • Při přípravě pracovních hypotéz je třeba zahrnout do sady hypotéz, také ty hypotézy o proměnných, které by mohly zkreslit naší interpretaci vztahy mezi sledovanými proměnnými. → riziko nepravé korelace • Tedy hypotézy o všech proměnných, které mohou mít významný vliv na závisle proměnnou a jsou při tom také asociovány s nezávisle proměnnou. [Disman 1993: 85] • Pokud to neuděláme při vstupní přípravě výzkumu, tak v nasbíraných datech už zpětně intervenující vlivy nenaměříme! Proto si vždy připravte: → model vztahů ve kterém zohledníte možné hlavní intervenující (zprostředkující či propojovací) vlivy KMVP - 4. dodatek

17. Příčinné působení (kauzalita) • Příčinný model je teoretická hypotéza o tom, jak změna proměnné X způsobuje změnu proměnné Y. • Ale do vztahu X a Y může vstupovat i třetí proměnná a to jako buď jako: • Mediátor - třetí proměnná, která propojuje příčinu s následkem a nebo • Moderátor - třetí proměnná, která modifikuje příčinné působení. [Hendl 2010] → Model vztahů KMVP - 4. dodatek

18. K čemu je operacionalizace • Formulace pracovních hypotéz je testem, zda je výzkum vůbec možný. • Pracovní hypotézy jsou důležitým nástrojem pro optimalizaci redukce informací. • Výzkum začínáme modelem vztahu + konceptualizací, pracovními hypotézami a operacionalizací znaků a ne formulací otázek do dotazníku. Jinak hrozí, že budeme mít spousty krásných otázek, ale teprve v analýze zjistíme, že pro řadu z nich nemáme použití a přitom nám možná jedna jediná bude chybět k zodpovězení naší výzkumné otázky. [Disman 1993: 85-86] KMVP - 4. dodatek

19. Měření jevů a kauzalita KATASTROFOU je „přímé ptaní se“ respondenta na příčinu a následek! Otázka proč (zejména u motivace) do dotazníku nepatří. Odpověď musí badatel hledat sám (ve svém modelu vztahů) a ne ptát se na ní rovnou respondenta. → Naměřit hodnoty znaků odděleně a pak hledat vztahy mezi nimi. KMVP - 4. dodatek

20. Typy uzavřených otázek v dotazníku dle designu odpovědí

21. Přímé otázky Přímé otázky vedou buď k informacím (o chování, stavu jevu) nebo hodnocení (názory, postoje), mají různý design odpovědí: • Nominální (navzájem neuspořádatelné) kategorie, kdy platí, že vybrat lze pouze jednu (např. Ve kterém kraji bydlíte?: Středočeský, Jihočeský, Praha, …) (nejjednodušší varianta) nebo zvláštním případem jsou • Vícenásobné výběry odpovědí - mutiple-choice (např. Vyberte ze seznamu 3 hodnoty, které jsou pro Vás v práci důležité.) → vyžadují specielní analýzu • Seřazení všech položek -ranking, max. do šesti položek (vector questionnaire) • Dichotomickéodpovědi (např.muž / žena; ano / ne) nebo • Škálované odpovědi (posuzovací škály)- škála vyjadřující intenzitu postoje (Ordered response scale či „Likert-type„) (např.1. Rozhodně souhlasím; 2. Spíše souhlasím, …) nebo intenzitu určitého chování (např. Jak často čtete noviny? → 1. Denně; 2. Nejméně několikrát za týden; 3. Nejméně jednou za týden; ….), jejich zvláštním případem jsou pak • Bipolární výroky -respondent se rozhoduje mezi dvěma krajními póly • Baterie otázek či maticové otázky(item response battery)-spojení několika otázek se stejnými škálovanými/dichotomickými odpověďmi → v pozadí má být operacionální koncept, často z nich pak tvoříme sub-dimenze pomocí např. součtových indexů. KMVP - 4. dodatek

22. Nepřímé otázky Nepřímé otázky používáme nejčastěji pro zjištění citlivých záležitostí/názorů. Neptáme se přímo na názor respondenta ale zdánlivě na názory někoho jiného. • projekční otázky • projekční otázky s ilustrací • test nedokončených vět • Anekdotické otázky (příběh a volba řešení) Samotný design otázek souvisí s operacionalizací znaku! KMVP - 4. dodatek

23. Škálované odpovědi (Ordered response scale) "Likert-type" scale → předpokládáme ordinalitu kategorií (tu jetřeba nejprve v pilotáži ověřit!) Proměnná:Ekonomický kapitál (příjmová situace) v rodině původu • S penězi stěží vycházeli, před výplatou již mnoho nezbývalo, ani na jídlo, ani na provoz domácnosti. • Při běžných výdajích vycházeli docela dobře, ale již nákup oblečení nám působil obtíže. • Vycházeli jsme dobře, rodiče leccos uspořili, pouze při nákupu zboží dlouhodobé spotřeby (např. lednička) si museli půjčit či déle spořit. • Nákup zboží dlouhodobé spotřeby nečinil velké problémy, nové auto či nákladnější dovolenou jsme si však nemohli dovolit. • Ani velmi nákladné nákupy v podstatě nepřevyšovaly možnosti naší rodiny. • Neví (kódováno bude např. jako 9) Jak Vaši rodiče vycházeli v době, kdy vám bylo 14 let se svými příjmy?TAZ: Pokud se respondent nemůže rozhodnout mezi dvěma kategoriemi, zařaďte ho do nižší. TAZ: PŘEDLOŽTE KARTU KMVP - 4. dodatek

24. „Baterie otázek“ – složené otázky Jak moc by dále uvedené skutečnosti ovlivnily Vaše rozhodování při volbě způsobu zabezpečení potřebné péče? • skupina dílčích otázek uvedená společnou otázkou/ textem; stejné varianty odpovědí • často je v pozadí jedna či více dimenzí určitého konceptu (z odpovědí pak vznikne škála či dílčí škály) KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Pracovní materiály k metodice „zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských výzkumů (zkoumání vedená uživateli)“]

25. Baterie otázek s výběrem pořadí Kdybyste měl/a vy sám/sama problém s drogou, koho byste vyhledal/a, aby pomohl, dal radu,ap.? Seřaďte podle důležitosti! Zdroj: [Pracovní materiály k metodice „zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských výzkumů (zkoumání vedená uživateli)“] • Získáme u každého jednoznačné pořadí položek. Lze seřadit také nechat seřadit jen několik položek (např. tři). • Lze provádět maximálně u šesti položek. Ty musíme seřadit náhodně. • Předchozí variantu s Likertovskými škálami u každé položky (vůbec ne – rozhodně ano) lze následně doplnit o výběr nejdůležitější položky. V předchozím příkladě by za baterií náledovala otázka:A která z uvedených skutečností by ovlivnila Vaše rozhodování při volbě způsobu zabezpečení potřebné péče nejvíce? Vyberte jednu nejdůležitější. KMVP - 4. dodatek

26. Projektivní – nepřímé otázky • Často skrývají pravý důvod, proč se ptáme. • Pro choulostivé, intimních problémy, o nichž se lidé neradi vyjadřují. • Tam kde předpokládáme, že by respondent odpovídal ať už záměrně nebo povědomě, nepravdivě. • Ve formulaci se neptáme přímo na názor respondenta, ale na identifikaci s výpovědí o něčem či někom jiném, s čím se podvědomě ztotožní (fiktivní osoba, skupina, lidé obecně). • Příklad: místo „Co soudíte o vrchní sestře?“ →„Co si ostatní zaměstnanci na vašem oddělení myslí o vrchní sestře?“ • Varianta s obrázky - bublinový test → pozor, riziko vlivu individuálních charakteristik kresby KMVP - 4. dodatek

27. Test doplňovaných vět TAZATEL předloží bílý list! „Něco jiného: Jak vidíte, baví se tu dva dělníci. „Dělník na pravé straně byl uprostřed věty přerušen. Co myslíte, že chtěl říci, jak mohla věta končit?“ ………………………………………. Dotazovaný vystupuje v roli rádce. Reakce však také ukáže, nakolik sám hodnotí nebo odmítá odpovědnost. Odpovědi jsou volné (otevřená otázka) KMVP - 4. dodatek Zdroj: Noelleová 1968: 98

28. Projektivní otázka - bublinový test TAZATEL předloží obrázek! „Tady na obrázku rozmlouvají tři rolníci o družstevní prodejně dobytka a o obchodnících dobytkem. Když si přečtete, co říkají: který má podle Vašeho mínění pravdu – který říká to, co si sám o tom myslíte: ten levý, uprostřed, nebo ten pravý?“ Levý L □ Uprostřed U □ Pravý P □ NEJSEM ROZHODNUT □ Uzavřená otázka (možnost volby ze tří odpovědí) zjišťuje, jaký postoj zaujímá rolník k družstevním prodejnám dobytka, je zastřena formou rozhovoru tří rolníků. KMVP - 4. dodatek Zdroj: Noelleová 1968: 75

29. Projektivní otázka – příklad: „postoj k penězům & životní úroveň domácnosti“zdroj: [Rodina 89] KMVP - 4. dodatek

30. Životní úroveň domácnosti (ČSR 1984):otázka s likertovským typem kategorií zdroj: [TSS 1984] Když se zamyslíte nad současnou životní úrovní své rodiny, co byste o ní mohl/a říci? Vyberte jen jednu z následujících možností: 1 „žijeme od výplaty k výplatě, před výplatou již mnoho nezbývá ani na jídlo ani na provoz domácnosti 2. „při běžných výdajích obvykle vyjdeme docela dobře , ale již nakup ošacení nám působí obtíže a musíme si vypůjčit nebo vyčerpat úspory“ 3. „s platem vyjdeme docela dobře, můžeme i leccos uspořil, při nákupu zboží dlouhodobé spotřeby však musíme využít půjčky“ 4. „nákup zboží dlouhodobé spotřeby nám většinou nečiní problémy, ale auto nebo nákladnější dovolenou si ještě dlouho nebudeme moci dovolit“ 5. „v současné době můžeme uvažovat i o poměrně nákladných nákupech“ 6. „ani stavba rodinného domku vpodstatě nepřevyšuje možnosti naší rodiny“. KMVP - 4. dodatek

31. Životní úroveň domácnosti: četnosti a rekód na 5 kat. KMVP - 4. dodatek

32. Životní úroveň: validita Likertovské škály Vybavenost (index)Příjem domácnosti r = 0,38 r = 0,28 Česká republika 1984 (18-70 let) KMVP - 4. dodatek

33. Bipolární výroky Který ze dvou popisů na předložené kartě podle Vás lépe vystihuje vztahy mezi lidmi ve vašem týmu?Zvolte číslo na stupnici, jejíž krajní póly vyjadřují následující výroky. • Pozor na: • Kontinuum – výroky se musí vylučovat • Nesmí existovat jiné dimenze (možnosti) • Vždy by měla být k dispozici střední hodnota (lichá škála) KMVP - 4. dodatek

34. Bipolární výroky – v baterii otázek KMVP - 4. dodatek [z výzkumu Aktér 2001, FF UK]

35. Některé příklady nevhodných otázek • Nejasné vymezení posuzovaného období „v poslední době“ → „poslední čtyři týdny“„v uplynulém roce“ → „v posledních 12 měsících“ • Formulace se dvojím záporem KMVP - 4. dodatek

36. Reliabilita a Validita v dotazníku • Abychom získali reliabilní (a díky tomu i alespoň potenciálně validní) míry, měli bychom se subjektů ptát na věci, jež jsou jim relevantní, na něž lze očekávat, že znají odpověď, a naše otázky by měly být zcela srozumitelné, aby byly opakovaně interpretovány stejným způsobem. [Babbie 2001: 141] • Standardy dobrých otázek dotazníkového šetření: význam určité otázky a typ odpovědi, jenž bude vyhovovat jejím cílům, by měly být všemi dotazovanými osobami chápány konzistentně a že respondenti by měli být schopni a ochotni provést úkoly požadované pro zodpovězení otázek. [Fowler 1995: 104] [Traxlerová,Rabušic. 2008] KMVP - 4. dodatek

37. Příklad operacionalizace Výchovné styly rodičů

38. Operacionalizace - Výchovné styly rodičů • Výchovné styly budou operacionalizovány pomocí sady výroků vztahující se k retrospektivnímu ohodnocení situace v rodině, kdy respondent dospíval • Sledujeme 3 dimenze výchovných stylů (viz dále) • Každá dimenze bude pokryta několika položkami - výroky KMVP - 4. dodatek

39. Reliabilita a Validita: příklad Výchovné styly v rodině původu → teorie Typologie výchovných stylů D. Baumrindové [1978]. Tři základní přístupy k výchově. 1. Autoritářský (authoritarian): typické je přísné prosazování poslušnosti a nižší míra verbální komunikace. Na jedné straně se ve vztahu k dítěti projevuje ochranářstvím, na straně druhé rodiče neváhají při vzniku konfliktu uplatňovat tresty. 2. Opřený o autoritu (authoritative): vysoká míra komunikace, neustálé vysvětlování jednání a racionalita při řešení problémů. Rodiče se snaží dětem být vzorem a oporou. Chtějí, aby dítě požadavků m dobře rozumělo a vědělo, čemu slouží a proč platí. 3. Volný/pasivní (permissive), projevuje se maximální volnost, požadavky a omezování jsou minimální, trestání je eliminováno. Rodiče nejsou aktivním ovlivňovatelem utvářejícím budoucí jednání dítěte. Předpokládají, že dítě nakonec přijde k rozumu, a samo musí vědět, co chce. Třetí přístup není jednoznačně koherentní, rozlišit je třeba volnost ve smyslu shovívavosti a vysoké míry pochopení a defacto rezignovanost a zanedbávání (pasivita). Druhé zmíněné pojetí výchovy je příznačné pro přístup k dětem „volně plovoucí zátky“, tedy styl výchovy, který rezignuje na motivaci potomků k aktivnímu přestupu k životu (zejména ve vztahu ke škole), nekladou se velké nároky na dítě, kdy děti jsou v podstatě ponechány samy sobě, rodiče jim příliš nezprostředkovávají kulturní svět a školní látku. Očekávají, že děti si poradí samy [Katrňák 2004]. KMVP - 4. dodatek

40. Baterie otázek na výchovné styly rodičů. Zdroj: [Distinkce a hodnoty 2008] Když si vzpomenete na své dětství, jak moc se na Vaši rodinu hodí následující charakteristiky? Výchozí operacionalizace Stylu (zde verze pro Potomka): 1.Opřený o autoritu, 2.Autoritářský (pevná ruka), 3.Volný/pasivní • a) Rodiče dbali na to, abych měl/a dobrý prospěch ve škole. • b) O rozhodnutích rodičů se nediskutovalo, muselo se poslouchat • c) Když po mně rodiče něco chtěli, vysvětlili mi proč • d) Rodiče si se mnou hodně povídali • e) Rodiče na mě kladli velké nároky • f) Rodičům bylo jedno, co dělám • g) Rodiče si našli čas na hru a vymýšlení nových zajímavých věcí • h) Rodiče se mi snažili porozumět • i) Rodiče používali při mé výchově fyzické tresty.* • j) Rodiče velmi dbali na dodržování pořádku • k) Rodiče mě podporovali za každé situace • l) Rodiče chtěli vědět, jak, kde a s kým trávím svůj volný čas (R) • m) Rodiče mě nechávali plánovat si věci podle svého * • n) Často jsem musel/a pomáhat v domácnosti KMVP - 4. dodatek 1. Určitě ano 2. Spíše ano 3. Spíše ne 4. Určitě ne 9. Neví

41. KMVP - 4. dodatek

42. Výchovné styly: popisné statistiky(validní N, min/max, průměr směrodatná odchylka) Nejvíce respondentů neodpovědělo → Rozumí otázce? Není stigmatizující? Je vůbec relevantní? …? KMVP - 4. dodatek Na všechny otázky v baterii odpovědělo 76 % (N listwise 925; z N celkové 1221)

43. Výchovné styly: ověření dimenzí dle teorie v PCA (faktorová analýza), všech 13 původních položek Nejednoznačné přiřazení položek:Tresty a Dobrý prospěch. KMVP - 4. dodatek

44. Výchovné styly: ověření dimenzí dle teorie v PCA, odladěné řešení pro 11 položek • Poučení z chyb: • Styl opřený o autoritu je zbytečně předimenzovaný (4 položky, vysoké CA) • Styl Autoritářský není příliš koherentní, Fyzické tresty do něj nepatří • Styl Volný/permisivní je poddimenzován (jen 2 položky, později přidána 1 s otočenou škálou) • Ptáme-li se na něco jen těžce uchopitelného a sociálně nedesirabilního (jako zde „nevýchova“ ve Volném stylu) → předem uvažujeme více položek; věnujeme zvýšenou pozornost operacionalizaci Autoritářský Cronbachovo Alfa jen 0,56 ! Volný/pasivní Cronbachovo Alfa jen 0,59 ! Opřený o autoritu Cronbachovo Alfa 0,84 KMVP - 4. dodatek

45. Poučení & postup operacionalizace(vícedimenzionálních indikátorů v položkových bateriích) • Při konstrukci dotazníku nepodceňujte operacionalizaci! • Identifikujte dimenze určitého konceptu na základě teorie. • Pro každou dimenzi připravte 1. kroku max. indikátorů. • Používejte pozitivní i negativní výroky. • Napište si indikátory na kartičky a diskutujte s kolegy (případně použijte nejprve škálovací/seřazovací techniky). • Soustřeďte se na nejednoznačné uchopitelné dimenze (v našem příkladu Volný styl výchovy) → u nich volte více položek; zkoušejte v pilotáži různé varianty operacionalizace. Když respondenti neví/váhají s odpovědí ptejte se proč. • Pořiďte z pilotáže data a ověřte homogenitu/dimenzionalitu(např. PCA, MDS, HIC, CFA) a položkovou reliabilitu(Cronbachovo Alpha). Homogenita/Dimenzionalita: Empiricky (explorativně) identifikované dimenze v datech by měly odpovídat dimenzím v teorii. Položková reliabilita: Cronbach Alpha > 0,7; ale přes 0,9 již ukazuje na to, že máme v dotazníku nadbytečné položky (a otravujeme tak respondenty). • Podle toho upravte počet a znění otázek profinální verzi dotazníku. • Po finálním sběru dat nejprve opět ověřte 1. počet platných odpovědí a 2. dimenzionalitu a reliabilitu (body 7 a 8). KMVP - 4. dodatek

46. Poučení k operacionalizaci (2) • Pokud se z hlediska našeho výzkumu jedná o klíčový koncept (proměnnou/é), pak při měření je než spoléhat na jednu (jednoduchou) otázku použít více indikátorů (otázek v dotazníku) a následně konstruovat komplexnější syntetickou proměnnou/é, např. kompozitní index(y) nebo latentní třídy (typologii) KMVP - 4. dodatek

47. Rozhodování o položce, zda patří do indexu → Položková reliabilita (např. Cronbachovo alfa), homogenita (např. CFA, PCA). Lze i jednodušeji, pokud máme pochybnost, pak spočítáme index bez této položky a pak spočítáme korelaci s ní. Pokud je vysoká (viz korelace pro ostatní položky), pak jí můžeme do indexu zařadit. KMVP - 4. dodatek

48. Další příklady operacionalizace Indikátory pomocí kumulativních indexů

49. Výzkum spokojenosti v práci Výzkum měřil pomocí součtových indexů mj. tyto proměnné • Deprese vyvolaná prací Když se zamyslíte nad svojí prací, jak se cítíte? Odpovědi: 4. často, 3. někdy, 2. zřídka, 1. nikdy • Cítím se sklíčený a deprimovaný • Unavím se bez vážnějšího důvodu • Cítím se nervózní, nenacházím klid • Jsem podrážděnější, než obvykle bývám • Sebeúcta ve vztahu k práci • Sám sebe vidíte v práci jako někoho, kdo … Bipolární výroky: je 1. Šťastný … 7. nešťastný je 1. Úspěšný … 7. neúspěšný je 1. Důležitý … 7. nedůležitý dělá 1. maximum … 7. nedělá maximum KMVP - 4. dodatek Zroj: [Babbie 1995: 171-172 podle Wharton 1987: 578]

50. Index „vše ready vs. home-made“ • Chování v domácnosti, pro ženy: Dělala jste v uplynulých 12 měsících následující věci? • Ušila si šaty • Šila pro děti • Vyměňovala pojistky apod. • Drobnou opravu v domácnosti (např. tapetování, natírání) • Vařila podle nového receptu • Ušila či vybavení pro domácnost (např. přehoz na křeslo) …. → ptáme se položkově: Check list (ano/ne/neodpověděl) nebo škála frekvence KMVP - 4. dodatek Zdroj: [Oppenheim 1976: 101-102], upraveno