160 likes | 402 Views
Otonská dynastie. Kateřina Mašková, tercie A. Územní vývoj v Evropě.
E N D
Otonská dynastie Kateřina Mašková, tercie A
Územní vývoj v Evropě - počátek 10. století – střední Evropa hluboký rozvrat proč: útoky kočovných Maďarů + vnitřní rozbroje mezi členy moravské nobility- r. 906 zaniká velkomoravská říše, zanedlouho také říše východofrancká - VF říše se rozdrobila nabavorské, saské, švábské a francké vévodství
díky silné tradici si ale po čase vévodství opět zvolila společného krále – ne už z karlovské dynastie • útoky Vikingů; vedly k úpadku západní části říše • formování nového mocenského centra v bezpečnějším vnitrozemí – VF říši (Německo)
„Otonská“ historie, počátky otonské vlády - Liudolf – děd Jindřicha I. – od jeho jména „Liudolfingové“ - kolem roku 850 založil se svojí manželkou ženský klášter; později do Gandersheimu - jeptiška Hrotsvita v době Oty I. – epická báseň o dějinách kláštera- NOVÉ STRUKTURY V ŘÍŠI: vláda nad královstvím se již nedědila (pokud, tak po otci vládcem jen jeden syn)- 918 zvolen Franky a Sasy Jindřich I.
Jindřich I. „Ptáčník“ • r. 909 se oženil s Matyldou – později se stala představenou quedlinburského kláštera • - už za Jindřicha I. útočí maďarské kmeny
Ota I. Veliký • narodil se Jindřichovi I. a Matyldě r. 912 • oženil se s královnou Edigth (Editou);dvě děti - Liudolf, Liudgarda • v létě r. 936 umírá na následky mrtvice Jindřich I. • téhož roku (v létě 936) Ota I. cesta k hrobu svého otce do Quedlinburku - vydal nadační listinu novému ženskému klášteru (měl sloužit památce Jindřicha I.)Quedlinburk – „centrum uchování tradice“
r. 946 zemřela Edgith; Liudolf oficiálně ustanoven za jediného následníka trůnu • r. 951 se Ota I. znovu oženil – ovdovělá italská královna Adelheid - rozdělení „přední vrstvy“ v říši Ota, Adelheid X Liudolf • navíc situaci v říši komplikoval nájezd Maďarů na počátku roku 954 • 10. srpna 955 bitva na Lešském poli
Bitva na Lešském poli a události před ní (odbočka) • český kníže Václav odváděl Jindřichovi I. pravidelný roční poplatek; po jejich smrti konflikt mezi Boleslavem a Otou I. (Boleslav odmítal platit) • po letech, v r. 950 Ota I. napadl neznámý nový český hrad; Boleslav se vzdal, uznal oficiálně Otovu formální nadřazenost, začal odvádět kažodoroční poplatek • Boleslav v Bitvě na Lechu Otovým spojencem • maďarské vojsko poraženo; konec nájezdů
Ota II. • Ota I. v r. 962 korunován císařem, zároveň s ním Adelheid císařovnou • r. 972 se Ota II. oženil s Theofanu, neteří byzantského císaře - také se stali císařem a císařovnou • r. 973 umírá Ota I. - krátce po své smrti nazýván Velikým • vlády se ujímá Ota II.; r. 980 se mu narodí syn Ota III.
Ota III. • když mu byly tři roky, zemřel Ota II. • regenství za Otu III. – Theofanu, po její smrti Adelheid - r. 995 nastupuje na trůn Ota • po asi sedmi letech vlády umírá na malárii, bezdětný - generační následnictví tím bylo přerušeno
Renovatio Imperii (Romanorum), tedy „Obnovení římské říše“ • heslo bylo jakýmsi konceptem Otovy vlády • konkrétně to znamenalo přiblížení se vzoru „římského“ císařství, návrat k antice - Ota III. - obklopení se umělci, kteří se chtěli v umělecké oblasti srovnávat s antickými umělci
Jindřich II. • vlády se nakonec ujímá bavorský vévoda Jindřich • navštěvoval během své vlády všechny části říše – tedy také dříve spíše „opomíjené“ Bavorsko a Švábsko • r. 1024 zemřel – jeho smrtí končí vláda otonské dynastie.
Říšská církev • na otonskou vládu velký vliv • za Oty I. znamenala „církev“ a „křesťanský stát“ totéž • král byl, od 10. století, stále více připodobňován Kristu
Otonská renesance - umění a kultura saské dynastie • napodobování antických římských vzorů • vliv antiky, byzantských prvků (velký rozmach za vlády Oty III.) • architektura – čtverec; pravidelné opakování prvků • fresky • reliéfní práce
Použitá literatura: Keller, Hagen: Otoni, 1. vydání, Praha, Vyšehrad, 2004 Z Merseburku, Dětmar: Kronika, Praha, Argo, 2008 Dorazil, Otakar, PhDr.: Vládcové v dějinách Evropy (800-1648), Klatovy, Amlyn, 1992 dostupné zhttp://maka.webzdarma.cz/statnice/du_du04 („Témata z dějin umění a estetiky“)