MENŠÍ ZDROJE KVET V ČR A V EU PO JEJÍM ROZŠÍŘENÍ

1. MENŠÍ ZDROJE KVET V ČR A V EU PO JEJÍM ROZŠÍŘENÍ Josef Jeleček, předseda COGEN CZECH Osnova: • Obecný přehled energetické účinnosti ve světě jako důvod k prosazování KVET • Jak se vyvíjí a bude vyvíjet postavení KVET a DE v rámci EU

2. HRUBÉ ROZDĚLENÍ SPOTŘEBY ENERGIÍ VE SVĚTE • TRVALÝ PŘÍKON 1 ČLOVĚKA: • 1. USA 12 kW • 2. země EU 6 kW • 3. Země třetího světa 0,5 kW • V průmyslově vyspělých zemích se spotřebovává 90% veškerých světových energetických zdrojů. • Tomu odpovídá i podíl průmyslových zemí na emisích CO2. • Byli jsme svědky dopadu nárůstu spotřeby oceli v Číně na celosvětovou výrobu oceli, až Číňané usednou do aut bude obdobná situace u ropy. • Problémy s dodávkou elektřiny jsou již dnes v Číně kritické. !!!VYSOKÝ POTENCIÁL K ÚSPORÁM!!!

3. SVĚT A EVROPA V ČÍSLECH: • Celosvětově vyrobíme ze 100% paliva pouze 32,7% elektřiny, v Evropě 33,2%!!! • Ještě horší je účinnost v dopravě! • Příklad: jeden rohlík sníme a dva vyhodíme!!! • Pouze celosvětové T&D ztráty ve výši 1338 TWh by stačily na pokrytí spotřeby domácností a služeb v celé Evropě! • T&D ztráty pouze v Evropě jsou 7 x vyšší, než celková spotřeba elektřiny v ČR! • Ztráty nevyužitím tepla při výrobě elektřiny jsou minimálně 12 x vyšší než T&Da to není akceptovatelné v budoucnosti!!!

4. CELOSVĚTOVÁ VÝROBA ELEKTŘINY

5. KLIMATICKÉ A ENERGETICKÉ PORUCHY V budoucnu běžné! • Povodně v Evropě v posledních letech (2000, 2002) • Vedra v loňském létě • Tání ledovců a s tím způsobený vzestup mořské hladiny • Trvalejší efekty v dlouhodobém horizontu – globální oteplování, změna klimatických pásem

6. JEDINÉ ŘEŠENÍ – SNÍŽIT SPOTŘEBU PALIV • vytvořením prostoru pro nové vysoce účinné technologie v oblasti výroby elektřiny • minimalizovat ztráty elektřiny při dopravě - decentralizace • liberalizace celého sektoru v dlouhodobém horizontu povede k v budoucnosti k tržnímu prosazení se účinnějších technologií. • Dočasně je a bude celosvětově nutná podpora KVET z prozaického důvodu – nové zdroje vzhledem k odepsanosti centrálních zdrojů nejsou schopny cenově konkurovat • obchod s emisemi bude významným faktorem k tržnímu ocenění KVET

7. POTENCIÁL ÚSPOR INVESTIC ČÁSTEČNÝM PŘECHODEM NA DE

8. EVROPSKÉ ZEMĚ, SITUACE • Ceny elektřiny v EU byly pod úrovní prosté reprodukce • Trh s plynem zůstává stále neotevřen, ceny plynu se pohybují s cenou ropy, naproti tomu je trh s uhlím a ropou již plně otevřen • Je téměř nemožné postavit jakoukoliv novou výrobní kapacitu, schopnou konkurovat starým zdrojům • Od roku 2005 se může objevit nedostatek výrobních kapacit

9. DIRECTIVA 2004/8/EC z 11 února 2004 Na podporu kogenerace, založené na výrobě užitečného tepla na vnitřním evropském trhu a doplnění Direktivy 92/42/EEC Publikováno v Official Journal dne 21.02.2004

10. CO MUSÍ BÝT ZAPRACOVÁNO ČESKÉHO PRÁVA? • Kogenerace (KVET) – znamená současnou výrobu užitečného tepla a elektrické (nebo mechanické) energie ve společném technologickém procesu • Užitečné teplo – teplo, produkované v KVET k pokrytí ekonomicky ospravedlnitelných potřeb pro vytápění , ohřev, chlazení nebo pro technologické účely • Ekonomicky ospravedlnitelná potřeba tepla – je potřeba tepla, která nepřevyšuje potřeby tepla pro vytápění, ohřev, chlazení nebo pro technologické účely, které by jinak byly uspokojeny na základě tržních podmínek jinak, než z KVET, nebo je doposud uspokojována z jiných zdrojů, než KVET. • Tyto pojmy například vylučují provoz kogenerace, kde už nějaká KVET existuje, pak se nejedná o užitečné teplo.

11. DALŠÍ DEFINICE • Elektřina z KVET • Záložní elektřina – elektřina, která musí být dodána ze sítě v době přerušení kogeneračního procesu nebo v době provádění údržby či při odstávce z důvodu poruchy. • Špičková elektřina – je elektřina, která je dodávána ze sítě v případě, kdy je příkon objektu vyšší, než výkon zdroje KVET. • Celková účinnost zdroje KVET – porovnávání ročních výrob elektřiny a tepla a spotřeb paliva • Elektrická účinnost zdroje KVET • Tepelná účinnost zdroje KVET • Vysoce účinná KVET • Mikrokogenerace • Malá kogenerace • Referenční hodnota pro oddělenou výrobu

12. DALŠÍ VYPLÝVAJÍCÍ POVINNOSTI • Do doby, než budou stanoveny harmonizační referenční hodnoty účinností pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla dle bodu Komisí EU, stanoví tyto hodnoty pro výpočet účinností KVET stát (MPO, ERÚ,…).. • Osvědčení o původu elektřiny z KVET (garance původu) – je nutno stanovit odpovědnou autoritu, orgán, ministerstvo • Zpracovat rozbor národního potenciálu pro vysoce účinnou KVET v rozsahu dle směrnice, včetně vysoce účinné mikrokogenerace a v termínu nejpozději do 31.12.2005 odeslat Komisi.. • Stanovit orgán (ministerstvo), které má zpravodajskou povinnost vyplývající ze směrnice 2004/8/EC vůči Komisi . Nejpozději do 31.12.2006 a pak každé tři roky vyhodnocovat pokrok při zvyšování podílů kogenerace a plnění národního potenciálu. • Ministerstvo (MPO, ERU, SEI, ..) je povinno do konce roku 2004 předložit Komisi údaje o výrobě elektřiny a tepla v KVET a úsporách energií v souladu s metodikou v příloze 3 za rok 2003 nejpozději do konce roku 2004

13. DALŠÍ VYPLÝVAJÍCÍ POVINNOSTI • Přednostní připojení u všech KVET • Zjednodušit připojení KVET o malém výkonu k distribučním soustavám bez jakýchkoliv administrativních poplatků či administrativních bariér • Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni akceptovat připojení ¨mikrokogenerace k distribučním soustavám po předložení typového schválení příslušné jednotky certifikačním nebo schvalovacím orgánem, uznávaným v EU, a to bez jakýchkoliv administrativních poplatků či administrativních bariér. • Zajistit nediskriminační postavení výrobce z decentrálního zdroje elektřiny

14. DEFINICE ZDROJŮ KVET • Za elektřinu, vyrobenou v KVET se rozumí elektřina, vyrobená v technologických procesech, využívajících zařízení: • a) kombinované cykly plynové turbíny s využitím tepla • b) parní protitlaké turbíny • c) parní kondenzační odběrové turbíny • d) plynové turbíny s využitím tepla • e) motory s vnitřním spalováním (pístové) • f) mikroturbíny • g) Stirlingovy motory • h) palivové články • i) parní motory • j) organické Rankin – Clausiovy cykly • k) všechny další podobné technologie, v souladu s definicí v §..(bod2)

15. DEFINICE ELEKTŘINY Z KVET Množství elektřiny z KVET bude stanoveno jako celková roční produkce měřená na svorkách generátoru u následujících jednotek: • V KVET typu b), d), e), f), g a h) s celkovou roční účinností nejméně 75%, a v jednotkách typu a) a c) podle účinností vyšší než 80%. • V KVET, které nedosahují účinností dle předchozího bude množství elektřiny z KVET stanoveno dle následujícího vzorce: EKVET = HKVET . C kde E KVET je roční množství elektřiny z KVET C poměr elektřina/teplo HKVET je množství užitečného tepla z KVET, kalkulované pro tento význam jako celkové teplo mínus teplo vyrobené v samostatných kotlech nebo teplo na regeneraci před vstupem do turbíny, atd. Není-li C známo, použije se: Kombinovaný cyklus s plynovou turbínou a využitím tepla: 0,95 Protitlaká parní turbína 0,45 Kondenzační odběrová turbína 0,45 Plynová turbína s využitím tepla 0,55 Spalovací motor 0,75

16. VYSOCE ÚČINNÁ KVET • Pro účely tohoto zákona se vysoce účinnou KVET rozumí taková KVET, která plní následující kritéria: • produkce z KVET přináší úspory primárních paliv, kalkulovaných podle bodu b) nejméně 10% ve srovnání s oddělenou výrobou elektřiny a tepla. To znamená, že PES musí být rovno nebo větší než 10%. • Produkce z mikrokogenerace kogenerace je vždy považována za vysoce účinnou. • Výpočet energetických úspor výpočet energetických úspor je prováděn podle následujícího vzorce: • 1 • PES = 1 - ------------------------------------ x 100% • KVET Hη KVET Eη • -------------- + --------------- • Ref Hη Ref Eη

17. KRITÉRIA PRO ROZBOR N.P. • Typy paliv, které budou použity k realizaci potenciálu vysoce účinné KVET, včetně možnosti využití OZE pro KVET. • Typy kogeneračních technologií dle tohoto zákona, které budou využity k realizaci národního potenciálu pro vysoce účinnou KVET • Typy oddělené výroby elektřiny a tepla, kterou KVET nahradí • Rozdělení potenciálu na modernizaci starých zařízení a výstavbu nových kapacit • Tento rozbor bude obsahovat vhodné mechanismy pro vyhodnocení efektivity vynaložených nákladů ve vyjádření PES (primárních energetických úspor), zahrnujících zvýšení podílu vysoce účinné KVET v národním mixu. • Rozbor národního potenciálu pro vysoce účinnou KVET určí potenciál ve vztahu k časovým rámcům 2010, 2015 a 2020 a bude obsahovat příslušné odhady nákladů na jednotlivé částky.

18. OCENĚNÍ KVET • Stanovit podpůrný mechanismus pro vysoce účinnou KVET (příplatky k výkupním cenám elektřiny z KVET, certifikáty),tak, aby bylo dosaženo postupné naplňování potenciálu pro vysoce účinnou kogeneraci. Při stanovování výše podpory by se tedy mělo přihlédnout k: • úspoře primárních paliv, vzniklých použitím vysoce účinné KVET. Příspěvek by měl být diferencován podle velikosti rozdílu mezi celkovou účinností dané KVET a referenční hodnotou pro účinnou KVET). • investiční náročnosti do technologií vysoce účinné KVET • ceně paliva • Mělo by být zajištěno stabilní cenové prostředí pro investory na dobu minimálně 10 roků podobně jako OZE

19. OCENĚNÍ KVET • Enviromentální ocenění elektřiny z KVET by mělo být závislé na míře využití paliva, diferencované a kompatabilní s OZE (zelené certifikáty, příplatky, atd.) • Mělo by být více oceněn decentrální způsob výroby elektřiny – diskuze G komponenty, atd. Ve stávající legislativě je řešeno i když ne dostatečně příplatky za DE. • Ocenění ušetřených ztrát vlivem DE • Ocenění schopnosti poskytovat systémové služby – ocenění kratšího denního provozu (návrh COGEN - tabulka) • Interakcí s jinými nástroji, jako jsou např. emisní obchodování • příbuzná legislativa EU - Energetické provedení budov (povinnost zvážit možnost KVET v budovách o ploše větší než 1000 m2), Energetická účinnost a energetické služby (ročně ušetřit 1 energií)

20. NÁVRH OCENĚNÍ KRATŠÍHO DENNÍHO PROVOZU

21. ENVIROMENTÁLNÍ OCENĚNÍ KVET – PŘÍJKLAD • KJ TEDOM CENTO 160 – ZEMNÍ PLYN • Elektrický výkon 160 kW • Tepelný výkon 232 kW • Příkon vstupního paliva 472 kW Bilance CO2 na 1 MWh při náhradě tepla z uhlí: Vyprodukované emise v KJ +0,590 t CO2 Srovnatelné CO2 v kond. el. (úspora) -1,2120 t CO2 Úspora CO2 využitím tepla -0,6920 t CO2 Celková úspora CO2 v KJ -1,314 t CO2 Celková úspora CO2 při náhradě tepla z ZP -1,000 t CO2 Finanční vyjádření: 10 až 50,- EUR/t CO2 300 až 1970,- Kč/MWh Přiměřené ocenění KVET by se tedy mohlo pohybovat kolem 800,- Kč/MWh při plném využití tepla.

22. NÁVRH DIFERENCIACE PŘÍSPĚVKU PODLE ÚČINNOSTI

23. DÍLČÍ ZÁVĚR • Direktiva 8 tvoří rámec pro budoucí rozvoj KVET • Direktiva definuje nástroje podpory • Komise připraví implementaci • Členské státy musí implementovat • Členské státy musí připravit požadovanou dokumentaci • KVET je levnou cestou k dosažení potřebných energetických úspor a redukci emisí • KVET zvyšuje spolehlivost a bezpečnost dodávek • KVET nabízí místní produkci v blízkosti odběratele

24. JAK VYPADÁ SOUČASNOST V ČR? • Potřeba nových centrálních zdrojů v ČR není aktuální, 30% elektřiny jde na export • Nové kapacity, které by měly nahradit odstavené centrální elektrárny, by měly být vysoce účinné decentrální zdroje KVET v rámci potenciálu, který bude třeba naplňovat • Je-li naším národním cílem nezávislé a úsporné státní energetické hospodářství, pak musíme nalézt a nastavit daně a zákony tak, abychom ho dosáhli.

25. JAK JE TO S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U NÁS? • Emise skleníkových plynů na obyvatele jsou v ČR asi o 1/3 vyšší než v členských státech EU a v přepočtu na jednotku HDP jsou více než dvojnásobné, přes 11 tun CO2 na hlavu ročně. Tradiční průmysloví obři Evropy přitom vykazují méně: Velká Británie 9,1a Německo 10,4 tuny na hlavu, nemluvě o skandinávských zemích s méně než sedmi tunami. • Tlak na zvyšování počtu povolenek k produkci CO2 není správná cesta. Energetičtí manažeři, pokud jimi jsou by naopak měli zastávat cestu ke zvyšování účinnosti přeměny energií a k úsporám paliv. • Je třeba snížit energetickou náročnost v oblasti výroby, distribuce a konečné spotřeby energie na 60 až 70 procent současné spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2030. • KVET JE JEDNA Z NEJLEVNĚJŠÍCH CEST.

26. ÚPLNÝ ZÁVĚR • Perspektivu menších kogeneračních zdrojů v EU vidím pozitivně. Jsem rád, že EU vidí nutnost změnit energetické myšlení lidstva. • Věřím, že si ČR nevyloží vše po svém a k problému se postaví seriózně a objektivně. Poučili jsme se již mnohokrát. • Je opravdu nejvyšší čas se chovat energeticky rozumně!!!!!

27. DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍPADNÉ PŘETAŽENÍ ČASOVÉHO LIMITU Josef Jeleček COGEN CZECH Předseda sdružení www.cogen.cz