Ekonomie I (úvodní přednáška)

1. Ekonomie I (úvodní přednáška) RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv. 408 (508) – 4. patro e-mail: kopa@karlin.mff.cuni.cz Konzultační hodiny: Po 15:45 – 16:45 hod.

2. Zkouška = zisk 5 kreditů • Zkouška má 2 části: písemnou a ústní • Hodnocení písemné části: 85 – 100 % = výborně 70 – 84 % = velmi dobře 55 – 69 % = dobře 40 – 54 % = ústní část 0 – 39 % = nevyhověl • Kdo není spokojen se známkou z písemky, může zkusit štěstí na ústní části 

3. Literatura • Paul A. Samuleson, Wiliam D. Nordhaus Ekonomie (18.vydání, NS Svoboda, 2007) • N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 1999 • Holman Robert, Ekonomie • Frank Robert H.: Mikroekonomie a chování • Soukupová a kol., Mikroekonomie, 3. vydání Management Press, Praha 2002 • materiály z přednášek a cvičení www.karlin.mff.cuni.cz\~kopa\ekonomie

4. Pro koho je tento předmět • Zájemci o ekonomii • Studenti Finanční matematiky • Studenti Obecné matematiky plánující jedno z následujících zaměření: - finanční a pojistná matematika - ekonometrie - matematická statistika - teorie pravděpodobnosti • Studenti navazujícího mag. studia: FPM, PSE

5. EKONOMIE • „Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi spotřebitele“ (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonome, Svoboda 2007)

6. EKONOMIE • „Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje“ (N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 1999 (dle amerického vydání z roku 1998) • Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank, Ben S. Bernanke: „Ekonomie“, Grada 2003) „

7. EKONOMIE • ekonomie je způsob myšlení a uvažování o světě, není to soubor ustálených pravd THE THINKER

8. Vzácnost a efektivnost - dva základní pojmy definice ekonomie • Vzácnost = není volná dostupnost statku, k získání je nutné jej buď vyrobit nebo směnit za jiný statek • Efektivnost = využití zdrojů takovým způsobem, kdy je dosaženo nejvyšší možné hladiny uspokojení při daných vstupech a technologiích.

9. Statky které nejsou vzácné Vždy závisí na okolnostech • Vzduch • Voda • Silnice • Signál

10. Komodita, zboží, statek, produkt– nejednotné definice (význam zřejmý až z kontextu či z úrovně abstrakce textu) • Produkt: fyzický předmět (služba), který je výsledkem ekon. činnosti (produkce pro trh) • Statek je produkt (většinou míněno fyzický) nebo majetek, který je předmětem nabídky a poptávky na trhu a který lze prodat za nenulovou cenu • Zboží: • synonymum pro statek • rozšíření pojmu statek o práci, informace, obchodní značku .... • Komodita: • fyzický statek, jehož nabídka je nediferencovatelná (ropa, káva, elektřina, kovy ....), • primární vstup do výrobního procesu (surovina) • produkt obchodovaný na komoditní burze • (někdy i) = produkt v obecném významu

11. Typy statků – dělení podle dostupnosti (vzácnosti) • Vzácné: statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit; většina statků • Volné: statek volně k dispozici

12. Typy statků – dělení podle vlivu na užitek spotřebitele • žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek spotřebitele • nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek spotřebitele • lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na užitek spotřebitele

13. Typy statků – dělení podle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši spotřeby • normální – s růstem důchodu je poptáváno větší množství statku luxusní – růst poptávky po statku je větší než růst důchodu nezbytný – růst poptávky po statku je menší než růst důchodu • méněcenný – s růstem důchodu je poptáváno menší množství statku

14. Typy statků – dělení podle možnosti vyloučit ze spotřeby azmenšitelnos-ti statku • veřejný – statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele • soukromý – statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku • smíšený – statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statku

15. Ekonomie jako vědecký obor vznikl až koncem 18. století, mnoho staletí až tisíciletí po vzniku přírodních věd včetně matematiky a filosofie.Starověk i středověk se pokrytecky dívaly na hromadění majetku jako na něco nemravného: • „Nemůže vzniknout prospěch jedněch bez škody druhých“ napsal ve 4. stol. př.n.l. Publilius Syrus. • Každý tvůj čin, který nemá vztah k cíli obecně prospěšnému, trhá život a ruší jeho hodnotu (Marcus Aurelius, 2. stol. n.l.) • Je třeba dávat přednost obecným zájmům před soukromými (Plinius 1. stol. př.n.l.)

16. Ale i v starověku a středověku probleskovaly ekonomicky racionální názory: • „ Ubi bene, ibi patria (kde je dobře, tam je moje vlast (Marcus Tulius v roli propagátora světoobčanství) • Kdo chce mít zisk, musí mít náklady (Titus Maccius Plautus) • Bohatství moudrému slouží, hloupému poroučí (Seneca)

17. Teprve osvícenectví vytvořilo půdu pro vznik „ekonomie“ • „Odpejoratizovává peníze: • Voltaire: Když jde o peníze, každý je téhož náboženství • Jean Jack Rousseau:Peníze, jež držím, jsou prostředkem svobody. (Ale jako klasik bonmotů dodává:) Peníze, jež sháníme, jsou prostředkem zotročení. Proto jsem šetrný a nemám potřeb). • Jonathan Swift: Nikdo nepřijímá rady, ale každý by přijal peníze. Z toho vyplývá, že peníze jsou lepší než rady

18. Teprve osvícenectví vytvořilo půdu pro vznik „ekonomie“ • Deglorifikuje společenské zájmy: • Francois Marie de Voltaire: Co je láska k vlasti? Směs sebelásky a předsudků! • Voltaire: Nikdo není dobrým občanem, kdo není dobrým synem, otcem, bratrem, přítelem a manželem (franc. ústava z r. 1795) • Kdo sleduje svůj zájem, je jakousi neviditelnou rukou veden k tomu, že tím sleduje zájem společnosti (Adam Smith 1776)

19. Otázky

20. Jak vidí úkol ekonomie ekonomové? • kladivo na kapitalisty-Marx,Lenin • řízení hospodářství : Kantorovič (laureát Nobelovy ceny!!): „Úkolem ekonomie je systematické řízení hospodářství, založené na společných cílech, detailní do té míry, aby obsáhlo specifické úkoly indiv. podniků“ • vytvoření norem ekonomického chování: co je dobře, co je neetické, jak moc (relativně) oceňovat hodnoty • soubor ekonomických poznatků jako nástroj na využití v hospodářské politice či v ekonomické praxi (aleKeynes : Ekonomie není souborem ekonomických poznatků ihned využitelných v hospodářské politice. Je to spíš metoda než doktrína). • hodnotově neutrální deskripce (např. Parkinson : „není úkolem botanika trhat plevel. Dosti na tom, když řekne, jak rychle roste“

21. Nakolik je ekonomie exaktní věda ? • ekonomické veličiny často nejsou exaktně měřitelné (užitek, averze k riziku), • chování člověka (i ekonomické) je subjektivně a tudíž člověk od člověka jedinečně determinované • člověk i v ekonomické rovině obvykle zachovává nějaký étos, což je exaktně obtížně uchopitelná veličina

22. Jak to, že ekonomie jako věda je blíž matematice než umění? • existují empiricky i deduktivně průkazné závěry (o existenci rovnováhy, o ekonomických kauzalitách),ale: • jevy jsou vysvětlitelné více způsoby, často vzájemně neslučitelnými • výroky o blahodárnosti pro společnost jsou často sporné, protože co je dobré pro jedny, není dobré pro druhé, např.: je lepší americká nebo evropská sociální politika (menší počet více trpících nebo větší počet málo trpících)?

23. Co je nejvýznamnějším výsledkem ekonomie ? • Ekonomové ! • Další významný výsledek ekonomie : vytvářet jazyk. Nástrojem pro vytváření jazyka je model (nejčastěji matematický).

24. Deskriptivní ekonomie Normativní ekonomie • analyzuje (třídí, kvantifikuje) fakta • zkoumá, jak a proč se subjekty chovají tak jak se chovají • zkoumá, jak a proč se chová ekonomika jako celek • predikuje (prognózuje ) skutečnost v podobě podmíněných výroků • netřídí jevy na dobré a špatné, chování subjektů na etické a neetické • usiluje odpovědět na otázku, jaký by ekonomický svět měl být (např. ekonomie blahobytu) • snaží se zohlednit vyšší mravní principy (ale !! pokud je étos součástí subjektivity, je možné pokládat některé etické soudy za deskriptivní) deskriptivní (pozitivní) a normativní ekonomie

25. Paradigma ekonomie (homo oeconomicus): • předpokládá se (v neoklasickém paradigmatu) obvykle ekonomická racionalita ve smyslu maximalizace hmotného prospěchu • Paradigma = souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů.

26. Odchylky od základního paradigmatu (na okraji nebo mimo ekonomii): • Simon – princip satisfakce (jsem-li spokojen, přestávám hledat lepší situaci) • Becker – hromadění nehmotného osobního a společenského kapitálu, poziční statky • Mauss – pociťovaná potřeba obdarovat • altruismus (např. Mauss – pociťovaná potřeba obdarovat potěšení z prospěchu druhých, sounáležitost (vztahy v rodině) • zahrádkářství (práce je výnosem, nikoli nákladem činnosti). • Sv. Augustin: Štastnejší je ten kdo méně potřebuje, než ten kdo více vlastní

27. Léčky ekonomického uvažování • trend zákon • Omyl „poté, tedy proto“ (A bylo před B tedy A je příčinou B) • nedodržení úrovně abstrakce • omyl „platí pro část platí pro celek“ • Předpojatost, subjektivita • záměna příčiny a následku • Murphyho zákony (vždy, když se podává káva, dostává se letadlo do turbulencí podávání kávy vyvolává turbulence)

28. Vztah k jiným společenským vědám • Ekonomická analýza může odvozovat některé modelové vstupy či premisy z jiných disciplin (sociologie, demografie, psychologie). Vznikají (nikoli nutně) meziobory jako průnik oborů, ale průnik zájmu (předmětu) společenskovědních oborů.

29. Mikroekonomie Makroekonomie • zabývá se chováním jednotlivých subjektů jako jsou trhy, firmy a domácnosti • ceny, zisk, efektivnost trhů • zakladatel: Smith (1776) • zabývá se chováním celé ekonomiky • hospodářské cykly, nezaměstnanost, inflace • zakladatel: Keynes (1936) Mikro a makroekonomie

30. Ekonomický koloběh Finanční toky FIRMY hmotné toky VÝROBNÍ FAKTORY STATKY DOMÁCTNOSTI BANKY A STÁT Co zde chybí?

31. Výrobní faktory • primární • půda • práce • sekundární • kapitál • doplňkové (speciální formy kapitálu) • technologie • podnikatelské schopnosti

32. Půda • je produktem a součástí přírody - není volným statkem • je vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená • přírodní zdroje - nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství) • pozemková renta je důchod plynoucí z půdy

33. Práce • lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky (trochu nepřesná definice) • jakákoliv lidská činnost, za kterou někdo zaplatí • výsledkem použití pracovních sil je mzda

34. Kapitál • kapitál je na rozdíl od práce a půdy výsledkem předchozí výroby • akumulované úspory (úspory přeměřené v investice) • může mít hmotný nebo nehmotný charakter • jde o hodnoty, které přinášejí hodnoty další

35. Kapitál - technologie • technologie je zvláštní forma kapitálu, která může významně znásobit prospěch z výrobních faktorů • Je zvláštní forma kapitálu a nemá podobu hmotných statků (myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)

36. Kapitál – podnikatelské schopnosti • Jsou zvláštní formou kapitálu, rozhoduje odvaha a schopnost podstupovat riziko.

37. Kapitál - dělení • Vlastní: Jedná se o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné formě.(budova, auto, stroje,…) • Cizí: Jedná se o majetek na který jsme si museli půjčit tzv. závazky – např. úvěry u bank, závazky vůči dodavatelům, finančnímu úřadu, zaměstnancům a podobně. • výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok

38. TRH V EKONOMII • Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz. • Původně byl trh vyhrazené místo, kde se v pravidelných intervalech scházeli lidé, aby navzájem směňovali (tržiště). • trh nějaké komodity či služby (trh s obilím, trh s ropou, elektronikou apod.) a není třeba uvádět, za jaké zboží jsou tyto komodity a služby směňovány, jde totiž obvykle o směnu za peníze.

39. TRHY V EKONOMII Trh statků a služeb Na trhu statků a služeb tvoří firmy nabídku a zákazníci poptávku. V podstatě se jedná o běžný každodenní obchod. Trh výrobních faktorů Na trhu výrobních faktorů tvoří poptávku firmy, shánějící pracovní sílu a nabídku lidé, tedy ta pracovní síla.

40. TRHY V EKONOMII Finanční trh • peněžní a • kapitálový finanční trh. Peněžní trh: splatnost do jednoho roku (nástroji transakcí jsou šeky, směnky, depozitní certifikáty, ale též i krátkodobé úvěry a ostatní krátkodobé cenné papíry). Tento trh nemá (na rozdíl od druhého) uvedené přesné místo, avšak tvoří jej síť bankovních ústavů, makléřů, kupců, prodejců či různých dalších zprostředkovate-lů. Největší význam ze všech těchto hráčů na trhu mají ale banky, disponují velkým množstvím kapitálu. Celkově mají subjekty na peněžním trhu nízké riziko, plynou z nich malé úroky, avšak jejich likvidita je relativně vysoká. Peněžní trh má nezastupitelné místo protože zde dochází k přelivu velkého množství krátkodobého kapitálu.

41. TRHY V EKONOMII Finanční trh • peněžní a • kapitálový finanční trh. Kapitálový trh: Na kapitálovém trhu je životnost instrumentů delší. Jedná se například o akcie či obligace a obchoduje se s nimi výhradně na burze. Lze sem zařadit i hypotéky (HZL/CDS).

42. Finanční trh

43. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi. ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si necháš, druhou vyměníš za manželku. SOCIALISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a dá ti trochu mléka. KOMUNISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a zavře tě. NACISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě a zastřelí tě.EVROPSKÁ UNIE: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě, jednu zastřelí, druhou podojí a mléko vylije do řeky. 15.10.2009 43

44. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních TRADIČNÍ KAPITALISMUS: Máš dvě krávy. Jednu prodáš a koupíš si býka. Stádo se zvětšuje a hospodářství roste. Nakonec vše prodáš a jdeš do důchodu. ČESKÝ KAPITALISMUS: Na dvě krávy si vezmeš půjčku od banky ve výši 1,6 miliardy Kč a odstěhuješ se na Bahamy. Banka posléze zjistí, že to nebyly krávy ze zlata, jak bylo soudním znalcem doloženo, ale dvě rachitické kozy. Rozdíl zaplatí daňoví poplatníci a soudní znalec bez újmy pokračuje ve své živnosti. AMERICKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Prodáš jednu a nutíš druhou, aby dávala mléko za čtyři. Později najmeš konzultanta, aby zjistil proč to kráva nevydržela a musela být utracena. 15.10.2009 44

45. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních FRANCOUZSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Jdeš do stávky, protože chceš tři. JAPONSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Navrhneš je tak, aby byly desetkrát menší a dávaly dvacetkrát tolik mléka. Pak vytvoříš leporelo o chytré krávě nazvané Kravakimono a budeš je prodávat po celém světě. ČÍNSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. K tomu 300 lidí, kteří je dojí. Vykazuješ plnou zaměstnanost, vysokou produktivitu skotu a zatkneš novináře, který tato čísla zveřejňoval. BRITSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Obě jsou šílené. 15.10.2009 45

46. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních ITALSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Nevíš ale, kde jsou, a tak jdeš na oběd. RUSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš pět. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš 42. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jsou jen dvě. Přestaneš počítat a otevřeš další láhev vodky. 15.10.2009 46

47. Postavení jednotlivce a skupiny ("společnosti"): • v demokracii jsou práva jednotlivce základem fungování ekonomiky • v totalitní společnosti je zájem jednotlivce podřízen zájmu celku (elity, vládnoucí třídě)  a) neefektivnost výrobců b) neefektivnost alokace, způsobená b1) neexistencí tržních cen b2) chronickou nedostatkovostí  b21) korupčním prostředím b22) preferencí úzkých profilů

48. Souvislost s politikou: • v demokratickém prostředí se (samočinně) ustaví efektivní tržní uspořádání • demokracie je nutnou a postačující podmínkou pro ustavení se tržního principu. • v nedemokratickém prostředí se (samočinně) ustaví neefektivní pseudotržní nebo direktivně plánovací uspořádání

49. Prosperita nedemokratických tržních ekonomik jižní Asie a Číny • dočasná: nedemokratické prostředí vede k hrubému selhání trhu, • prosperita je spíše dovezena z kapitálových přebytků v zahraničí • potíže přijdou při poklesu nebo už při zpomalení růstu (korupce a protekce při eliminaci firem  neefektivnost) • pokud se chtějí nedemokratické země otevřít ekonomicky světu, musí přijmout jeho normy (zákaz dětské práce, právo na odbory) a tím ztratí „výhody“

50. Tržní prostředí • Trh nikdo nevyprojektoval, vznikl a vyvíjí se "darwinovsky" (v legislativně a kulturně determinovaném prostředí). Z toho plyne životaschopnost trhu a jeho překvapující stabilita (uvědomíme-li si složitost ekonomiky). • Ale: i legislativní prostředí se vyvíjí podle potřeb trhu (viz s.r.o. při privatizaci – osobní ručení majetkem).