Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí

1. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Petr Beneš Ph.D. Ústav chemie ochrany prostředí 1. Ekonomické škody ze znehodnocování ŽP 1.2 Význam kvantifikace ekonomických škod ze znehodnocování ŽP 1.3 Metody kvantifikace ekonomických škod ze znehodnocování ŽP 2. Náklady na sanační zásah 3. Sanační optimum vs. reálná praxe

2. Škody na ŽP • Znečištěná příroda • Uhynulé plodiny • . • . • . • Náklady na • sanaci • Spotřeba energie • Spalování paliv • . • . • . • Správná cesta k nalezení optima? • Ekonomický výpočet, LCA…

3. 1.1 Pojetí ekonomických škod ze znehodnocování ŽP (1) • Negativní ekonomické dopady, které nesou různé ekonomické subjekty • EŠZZ jsou funkcí stupně znehodnocení (faktorů) životního prostředí • S rostoucím stupněm znehodnocení škody rostou • Definujeme-li funkci, můžeme určit konkrétní škody z konkrétního stupně znehodnocení

4. 1.1 Pojetí ekonomických škod ze znehodnocování ŽP (2) • FUNKCE EKONOMICKÉ ŠKODY ZE ZNEHODNOCOVÁNÍ ŽP • Závislost ekonomické škody na úrovní znečištění • Funkci lze také vyjádřit v přírůstkovém tvaru • MEZNÍ EKONOMICKÁ ŠKODA (křivka mezních škod) • Říká o kolik se zvýší škoda (osa Y), pokud se zvýší stupeň znehodnocení (osa X) • DEG1 – výchozí úroveň znehodnocení ŽP • DEG2 – nižší úroveň znehodnocení ŽP • ED1 – ekonomická škoda odpovídající výchozí úrovni znečištění • ED2 - ekonomická škoda odpovídající nižší úrovni znečištění • ED – snížení ekonomické škody ze znehodnocování ŽP

5. 1.1 Pojetí ekonomických škod ze znehodnocování ŽP (3) • Závislost škody na stupni znečištění se zpravidla v čase vyvíjí. • Stejné úrovni znehodnocování může v budoucnu odpovídat jak vyšší, tak nižší škoda • Ekonomická škoda má TŘI části

6. 1.1 Pojetí ekonomických škod ze znehodnocování ŽP (4) • Příklad ekonomické ztráty: • Ztráta zemědělské produkce • Pozemek ve znečištěné oblasti • Menší výnos, nižší kvalita produktu • Ztráta může být i záporná – kdyby znečištění do určité míry působilo jako hnojivo, nebo oteplení díky skleníkovému efektu stimuluje růst • Nižší produkce z důvodu vyšší nemocnosti zaměstnanců

7. 1.1 Pojetí ekonomických škod ze znehodnocování ŽP (5) • Příklad nákladů na likvidaci • Čištění řeky po ropné havárii, SANACE lokality • Léčení obyvatel nemocných v důsledku znečištění ŽP • Výměna zkorodovaných ocelových konstrukcí z důvodu agresivity ovzduší • Příklad nákladů na vyhnutí se • Vícenáklady obyvatel na vitamíny, víkendové cesty za „lepším ovzduším“ • Častější nátěry ocelových konstrukcí

8. 1.2 Význam kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP(1) • Důvody pro kvantifikaci ekonomických škod za znehodnocování ŽP • Zjištění výše škody pro potřeby soudních procesů, kde poškozený požaduje náhradu • Pro soukromé vyjednávání a obchodování ekonomických subjektů • Koupit či nekoupit znečištěný pozemek? • Zjištění výše škody pro účel stanovení sazby ekologického poplatku případně daně • Získávání dat pro modelování ekonomických strategií • Přísun informací pro širokou veřejnost

9. 1.2 Význam kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP(2) • Ne vždy je ale možno použít přesnou ekonomickou kvantifikaci • Velká časová a finanční náročnost výpočtů • Nedůvěra subjektů v ekonomickým metodám • Jiné normativní přístupy (normy životního prostředí) bez přihlédnutí k ekonomickému okolí • Politická averze k exaktním metodám - MŽP • Je třeba širší podpora oceňování škod • Podporováno řadou ekonomů – praktiků

10. 1.2 Význam kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP(3) • Je tedy vhodné rozšířit pojetí HODNOTY • Nejen poskytování přímého užitku • Celková hodnota jako souhrn důvodů, za které je subjekt ochoten zaplatit: • Rohlík – čistě užitná hodnota • Městský park – ochota platit z různých důvodů: • Navštěvuji ho • Abych ho mohl navštívit i v budoucnu • Aby zůstal zachován pro jiné • Zachování stromů

11. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (1) • Cesta ke kvantifikaci škod v peněžních jednotkách má 4 KROKY • 1. krok – znečištění – emise • 2. krok – znečištění – imise • 3. krok – negativní dopady na ŽP a člověka • 4. krok – zkoumání ekonomické ztráty dopadu • Tyto kroky jsou typické pro škody způsobené znečištěním složek ŽP – pro jiné druhy škod mohou být modifikovány

12. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (2) • 1. krok – znečištění – emise • Objemy znečišťujících látek vypouštěné ze zdroje do ovzduší, vody, půdy… • Jsou měřeny případně kalkulovány (t/rok, g/s) • Důležitá průkaznost a přesnost měření – jedná se o velké objemy • Významné tam, kde se škody opravdu propočítávají a jsou finančně kompenzovány • Případně kde se platí poplatky či daně ze znečištění • Náklady na měření nejsou zanedbatelné – intervaly jsou dané zákonem

13. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (3) • 2. krok – znečištění – imise (koncentrace) • Emise se rozptylují, přemisťují, případně chemicky mění a vznikají imise • Imisím jsou pak vystaveny příslušné prvky ŽP • Mohou být měřeny analyticky, případně počítány pomocí rozptylových modelů (mg/m3) • Rozptylové modely • Kalkulace změn lokálních koncentrací v závislosti na změnách emisí • Dopady jednotlivých zdrojů (i budoucích, případně odstavení stávajících zdrojů)

14. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (4) • 3. krok – negativní dopady na ŽP a člověka • Problém kvantifikace negativních dopadů • Vyjadřuje se v naturálních jednotkách • Prokázání příčinné souvislosti (kauzality) mezi faktorem a dopadem na určitý prvek je zásadní krok – mnohdy velmi složitý • Negativní efekt na prvek ŽP může mít více příčin, některé faktory silnější vliv, jiné slabší • Onemocnění dýchacích cest obyvatelstva je způsobeno kombinací různých znečištění od různých znečišťovatelů • Důležité je oddělit námi sledovaný faktor

15. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (5) • 3. krok – negativní dopady na ŽP a člověka • Metoda statické regresní analýzy údajů z praxe • Statická korelace proměnných NEZNAMENÁ potvrzení kauzality • Sledování dlouhodobého působení malých koncentrací (chronické expozice) – vyžaduje dlouhodobé statistické údaje • Komerční subjekty chtějí informace ihned – zavedení nové látky do výroby • Vztah mezi úrovní znečištění a dopadem nazýváme funkcí DÁVKA-ÚČINNEK (DOSE-RESPONSE) • Ověřené parametry křivek jsou velmi cenné informace pro rozhodování a alokaci zdrojů

16. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (6) • 4. krok – zkoumání ekonomické stránky dopadu • Hlavní úkol pro ekonomy • Kvalitativní etapa analýzy • Identifikace ekonomických subjektů, kterým je škoda působena – otázka KOMU? • Je třeba identifikovat subjekty, které nesou škodu (případně kladný užitek) – spotřebitelé, domácnosti, firmy, instituce, kterých se negativní dopady dotýkají • Případně identifikace poškozených skupin • Definice zasažených území a subjektů, které se zde nacházejí • Rozčlenění do skupin dle zátěže, kterou nesou (zemědělec - produkce X továrna – nemocnost zaměstnanců)

17. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (7) • 4. krok – zkoumání ekonomické stránky dopadu • Identifikace konkrétních položek ekonomické škody otázka CO? • Co je subjektům působeno • Je nutné nají vhodný indikátor – například při poškození zemědělské firmy snížení produkce – snížení výnosu konkrétní plodiny – ztrátu je nutné následně převést na peněžní jednotky • Kvantitativní etapa • Máme identifikování KOMU a CO, nyní zjišťujeme KOLIK je toho působeno • Vyjádření škody v nepeněžních (naturálních) jednotkách, převedení na peněžní, nebo přímo €

18. 1.3 Cesty a metody kvantifikace ekonomických škod ze ZŽP (9) • A) Metody využívající data z reálných trhů • Kvantifikace dopadů v naturálním vyjádření a následný přepočet na peněžní jednotky pomocí tržních cen – snížení hektarového výpočtu a následný přepočet tržní cenou obilí • Nákladové metody – kvantifikace nákladů potřebných na uvedení poškozené složky do původního stavu (ne vždy proveditelné) • Hedonická metoda – jak se faktory ŽP promítají do ceny nemovitostí, jak se kvalita pracovního prostředí promítá do výše mzdy • Metoda cestovních nákladů – zjištění ekonomické rekreační hodnoty určitého území

19. 2. Náklady na sanační zásah Garance MŽP – ani při navyšování se nesmí vyčerpat víc, než kolik je v garanci. Geneze procesu - Co předchází • Ekologický audit • Analýza rizika (vstupní) Vlastní proces: • Výběrové řízení – na základě čeho (mj. priority MŽP), vypisuje MF nebo MŽP, podle čeho se rozhoduje (nejnižší cena nebo více kritérií), jak se tvoří konsorcia, komparsisté v nabídkách • Projekt – jaká je strategie (připravme se na to, že vždy budou další požadavky), s kým vším se projednává: MF, MŽP, ČIŽP, státní správa, nabyvatel, supervize • Další etapy sanace – obvykle se zjistí, že práce podle projektu nestačí k úplnému vysanování • Metodické změny • Dodatky projektu – navyšování financí • Část prací je možno vyhlásit jako samostatnou zakázku

20. 2. Náklady na sanační zásah Stát (MŽP) Nabyvatel Zhotovitel • Přípravné legislativní práce • Přípravné terénní průzkumné práce • Laboratorní zkoušky • Pilotní pokus / poloprovozní zkouška • Provozní („full-scale“) aplikace • Postsanační monitoring

21. Přípravné legislativní práce • Analýza rizika • Hrubý rozpočet akce • Vypracování realizačního projektu • Kalkulace nákladů sanace • Soutěž o zakázku • Schválení x snížení rozpočtu • Potřebná povolení • Stavební, vodoprávní, atd…

22. Přípravné terénní průzkumné práce • Hydrogeologický průzkum • Zmapování lokality • Fyzikálně-chemické vlastnosti podloží • Toky podzemních vody • Zasakovací zkouška • Hltnost vrtů • Úvodní monitoring • Stopovací zkouška • Fluorescein, lithium

24. Zasakovací zkouška

25. Práce s ruční vrtací soupravou

26. Zasakovací zkouška

27. Stopovací zkouška

28. Přípravné laboratorní zkoušky • Testuje se vhodnost metody pro danou lokalitu – cca 100 000,- CZK • Vlastnosti horninového prostředí • Preferenční toky • Možné úniky do přilehlých toků či studní • Spotřeba oxidantu na necílové složky • Výsledkem je doporučení, či nedoporučení použití metody ISCO

29. Přípravné laboratorní zkoušky

30. Pilotní pokus / poloprovozní zkouška • Pomocí push – pull testu • Jeden vrt • Zasáknutí oxidantu a následné vyčerpání přebytku • Zadefinování reálné spotřeby • Problematické vyhodnocení dat

34. Provozní („full-scale“) aplikace metody ISCO • Zasakování oxidačního činidla do několika vrtů • Směrem po proudu podzemní vody síť tzv. pojistných vrtů • Neustálý monitoring situace • Koncentrace oxidantu • Koncentrace kontaminantu • Dosažení sanačního limitu

35. Provozní aplikace ISCO

38. Řízení sanačního zásahu Odborná manipulace s regulátory

41. Postsanační monitoring • Sledování stavu lokality po ukončení zasakování oxidantu • Měření zbytkových koncentrací • Koncentrace oxidantu • Koncentrace kontaminantu • Data do závěrečné zprávy • Na lokalitě MOTOCO byla metoda ISCO úspěšně aplikována

42. Náklady na realizaci sanace • Věcné třídění: • spotřeba materiálu, energie a externích služeb, • osobní náklady (mzdy, platy, provize, náklady na sociální zabezpečení, sociální náklady aj.), • odpisy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku, • finanční náklady (např. nákladové úroky).

43. Náklady na realizaci sanace • Rozlišujeme: • náklady jednicové (přímé) • lze jednoznačně PŘIŘADIT jednotlivým druhům výrobků (výrobní materiál, SANAČNÍ ČINIDLO) • náklady režijní (nepřímé) • jsou společně vynaloženy na více druhů výrobků nebo na chod celého útvaru (dílna, provoz, podnik) a k jednotlivým výrobkům je lze přiřadit pouze pomocí různých přirážek (ostatní). • Kalkulace nákladů – písemný přehled o jednotlivých položkách nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici. • Kalkulační jednice – určitý výkon (výrobek, polotovar, VYSANOVANÝ KG KONTAMINANTU) vymezený měřící jednotkou (množství – 1 kus, hmotnosti – 1 kg). • Všeobecný kalkulační vzorec – přehled jednotlivých nákladových položek. Není závazný, ale používá ho většina podniků – U SANACÍ NE ZCELA POUŽITELNÝ.

44. Náklady na realizaci sanace • Náklady podle závislosti na změnách objemu výroby / SANACE • Náklady variabilní (proměnné) • jsou ovlivněny změnami objemu (jednicové mzdy, jednicový materiál) a to buď • proporcionálně (rostou stejně rychle), • nadproporcionálně (rostou rychleji), • podproporcionálně (rostou pomaleji) • Náklady fixní (stálé) • při změně objemu výroby zůstávají na stejné úrovni (nájemné, odpisy, úroky z úvěrů), mění se (skokem) až při změně kapacity výroby (např. instalace nových strojů). • Členění nákladů na proměnné a fixní • závisí na čase - v delším časovém měřítku jsou všechny náklady variabilní, • je relativní - většinou jde o odhady, záleží na úrovni rozlišení. • SE SNIŽUJÍCÍ SE KONCENTRACÍ KONTAMINANTU STOUPÁ NÁROČNOST JEHO ODSTRANĚNÍ – CENA!!!

45. Nákladový model sanační technologie – oxidace manganistanem draselným Plánování procesu likvidace kontaminantu

46. Nákladový model sanační technologie – oxidace manganistanem draselným • Proces likvidace kontaminantu – průběh v čase

47. Nákladový model sanační technologie – oxidace manganistanem draselným Přímé náklady oxidace v čase

48. Nákladový model sanační technologie – oxidace manganistanem draselným Ostatní přímé náklady sanačního procesu

49. Nákladový model sanační technologie – oxidace manganistanem draselným Ostatní přímé náklady sanačního procesu

50. Nákladový model sanační technologie – oxidace manganistanem draselným