Národohospodářský a ekologický pohled na obnovitelné zdroje energie

1. Národohospodářský a ekologický pohled na obnovitelné zdroje energie Hynek Beran Jelenovská, leden 2013 www.energetickyklub.cz Některé výsledky a závěry této prezentace vznikly za pomoci projektu TA ČR „Bezpečná implementace obnovitelných zdrojů energie“ (BIOZE) č. TA01020865

2. Energetika současnosti jako technicko-sociální obor • Takřka 100% závislost společnosti a všech jejích struktur • Minimální samovýroba a velmi omezená lokální výroba • Pokud věříme na HDP jako měřítko blahobytu, bez energie v dnešní době nevyrobíme prakticky žádný • Přerušení dodávek znamená faktickou likvidaci „týlu“ nebo „konkurence“, velká závislost i u silových a strategických složek společnosti

3. Poslání energetiky (NEK II) • Optimální zajištění energetických potřeb společnosti • Za co nejlepších ekonomických podmínek • S co nejmenší ekologickou zátěží • (aplikace mimo toto pravidlo jsou deformacemi oboru, nikoli jeho rozvojem)

4. Problém ČR • Nutná technická obnova • Nejsou peníze, stát je nemá • Není stabilní klima v EU, investoři nemohou investovat • … a my toto musíme v takovém prostředí řešit, což je problém!

5. Tržní prostředí • Mohutné investice vybudovány v minulém režimu, a to i na Západě. Strategický obor, řízený rozvoj společnosti. • Před 20 lety víra v liberální ekonomiku jako faktor dalšího rozvoje. Vzhledem k dalšímu vývoji není možno ověřit, zda tento trend v energetice funguje. • V ČR ale i v EU vybudován složitý systém trhu a nutné instituce. Nikoli investice. • Investice se nekonají, dostavba JETE je jednou z mála větších nových elektráren v Evropě

6. Deformace tržního prostředí • Namísto vyslaných signálů pro investory a posílení interkonektivity členských zemí Unie reaguje EU měnícími se a náhlými dotačními a penalizačními politikami bez ujasněného cílového konceptu • Bezpečnost kritické infrastruktury EU se neprojektuje, bruselský úředník pouze vydává směrnici. To se odráží i na národní úrovni • Platí Lisabonská smlouva, nebo názory eurokomisařeOettingeraa bruselských úředníků? • Když nikdo neinvestuje vůbec, jak může investovat do rozvoje bezpečného systému?

7. Reakce českých odborníků:NEK II a ASEK • Zatím nejzdařilejší návrh, jaký kdy byl • Odborně fundovaný • Obsahuje vazby oboru • Obsahuje reálné „koridory“ vývoje, nikoli účelovou „věštbu“ na desítky let • Obsahuje výčet nástrojů • Neobsahuje kritérium „země k životu“. Podle NEK II jeden z nejdůležitějších imperativů, nelze se omezit na „rezortní dělbu“. • Koncepce především pro „velké“ společnosti, nutné studium infrastruktury a nástrojů na její rozvoj

8. Zelená elektřina: realita nebo politikum? • První republika měla ve dvacátých letech spotřebu 1TWh, ve třicátých 2TWh. Dnešní Československo má kolem 100TWh, 10% z toho tvoří vnitřní spotřeba energetického sektoru. • Dnešní obnovitelné zdroje by První republiku spolehlivě pokryly pokud jde o bilanci (nikoli však rozvod a řízení soustavy). Jaký je za ta desetiletí rozdíl v kvalitě, způsobu a energetické náročnosti života? • Nemáme mořský břeh ani hory s dostatkem řek. Zato máme geografickou polohu pro předávání energie mezi Německem a Rakouskem. Z toho plynou další úvahy o mezinárodní dělbě v rámci EU a mezinárodní roli naší soustavy. • Za současných podmínek naplánovaného přetěžování naše soustava v 5 až 10 procentech času nedodržuje předepsaná bezpečnostní kritéria a hrozí rozpadem.

9. Vývoj spotřeby elektřiny(opakování)

10. Ekonomika • 10 milionů obyvatel • Od nich se,přímo nebo nepřímo, vybírá • 44 miliard OZE • 18 miliard emisní povolenky • … • (možný odhad nárůstu 100 až 150 miliard / rok) • Do oboru je potřeba • 250 miliard Temelín • 60 až 70 miliard teplárenství (10 let) • Restrukturalizace domácností, omezení volně polétavého prachu • Máme na investice, když vybíráme na něco jiného, než co potřebujeme? (Sta)miliardy podruhé neseženeme a záleží jen na nás, co si za ně postavíme …

11. Ekonomická „účinnost“ • 50% emisních povolenek mimo obor, odpovídá plošnému zvýšení DPH o 0,5%, pro média „zdražují“ energetičtí monopolisté • Kritizujeme plýtvání energií při 20% letní kondenzační výrobě v teplárnách. Má investice do OZE vyšší „účinnost“(efektivitu vložených prostředů)? • Fotovoltaika: za miliardu dotací získáme 1 až dvě promile bilance! • Biomasa může mít podobný efekt a větší zábor kvalitní orné půdy!

12. Ekologie „ekologické“ elektřiny • Mezinárodně: ničíme deštné pralesy a miliony let vznikající fond planety, abychom si „ekologicky“ zajezdili na biopaliva z monokultur palmy olejné? • Národně: Česká kotlina byly zemědělsky soběstačná od starých Slovanů, tedy 1500 let. Po 20 letech není. Takhle to předáme dětem? • Zemědělství nemá zpracovánu potravinovou bezpečnost, podle expertů je na její realizaci nutná orná půda • Globální rizika: potraviny, voda, demografická. Pro Českou republiku neexilují? • Lokální (česká) politika • energetická koncepce ve stadiu připomínkovaného expertního dokumentu, • na úrovni vládnoucích garnitur schválen „akční plán pro biomasu“ včetně analýz ekonomického impaktu ve prospěch zainteresovaných kruhů (nikoli národního hospodářství) a požadovaných kroků k tomu vedoucích

13. Dialog odborníkůaneb k čemu orná půda • Zemědělští odborníci nechtějí masový rozvoj energetických plodin z důvodů: • Ohrožení orné půdy • Krajinotvorných • Potravinové bezpečnosti • Energetičtí odborníci nechtějí masové pěstování energetických plodin z důvodů • Ekonomických • Vlivu na stabilitu soustav • Nízkého přínosu k bilanci • Kdo to tedy chce? • Proč to děláme? • Kdo to zaplatí(nejen penězi)?

14. Bezpečná implementace obnovitelných zdrojů energie • Česká fotovoltaika • Ekonomicky „tunel v zakoně“ • Chaotický prvek v soustavě • Příspěvek k bilanci minimální • Příspěvek k ceně elektřiny znatelný pro celé obyvatelstvo, srovnatelné se zvýšením DPH o 1 až 2% • Politický dopad: licence dostali prominenti na velké instalace, lidem na střechy to poté zakázali ze „síťových důvodů“. Ti přispívají v ceně energie prominentům. • Užití orné půdy pro „ekologickou“ energetiku • 100TWh na orné půdě nevyroste • Na „energetické zemědělství“ je potřeba nafta a na ni dotace • Stavíme především stroje na peníze, nikoli na energii • Ničení orné půdy dotovanými řepkovými a kukuřičnými monokulturami, případně defolianty pod sluneční elektrárnou, k energetické bezpečnosti nepatří. K potravinové ano. • Přes to vše jsou obnovitelné zdroje energie vhodným doplňkem samovýroby v infrastruktuře. Vhodná implementace není zvládnuta především legislativně, technologicky není složitá.

15. Varování • Stavíme stroje na peníze, ne na energii • Kolik to stojí? • Kolik lidí to „uspokojí“ ekonomicky? • Kolik bezpečí a pracovních míst to přinese? • Kolik se nás na to skládá a jakými prostředky? • Co za to máme? • Problém není jen ekonomický, tyto „stroje na peníze“ mohou vlivem erozea chemického ošetřování půdy včetně defoliantů zničit více krajiny, než povrchová těžba hnědého uhlí • Předchozí se děje: • S dotací, jejíž získání je mnohdy podnikatelským plánem včetně zákonných úprav • S minimálním příspěvkem k reálné energetické bilanci a zabezpečení dodávek • V extrémních případech si tedy přispíváme na ničení krajiny, ze které je energie méně, než oněch 20% kondenzační výroby v létě. • Toto „budujeme“ jako novou energetiku, jinde jsou investice minoritní.

16. Mezinárodní rozvojOZE v kooperaci? • Proč jsme v EU? Budeme kooperovat, nebo balancovat naši soustavu na hranici blackoutu a pěstovat šťovík? • Německo – moře, vítr • Rakousko – hory, voda • Česko – obchodní cesty • Bez „tvrdého“, stabilního zdroje na cestě to ale asi nebude fungovat … Je naše JE příspěvkem ke stabilitě středoevropské soustavy, aby v ní mohly fungovat OZE? • Phaseshiftery • Ve středověku byly také na hranicích strážní hrady. Jejich úlohou bylo dodržovat na obchodních cestách pořádek, nikoli je uzavírat … • Je redispatch v ČR službou německo-rakouskému společnému trhu? Pokud ano, proč není stejně lukrativní jako export, když je to potřeba …

17. Lokální rozvojOZE v infrastruktuře? • I domácnost je energetickým zařízením • Vhodné uplatnit „korporátní strategii“ na úrovni výrobních a logistických areálů, sídlišť a obchodních center. Například systém se sluneční elektrárnou na střeše, kogenerační mikroturbínou vyrábějící teplo i elektřinu a akumulací energie (teplá užitková voda, bazén) je velmi stabilní a schopný samostatného fungování i při blackoutu • Není možné přecházet na topení dřívím („biomasou“) a vyvážet peletky do Rakouska. • OZE mají velkou budoucnost právě v infrastruktuře. • Na to musíme poznat a podporovat její prosperitu, nikoli „masová“ řešení na rozlehlé orné půdě a do velkých soustav.

18. Závěrem • Optimální zajištění energetických potřeb společnosti • Za co nejlepších ekonomických podmínek • S co nejmenší ekologickou zátěží • Jak na to (TGM)? • NEBÁT SE • A NEKRÁST … • Naše odborná komunita má stejnou zodpovědnost za budoucnost oboru, jako komunita lékařská za prevenci epidemií a civilizačních chorob. Vnímáme to takto při reakci na „politické“ a „evropské“ příkazy, které jsou odborně nesmyslné?