Evropa ve 20. letech konference totalitní režimy

1. Evropa ve 20. letechkonferencetotalitní režimy PhDr. Jana Žáková

2. neschopnost Německa platit vysoké REPARACE Janovská konference 1922-Francie nehodlala ustoupit z maximalistických požadavků na Německo i sovětské Rusko Německo a SSSR uzavřelyRAPALLSKOU SMLOUVU- zřekly se vzájemných pohledávek a začaly hospodářsky spolupracovat • 3. 1923 rúrská krize = Francie si chtěla vynutit pravidelné placení reparací, proto okupovala Porúří hospodářský krach Německa, stávky, inflace • Evropa se obrátila proti Francii, což sblížilo VB, Itálii a Německo. • 1924 americký Dawesův plán hospodářské pomoci Německu – nové technologie, stroje, potraviny, USA poskytly úvěr 800 mil.marek • 1925 Locarnská konference-rýnský garanční pakt- nedotknutelnost německých hranic na západě, na východě možnost ponechání volnosti v případě agrese proti SSSR • ČSR i Polsko se cítí ohroženy, Francie hájí jejich zájmy a nesouhlasí, proto Francie uzavřela spojenecké smlouvy s ČSR a Polskem. • 1926 Německo přijato do Společnosti národů - postupně dosáhlo snížení reparací a okupace Porýní byla ukončena • Francouzské snahy o hegemonii v Evropě sbližují Německo a Británii. • 1928 Briand-Kellogův pakt – 15 států podepsalo závazek řešit problémy mírovou cestou

3. Německove 20. letech -výmarská republika podle sídla vlády - poměrně demokratický stát - v čele říšský prezident s poměrně velkými pravomocemi • Republika měla odpůrce jak mezi komunisty, tak i mezi pravicovými nacionalisty a budoucími fašisty, kteří odmítali versailleskou smlouvu, žádali její revizi a vinili vládu z národní zrady • 1923 byl potlačen pokus o fašistický puč Adolfa Hitlera • Jeho strana NSDAP byla rozpuštěna, Hitler zatčen – Mein Kampf • Německo v té době spolupracuje hospodářsky především s Ruskem, i tajně na zbrojním programu • V Německu se rozvinuly různé umělecké směry, zejména avantgardní, jako dadaismus, kubismus, surrealismus • Umělci protestovali proti válce, totalitě – Remarque, Mann.

4. ITÁLIE • Po válce byla Itálie hospodářsky oslabena, válečné zisky byly mizivé, pod vlivem revolucí v Evropě i zde narůstají stávky • Vedle toho se formuje i extrémní nacionalistická pravice, chce odstranit demokracii, nenávidí komunisty • Do čela pravice se dostal Benito Mussolini- Původně levicový socialistický novinář, obdivovatel Lenina a Stalina Sliboval sociální reformy, práci, rozdělení půdy, zavedení pořádku, který není vláda schopna zajistit • Pravice buduje tzv.bojové svazy (fasci di combattento = odtud fašisté), které svádějí bitky s ozbrojenými komunisty, policie jejich řádění tiše toleruje

5. Benito Mussolini

6. 1922 fašisté zahájili tzv. pochod na Řím, kterým chtěli zastrašit vládu i krále a pokusit se o ozbrojený převrat • postrašený král Viktor Emanuel III. svěřil sestavení vlády do rukou Mussoliniho = předseda vlády • Postupně Mussolini začal odstraňovat své odpůrce (i vraždami – novinář Mateotti), od roku 1925 rozpustil všechny politické strany kromě fašistické Tak zničil demokracii, začal budovat kult vůdce (duce) • V zahraniční politice hlásá válku, cílem je ovládnout Středomoří a obnovit říši římskou Hlavními cíli – Albánie, Jugoslávie a Řecko -zde se střetl se zájmy Británie

7. RUSKO • Občanská válka v Rusku skončila vítězstvím bolševiků • 1922 -Svaz sovětských socialistických republik (SSSR)- formálně šlo o federativní stát v čele s Ruskou federací • Situace ve státě je špatná – hospodářský rozvrat, epidemie, hlad • Roste nespokojenost obyvatel, objevují se i vzpoury proti komunistům. Lenin a komunisté připravili plán obnovy SSSR: • GOELRO – plán elektrifikace Ruska • NEP – 1921, nová hospodářská politika- zdůvodu katastrofálního sucha a neúrody propukl hladomor (5 milionů mrtvých)- nutnost změnit přístup k hospodářství -NEP znamenal ústup od státem řízeného hospodářství, vzniká soukromý sektor, objevují se malovýrobci, soukromá družstva, mnohé továrny se vrací majitelům- díky tomu se obnovilo hospodářství a trh začal fungovat, stát kontroluje velkoobchod a finance • Uvolnila se i politická situace, větší svoboda slova

8. 1924 zemřel Lenin Po smrti Lenina se do čela komunistů dostal Josef Vissarionovič Stalin a jeho mocenská klika Stalin podporoval byrokratizaci režimu, řídil čistky ve straně proti Leninovým příznivcům a budoval režim osobní moci, začal opouštět NEP.

9. Od počátku 30. let začal Stalin realizovat své gigantické plány na okamžitou modernizaci státu: • Kolektivizace – Stalin rozhodl násilím odebrat půdu soukromým rolníkům a sloučit je do družstev – kolchozů a sovchozů. Považoval totiž rolníky za nepřátele státu a jejich zlomením chtěl zvětšit výnosy. Bohaté rolníky (kulaky) poslal na Sibiř do pracovních táborů (gulagy – práce v lesích, na stavbách průplavů, v dolech, lomech…). • Do roku 1932 vzniklo 5000 sovchozů a 200 000 kolchozů, obhospodařovaly 80% půdy. Družstva měla ale málo techniky, shora dosazení předsedové půdě vůbec nerozuměli a ti, co mohli poradit, byli na Sibiři. Proto paradoxně úroda klesala a navíc se musela celá odevzdat státu, který ji potřeboval pro obživu obyvatel měst a pracovníky v továrnách. Proto vypukl v letech 1933-1934 na venkově hladomor. Rolníci prchali z vesnic. Stalin je nechal připoutat k jejich vesnicím pracovními knížkami a zákazem stěhování (=novodobé znevolnění

10. Industrializace – Stalin vrhl veškeré prostředky na vybudování těžkého průmyslu v 15 letech (1928-1942) během tří pětiletých Vznikaly hutě, elektrárny, strojírenské podniky, gigantické průplavy (např. Baltsko-bělomořský kanál, volžsko-donský) – byly prokopány ručně(!!) prací tisíců vězňů, obrovské přehrady (dněpropetrovská elektrárna) • 1936 Stalin vyhlásil dovršení socialismu • SSSR se stal 2.největší průmyslovou velmocí světa, přestal být závislý na zahraničí, vybudoval silnou motorizovanou armádu Dosaženo toho bylo ale za cenu snížení životní úrovně obyvatel, chudoby, zaostává lehký a spotřební průmysl, rubl devalvuje