250 likes | 414 Views
Energetická bezpečnost: EU a Rusko. Rivalové nebo partneři?. Energie a ekonomika. Mezi lety 1900 až 2000 se hodnoty celkové primární spotřeby energie (TPES) a světového produktu zvýšily shodně šestnáctkrát. Zajištění dostatečného přísunu energie je tedy vitálním zájmem každého státu.
E N D
Energetická bezpečnost: EU a Rusko Rivalové nebo partneři?
Energie a ekonomika • Mezi lety 1900 až 2000 se hodnoty celkové primární spotřeby energie (TPES) a světového produktu zvýšily shodně šestnáctkrát. • Zajištění dostatečného přísunu energie je tedy vitálním zájmem každého státu. • Lze zajistit: (i) vlastními zdroji; (ii) dovozem pokrývajícím rozdíl mezi domácí produkcí a poptávkou.
Co je to energetická bezpečnost? • Klasická definice Mezinárodní energetické agentury (IEA): dostatečné množství (spolehlivých) dodávek ropy (a plynu) za rozumnou/přijatelnou cenu. • Toto vymezení je ovšem problematické: je příliš úzké; některé termíny jsou vágní, nejasné (rozumná/přijatelná cena); zohledňuje jen pozici spotřebitele. • Nutná je proto komplexnější definice.
Hlavní principy EB (viz Yergin 2006; Dančák 2007) • Diverzifikace: (i) zdrojová; (ii) geografická; (iii) tranzitní. • Robustnost/elasticita: tj. rezervy v systému (strategické zásoby, záložní zařízení atd.) • Integrace: vyplývá z faktu vzájemné závislosti producentů a spotřebitelů. Ta je zprostředkována především globálním trhem s ropou. • Energetická efektivita. • Informace: předpoklad dobrého zvládání krizí.
Další aspekty EB (viz Yergin 2006; Dančák 2007) • Nutnost vypořádat se s ´novými´ hrozbami: terorismus, pirátství a krádeže, přírodní katastrofy. • Roste technologická náročnost energetické infrastruktury. Řetězce dodávek jsou stále komplexnější. • Geopolitické aspekty: především tzv. ´chokepoints´ (průplavy, průlivy, úžiny) – strategicky důležitá místa námořní přepravy ropy. • Nejvýznamnější Hormuzský průliv (20% světových zásob), Bab-al-Mandab a Malacká úžina.
Historie energetické bezpečnosti • Zpočátku je energetické bezpečnosti význam přikládán zejména v souvislosti se schopností vést válku . • První využití ´ropné zbraně´ roku 1941 Spojenými státy proti Japonsku. Mnohými historiky považováno za příčinu japonského útoku na Pearl Harbor. • Padesátá a šedesátá léta spojena s globální ekonomickou konjunkturou umožněnou levnou energií; podíl ropy na světové spotřebě TPES výrazně roste. • Situace se mění až v souvislosti s prvním ropným šokem (říjen 1973).
Kartel • Jak poznamenal Adam Smith: „Zřídkakdy se sejdou lidé ze stejného oboru podnikání, aniž by se jejich rozhovor nakonec nestočil na nějaké punktování proti veřejnosti nebo na vymýšlení způsobů, jak zvýšit cenu.“(Samuelson - Nordhaus 1991: 608). • Kartel je sdružením producentů v daném odvětví, jehož účelem je maximalizace společných zisků a omezování a vylučování konkurence. • Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) založena v lednu 1961 v Caracasu. Zakládající členové: (SA, IRN, IR, KUV, VEN) • Zájem OPEC: změna struktury výnosů obchodu s ropou ve prospěch producentských zemí. Snaha využití cenové manipulace k politickým účelům.
První ropná krize • Vyvolána embargem OPEC v reakci na yom-kippurskou válku z října 1973. • Během roku 1974 bezprecedentní čtyřnásobné zvýšení ceny ropy. • Zasažen také evropský integrační proces. Energetická bezpečnost se stává předmětem výlučného národního zájmu. Velká Británie odmítá sdílet nově objevené ložiska v Severním moři. • Jako protiváha OPEC vzniká Mezinárodní energetická agentura (IEA). Založena Spojenými státy a dalšími 15 konzumentskými státy v listopadu 1974.
Druhá ropná krize • Nová situace na trhu s ropou; zejména díky novým nalezištím v Severním moři, Aljašce a Mexickém zálivu. • Íránská revoluce provázena úplným zastavením exportu ropy. Výsledkem je cenová turbulence (vzestup z 16 USD až na 40 USD) • Dopady o poznání méně drastické než v případě první krize: (i) pokles TPES vyspělých zemí; (ii) nové zdroje energie, nové technologie a proměna vzorců spotřeby; (iv) strukturální změny produkční báze. • Celkově selhání konceptu ´energetické zbraně´ a úpadek poliltického vlivu OPEC.
Mýtus energetické soběstačnosti • Reakce na první ropnou krizi. Představa dokonalého uspokojení vlastních energetických potřeb bez nutnosti spoléhat se na vlastní energetické zdroje. • Vznik projektu independence (Nixonova administrativa); cílem vytvoření soběstačného bloku kontinentálního rozměru, faktická secese od světové ekonomiky. • Představa energetické nezávislosti, separace ekonomiky od globálního trhu s ropou je ovšem scestná (energeticky soběstačná Velká Británie krizí postižena stejně jako zcela závislé Japonsko). • Energetická soběstačnost je tedy protějškem politiky ropné/energetické zbraně.
Energetická bezpečnost producentských zemí • Hlavní hrozbou je ekonomická závislost na exportních příjmech. • V případě potrubní dopravy pak také slabá diverzifikace odbytu. • Prioritou je tedy zajištění a kontrola stabilního odbytu exportované komodity za co možná nejvýhodnější cenu.
Energetická bezpečnost producentských zemí • Hlavní hrozbou je ekonomická závislost na exportních příjmech. • V případě potrubní dopravy pak také slabá diverzifikace odbytu. • Prioritou je tedy zajištění a kontrola stabilního odbytu exportované komodity za co možná nejvýhodnější cenu.
Teorie interdependence • Vzájemná závislost (interdependence) existuje tam, kde daný vztah zúčastněným mimo zisků přináší také významné náklady či omezení. • Tam, kde nejsou s interakcí spojeny tyto náklady či omezení, hovoříme o prosté propojenosti (interconnectedness). • Závislost je vztahem jednostranné podmíněnosti vnějšími silami. • Míra citlivosti vyjadřuje schopnost snížit tyto náklady v rámci uplatňované politiky, zatímco míra zranitelnosti vyjadřuje schopnost snížit tyto náklady potom, co jsou přijata noví opatření a politiky (typicky přechod k alternativě). • Závislost zpravidla podporuje spíše konfliktní jednání, zatímco interdependence napomáhá kooperaci (náklady konfliktu jsou pro obě strany vysoké).
EU a Rusko • Bilaterální obchod EU25 s RF dosáhl 238 mld. USD; z toho import surovin činil 115 mld. USD. Celkový objem ruského obchodu je 542 mld. USD. Export energetických surovin do EU25 tedy představuje cca 20% této hodnoty. V případě podílu na vnějším obchodu EU25 (4,2 bil. USD) to nejsou ani 3%. • Důležitější je však energetická interdependence. EU dovozem pokrývá cca polovinu TPES; v r. 2030 může jít až o 65% - 70% TPES . • Dovoz ropy, resp. plynu se má v témže období zvýšit z 82% na 93%, resp. z 63% na 84%. Tento nárůst bude zapříčiněn zejména útlumem těžby v Severním moři. • Předpokládá se, že podíl Ruska na celkovém importu uhlovodíkových zdrojů se ustálí kolem hranice 30%. • Hodnocení akvizic Gazpromu problematické: na jednu stranu znamenají riziko ovládnutí distribučních sítí státem kontrolovanou společností, na druhou stranu zvyšují kapitálovou provázanost ekonomik Ruska a EU.
Management interdependentního vztahu EU vůči Rusku • Jaké má EU alternativy? • Souboj produktovodů (South Stream a Nabucco) • Nord Stream a jeho význam pro energetickou bezpečnost EU. • Jaké alternativy má Rusko? • Kudy na pacifický trh. • Evropa nebo Čína?
Vybrané zdroje • Dančák, B. (2007): Základní principy a východiska energetické bezpečnosti. MPU • Chřásťanský, F. (2007): Komoditní kartely v mezinárodních vztazích: OPEC. • Nordhaus, S. – Samuelson, P. (1991): Ekonomie. Svoboda • Yergin, D. (2006): Ensuringenergysecurity. WallStreetJournal • www.iea.org