Jak poznat dobrou knihovnu? Nový standart pro veřejné knihovny a benchmarking knihoven

1. Jak poznat dobrou knihovnu? Nový standart pro veřejné knihovny a benchmarking knihoven 15.3.2012 Vsetín Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz

2. Hlavní témata • Proč změna standardu pro veřejné knihovny? • Jak čteme a využíváme knihovny? • Nové parametry standardu • Benchmarking knihoven

3. Proč měníme standardy? • Původní standard vyhlášen před 7 lety • Více analytických dat • Knihovny se mění • Rozšíření počtu údajů, které charakterizují podmínky pro činnost knihovny

4. Cíl standardu VKIS • Definovat, co je to „dobrá knihovna“ • Standard jako srovnávací bod • Charakterizovat podmínky činnosti knihovny, které jsou předpokladem pro dobré služby • Motivovat knihovny a jejich provozovatele ke zlepšení knihovny

5. Jak čteme a využíváme knihovny?Má smysl investovat do knihoven?

8. + 22 mil. virtuálních návštěv

11. Knihovny = služba pro 70% populace

12. O jaké knihovny je zájem? • Příjemné prostředí – studium a volný čas • Bohatý knihovní fond • Dobrá provozní doba • Vybavení IT • Přístup k elektronickým informačním zdrojům • Informační, kulturní, vzdělávací centrum obce • Příjemný a vzdělaný personál

13. Co je nového ve standardu? • Aktualizace stávajících indikátorů • Vymezení nových indikátorů • Charakteristika funkcí veřejných knihoven • Využití mezinárodních doporučení • Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách • Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven • Manifest IFLA o přístupu k Internetu • Inspirace standardy pro veřejné knihovny v SRN a Velké Británii

14. Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.

15. Klíčové činnosti veřejné knihovny • vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství; • podpora samostatného sebevzdělávání na všech stupních školního vzdělávání; • poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj; • povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže; • podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy; • podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti; • podpora tradice lidové slovesnosti; • zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy • poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám; • podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;

16. Kategorizace knihoven

17. Stávající indikátory standardu

18. Nové indikátory standardu

19. Trendy plnění standardu

20. Indikátory, které se nemění • Počet studijních míst • Počet počítačů připojených k internetu

21. Počítače ve veřejných knihovnách

22. Provozní doba Indikátor: počet provozních hodin pro veřejnost týdně

24. Doplňování knihovního fondu

28. Financování doplňování KF Meziroční inflace v %

30. Nový indikátor pro obnovu KF Indikátor: 10 % roční obnovy knihovního fondu ve volném výběru novými přírůstky. • Příklad: knihovna má knihovní fond o rozsahu 10 000 kj., ročně by měla získat 1 000 nových přírůstků.

31. Obměna knihovního fondu

32. Čím by mohly knihovny zaujmout? Nikdy nechodili do knihovny Dříve využívali knihovny

33. Nové indikátory standardu

34. Plocha knihovny určená pro uživatele Indikátor: Knihovna má k dispozici nejméně 60 m2 na 1000 obyvatel obce nebo spádové oblasti. V obcích do 1000 obyvatel se tento ukazatel použije v přiměřeném rozsahu tak, aby byly zajištěny všechny funkce knihovny.

38. Webová prezentace knihovny Indikátor: Dostupnost informací o knihovně a jejích službách dálkovým přístupem je zajištěna prostřednictvím webové stránky. • Charakteristika obsahu, struktury • Přizpůsobení pro zrakově postižené

40. Elektronický katalog knihovny na internetu Indikátor: Knihovny působící v obcích s počtem obyvatel vyšším než 500 nabízí elektronický katalog knihovny, který může veřejnost využívat prostřednictvím dálkového přístupu, tj. přes webové rozhraní.

42. Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání Indikátor: Dalšímu odbornému vzdělávání je ročně na 1 pracovníka věnováno minimálně 48 pracovních hodin. Pracovníci působící v knihovnách s rozsahem provozní doby menším než 10 provozních hodin týdně absolvují další odborné vzdělávání ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin.

43. Měření spokojenost uživatelů knihovny • Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení služeb knihovny se provádí u dospělých nad 15 let a u dětí a mládeže do 15 let. • Provozovatelé knihoven průběžně sledují a monitorují výkony knihoven pomocí měření spokojenosti uživatelů pro potřeby řízení a financování knihovny. Cílem standardu je poskytnout spolehlivé údaje o tom, jak uživatelé posuzují služby knihovny.

44. Měření spokojenost uživatelů knihovny Indikátor spokojenosti dospělé populace nad 15 let: Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré. • velmi dobré • dobré • přiměřené • špatné • velmi špatné Indikátor spokojenosti dětí a mládeže do 15 let: Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny stupněm dobrý. • dobré • přiměřené • špatné

45. Benchmarking knihoven

46. Dvě metody pro měření výkonu knihoven • Standard veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) • Benchmarking – vzájemné porovnávání mezi knihovnami • Veřejné knihovny • Regionální funkce (služby) krajských knihoven Benchmarking  Podle předem určeného standardu

47. Co je BENCHMARKING? CO MY DĚLÁME?JAK TO MY DĚLÁME? JAK DOBŘE TO MY DĚLÁME? CO DĚLAJÍ JINÍ?JAK TO DĚLAJÍ JINÍ? JAK DOBŘE TO JINÍ DĚLAJÍ? SROVNEJTEA UČTESE PŘÍLEŽITOSTI A NÁMĚTY KE ZLEPŠOVÁNÍ Převzato: A. Plášková: Benchmarking. VŠE

48. 3 cílové oblasti = 31 indikátorů •  Nabídka, podmínky pro činnost knihovna 14 indikátorů Využití služeb 7 indikátorů Financování efektivita 10 indikátorů

49. Plocha knihovny pro uživatele v m2 na 1000 obyvatel Standard: minimálně 60 m2

50. Objem přírůstků na 1000 obyvatel