Kvalita vnitřního prostředí budov v době aktivních domů

1. Kvalita vnitřního prostředí budov v době aktivních domů MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

4. Range of the maximum 1-minute, 1-hour, and 24-hour average NO2 concentration and of the mean NO2 concentration (mg/m3) in twelve Dutch homes (taken from COST Project 613 no.3, 1989; modified from Lebret et al., 1987)

5. Nízkoenergetický dům • Norma ČSN 73 0540 • Charakterizován potřebou tepla na vytápění • Otopná soustava o nižším výkonu • Dobře zateplené konstrukce • Využití obnovitelných zdrojů • Řízené větrání • Potřeba tepla na vytápění menší než 50 kWh/m2a

6. Pasivní dům • Pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla • Vynikající parametry tepelné izolace • Velmi těsná konstrukce • Potřeba tepla na vytápění menší než 15 kWh/m2a • Celková potřeba primární energie (vytápění, ohřev TUV, el. energie pro všechny spotřebiče) menší než 120 kWh/m2a

7. Nulový dům • Dům s nulovou potřebou energie (!) • Dosahuje se větším podílem obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických panelů na budově • Potřeba tepla je menší než 5 kWh/m2a

8. Aktivní dům • Dům s přebytkem tepla/energie • Výroba energie z obnovitelných zdrojů v rámci domu přesahuje jeho potřebu

9. Direktiva EU 2010/31/EU • Do roku 2020 by se měla energetická spotřeba budov snížit o 20% • Od roku 2018 všechny (nové) státní budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu • Od roku 2020 všechny (nové) budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu

10. Vyhláška 6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Vyhláška 343/2009 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Jsme jeden z mála států, který má vyhlášku týkající se kvality vnitřního prostředí v budovách

11. Z hlediska energeticky úsporných budov (nulových/pasivních/aktivních) jsou ve vyhláškách údaje o: - Výměně vzduchu- Teplotě vzduchu- Relativní vlhkosti vzduchu

12. Od dob Maxe von Pettenkofera, tedy od konce 19.století, se doporučované množství a výměna vzduchu v místnosti řídí počtem osob a celosvětově se doporučují hodnoty kolem 30m3 /hodinu na osobu (při běžné činnosti). V prostředí zatíženém znečištěním (např. kouřením) stoupá tato potřeba až na několikanásobek. Indikátorem nedostatečné výměny vzduchu je zvyšování koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti vzduchu. Výměna vzduchu

13. Návrat k pevným palivům? • Jaká je kvalita používaných paliv • V domech s těsnou konstrukcí NELZE POUŽÍVAT OTEVŘENÝ OHEŇ žádným způsobem, tedy žádné plynové spotřebiče, natož spotřebiče na pevná paliva, pokud není dům opatřen nucenou/mechanickou ventilací/klimatizací • Riziko otravy CO při nedokonalém spalování • Riziko zvýšeného výskytu nádorových onemocnění

14. Nadměrná vlhkost může vést k množení některých biologických agens….

15. Onemocnění dolních cest dýchacích Existují epidemiologické důkazy o tom, že děti žijící ve vlhkých budovách resp. budovách se známkami chronického zatékání, prosakování či jinými známkami vlhkosti na zdech mají častěji onemocnění dolních cest dýchacích (bronchitidy apod.) a alergie.

16. Vlhkost v interiérech • Zdrojem vlhkosti jsou lidé (vodní pára ve vydechovaném vzduchu) • Špatné základy budov (vzlínání vody, pronikání do sklepních prostor, možné šíření do dalších částí budovy) • Zatékání, prosakování apod. z důvodů stavebních problémů

17. Vlhkost v interiérech • Při nedostatečné výměně vzduchu se vodní pára sráží na místech, kde je nejdříve dosaženo rosného bodu (chladný povrch oken, venkovních zdí) • Růst plísní je možný i v prostředí, kde nejsou zjevné známky vlhkosti (např. voda se vsákla do podkladu)

18. Vlhkost v interiérech • Nedostatečná vlhkost rovněž představuje riziko – suchý vzduch dráždí dýchací cesty zvláště lidí s chronickým onemocněním dýchacích cest včetně alergiků • V suchém prostředí stoupá riziko vzniku statické elektřiny

19. plísně Hydrofilní, vyhovuje jim vlhko, šíří se vodou a pomocí hmyzu (Fusarium, Stachybotrysatd….) – pro člověka pravděpodobně představují riziko spíše jejich toxiny (dráždění dýchacích cest, apod.) Hydrofobní, vyhovuje jim relativně sucho, šíří se větrem (Penicilium, Aspergilus, Cladosporium, Alternaria) – velmi významné alergeny

20. Plísně: zdroj mykotoxinů

22. Dráždivé látky produkované plísněmi Těkavé organické látky produkované plísněmi dráždí sliznice očí a dýchacích cest, mohou vyvolat bolesti hlavy Jsou příčinou nepříjemných zápachů Mohou být příčinou tzv. syndromu nemocné budovy (SickBuilding Syndrom)

23. Pevné částice (PM – particulate matters) =nosič znečištění chemického, biologického Částice < 2.5 mm (PM2.5) Depozice v dolních cestách dýchacích Submikronové částice < 1 mm Pronikají do dolních cest dýchacích, plicní depozice Částice < 0.1 mm (nanočástice) Zachycují se v horních cestách dýchacích Do dolních cest pronikají částice o velikosti 0.2 – 0.3

24. Lisowska et al.: LungCancerand IndoorPolutionfromHeating and Cookingwith Solid Fuels. Am J Epidemiol 2005 • OR pro karcinom plic 1.22(95% CI: 1.04, 1.44) u osob celý život užívajících k vaření či topení pevná paliva • OR pro karcinom plic u osob celý život užívajících k vaření pevná paliva byl1.80 (95% CI:1.35, 2.40).

25. Sapkota et al.: Indoor Air Pollution from Solid Fuels and Risk of Upper Aerodigestive Tract Cancers in Central and Eastern Europe. (ENVIRONMENTAL RESEARCH, JAN 2013) • OR pro nádory hltanu 4.05(95% CI: 1.30, 12.68) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřevo • OR pro nádory jícnu 2.71(95% CI: 1.21, 6.10) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřeva • OR pro nádory hrtanu 5.37(95% CI: 2.39, 12.04) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí • OR pro nádory hlavy a krku 4.13(95% CI: 1.99, 8.55) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí

26. Děkuji vám za pozornost….