& ODBOJ 1939-45

1. & ODBOJ1939-45

2. HISTORICKÉ POZADÍ • 15.3. 1939 obsazení Němci • 16.3. vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava jako formálně autonomní součásti Velkoněmecké říše • -> preventivní zatýkání odpůrců • -> ustanovena protektorátní vláda • (funkce prezidenta ponechána Emilu Háchovi) • zbytky demokratických institucí (už tak omezených v období druhé republiky) zakázány • jediná povolená organizace (kromě veskrze kolaborantských a fašistických) • -> Národní souručenství Plakát Národního souručenství, ve kterém byla sdružena drtivá většina mužů.

3. PROTEKTORÁTNÍ SPRÁVA • Emil Hácha (1872 - 1945) - prezident v obtížné situaci Druhé republiky Česko-Slovenska. • po zřízení Protektorátu ponechán ve funkci jako symbol autonomie a právní kontinuity • navzdory nacistické zvůli i zhoršujícímu se zdraví se pokouší uchránit český národ brutálnějších forem okupace • umírá krátce po osvobození ve vězeňské nemocnici Alois Eliáš (1890 – 1942) - ruský legionář a generál RČS • od léta 1939 předseda protektorátní vlády, napojený na odboj • snaží se dle instrukcí Londýna ovlivňovat protektorátní vládu a brzdit nacifikaci společnosti • po Heydrichově příchodu zatčen a po atentátu na něj popraven • Emanuel Moravec (1893 – 1945) – rovněž ruský legionář, přispěvovatel Lidových Novin, masarykovec • ještě v době Mnichova rozhodný stoupenec obrany státu • po okupaci hlavní exponent nacistické politiky a v úřadě ministra školství a lidové osvěty nejvýznamnější propagátor kolaboračního aktivismu • první den pražského povstání páchá sebevraždu

4. NACISTICKÁ SPRÁVA PROTEKTORÁTU • Konstantin von Neurath - důstojník a diplomat nacistického Německa, ministr zahraničních věcí • představitel umírněnějšího, konzervativního křídla NSDAP • v březnu 1939 - říšský protektor • od září 1941 „zastupován“ bezohlednějším Heydrichem • zatčen fr. jednotkami, odsouzen norimberským tribunálem na 15 let vězení • Reinhard Heydrich – jeden z nejvyšších představitelů NSDAP, SS, zakladatel SD ad. • politikou cukru a biče zvýšení pracovního nasazení českého dělnictva • likvidace domácího odboj • z těchto důvodů určen vedením zahraničního odboje spolu s E. Moravcem jako cíl atentátu • Karl Hermann Frank – bývalý poslanec SdP • po smrti R.H. nejmocnější a nejbrutálnější představitel okupační moci • popraven v Praze r. 1946

5. CÍLE OKUPAČNÍ SPRÁVY • protektorát – region s rozvinutým strojním, hutním a armádním průmyslem a kvalifikovanou pracovní silou • hlavní cíl - zajistit klid a pořádek pro potřeby nacistického hospodářství a zbrojního průmyslu • likvidace českého národa odložena až po celkovém konečném vítězství nacismu (1/3 obyvatel zlikvidována, 1/3 deportována a 1/3 vhodná ke germanizaci)

6. SLOŽKY DOMÁCÍHO ODBOJE • bývalí vojáci čs. republiky – Obrana národa (ON) • politici bývalých stran – Politické ústředí (PÚ) • levicová nekomunistická inteligence a dělnictvo • – Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ) • státní zaměstnanci – učitelé, železničáři, poštovní úředníci, diplomaté • členové organizací spjatých s ideou První republiky a její občanskou společností - legionáři, sokolové, skauti-junáci, aktivisté Dělnické akademie, odborů, ženského hnutí, ČSČK, evangelických církví, svobodní zednáři, novináři, vyznavači trampingu apod • část protektorátního četnictva, Vládního vojska, Svazu letců, Svazu hasičů • jaro1940 spojení ON, PÚ a PVVZ do ÚVODu • (Ústřední vedení odboje domácího) • podzim 1941 zapojení KSČ do odboje vznik ÚNRVČ • (Ústřední národně revoluční výbor Československa)

7. Milada Horáková (1901-1949) právnička, aktivistka Ženské národní rady a členka České strany národně socialistické po okupaci se výrazně angažuje zejména v PVVZ r. 1940 - zatčena a později odsouzena na 8 let vězení komunisté ji za podobné aktivity - boj za svobodu a demokracii, odsoudili k smrti

8. AKTIVITA DOMÁCÍHO ODBOJE • zpravodajství (předávání informací politického, hospodářského a vojenského charakteru čs. exilu a Spojencům ) • sabotáže, stávky a pracovní pasivita (heslo „Pracuj pomalu“) • propaganda (vytváření a distribuování ilegálního tisku a ovlivňování veřejného mínění) • příprava celonárodního povstání v návaznosti na vojenské úspěchy Spojenců (ON počítala s mobilizací 90 000 mužů podzemní armády) • formulace představ o poválečné ČSR (rozsáhlé sociální reformy, náprava chyb První republiky, odsun Němců, omezení stranictví aj.) • ukrývání politicky a rasově perzekuovaných • převaděčství • demonstrace • bojkot německých týdeníků • partyzánská aktivita • podpora rodin zatčených

9. SPECIFIKA ČESKÉHO ODBOJE • počátky odboje spadají do doby „mírové a předválečné“ • minimální zkušenosti s praxí nacistického režimu • vedle protinacistického odboje v Německu první odboj v Evropě • spoléhání se na vypuknutí války, vojenský neúspěch nacistů a následné povstání v týlu • naivní snaha navázat na první odboj a protirakouskou Mafii • minimální zkušenost s ilegální činností z dob První republiky • absolutní nedostatek zbraní • Mnichovem nalomená morálka • slabá tradice ozbrojených povstání (naposledy 5 dní v r. 1848) • nedůvěra k západním spojencům a víra v pomoc SSSR • značná vzdálenost od front • nevyhovující geografické podmínky pro partyzánskou činnost • do jisté míry úspěšná pacifikující politika nacistů - metoda „cukru a biče“

10. 1939 – PROTIOKUPAČNÍ DEMONSTRACE • tradiční národní a katolické poutě (Říp, sv. Vavřineček u Domažlic -účast až 100 000 přítomných, Velehrad - ještě r. 1940) • oslavy 1. máje, Dne matek, výročí bitvy u Zborova, výročí Mnichova, úmrtí M.J. Husa, T.G.Masaryka • slavnostní uložení ostatků K.H. Máchy na Slavíně • bojkot oficiálních oslav narozenin A. Hitlera – místo toho zdobení pomníčků T.G.M. a čs. legionářů • mohutné oslavy výročí 28.října, které přerostou do srážek s okupanty (při demonstracích 28. října zastřelen dělník Václav Sedláček ) autorem je malíř a grafik Vojtěch Preissig

11. 17. LISTOPAD 1939 • student medicíny Jan Opletal je postřelen a svému zranění 11.11. podléhá • pohřeb o 4 dny později nastává mohutná manifestace protiokupačních nálad české společnosti • 17.11. vtrhnutí nacistů na vysokoškolské koleje v Praze • zatčeno 1 200 studentů a odvezeno do koncentračních táborů • 9 čelných představitelů zastřeleno • zavření českých VŠ až do konce války • r. 1941 v Londýně vyhlášen 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva Jan Opletal nebyl patrně náhodnou obětí střelby německé policie, ale jako charizmatický studentský aktivista cílem atentátu německých studentů. Smuteční průvod 15.11. na Albertově

12. ILEGÁLNÍ TISK • za 6 let odboje vydáno více než 140 ilegálních tiskovin (mnohé jen v jediném čísle) a několikanásobně větší počet letáků • poslání - vyvracení nacistické propagandy, informování o situaci na frontách, přepisování vysílání zahraničního rozhlasu a povzbuzování morálky a odhodlání české veřejnosti • nejrozšířenější časopis - „V boj“ (náklad šplhá až na 4 000 kusů), „Český kurýr“, „detektivky“, „ISNO“, „Signál“ • KSČ vydává „Rudé Právo“, „Rovnost“, „My z Kolbenky“

13. „TŘI KRÁLOVÉ“ Josef Balabán (1894-1941) Josef Mašín (1896-1942) Václav Morávek(1904-1942) • legendární představitelé domácího odboje, součást ON • celá škále odbojových aktivit: • udržování radiotelegrafického spojení s Londýnem • informování o situaci v Protektorátě • formování sítě rozptýlených odbojových organizací • diverzní činnosti (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně) • spolupráci s “trumfovým esem“ čs. rozvědky – agentem A-54 (pracovník Abwehru Paul Thűmmel) • shromažďování zbraní • vydávání ilegálního časopisu „V boj“ aj.

14. KSČ ZA PROTEKTORÁTU • KSČ - jediná strana s alespoň minimální zkušeností s ilegální činností (z dob První a Druhé republiky) • podzim 1938 - téměř celé vedení odjezd na do exilu (SSSR) • Moskva (Kominterna) řídí zahraniční i domácí ilegální vedení KSČ • od počátku účast mnoha členů KSČ na odbojové činnosti (rovněž jsou preventivně zatýkáni) • červen 1941 - plné zapojení KSČ do odboje, po napadení SSSR • tato pasivita v prvních dvou letech okupace zachovává potenciál KSČ do dalších válečných i poválečných let

15. Vladislav Vančura (1891 – 1942) lékař, spisovatel, dramatik a filmový režisér, spoluzakladatel Devětsilu • r. 1929 signuje protest proti novému Gottwaldovu vedení a jím zahájené bolševizaci KSČ • však návrat do strany, zapojení do odbojové činnosti • předseda nadstranického Národního revolučního výboru inteligence (Lubomír Linhart, Bedřich Václavek, František Halas, Václav Černý) • úkol: burcování vlastenecké inteligence proti stávající protektorátní kulturní politice • květen 1942 je síť NRVI rozbita a V. Vančura pár týdnů poté popraven na Kobyliské střelnici V NRVI se angažuje i Julius Fučík (1903-43), který je členem II. Ilegálního ÚV KSČ. Jeho Reportáž psaná na oprátce, stranická bigotnost i fotogeničnost z něj udělají poválečnou ikonu komunistického hnutí. Z kresby jsou zřejmé preference KSČ.

16. EDVARD BENEŠ A POČÁTKY EXILOVÉHO ODBOJE • Edvard Beneš (1884-1948) – jeden z vůdců prvního čs. odboje • za první republiky ministr zahraničí a poslanec za Českou stranu národně socialistickou • po abdikaci T.G. Masaryka zvolen r. 1935 prezidentem • krátce po Mnichovu odchod na nátlak Německa do exilu • 15.3.1939 protest proti okupaci Společnosti národů • z titulu „bývalého prezidenta“ formování čs. zahraničního odboje • přesun jím řízeného Čs. národní výbor do Londýna (po porážce Francie) -> uznán jako prozatímní vláda funkce předsedy: bývalý lidovecký předseda Jan Šrámek ministrem zahraničí: Jan Masaryk ministrem národní obrany: Sergej Ingr • Čs. exil - doplněn i mini-parlamentem – Státní radou (zastoupení i čs. komunisté a němečtí sociální demokraté)

17. CÍLE EXILOVÉ VLÁDY V LONDÝNĚ • Mezi hlavní úkoly exilové vlády patří: • koordinace své aktivity s domácím odbojem, případně i protektorátní vládou • docílení uznání u Spojenců jako legitimní exilové vlády • prosazení idey právní kontinuity s První republikou • anulace Mnichovské dohody a uznání obnoveného Československa v předmnichovských hranicích • začlenění obnoveného Československa do systému kolektivní bezpečnosti (OSN) • řízení rozsáhlých a roztroušených čs. vojenských jednotkech v zahraničí

18. ČESKÉ NÁRODNÍ POVSTÁNÍ A OSVOBOZENÍ • blížící se konec války - růst aktivity odbojových skupin a zárověň rezignace části okupační moci • vznik ČNP v řadě českých a moravských měst většinou spontánně za asistence různých odbojových skupin • 5.května 1945, Praha - do čela povstání: • zastřešující Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský) • vojenští velitelé František Slunečko a Karel Kutlvašr • s pomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády („vlasovců“), Vládního vojska a četnictva - úspěšné odolání a vyjednávání příměří o odchodu německých vojsk z Prahy 8. května • příjezd tanků RA následující den - význam spíše symbolický, politický a propagandistický než vojenský • během následujícího týdne návrat E. Beneš a exilových politiků do Prahy

19. Pomníková reflexe druhého odboje Okupace a válka připravila o život zhruba 360 000 obyvatel předmnichovského Československa. Většina z nich byli Židé zavraždění v koncentračních táborech Hřbitov čs. vojáků v Brookwoodu, ve Velké Británii Pomník V. Preclíka na pražském Klárově je věnován jen „obětem a vítězům druhého odboje českého národa“. Židovský hřbitov v Malé pevnosti v Terezíně Některé pražské čtvrti ještě o své pomníčky pečují.

20. ZDROJE Brandes D.: Češi pod německým protektorátem; Prostor 1999 Za obnovu státu Čechů a Slováků; SPN 1992 Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí Koruny české XV,a,b; Paseka 2006 Pasák T.: Pod ochranou Říše; Práh 1998 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_odboj_(1939-1945)#Protektor.C3.A1t_.C4.8Cechy_a_Morava http://cs.wikipedia.org/wiki/Protektor%C3%A1t_%C4%8Cechy_a_Morava 7.1.2012 20:33