910 likes | 1.05k Views
Proč Marx myslel, jak myslel. Marek Matějka. Motto. „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer. Úvod. Proč přednáška věnována Karlu Marxovi? Protože se o něm hodně mluví a málo ví. Proč srovnání Marxe s Einsteinem ?
E N D
Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka
Motto „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer
Úvod • Proč přednáška věnována Karlu Marxovi? • Protože se o něm hodně mluví a málo ví. • Proč srovnání Marxe s Einsteinem? • Protože jejich osobnosti mají podobný základ a snažili se o podobné.
Metoda • K analýze myšlení a následnému pochopení díla Karla Marxe je použita: • metoda rozboru osobnosti na základě původního Jungova pojetí psychologických typů, • jež je běžně známa pod zkratkou MBTI. • MBTI – Myers – Briggs Type Indicator (indikátor osobnostních typů podle Myersové a Briggsové)
Metoda • MBTI je ryze empirická metoda • Typologie vychází z dichotomie: • myšlení a cítění • intuice a smyslů.
Pár slov ke Carlu Jungovi • Carl Gustav Jung (*1875, †1961) • Oblasti zájmu - pojmy • Nevědomí • Psychická realita • Fantasie • Koexistence obrazu a instinktu • Archetyp • Komplex(y) • Struktura psýchy • Individuace • Jedinec • Religiózní funkce • Aj.
Pár slov ke Carlu Jungovi • Dílo (například): • „Erinnerungen, Traume, Gedanken“ • „Collected Works“ • „On Synchronicity“
Pár slov ke Carlu Jungovi • Doporučený odkaz: • Rudolf Starý, Jungova psychologie jako „srovnávací psychologie“, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 165 – 172 • Rudolf Starý, Krize subjektu a světonázorové aspekty Jungovy psychologie, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 153 – 164
MBTI • Tato typologie rozlišuje šestnáct základních osobnostních typů • Jednotlivé osobnostní typy vykazují specifické charakteristiky • Jedná se o ryze empirickou typologie • Ročně ji absolvují cca 4 mil. probandů
MBTI • V rámci jednotlivých parametrů a charakteristik se nám zobrazují: • základní lidské psychické funkce • základní typy zaměření. • Základní funkce v lidské psychice definují tzv. „kognitivní styl.“
MBTI • Do kognitivního stylu, respektive k základním psychickým funkcím řadíme: • vnímání (S a N) • zpracování (T a F).
MBTI • Základní zaměření představují: • extraverzi a introverzi (E a I) • usuzování a vnímání (J a P).
MBTI • I … INTROVERSION (introverze) • E … EXTRAVERSION (extraverze) • S … SENSING (smyslové vnímání) • N… INTUITION (intuitivní vnímání) • T … THINKING (myšlenkové zpracování) • F … FEELING (citové zpracování) • J … JUDGING (usuzování) • P … PERCEIVING (vnímání).
MBTI • Temperamentové typy osobnosti na základě MBTI • DIONÝSOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: • smysly + vnímání … SP • EPIMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: • smysly + usuzování … SJ • PROMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: • intuice + myšlení … NT • APOLLÓNSKÝ TEMPERAMENT • intuice + cítění … NF
MBTI a Karel Marx • Karel Marx byl s největší pravděpodobností typu INTJ tj.: • introvertní intuitivní usuzující typ s převahou myšlení • Na jeho typové určení odkazuje životopis, údaje o něm od jeho vrstevníků a zejména jeho dílo
Charakteristika Marxe (MBTI) • INTJ • Temperament NT – prométheovský • Popisná slova: • nezávislí, logičtí, kritičtí, originální, pevní v názorech, vizionářští, nároční, privátní, myslící v souvislostech, autonomní, teoretičtí, uvažující systémově
Charakteristika Marxe (MBTI) • „Tam, kde se INTP spokojí s vytvořením systému, INTJ budou organizovat politické strany a další účelová seskupení pro to, aby svým nápadům pomohli na svět. Jejich "šachový" přístup k realitě může způsobit, že je pro ně jenom jednou z forem laboratorní situace, a proto jí mohou ordinovat i krajně neprověřené recepty.“ Michal Čakrt
Charakteristika Marxe (MBTI) „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit." Karel Marx Výrok typický pro INTJ.
Filosofie • Základní filosofické otázky • Platon: • Pravda • Dobro • Krása • Kant: • Co mohu vědět? (metafyzika) • Co mám činit? (etika) • V co smím doufat? (náboženství) • Co je člověk? (antropologie)
Antropologie Etika Estetika Metafyzika a ontologie Logika Nauka o poznání a teorie vědy Filosofie jazyka Filosofie dějin Filosofie náboženství Filosofie přírody Filosofie práva Společenská a politická filosofie Filosofie
Karel Marx *5.5. 1818, Trevír †14.3. 1883, Londýn Otec: Heinrich Matka: Henriette Sourozenci: tři bratři, pět sester
Karel Marx Manželka: Jenny von Westphalen Děti: Jenny, Laura, Eleanor, Edgar Životní přítel: Friedrich Engels
Karel Marx • Karel Heinrich byl nejbystřejším a nejoblíbenějším dítětem rodiny Marxových • Vyrůstal tak trochu jako preferovaný „jedináček“ svého otce (advokát) • Od dětství byl skvělým vypravěčem a autorem historek a pohádek
Jak Marxovo okolí charakterizovalo Karla coby dítě v popisných slovech: Bystrý, skvělý vypravěč, neuvěřitelný příběhotvůrce, abnormálně oddaný svému otci, senzitivní, jemný, abnormálně citlivý na jakoukoli nespravedlnost a bezpráví. Karel Marx
Karel Marx • V roce 1830 vstoupil na gymnasium v Trevíru • Citace z vysvědčení Karla Heinricha: „Jeho kompozice vynikají bohatstvím myšlenek a hlubším pochopením předmětu, při studiu klasických jazyků snadno a s jistotou vysvětluje staré texty, zvláště když obtížnost nespočívá tak ve zvláštnosti jazyka jako ve věci a myšlenkové souvislosti.“
Karel Marx • Ředitelem gymnasia byl Johann Wyttenbach, velmi vzdělaný pedagog své doby (dějepis, filosofie) • Ovlivnil mladého Marxe idejemi německého a francouzského osvícenství • Wyttenbachovo krédo: Je zapotřebí vychovávat hochy „ve svaté víře v pokrok a zdokonalování.“
Karel Marx • Marxova maturitní práce z roku 1835: „Úvahy mladého muže při volbě povolání“ • Práce je orientována altruisticky (volba povolání má být předurčena snahou co nejvíce prospět lidstvu)
Karel Marx • Citace z maturitní práce: „Jestliže tvoří jen pro sebe, může být slavným vědcem, velkým učencem, význačným básníkem, ale nikdy dokonalým, opravdu velkým člověkem.“ • Zjevné ovlivnění osvícenstvím a odsouzení tehdejších pruských reakčních poměrů.
Karel Marx • Citace hodnocení abiturientské (maturitní) práce: Chvalitebně „Práce působí příznivým dojmem, neboť je myšlenkově bohatá a dobře, plánovitě rozvržená. Jinak se pisatel i zde dopouští své obvyklé chyby, že přehnaně usiluje o neobvyklé, obrazné výrazy, proto na mnoha vyznačených místech chybí výkladu potřebná jasnost a určitost, často i správnost, a to jak v jednotlivých výrazech, tak i ve stavbě souvětí.“ Wyttenbach
Karel Marx • Říjen 1835 – imatrikulace na univerzitě v Bonnu (studium práv) • Po dvou semestrech odjíždí studovat do Berlína • Léto 1836 – zásnuby s Jenny von W. (*1814) • Otec Jenny, Ludwig von Westphalen přivedl Karla k učení Saint-Simonovu
Karel Marx • Mladý Karel Marx a jeho vztah k Jenny: „Teď vše jsem rázem chápal, Můj zrak byl oslněn, V čem jsem jak ve tmě tápal, je jasné jako den. Co nedovedlo kouzlo, Čím duch jen ztrácel čas, To do srdce hned vklouzlo, Jak na mne pohlédlas.“
Karel Marx • Sňatek s Jenny až po sedmi letech od zásnub, tedy v roce 1843 • V roce 1842 zemřel otec Jenny (po smrti Karlova otce ho přichýlil jako syna) • V roce 1838 zemřel Marxův otec
Karel Marx • V Berlíně napsal tři sešity sonetů (většinou věnovaných Jenny) • Sepsal dokonce: • veršovanou tragédii (Oulanem) • humoristický román. (Scorpion a Felix) • Publikovány byly jen Divoké zpěvy (1841)
Karel Marx • Ukázka z Divokých zpěvů: (Marx třiadvacetiletý) Co mou duši uchvátilo, Už mi nedá pokoje, Pohodu už vyhostilo, Já se vrhám do boje. Do díla se dejme s chutí, Nikdy pohov, nikdy klid, Jen ne mlčky, bez pohnutí Nic nedělat a nic chtít. Ne, já v plachém rozjímání Otrocky se neskloním, Vždyť pro naše touhy, přání Zbyl nám čin, a ten je vším.
Karel Marx • Mladý Marx vyjadřoval odpor k abstraktním filosofiím (reakce na německé klasiky – Kant, Fichte, Hegel) „Kant a Fichte chtěli vesmír ztéci, Hledali v něm dálnou zem, Já se snažím chápat jádro věcí, V ulici, co našel jsem.“
Karel Marx • Disertační práce z roku 1841: „Rozdíl mezi démokritovskou a epikúrovskou přírodní filosofií“ • Tato práce navázala na jeho dřívější „Sešity k epikúrovské, stoické a skeptické filosofii“ z roku 1839 (vydáno po cca 90 letech)
Karel Marx • Pro ekonomickou náročnost obhajoby disertační práce v Berlíně poslal Marx svou práci do Jeny, kde ji 15.4. 1841 úspěšně obhájil a získal titul doktora filosofie.
Karel Marx • Berlínská univerzita, hlavní místo studií Karla Marxe v druhé polovině třicátých let
Karel Marx • Jena, město, kde Karel Marx obhájil svou disertaci v roce 1841
Karel Marx • V roce 1841 vyšla práce Ludwiga Feurbacha „Podstata křesťanství“ • Jednalo se de facto o snesení náboženství (boha) z nebes na zem („manifest ateismu“). • Nepochybně toto dílo formovalo Marxův kritický vztah k náboženství a jeho ateismus.
Karel Marx • Tvůrčí etapy: • Vybrané spisy, sv. 1 • (1843 – 1849) • Vybrané spisy, sv. 2 • (1850 – 1866) • Vybrané spisy, sv. 3 • (1867 – 1875) • Vybrané spisy, sv. 4 • (1875 – 1883) ____________________________po smrti (Engels) • Vybrané spisy, sv. 5 • (1883 – 1895)
Karel Marx • Poznámka historika filosofie: Za filosoficky nejhodnotnější lze považovat právě období raného Marxe, tj. mimo jiných i texty sdružené v prvním svazku Vybraných spisů, tj. produkci čtyřicátých let 19. století. Osobně kladně hodnotím Marxovu disertační práci a Ekonomicko-filosofické rukopisy.
Karel Marx • Doporučené tituly: • Ke kritice Hegelovy filosofie práva • Ekonomicko-filosofické rukopisy • Teze o Feuerbachovi • Bída filosofie
Karel Marx • 11. teze o Feuerbachovi „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit." • Na dalším snímku faksimile této teze
Karel Marx • Několik ukázek z výroků Karla Marxe, které lze dobře číst (dešifrovat) prostřednictvím typizovaných projevů INTJ. • Lidí typu INTJ se vyskytuje v celosvětové populaci (statistický předpoklad) maximálně 1%.
Karel Marx „Vůbec věta, že člověk je odcizen své rodové bytosti, znamená, že jeden člověk je odcizen druhému člověku tak, jako každý z nich je odcizen lidské podstatě.“ Karel Marx, Ekonomicko-filosofické rukopisy, Druhý rukopis, str. 57, Svoboda, Praha, 1978
Karel Marx „Odcizení se projevuje jak v tom, že můj životní prostředek je někoho jiného, že to, co je mým přáním, je nedostupným majetkem někoho jiného, tak v tom, že každá věc je sama něčím jiným, než je sama, že má činnost je něčím jiným a konečně v tom, a to platí i pro kapitalistu, že vůbec vládne nelidská moc.“ Karel Marx, Ekonomicko-filosofické rukopisy, Třetí rukopis, str. 97, Svoboda, Praha, 1978