Naše civilizace se může zachránit jen nějakým novým způsobem, jak být člověkem. Robert Godet

1. (Z)mateni roZumem Pokus o naznačení skutečných příčin nevyhnutelného kolapsu téhle civilizaceaneb vše začíná těhotenstvím a porodem, výchovou a vzděláním, aneb všichni jsme oběti obětí a pak to taky tak vypadá. Naše civilizace se může zachránit jen nějakým novým způsobem, jak být člověkem.Robert Godet

2. Jinak a pozitivně Když Alexandr Gercen před sto lety hovořil ke skupině anarchistů o tom, jak svrhnout cara, připomněl svým posluchačům, že není jejich věcí zachraňovat umírající systém, ale nahradit ho: "Myslíme si, že jsme lékaři. Jsme nemoc." Všichni, kdo se podílejí na odporu proti politickému a globálnímu kapitalismu, musejí uznat, že jeho tělo je mrtvo. Měli bychom přestat plýtvat energií na pokusy o reformu nebo výzvy k ní. To neznamená konec odporu, ale jeho velmi odlišnou formu. Znamená to zaměřit naši energii na vybudování udržitelných komunit schopných přestát nadcházející krizi, protože bez úsilí o spolupráci nebudeme s to přežít, Chris Hedges

3. I. Mája – iluze vnímání Mozek je podvodník, a nutí nás vidět, jak chce on. B. Edwardsová Svět není takový, jak ho člověk vidí a vnímá. Zkuste si vzpomenout, jak jste byli překvapeni, když jste poprvé slyšeli vlastní hlas z magnetofonu. Ten, koho jste poslouchali, zněl jinak, než jak obvykle slyšíte sami sebe. Jenže tak, jak se slyšíte vy, vás nikdo na světě neslyší.

4. „Mozková kůra každému z nás vytváří jí upravenou verzi viditelného světa, která se dynamicky přetváří tak, aby vyhovovala záměrům pozorovatele. Výhradně na vědomé úrovni se tak věda redukuje na směs hry a rituálu, v níž figurují podřízenost herním pravidlům, upjatá vznešenost a svéhlavá naivita.“ Je stále zřejmější, že iluzí,májou, je i právě ona zvláště v minulém století (a bohužel u nás doposud) staletí tak obdivovaná a propagovaná „objektivita“ vědců. Každý vědec je přece jen člověk a i on tedy žije v téže půlvteřinové iluzi přítomnosti. „Nad podílem nevědomí ve vědě nelze jen tak mávnout rukou,“ píše Robert Pollack. „Každý, i ten proklamativně nejobjektivnější vědec (nebo ryzí racionalitou se neustále zaštiťující makroekonom), ať se ohání objektivními podklady svých tvrzení sebevíc, je tedy také ovlivněn tím, co mu nevědomě zabarvuje jeho „objektivitu“.

5. Vidíme, co chceme vidět D. Simmons z Harvardské univerzity doložil problém s naším vnímáním reality jednoduchým pokusem s jednominutovým videem, na kterém hrála dvě družstva, jedno v bílých, druhé v černých dresech, košíkovou. Úkolem diváků bylo při sledování videa počítat přihrávky bílého týmu. Po 35 vteřinách na scénu ve filmu vstoupila gorila, které běhala mezi hráči a bušila se do prsou. Zdálo by se, že něco tak nápadného, jako je gorila mezi basketbalisty, neunikne pozornosti nikoho. Po vyhodnocení pokusu se ale ukázalo, že asi polovina diváků si gorily vůbec nevšimla. Skeptici pochybovali a zorganizovali promítání tohoto videa mezi 10 000 jinými studenty, ale výsledky byly stejné.

6. Ukazovátko Malé děti do určitého věku neumějí lhát. Když na něco v rámci testu, který zkouší,jestli a za jakou odměnu by zalhali, ukazují prstem, nezalžou a nezalžou. Jenže psychologové dali dětem do ruky ukazovátko, a vida, i ty velmi malé a jinak prokazatelně lži zcela neschopné děti klidně lhaly. Máme emoční brzdy na jediné zbraně, které nám evoluce dala: nehty. S ukazovátkem luku, pušky, děla, moci (bankovního konta nebo davu či médií), a v davu (jsme naprogramováni na život v tlupě o 60 členech) nemáme kontrolu nad svými pudy.

7. II. Porod jako počátek všeho Špatný start:jak se k dítěti chováme, když je v děloze, a když se rodí, tak se ono bude chovat ke světu v dospělosti.

8. Těhotenství a porod Sklon k agresivitě není něco genetického a osudového, ale že se spoluvytváří již v době těhotenství. Děti matek, které kouřily nebo dokonce pily alkohol jsou velmi ohroženy mentálně i fyzicky. Pravděpodobnost, že se u mužských potomků v dospělosti projeví antisociální a agresivní chování vzrůstá i tehdy, pokud matky během těhotenství hladověly. (Tento fakt byl zjištěn v Nizozemsku, kdy v letech 1944-45 německá armáda úmyslně blokovala přísun potravin do rozsáhlých oblastí země. O 18 let později byli branci nizozemské armády výjimečně nezvládnutelní.) Děti, které jsou málo kojené, jsou častěji nemocné, hrozí jim alergie, cukrovka, infekce dýchacích cest, obezita atd. atp.

9. Porod a psychika Rozhodující pro optimální vývoj dítěte je totiž, kromě správné výživy, psychika budoucí maminky. U malých dětí depresivních matek se začne odchylně chovat kůra čelních laloků mozku – křižovatky mechanismů pozornosti, emocí a sociálních vztahů. Plod dlouhodobým stresem matky přímo trpí – stresové hormony v těle matky přímo ohrožují duševní zdraví dítěte. Dlouhodobější stres v těhotenství vede přímo ke schizofrenii, poruchám chování, depresím, agresivitě a celé dlouhé řadě obtíží a chorob. Je to jednoduché: problémový porod rovná se problémové dítě.

10. Porod a násilí Násilí při porodu rovná se potenciální mužský násilník v dospělosti. Své násilníky si totiž systematicky vyrábíme tím, jak jsme změnili těhotenství v nemoc a porod v jeho operaci: čím horší a delší stres těhotné ženy, a čím více lékařských zásahů, tím horší a traumatičtější porod, tím více zdravotních a psychických komplikací budoucího dítěte. Zvláště chlapečci pak v dospělosti postrádají niternou jistotu, a brání se vnější agresí, účastí v partě, ve straně, v armádě, a obdivem a poslušností k veliteli nebo k diktátorovi. Když je muž vnitřně nejistý, brání se agresivitou a vymýšlí další způsoby, jak zabít toho, s kým nesouhlasí, ještě efektivněji. Sám o sobě by nebojoval, ale má na to zbraně. Už porodem je předurčeno, jestli bude nebo nebude konzervatista.

11. III. Mozek a mysl Mozek západ slunce nahrává, ale jenom mysl je schopna ho prožít. Penfield Činnost druhu homo sapiens stupidus se stala nejmohutnější současnou ekologickou silou. Jsme ohroženi globalizačními mechanismy i fosilním politickým myšlením. František Koukolík

12. Mozek lze trénovat Testování tibetských mnichů prokázalo, že si jejich mysl zachovala výjimečnou vyrovnanost a klid. Kromě vln měřených EEG se ale na magnetické rezonanci ukázalo, že takovýto člověk má také abnormálně výkonná centra v mozku spojená s pozitivními emocemi a pocityštěstí. Neuropsycholožka N. Lavinová zase v roce 1997 dokázala, že pokud se na něco soustředíme (podobně jako se buddhisté a jiní adepti meditace dlouhodobě učí soustřeďovat na dech, koncept soucitu, obraz na mandale, imaginární místo v těle nebo na horizontu…), rušivé podněty nedorazí do center velkého mozku, tedy až do vědomí. Zjednodušeně řečeno, meditace, mantra, počítání dechu či řešení kóanu zaměstná mozek a zabrání tak, aby se jinak obvyklé pesimistické a kritické myšlenky obíraly každodenními starostmi.

13. Problém vs. radost Mozek „roste“ s tím, co dělá nejčastěji. My ale trénujeme problémy: jsme pak stažení, nefungujeme optimálně. A programujeme se negativně jen tím, že používáme negativní pojmy: mám s tím problém. Chválíme slovy „nebylo to špatné“. Mozek a tělo ale poslechnou a při každém „problému“ produkují adrenalin (a tělo se stáhne při očekávání problému) Ukázalo se, že při pravidelné meditaci se mozek přeorientovává z bojového a stresového zaměření spíše na akceptaci. Takový člověk pak hýří nadšením, snadněji se uklidňuje a (případně i s menším platem) je šťastnější.

14. IV. Školy jako továrny na poškozené výrobky „Žáci plní i podvědomá očekávání pedagogů.Studenti, o kterých učitelé předpokládali, že předměty zvládnou, dokonce i když se učitelovy představy zakládaly na falešných informacích, tak obyčejně uspějí. Na druhé straně jedna studie ukázala, že učitelé dávají těm studentům, od kterých očekávají málo, obyčejně mírně negativní zpětnou vazbu. Studenti pak mají těžkosti, když se snaží změnit to, co dělají špatně.“ Rosenthal a Jacobsonová, Pygmalion efekt

15. Učení je transformace „Dvanáct let vězníme dětské tělo v omezeném prostoru, jeho energii v omezených aktivitách, jeho smysly v omezených situacích, jejich sociabilitu v omezeném množství kamarádů, jeho mysl v omezených zkušenostech o světě kolem nich. Co je naučíme? Neučit se to co chtějí.“ Noel McInnis Na školách trestáme děti za to, co neumí, místo abychom je chválili za to, co dokáží. „Skutečnou tragédií nejsou ti, kteří vyrušují, dokonce ani ti, kteří chodí za školu, ale "nekonečné průvody rozplizlých studentů, kteří školním systémem procházejí tiše a bez dotazů, nedotěrní a nevšímaví". Haney a Zimbardo

16. Omyly z neznalosti Ženy mají desetkrát citlivější kůži po celém povrchu těla než muži. Když paní učitelka zakáže klukovi běhat o velké přestávce po chodbě školy, protože ho viděla, jak spadl a narazil si nohu o roh zdi, myslí to dobře, protože ji by to týden velmi bolelo. Jenže ona neví, že kluka to za minutu bolet přestane. Tím, že kluci nesmějí běhat (skákat, prát se, soupeřit), což je jejich základní evoluční zadání (tak jako štěně musí kousat) a příprava pro život, nakonec nedospělí v Muže. Dívky nemají rády matematiku, protože zadání příkladů jsou mužská (učebnice píší muži). Jedna ironická poznámka pak ve školačce zablokuje smysl pro abstraktní krásu matematiky. Tam, kde se dívky učí matematiku zvlášť, a kde je učí učitelky z učebnic psaných ženami, dosahují právě tak výborných výsledků jako hoši.

17. V. Řešení? Duchovnost Kdo pro sebe a své tělo něco dělá pravidelně (medituje, cvičí, zpívá mantry), je zdravější, šťastnější, kooperativnější a ekologičtější než tzv. normální občan. V příštích dekádách budeme muset všichni, včetně politiků a bankéřů, být duchovnější, nebo nebudeme vůbec.

18. Duchovnost existuje František Koukolík: „Soubor vlastností, prožitků, druhů chování, kterému se společně říká přesah, neboli spiritualita, je soubor vlastností, se kterými zřejmě část lidí přichází na svět.“ „Zdravá spiritualita je něco naprosto normálního a možná optimálního…Tento soubor vlastností se dá zřejmě cvičit jako jakékoli jiné vlastnosti“ „Lidé s vysokým stupněm rozvinutého přesahu, nebo spirituality, jsou si něčím podobní. Jsou nesmírně a hluboce lidští. Ať jsou věřící nebo nevěřící, bývají skromní, nikdy neztrácejí smysl pro humor. Mají odstup. Mají na to, co dělají, náhled. Cesta za spiritualitou pro ně není nějakou zvláštní cestou do výšin, je to pro ně cestou za nějakým druhem zkušenosti. Není to útěk ze světa. Je to přiblížení se ke světu.“

19. Jak prakticky? Mája? Pomůže pravidelná meditace Porod? Stačí zpívat si v těhotenství a porodit přirozeně, nejlépe doma, v intimitě, teplu,šeru…a orgasmicky. Mozek a mysl? Zapojit i pravou mozkovou hemisféru, pozitivní myšlení a vytrvat. Školy? Komenský to věděl: děti se nejvíc naučí hrou, chválením a povzbuzováním. Duchovnost? Stačilo by systematicky propagovat meditační metody, vedoucí ke štěstí a zdraví, a dát na propagaci nejméně tolik, kolik dnes dáváme na propagaci cigaret, uzenin nebo alkoholu. Rada osvícených při OSN.

20. Amygdala Tibetští mniši, kteří v Praze sypalli pískovou mandalu Kalačakru, si vyšli poslední den do centra. Dali si hot dog, ale jeden si cákl hořčici na slavnostní roucho. To bylo radosti! Všichni ostatní si ho fotili a posílali mms zprávy do kláštera v Ladaku! Zatímco my reagujeme (automaticky, ve 2/10 vteřiny) negativně, protože celý život „trénujeme“ negativní reakci, oni postupně v klášteru (meditací, mručivým zpěvem manter) automatismus amygdalové výhybky v mozku (na kolej problém) natrénovali jinak: na kolej radost. Dnes víme, že za pouhé tři měsíce intenzivní činnosti se viditělně mění dendritická spojení neuronů.

21. Buddhistická ekonomika Buddhisté vidí podstatu civilizace nikoliv v rozmnožování potřeb a zvyšování konzumace, ale v očišťování lidské povahy. Práce je pro ty, kteří ji vykonávají, a v konečném důsledku i pro ty, kteří užívají takto vzniklých výrobků, požehnáním. Materialista se zajímá o zboží (a konkurenci), buddhista se zajímá o osvobození (a soucitně pomáhá). Buddhismus je ovšem velmi tolerantní a není proti fyzickému blahobytu. Jinými slovy, není to bohatství, co stojí v cestě osvobození, ale připoutanost k tomuto bohatství, není to potěšení z příjemných věcí, ale touha po nich, co brání lidem být šťastní a svobodní. Proto je základem buddhistické ekonomiky prostota a nenásilí. Jinak řečeno, podivuhodně malé prostředky vedou k mimořádně uspokojivým výsledkům.

22. Maximální blahobyt s minimální spotřebou Buddhisté chápou funkci práce přinejmenším jako trojitou (v naznačeném pořadí důležitosti): 1) práce umožňuje člověku využít a rozvíjet vlastní schopnosti. 2) práce pomáhá v duchovní cestě překonáváním egocentrismu tím, že člověk pracuje na společném díle. 3) práce vytváří zboží a služby, které jsou zdrojem příjmů, nezbytných pro vlastní existenci.

23. Změňme zadání V samém „zadání“ a na samém počátku naší civilizace je něco špatně. Je náhodné, jak naznačuje i filosof ekologie Henryk Skolimowski, že zatímco symbolem buddhismu je Buddha, sedící na lotosu (tedy symbol vnitřního klidu a míru), a symbolem hinduismu je tančící Šiva (symbol neustále se proměňujícího vesmíru), symbolem křesťanství, tedy náboženství dominujícího naší anglosaské civilizaci, je Ježíš ukřižovaný na kříži (symbol pomíjivosti a utrpení života)? Řešíme problémy. Když v Silicon Valley měli neřešitelný problém, najali několik nových studentů a těm neřekli, že problém je neřešitelný.

24. blog.baraka.cz www.baraka.cz