Habsbursk monarchie v letech 1848 a 1914

1. Habsbursk� monarchie v letech 1848 a� 1914 Franti�ek Josef I. (vl�dl 1848 � 1916)

2. Franti�ek Josef I. na trun nastoupil v 18 ti letech a obnovil absolutistickou vl�du jako presvedcen� konzervativec nebyl naklonen reform�m, ty se d�ky okolnostem (por�ky Rakouska na boji�t�ch � 1859, 1866) prosazovaly i proti jeho vuli

3. Al�beta (Sissi) Rakousk� man�elka zavra�dena v �eneve italsk�m anarchistou Luigim Luchenim (pohrbena v kapuc�nsk� krypte ve V�dni) ctyri deti

4. jedin� syn, korunn� princ (po nem pojmenov�na napr. budova Rudolfina v Praze) sp�chal sebevra�du v Mayerlingu (1889) se svou milenkou Mary Vetserovou Rudolf

5. mlad�� bratr jako b�val� mexick� c�sar byl roku 1867 zastrelen republik�nsk�mi vzbourenci Maxmili�n

6. Bachovsk� (neo) absolutismus po por�ce revoluce v Rakousku (1848 � 1849) do�lo v 50. letech k n�vratu k absolutistick� vl�de 1851 � odvol�n� �stavy (z brezna 1849) c�sarem 1859 � por�ka Rakouska v severn� It�lii a p�d ministra vnitra Alexandra Bacha �pln� n�vrat pred brezen 1848 u� nebyl ale mo�n� � realizace v�ech z�sadn�ch rozhodnut� revoluce = definitivn� konec feud�ln� �ry: zmena stavovsk� spolecnosti v modern� obcanskou spolecnost

7. Alexander Bach 1813 � 1893 ministr vnitra (1849 � 1859) symbolem 50. let, ackoliv byl pouze vykonavatelem vule c�sare obdob� jeho pusoben� v minulosti hodnoceno jednoznacne negativne

8. Pozitiva: zru�eno poddanstv� a robota (v�kup za n�hradu) vybudov�n� st�tn� spr�vy na nejni��� �rovni v podobe okresn�ch hejtmanstv� m�sto zru�en�ch vrchnostensk�ch �radu (okres, kraj, zeme) [tato spr�vn� soustava v modifikovan� podobe trv� dodnes] ustaven� m�stn� samospr�vy na �rovni obc� a mest (zastupitelstva, starostov�) pokracoval proces utv�ren� obcansk� spolecnosti (vznik spolku apod.) liber�ln� hospod�rsk� politika smeruj�c� k svobodn�mu kapitalistick�mu podnik�n� (zru�eny cechy, dovozn� cla a vnitrn� celn� hranice, zmeneny zastaral� obchodn� a �ivnostensk� z�kony, podporov�no dal�� budov�n� �eleznic apod.)

9. policejn� dohled a pron�sledov�n� politick�ch odpurcu a kritiku re�imu (tvrd� tresty k zastra�en� � napr. m�jov� spiknut�): Karel Havl�cek Borovsk�: novin�r, b�sn�k a liber�ln� politik, v roce 1851 nez�konne vyho�ten do Brixenu, jeho pohreb (1856) manifestac� celon�rodn�ho odporu Vojta N�prstek: odchod do ciziny Franti�ek Palack�: rezignace na verejn� �ivot, vedeck� cinnost (napr. Dejiny n�roda cesk�ho v Cech�ch a v Morave), d�ky sv� �ene hmotne zaopatren (na rozd�l od napr. Nemcov�, Tyla aj.) Negativa:

10. zavedena pr�sn� cenzura umrtven� politick�ho a spolecensk�ho �ivota katolick� c�rkev znovu z�skala kontrolu nad vyucov�n�m na �kol�ch (= konkord�t s pape�em) odm�t�n� po�adavku na zrovnopr�vnen� cesk�ho n�roda (napr. Purkyne za svou predn�ku v ce�tine vy�etrov�n polici�)

11. Obnoven� �stavnosti po por�ce (1859) v severn� It�lii (Sardinsk�m kr�lovstv�m) a ztr�te Lombardie byl c�sar Franti�ek Josef I. nucen se vzd�t absolutistick� vl�dy a prisl�bit n�vrat k �stavnosti � tzv. r�jnov� diplom (1860) byl pak na poc�tku roku 1861 rozpracov�n do tzv. �norov� �stavy (premena Rakouska v konstitucn� monarchii) moc panovn�ka omezena �stavou (= konstituce) a cinnost� zvolen�ho parlamentu (r�sk� rada, zemsk� snemy) uz�koneny nekter� obcansk� svobody obnovena verejn� politick� a spolkov� cinnost

12. novou �stavu z duvodu navr�en�ho centralismu (o v�em podstatn�m mela rozhodovat vl�da ve V�dni) odm�tli Madari, d�le napr. i Chorvati a Italov�

13. Dualismus po por�ce v prusko-rakousk� v�lce (3. 7. 1866 v bitve u Sadov� u Hradce Kr�lov�) bylo Rakousko vytlaceno z �casti na nemeck�m sjednocen�, Madari si vymohli tzv. rakousko-uhersk� vyrovn�n� � 1867: rozdelen� zeme na 2 c�sti (dualismus = unie 2 st�tn�ch �tvaru) Predlitavsko (vcetne cesk�ch zem�) � neofici�ln� n�zev, V�den (hlavn� mesto i pro cel� mocn�rstv�), prevaha Nemcu (nemcina vel�c� rec� v arm�de, na �radech) [podle r�cky Litavy, je� oddelovala obe c�sti � mezi Doln�m Rakouskem a Burgenlandem] Zalitavsko (vcetne Slovenska) � Budape�t, prevaha Madaru

14. Rakousko-Uhersko

15. ka�d� c�st mela svou vlastn� �stavu, parlament a vl�du poj�tkem: osoba panovn�ka nekter� spolecn� z�le�itosti a org�ny (zahranicn� politika, arm�da, c�st financ� � menov� politika) [mimo (spolecn� spr�va): Bosna a Hercegovina (od roku 1878)] probl�m: dohoda v�densk� vl�dy s Madary = nerespektov�n� historick�ch pr�v cesk�ch zem� (podunajsk� monarchie vznikla puvodne ze tr� historick�ch zem� � cesk�ch, rakousk�ch a uhersk�ch), neocenen� loajality Cechu za prusko-rakousk� v�lky

16. roku 1867 prijato nekolik z�kladn�ch z�konu, souhrnne oznacovan�ch jako tzv. prosincov� �stava (platila v Predlitavsku a� do roku 1918) moc panovn�ka omezena z�kony (presto neform�ln� autorita Franti�ka Josefa I. velmi vysok�) ministri byli odpovedn� parlamentu rovnost v�ech obcanu pred z�konem zarucena v�echna z�kladn� obcansk� pr�va (napr. neomezen� volnost pohybu a jmen�, osobn� a domovn� svoboda, svoboda shroma�dov�n�, vyzn�n�, spolcov�n� �) v dal��ch letech: ukoncen c�rkevn� dohled nad �kolstv�m (odstranen� konkord�tu) zaveden� povinn� st�tem kontrolovan� osmilet� �koln� doch�zky ci v�eobecn� brann� povinnosti �

17. Ce�i usilovali o federalizaci monarchie (= rovnopr�vn� postaven� jednotliv�ch n�rodu) � hlavn� c�l obou lini� cesk� me�tansk� politiky (staroce�i, mladoce�i) zklam�n� Cechu vedlo k tomu, �e se neztoto�novali s dal�� existenc� Rakousko-Uherska (napr. ne�cast v r�sk� rade, nechut bojovat v 1. sv. v�lce apod.) Franti�ek Palack�: �Byli jsme i pred Rakouskem, budeme i po nem�

18. V�den modern� hlavn� mesto r�e [v roce 1851: 431 000 obyv., 1916: 2,2 mil. obyv.] jeho n�rodnostn� slo�en� odr�elo charakter habsbursk� monarchie jako mnohon�rodnostn�ho st�tu �st�k�n� jednotliv�ch kultur a n�rodu prin�elo prospech v�em a d�ky tomu se V�den stala na poc. 20. stol. jedn�m z kulturn�ch a vedeck�ch center Evropy Gustav Klimt (vrchol secese) Sigmund Freud (rod�k z Pr�bora, psychoanal�za) Johann Strauss ml. (150 valc�ku, 16 operet) Gustav Mahler (rod�k z Kali�te u Humpolce, hudebn� skladatel a dirigent)

19. V�voj cesk� politiky nesouhlas cesk� verejnosti i politiku s rakousko-uhersk�m vyrovn�n�m: �cast na n�rodopisn� v�stave v Moskve (1867) masov� shrom�den� (= t�bory lidu) na pam�tn�ch m�stech (napr. R�p, Blan�k, V�tkov aj.) prevoz cesk�ch korunovacn�ch predmetu z V�dne do Prahy polo�en� z�kladn�ho kamene N�rodn�ho divadla (1868) jako demonstrace n�rodn� sv�bytnosti nekde do�lo behem demonstrac� i ke sr�k�m s polici� a vojskem (napr. v Praze a okol� na podzim na nejakou dobu vyhl�en dokonce v�jimecn� stav)

20. 1871 � pokus o cesk� vyrovn�n�: neklid v hospod�rsky nejvyspelej�� c�sti Predlitavska ohro�oval stabilitu cel� monarchie hrozba nov� v�lky s Pruskem proto: snaha c�sare a vl�dy (Hohenwarth) vyj�t cesk�m po�adavkum vstr�c dohoda o cesk�m vyrovn�n�, tedy o autonomn�m postaven� cesk�ch zem� v r�mci Predlitavska (tzv. fundament�ln� cl�nky) = rozdelen� z�padn� c�sti r�e na dva celky A) Obdob� st�topr�vn�ho boje:

21. men�� samostatnost ne� Uhry, vedle spolecn�ch org�nu pro Predlitavsko (napr. dane, spr�va cest a silnic, po�ta, obchodn� politika aj.) mela nove vzniknout cesk� zemsk� vl�da a pos�leny pravomoci cesk�ho snemu slib c�sare, �e se nech� korunovat cesk�m kr�lem pokus o re�en� n�rodnostn� ot�zky (rozdelen� zeme na jazykove jednolit� �zem� = okresy � cesk�, nebo nemeck� �redn� jazyk) proti Madari i ce�t� Nemci � s podporou Nemecka (ohro�en� jejich privilegi�, hrozba, �e by to sam� mohly cht�t i nemadarsk� n�rody Uher)

22. n�tlaku c�sar ustoupil a nechal padnout vl�du i dohodu o cesk�m vyrovn�n�: zklam�n� Cechu z nenaplnen�ch slibu, postoje c�sare i neocenen� dosavadn� loajality, pocity rezignace a zmaru radikalizace vztahu mezi Cechy a Nemci (= konec poklidn�ho sou�it�) po ne�spe�n�ch st�topr�vn�ch boj�ch rozhodnut� (1873) cesk�ch politiku o ne�casti na jedn�n� i cesk�ho zemsk�ho snemu (ji� dr�ve bojkot r�sk� rady ve V�dni)

23. B) Obdob� pasivn� politiky: kritika ne�cinn� politiky starocechu: Franti�ek Palack�, Franti�ek Ladislav Rieger (d�le i osobn� antipatie) mladocechy: Karel Sladkovsk�, Julius (majitel N�rodn�ch listu) a Eduard Gr�grovi [1874 � v Praze ustavena N�rodn� strana svobodomysln� = mladoce�i] �cast mladocechu na zemsk�m snemu (1874) � staroce�i tot�, od roku 1879 (po 16 letech) �cast cesk�ch poslancu na jedn�n� r�sk� rady ve V�dni

24. 80. l�ta: v cele cesk� politiky staroce�i (N�rodn� strana) �zce spolupracuj�c� s ceskou historickou �lechtou podpora konzervativn� vl�dy hrabete Eduarda Taaffeho (1879 � 1893, politika odkl�d�n� z�sadn�ch re�en� - �Co je mo�n� odlo�it na z�trek odlo��me na poz�tr�) - za podporu ocek�vaj� d�lc� �stupky (jazykov�, kulturn�, ci hospod�rsk�) = �drobeckov� politika� (napr. c�stecn� zrovnopr�vnen� ce�tiny a nemciny pri jedn�n� s �rady � na cesk� pod�n� odpoved cesky a naopak, 1882 � rozdelen� pra�sk� univerzity na ceskou a nemeckou, tedy na dve samostatn� univerzity, roz��ren� poctu cesk�ch z�kladn�ch a stredn�ch �kol, zav�den� cesk�ho jazyka do st�tn� spr�vy atd.) C) Obdob� aktivn� politiky:

25. kritika m�lo �spe�n� politiky starocechu, v boji mladocechy zneu�it i ne�tastn� Riegruv v�rok: ��kdy� se n�m nepodarilo vymoci si sv� pr�va jedn�m r�zem� mus�me si je nyn� sb�rat po drobtech, i kdybychom ty drobty sb�rat meli pod stolem�� snaha na posledn� chv�li doc�lit �hmatateln�ho� �spechu (v�sledku sv� politiky): 1890 � dohoda s um�rnen�mi Nemci (tzv. punktace) � kritika, �e Nemci v cesk�ch okresech meli m�t vet�� pr�va ne� naopak � �padek v�znamu a vlivu starocechu � n�stup mladocechu

26. 90. l�ta: v cele cesk� politiky mladoce�i (napr. Josef Kaizl, Karel Kram�r) � ani oni nedos�hli v�ce �spechu (sm�rliv� postoj k vl�de) � na prelomu 19. a 20. stol. prestali b�t vudc� stranou cesk�ho n�roda kritika dosavadn�ch volicu (ot�zka, do jak� m�ry zastupuj� jejich z�jmy) � rozruznen� politick�ho �ivota v roce 1906 uz�koneno (1907 zavedeno v praxi) v�eobecn� a rovn� volebn� pr�vo pro mu�e (star�� 24 let) pro volby do r�sk� rady (soci�ln� demokracie nejsilnej�� u n�s i v Rakousku)

28. Pozn.: (*) v prumyslove rozvinut�ch cesk�ch zem�ch melo delnictvo velk� v�znam � poc�tky delnick�ch organizac� v pol. 60. let 19. stol. (napr. odborov� spolky sl�vacu a knihtiskaru, sv�pomocn� spotrebn� a v�robn� spolky = poc�tky dru�stevnictv� � pra�sk� Oul aj.) 1878 � Josef Boleslav Pecka a Ladislav Z�potock� zalo�ili v brevnovsk�m hostinci U Ka�tanu Ceskoslovanskou soci�lne demokratickou stranu delnickou (o�iven� soci�lnedemokratick�ho hnut� nejen u n�s po 1. m�ji 1890) do 1. sv. v�lky nejsilnej��mi politick�mi uskupen�mi agr�rn�ci a soci�ln� demokrat�

29. Tom� Garrigue Masaryk 1850 � 1937 profesor cesk� univerzity (filozofie, sociologie) jako vyhranen� osobnost st�l mimo hlavn� proudy cesk� politiky v cele realistick� strany v roce 1914 odchod do exilu a pr�ce na dovr�en� procesu cesk� politick� emancipace

30. anga�oval se ve dvou kauz�ch, kde se postavil proti verejn�mu m�nen�: boj o Rukopisy � zpochybnil jejich pravost (falza) spolu s jazykovedcem Janem Gebauerem a historikem Jaroslavem Gollem hilsneri�da � vystoupil proti primitivn�mu antisemitismu (vra�du krestansk� d�vky Ane�ky Hruzov� mel z ritu�ln�ch duvodu vykonat �id Leopold Hilsner)

31. Ce�i a Nemci v cesk�ch zem�ch Ce�i se Nemcum na konci 19. stol. vyrovnaly kulturne i hospod�rsky a ��dali i zrovnopr�vnen� politick� � ce�t� Nemci se nechteli vzd�t sv�ch v�sad [1914: cca 10 mil. obyv. cesk�ch zem�, z toho 3,5 mil. Nemcu] zhor�ov�n� vztahu vedlo k vz�jemn� izolovanosti obou spolecenstv� (vlastn� �koly, divadla, spolky aj.) � vz�jemn� kontakty a� na v�jimky ustaly spory se prenesly i do ulic - napr. po krachu tzv. Badeniho jazykov�ch nar�zen� (1897) � jazyk pod�n� = jazyk r�zen�, pro �redn�ky zkou�ky z obou jazyku � odpor Nemcu (podpora z Nemecka) � vytlouk�n� nemeck�ch a �idovsk�ch obchodu v Praze

32. Rozmach prumyslu u n�s prumyslov� revoluce, tj. strojov� v�roba, nejprve v tradicn� textiln� v�robe [puvodne se preden�m lnu �po dom�cku� zab�valo na 90 000 lid�, tot� mno�stv� bavlny spr�dalo na stroj�ch pouh�ch 7 500 deln�ku] vhodn� predpoklady: hust� s�t silnic i nove budovan�ch �eleznic (pozdeji doplneno o telegrafn� s�t, Labe splavneno pro paroplavbu atd.) [z V�dne do Brna dorazil prvn� vlak v roce 1839, do Prahy 1845] bohat� nalezi�te uhl� a �elezn� rudy, dostatek keramick� hl�ny, stavebn�ch hmot dostatek prostredku k zakl�d�n� prumyslov�ch z�vodu (nejprve zejm�na mezi Nemci) dostatek vypestovan�ho obil�, lnu a cukrov� repy

33. kvalifikovan� pracovn� s�la financn� podpora ze strany vl�dy i zemsk� �lechty (napr. Jednota pro povzbuzen� prumyslu v Cech�ch) rozvoj odborn�ho �kolstv� nedostatky (omezen�): m�lo podnikatelsk�ch zku�enost�, technick�ch znalost� i dom�c�ho kapit�lu neduvera lid� ke kapitalismu (obava ze ztr�ty jistot � nutn� se spol�hat na vlastn� s�ly), pos�len� krachem na v�densk� burze v roce 1873 (= poc�tek hospod�rsk� krize � z�nik podniku, rust nezamestnanosti � prekon�na a� na poc. 20. stol. = opetovn� hospod�rsk� rozmach)

34. ve 2. pol. 19. stol. zas�hla prumyslov� revoluce (dovr�ena na poc. 70. let) i dal�� odvetv�: A � v hornat�m (nemeck�m) pohranic� textiln�, skl�rsk� a keramick� prumysl B � v zemedelsk�m vnitrozem� potravin�rsk� prumysl (cukrovary, lihovary, pivovary) C � te�k� prumysl (hutnictv� �eleza) v bl�zkosti uheln�ch nalezi�t (napr. Ostravsko, Kladensko, severn� Cechy) D � ve velk�m mestech stroj�rensk� z�vody (napr. Plzen � Emil �koda, Mlad� Boleslav � V�clav Laurin a V�clav Klement, Praha � Franti�ek Kri��k, Emil Kolben, Cenek Danek)

35. Jubilejn� v�stava v Praze (1891) uk�zkou vyspelosti cesk�ho prumyslu (ne�cast vet�iny nemeck�ch firem) cesk� zeme prumyslove nejrozvinutej�� oblast� rakousko-uhersk�ho mocn�rstv� (a� 40% prumyslov� v�roby poch�zelo odtud)

36. Pr�sident (1898) prvn� automobil vyroben� na na�em �zem� (Koprivnice) rychlost a� 25 km/h prvn� cesta: Koprivnice - V�den

37. Emil �koda a Franti�ek Kri��k

38. Vehlas cesk� kultury v cizine hlavn�m �kolem cesk�ho umen� ��rit a posilovat n�rodn� my�lenku (povzn�st n�rod) symbolem n�rodn� hrdosti novorenesancn� budova N�rodn�ho divadla architektu Josefa Z�tka a Josefa Schulze (11. 6. 1881, znovuotevreno 1883 po po��ru) hudba: Bedrich Smetana (opery �Libu�e, Branibori v Cech�ch, Dalibor, Prodan� nevesta�, cyklus symfonick�ch b�sn� �M� vlast�), Anton�n Dvor�k (9 symfoni� � �Z nov�ho sveta� a 11 oper), Zdenek Fibich (trilogie �Hippodamie�), Leo� Jan�cek, Oskar Nedbal (operety)

39. literatura: Jan Neruda, Svatopluk Cech, Josef V�clav Sl�dek, Karel V�clav Rais, Alois Jir�sek (historick� rom�n), V�tezslav H�lek, Jaroslav Vrchlick� - konec 19. stol.: konec boju mezi ruchovci a lum�rovci, generace nejmlad��ch autoru se hl�sila k evropsk� moderne (Manifest cesk� moderny) veda: Jan Evangelista Purkyne, Josef Pekar, Josef �usta (historici) zr�zen� Cesk� akademie (Josefem Hl�vkou) k pestov�n� �ved, umen� a slovesnosti� bohat� spolkov� cinnost: Sokol (Miroslav Tyr� a Jindrich F�gner), peveck� sbor Hlahol, Umeleck� beseda aj. vyd�v�n� cesk�ch knih, novin a casopisu

40. rust vzdelanosti obyvatel na konci 19. stol. (gramotnost a� 99,5 %) d�ky st�tn�mu �kolstv�, ruzn�m spolkum, vyd�van� z�bavn� a osvetove-naucn� literature (napr. na Riegrovu encyklopedii ze 60. let nav�zal �Ottuv slovn�k naucn�� v 28 svazc�ch) architektura a v�tvarn� umen�: posun od historizuj�c�ch slohu k secesi (napr. Obecn� dum v Praze, tvorba Alfonse Muchy), plastiky pro verejn� prostranstv�: Josef V�clav Myslbek, Ladislav �aloun, Franti�ek B�lek; vnitrn� v�zdoba ND = generace ND: Josef M�nes, Franti�ek �en�ek, Vojtech Hynais, V�clav Bro��k, Mikol� Ale�; vyn�lez fotografie a filmu

41. Literatura k t�matu pou�it�: Augusta, P. � Honz�k, F. � Pecenka, M. (2002): Dejiny novo-veku. 2. d�l. Ucebnice pro Z�. Praha, SPL- Pr�ce / Albra, 79 s. Hlavacka, M. (2006): Dejepis 3 pro gymn�zia a S�. SPN, Praha, 175 s. Pokorn�, J. (1994): Dejepis. Nov� doba. 1. d�l. Pr�ce � SPL, Praha, 95 s. doporucen� (roz�iruj�c�): Urban, O. (1991*): Franti�ek Josef I. Mlad� fronta, Praha, 318 s.; Urban, O. (1982): Cesk� spolecnost 1848 � 1914. Svoboda, Praha, 690 s. Efmertov�, M. C. (1998): Cesk� zeme v letech 1848 � 1918. Libri, Praha, 463 s. Pozn. (*) ruzn� vyd�n�