Etapy a základní rysy hospodářského vývoje na území Československa v letech 1848-1945

1. Etapy a základní rysy hospodářského vývoje na území Československa v letech 1848-1945

2. Kapitalistická přestavba státu a její právní rámec • integrační síly - jednotný měnový systém a celní sjednocení (1850) • Síly odstředivé - živené národnostními spory a nerovnoměrným vývojem jednotlivých oblastí Průmyslový převrat - fenomén regionální Právní a institucionální změny nezbytné pro přechod k občanské společnosti a rozvoji industrializace se prosazují obtížně, pomalu s přeryvy a regresy Hospodářský liberalismus se prosazuje v době Bachova politického neoabsolutismu

4. Sociální vývoj - specificky profilovaná komponenta vývoje hospodářského • přechod k modernímu demografickému režimu • emancipační proces českého národa – fáze jazykově kulturní – fáze politická – fáze hospodářská – strategie hospodářského nacionalismu • 1848 – venkovská společnost, 1900 – úplná sociální struktura

5. Hospodářské dědictví habsburské monarchie • Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu • Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu lehkého • Slabé zastoupení tzv. nových průmyslů • Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť • Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství

6. Formování ekonomiky národního státu (ČSR • Nacionalizace státního aparátu • Měnová odluka • Celní odluka • Nostrifikace firem a tzv. repatriace akcií • Pozemková reforma • Problém menší zkušenosti managementu

7. Formování ekonomiky národního státu (ČSR) • Měnová reforma (1:1), • Samostatné celní území • Nostrifikace firem a repatriace akcií • Pozemková reforma Rub nacionalizace ekonomiky: - Malá zkušenost managementu - Neschopnost bank dostatečně investičně zabezpečit své koncernové podniky

8. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období • Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937 • Deflační měnová politika – deflační krize – stabilizace • Investiční vlna + racionalizace • Růst koncentrace výroby a kapitálu • Krize a protikrizová opatření • Zastaralost fixního kapitálu • Nevýhodná struktura průmyslové výroby • Dvojaký charakter zahraničního obchodu

9. Místo Československa ve světovém hospodářství • ČSR: 0,1 % pevniny, 0,7 % na světové populaci, člen skupiny 10-12 zemí, kde průmysl převažuje jako zdroj obživy nad zemědělstvím • Podíl ČSR na světové prům. výrobě: 1926-29 1,7 %, 1937 již jen 1,3 % • Zemědělská výroba - produkce na hlavu o 5 % vyšší než evropský průměr • Průmyslová výroba - produkce na hlavu o 13 % nižší než evropský průměr

10. ND na hlavu průměru let 1925-1934 Stát Na obyvatele v USD Stát Na obyvatele v USD USA 1397 Španělsko 620 Kanada 1380 Belgie 600 Velká Británie 1069 Norsko 539 Švýcarsko 1039 Rakousko 511 Nový Zéland 1000 ČSR 455 Austrálie 956 Řecko 397 Nizozemsko 855 Finsko 380 Irsko 770 Maďarsko 359 Švédsko 695 Polsko 352 Francie 694 Itálie 338 Dánsko 680 Rumunsko 243 Německo 646

11. Výroba železných ingotů a slitin v tis. tun 1937/ výroba oceli 1937 Německo 15 958 19 817 SSSR 14 520 17 825 Velká Británie 8 633 13 172 USA 37 720 51 380 Francie 7 916 7 902 Evropa 44 500 56 100 Belgie 3 843 3 869 Svět 104 000 135 500 Lucembursko 2 513 2 511 ČSR 1 675 2 315 Itálie 863 2 087 Polsko 724 - Švédsko 693 - Rakousko 389 -

12. Počet registrovaných automobilů na 10 000 obyvatel v roce 1928 Velká Británie 289,9 Německo 95,2 Francie 272,0 Finsko 87,7 Dánsko 254,2 Island 71,1 Švédsko 209,1 Gdaňsk 55,9 Lucembursko 213.0 Itálie 46,0 Švýcarsko 157,5 Portugalsko 43,5 Belgie 151,0 Rakousko 43,3 Irsko 142,5 Řecko 31,7 Norsko 131,9 Československo 27,1 Španělsko 119,4 Rumunsko 22,3 Nizozemsko 107,0 SSSR 1,4 USA 2040,9

13. Průměrná výše celních tarifů evr. zemí 1927-1931 v % ceny 1927 1931 Belgie 11,0 17,4 Švýcarsko 16,8 26,4 Rakousko 17,5 36,0 Švédsko 20,0 26,8 Německo 20,4 40,7 Francie 23,0 38,0 Itálie 27,8 48,3 Maďarsko 30,0 46,0 Československo 31,3 50,0 Jugoslávie 32,0 46,0 Rumunsko 42,3 63,0 Polsko 53,5 67,5 Bulharsko 67,5 96,5

14. Podíl vybraných zemí na světovém ochodu 1929 v % (podle hodnoty dovozu a vývozu) Vývoz Dovoz USA 15,61 Velká Británie 15,19 Velká Británie 10,74 USA 12,19 Německo 9,72 Německo 9,00 Francie 5,95 Francie 6,41 Kanada 3,71 Kanada 3,65 Indie 3,54 Itálie 3,20 Japonsko 2,93 Nizozemsko 3,11 Argentina 2,74 Japonsko 2,81 Belgie 2,68 Belgie 2,77 Nizozemsko 2,43 Indie 2,54 Itálie 2,42 Argentina 2,30 Čína 1,97 Čína 2,27 Československo 1,83 Austrálie 1,98 Austrálie 1,79 Československo 1,66

15. Hospodářství českých zemí za druhé světové války • Důsledky Mnichovské dohody • Okupace • Včlenění českých zemí do „velkoprostorového hospodářství“ Německé říše • Militarizace ekonomiky • „Arizace“ a germanizace hospodářství • Instalace válečného řízeného hospodářství - státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží - centrální regulace zemědělské výroby - centrální kontrola zahraničního obchodu a platebního styku - státní řízení cen a mezd - distribuce pracovních sil - přídělový systém v zásobování

16. Hospodářský vývoj Československa 1945-1989

17. Politická východiska sociálně-ekonomického vývoje • Vláda Národní fronty • Košický vládní program • Národní a demokratická revoluce

18. Poválečná sociálně ekonomická změna • 1. etapa znárodnění - 19.5.1945 Dekret prezidenta republiky o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody a národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů - 24.10.1945 Dekret o znárodnění dolů a klíčového průmyslu, Dekret o znárodnění bank, Dekret o znárodnění soukromých pojišťoven, Dekret o znárodnění potravinářského průmyslu

19. 1. a 2. etapa pozemkové reformy • 21.6.1945 dekret o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců – počátek první etapy • Duben 1947 Hradecký program min. Ďuriše –počátek druhé etapy • Projednávání 6-ti zemědělských zákonů - zákon o revizi 1. pozemkové reformy - zbytkové statky… - zákon o zaknihování přídělu - zákon o technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací) - zákon o myslivosti - zákon o zabezpečení plnění zemědělského plánu - zákon o zamezení dělení půdy (majetkoprávní a pozůstalostní řízení)

20. Válečné škody a poválečná obnova • Tabulka škod přímých • Materiální škody 5 042 135 000$ • Válečné náklady 551 312 000$ • Ztráty na životech, zdraví a pracovní síle 847 643 000$ • Náklady německé okupace 3 794 521 000$ • Ostatní nároky vůči Německu 1 348 235 000$ • Celkem 11 583 846 000$

21. Tabulka škod nepřímých • Na válečné úsilí proti Německu vynaložená práce 58 333 000$ • Ztráta pracovní síly vzniklá nucenými pracemi pro Německo 3 467 141 000$ • Ztráta na příjmech způsobená • invaliditou a zmenšenou výkonností 1 237 346 000$ • Zvýšené náklady léčení a péče 212 666 000$ • Ztráty na příjmech vzniklé během léčení 492 042 000$ • Snížená pracovní schopnost 509 479 000$ • Celkem 5 977 007 000$

22. První fáze poválečné obnovy 1945-46 • nastolení stabilního hospodářského prostředí • měnová reforma • dosídlení českého pohraničí • Druhá fáze poválečné obnovy 1947-48 • Dvouletý plán obnovy NH

23. Druhá etapa znárodnění, třetí etapa pozemkové reformy, „generální linie budování socialismu“ • Realizaci umožnil „Vítězný únor“ - jenž vyjadřuje přechod od limitované pluralitní demokracie k mocenskému monopolu KSČ • Parciální zákonný podklad • Postupná likvidace i drobného živnostenského podnikání • IX. sjezd KSČ v květnu 1949 - „generální linie budování socialismu“ • Instalace centrálně plánované ekonomiky

24. Vývoj průmyslu do roku 1960 • První pětiletý plán (1949-1953) • Preference průmyslů metalurgických a palivoenergetických měla přinést během vytčené etapy nárůst o 50 %, průmyslu zaměřeného na produkci výrobních prostředků a spotřebních předmětů o 70 %. - Těžké strojírenství expandovalo o 222 %, všeobecné o 83 %, ve struktuře hospodářství se propadal lehký průmysl a především sektor služeb • nedostatek kvalifikovaného hospodářského managementu • nedostatečné zapojení do mezinárodní dělby práce, neustálé rozšiřování sortimentu průmyslové výroby, klesající efektivnost při využívání materiálních zdrojů a spojenou s klesající produktivitou práce, morálně opotřebovaným a málo výkonným strojovým parkem, jakož i zastaralými technologickými postupy • Konsolidační roční plány 1954, 1955

25. Druhý pětiletý plán 1956-1960 - dva základní cíle - dovršit „přeměny od kapitalismu k socialismu“ a dobudovat „materiálně technickou základnu socialismu“ - návrat k preferenci průmyslu těžkého, rozvoj palivoenergetické základny a chemie - ekonomická reforma 1958-59

26. Vývoj zemědělství do roku 1960 • Periodizace procesu tzv. kolektivizace : 1949-1952 - první vlna 1953-1955 - stagnace a odliv kolektivizace 1955-1960 - rozvoj a dokončení • 23.2.1949 - zákon o JZD + vzorové stanovy • 4 typy JZD

27. Hospodářský vývoj v 60. letech a pokus o systémovou hospodářskou reformu • Třetí pětiletý plán – příčiny rozpadu: - Vyčerpané faktory extenzívního růstu 50. let - Nízká úroveň řízení, nedostatečné zapojení do mezinárodní dělby práce a neustálé rozšiřování sortimentu průmyslové výroby, klesající efektivnost při využívání materiálních zdrojů a spojená s klesající produktivitou práce, morálně opotřebovaným a málo výkonným strojovým parkem jakož i zastaralými technologickými postupy, nízká kvalita výrobků.

28. Ekonomické řízení • Podniková konkurence • Zákon o podniku, podnikové rady

29. Hospodářský vývoj 70. a 80. let • 5. PLP (1971-1975) • 6. PLP (1976-1980) • 7. PLP (1981-1985)