350 likes | 477 Views
Dějiny Moravy. Dlouhé 19. století na Moravě I. (1789-1815). Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU. Dlouhé 19. století na Moravě I. Dlouhé 19. století (1789-1914). 19. (XIX.) století = roky 1801-1900
E N D
Dějiny Moravy Dlouhé 19. století na Moravě I.(1789-1815) Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o.Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU
Dlouhé 19. století (1789-1914) • 19. (XIX.) století = roky 1801-1900 • v dějepisu funkčnější tzv. dlouhé 19. století = roky 1789-1914 • začátek: 1789 … počátek Velké francouzské revoluce • konec: 1914 … počátek první světové války • oba tyto děje navždy změnily svět, Evropu i Moravu
Základní rysy 19. století: • vzniká moderní občanská společnost • probíhá proces parlamentarizace a demokratizace veřejného života • prosazuje se národní vědomí – vznikají moderní národy i nacionalismus • cílem evropských národních hnutí byla nejdříve kulturní, později politická emancipace daného národa, ideálem se stalo vytvoření samostatného státu
Časová přímka:přelom 18. a 19. století • 1789 – vypuknutí Velké francouzské revoluce • 1790 – obnoven Moravský zemský sněm • 1794 – v Olomouci uvězněn markýz La Fayette • 1805 – bitva tří císařů u Slavkova • 1806 – zánik Svaté říše římské • 1815 – Vídeňský kongres, Morava v rámci Rakouska součástí Německého spolku • 1817 – vznik Františkova muzea v Brně
Morava v 19. století • do dosud zemsky (nenárodně) pojímané moravské společnosti začíná pronikat české a německé národní hnutí Počet obyvatel Moravy: • 1775 ... 1,1 mil. • 1910 ... 2,6 mil. (s Moravským Slezskem 3,3 mil.) • Morava a zejména Moravské Slezsko byly v rámci rakouské monarchie nejhustěji zalidněnými zeměmi
Císař Leopold II. (1790-1792) • chtěl vybudovat stát založený na síle stavovského zřízení jednotlivých zemí • obnoven zemský sněm Moravského markrabství, jeho předsedou byl Alois hrabě Ugarte • požadavky na restituci staršího zemského a stavovského zřízení • při korunovaci českým králem Leopoldovi moravská delegace samostatně holdovala jako moravskému markraběti • podmínkou držby majetku na Moravě bylo moravské občanství
Obava z šíření revolučních myšlenek • poslední římsko-německý císař František II. (1792-1806), tj. první rakouský císař František I. (1804-1835): • protireformní panovník • nařídil přísnou cenzuru tisku • zavlekl říši do války s revoluční Francií
Vznik moderní vědy na Moravě Jan Nepomuk Mitrovský(1757-1799) • založil moderní vědecké myšlení Moravy, organizátor; orientace na přírodovědu a vlastivědu – zkoumal minerály a minerální prameny (Luhačovice) • člen brněnské zednářské lóže a Patriotické společnosti • představitel specificky moravského pozdního osvícenství, kosmopolitní aristokrat usilující o lidské štěstí, podnikatel nového typu (podpora Köffilerovy manufaktury), filantrop • sídlo v Dolní Rožínce – knihovna, sbírka minerálů • byl v centru moravských bratří v Herrenhutu-Ochranově • fr. revoluci uvítal, pro girondiny, proti jakobínskému teroru • byl ovlivněn Herderem, Kantem, Goethem • 1792 – z Francie uprchl markýz La Fayette a stal se na tři roky (1794-1797) státním vězněm v Olomouci, pokusil se utéct – Mitrovský zasáhl v jeho prospěch
Ignác Mehoffer (1747-1807) • z fulnecké obchodnické rodiny, vystudoval právnickou fakultu ve Vídni • 1775 v Brně zřídil normální školu, kterou vedl, vzdělával v ní pedagogy, vybíral učebnice a otevřel na Moravě i hlavní školy • byl členem brněnské zednářské lóže U opravdových sjednocených přátel, lóži převzal a zapojil do ní krajské školské komisaře • stal se organizátorem vědecké práce na Moravě, podílel se na německém překladu Pilařových a Moravcových dějin Moravy • Mehoffer chtěl Mitrovského myšlenky rozvinout v projekt soukromé moravské Společnosti přátel přírodovědy
1794 Jan Nepomuk Mitrovský inicioval vznik Moravské společnosti pro přírodovědu a vlastivědu • činnost společnosti byla omezena na oblast Moravy, v analytické vědecké práci je upřednostňována přírodověda • Mehoffer i Mitrovský byli vášnivými sběrateli • hlavní město Moravy, vědecké a průmyslové (textilnické) Brno, získává v rámci celé habsburské monarchie jedinečný význam
Christian Karl André (1763-1831) • německý protestant • protirevoluční a raně liberální filantrop, přírodovědec, zednář a jeden z iniciátorů moderního chovu ovcí • 1798 nabídka od brněnské protestantské obce stát se ředitelem jejího výchovného institutu • znal se s Janem NepomukemMitrovským a na Moravu se přestěhoval • 1799 v Brně vznikla druhá vědecká společnost Přátelé přírodovědy a vlastivědy, v níž vynikal hrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt – do této společnosti André jako hospodářský rada Salmů vstoupil a stal se předním organizátorem vědeckého života na Moravě
Jan Nepomuk Mitrovský navrhl sloučení obou moravských vědeckých společností do Soukromé společnosti sjednocených přátel k podpoře přírodovědy a vlastivědy, stanovy vypracoval André • spolu s posledním moravským osvícenským guvernérem Josefem Mariou Dietrichsteinem (1763-1825) André načrtl roku 1803 plán budoucí vědecké společnosti. Zaměřili se na sběr statistických dat pro Moravu, založení zemského muzea. • Mitrovský navrhl pro Společnost vydávání úspěšného pozdně osvícenského časopisu Patriotický deník (1800, Patriotisches Tageblatt) – vydavatelem se stal André, redaktorem Riecke; kolem časopisu se dále shromažďovali L. Berchtold, Antonín Bedřich Mitrovský, Josef Maria Dietrichstein i Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu • tito lidé stojí u počátku národního hnutí na Moravě
Napoleon a Morava (1805-1814) • od roku 1798 prochází několikrát Moravou ruská vojska v rámci akcí rakousko-ruské protifrancouzské koalice • moravští osvícenci kritizují státní cenzuru • 1805 vstoupila z jihu na Moravu francouzská vojska, císař František musel z Brna odjet do Olomouce (kde se setkal s ruským carem Alexandrem I.) a do moravského hlavního města vstoupil bez boje Napoleon
Bitva tří císařů 1805 • krvavá bitva se závažnými důsledky pro Evropu • proběhla 2. prosince 1805 poblíž Slavkova u Brna (Austerlitz) • Napoleon Bonaparte bitvu řídil z kopce Žuráň • Francouzi porazili vojsko tzv. Třetí koalice, v níž byli osobně přítomni ruský car Alexandr I. (s generálem Kutuzovem) a rakouský císař František • moravské domy a zámky zaplnili ranění a nemocní
reformní státní kancléř hrabě Jan Filip Stadion • stavovský patriotismus jednotlivých zemí monarchie • 1806 zanikla „tisíciletá“ Svatá říše římská „národa německého“; Františkovi I. zůstal titul dědičného rakouského císaře, Moravě bládne i nadále z titulu moravského markraběte • 1809 Napoleon bojuje u Znojma s vojskem arciknížete Karla, úspěch oslavil Napoleon v Brně • Stadionova éra reforem končí, nastupuje čtyři desetiletí trvající období neoabsolutistického režimu rakouského ministra zahraničí vonMetternicha (1773-1859), manžela bohaté moravské šlechtičny Eleonory Kounicové
Vídeňský kongres a Morava (1814/1815) • zásadní setkání zástupců evropských zemí po napoleonských válkách • upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv • řízen rakouským císařem, jenž byl zastoupen ministrem Metternichem • neobnovena Svatá říše římská, vytvořen Německý spolek (1815-1866) – volné soustátí 39 zemí včetně Pruska, Rakouska, Čech a Moravy
Vrcholný rozkvět hospodářstvíod roku 1781 do krize roku 1815 Všeobecná ekonomická konjunktura na Moravě do roku 1815 byla způsobena: • 1. tolerančním patentem Josefa II., • 2. židovským tolerančním patentem, • 3. válečnými událostmi – boje se Moravy, kromě francouzských vpádů 1805 a 1809, týkaly spíše nepřímo. Protianglická kontinentální blokáda chránila trh, úbytek lidí v důsledku války byl nahrazován stroji. Kvůli úspoře dřeva bylo jako palivo zaváděno uhlí.
v průmyslové výrobě nejdůležitější soukenictví a vlnařství • proslavení brněnských jemných suken po celém světě • 1801 – starohrabě Hugo František Salm přivezl z Anglie dokumentaci ke spřádacím strojům na vlnu; blanenská strojírna a železárna • na Moravě a ve Slezsku padesát pět továren (1807), většinou textilních • 1814 byl na Moravě stavěn první parní stroj použitý ve výrobě v celém Rakousku • po zrušení kontinentální blokády 1815-1820 krize, zničila mnoho textilních podniků
Obr. 11 Z Moravy pocházel bandita Johann Georg Grasel. V německém prostředíbyl vnímán jako „Robin Hood“, v češtině se slovo grázl vyskytuje snegativním významem.
Otázky a úkoly • Zjisti na internetu podrobnosti o vlivu napoleonských válek na Moravu. • Co víš o rodu Mitrovských a jejich přínosu pro Moravu? • Které významné osobnosti stály u zrodu Moravského zemského (dříve Františkova) muzea?
Video-ukázka: http://vimeo.com/49741375 (minuty 0:00-1:40) Děkujeme za pozornost!
Zdroje: • Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) • Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.
Obrazové zdroje: Obr. 1 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johann_Daniel_Donat,_Emperor_Leopold_II_in_the_Regalia_of_the_Golden_Fleece_(1806).png?uselang=de Obr. 2 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_II,_Holy_Roman_Emperor_at_age_25,_1792.png Obr. 3 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mittrowsky_erb.jpg Obr. 4 Letohrádek Mitrovských v Brně, foto O. Hýsek Obr. 5 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gilbert_du_Motier_Marquis_de_Lafayette.PNG?uselang=fr Obr. 6 André, foto O. Hýsek Obr. 7 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wappen_Fuerst_Dietrichstein_Graf_Proskau.jpg Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Austerlitz-baron-Pascal.jpg Obr. 9 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:CongressVienna.jpg Obr. 10 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prince_Metternich_by_Lawrence.jpeg?uselang=de Obr. 11 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Johann_Grasel_Faehding_Stangel.jpg?uselang=de