Sigmund Freud

1. Sigmund Freud 6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn česko-rakouský lékař a psychiatr autor teorie psychoanalýzy

2. Život: • nejstarší z šesti dětí; významná postava v jeho dětství - chůva • jako malý nechodil do školy, základní vzdělání získal doma • v deseti letech nastoupil na střední školu, stal se primusem a absolvoval s vyznamenáním. • 1873 začal studovat medicínu, v osmém roce studia se stal doktorem lékařství • zprvu půsibil v teoretických oborech, později založil vlastní neurologickou praxi • Propracoval se k vlastní metodě a vlastní teorii lidské osobnosti - psychoanalýze Šestnáctiletý Freud s matkou Amalií

3. 1902 byl jmenován profesorem; ve stejném roce založil Vídeňský psychoanalytický spolek; 1910 založil FreudMezinárodní psychoanalytický spolek • při emigraci mu pomohla francouzská analytička Marie Bonapartová - vykoupila Freuda a jeho dceru; všechny Freudovy sestry však zahynuly v průběhu holocaustu • Freudodešel do Londýna, kde na počátku nejničivější války zemřel • zajímal o kokain; přišel na jeho povzbuzující účinky a dost s ním experimentoval Foto z Clarkovy univerzity roku 1909. Dole (zleva) Freud, Hall, Jung, nahoře (zleva) Brill, Jones, Ferenczi Freudův rodný dům

4. Psychoanalýza: • spolu s analytickou psychologií, individuální psychologií, kulturní psychoanalýzou a dalšími spadá do oblasti psychodynamické psychologie, která za základ lidské psychiky a motivace lidského chování považuje neuvědomované procesy skrytě probíhající v podvědomí, předvědomí či nevědomí • psychoanalýza významně ovlivnila vývoj psychologie; Revidovaná verze Freudovy teorie se nazývá neofreudismus.

5. Vývoj osobnosti: • Stadium orální- je zhruba první rok života. • Stadium anální- neboli sadisticko-anální stadium zahrnuje zhruba druhý a třetí rok života. • Stadium falické- neboli časné genitální stadium představuje zhruba čtvrtý rok života • Stadium latence- je podle Freuda zhruba od pěti let do začátku dospívání • Stadium genitální- nastává zhruba od 11 nebo 12 let. Je to navázání na falické stadium, kterým považuje Freud vývoj člověka za více méně dokončený.

6. Kritika psychoanalýzy: • Na tvorbě hodnot, které jsou součástí dynamické složky osobnosti, se nepodílí pouze nevědomí činitelé. Freud chápe totiž hodnoty jako nevědomé pohnutky sídlící v oblasti ID a idealizované morální standardy v Superegu. • Dále je Freudova psychoanalýza kritizována v oblasti vývoje morálky a hodnot, kdy právě tento vývoj nekončí v dětství (jak předpokládá Freud), ale pokračuje do konce života jedince. Reforma psychoanalýzy zahrnovala ve 40. letech vznik nového sociologického směru s prvky psycho-biologického principu jako jednoho z možných přístupů k osobnosti (představitelé reformovaného psychoanalytického učení jsou Horneyová, Sullivan, Fromm). • Psychoanalytickým teoriím obvykle zcela chybí empirický základ, obvykle jde o výzkumem nikterak nepodložené představy jednotlivých teoretiků.

7. Kritik náboženství: • Freudsám sebe označuje za nepřítele náboženství a potvrzuje kritiku filozofickými úsudky. Také vyřkne názor, že náboženství je srovnatelné s dětskou neurózou. Freud a Jung: • Roku 1906 začíná Freudovo dopisování s kolegou Carlem Gustavem Jungem. • Při setkání roku 1907 spolu Freud a Jung hovoří nepřetržitě 13 hodin. • V roce 1909 odcestují, na pozvání zájemců jejich učení do USA. Roku 1910 je Jung zvolen prezidentem Mezinárodního psychoanalytického spolku. Carl Gustav Jung

8. Tři období Freudovi práce: • 1. období:preanalytické, hypnotické, katarktické - do publikování Výkladu snů • 2. období: překladatelské období, období topografického modelu (tři vrstvy psychiky: nevědomá, předvědomá vědomá, instance zvaná cenzor a její funkce definovaná jako vytěsnění), rovněž překladatelské (cíl terapie: učinit nevědomé vědomým, tedy přeložit z řeči nevědomí, kupř. příznaků neurosy, snových symbolů a tzv. chybných výkonů, do řeči vědomí, běžného jazyka s logickou strukturou) • 3. období: klasické období, období strukturálního modelu (Já, Ono a Nadjá, díky anglickému překladu J. Stracheye Ego, Id a Superego, Ego disponuje celou řadou obranných mechanismů proti úzkosti, nejen vytěsněním, úzkost vzniká v Egu, protože některá přání pramenící z Id jsou v rozporu se zásadami, příkazy a zákazy, uloženými v Superegu: Ego ji bere jako signál k zapojení obranných mechanismů), též období klasické (cíl terapie: kde bylo Ono, nechť vyvstane Já)

9. Tři části mysli: • superego– osobní morálka jedince, vzniklá díky identifikaci a Superegem rodičů, tedy s jejich zákazy a příkazy • ego– centrální řídící instance psychiky, disponuje ovládáním motoriky, je zdrojem pocitů a citů, disponuje obrannými mechanismy proti úzkosti, testuje realitu a odlišuje realitu vnitřní a vnější, fantasii a realitu, pracuje na základě principu reality • id– pudové tendence, pracuje podle principu slasti • Z těchto částí je Ego a Supergo zčásti vědomé, zčásti předvědomé a z části nevědomé, Id je vždy a zcela nevědomé.

10. Dílo: Nárys vědecké psychologie (1895)Studie o hysterii (1895)Výklad snů (1900)Psychopatologie všedního života (1901)Vtip a jeho vztah k nevědomí (1905)Tři úvahy o sexuální teorii (1905)Totem a tabu (1913)Truchlení a melancholie (1916)Vzpomínka z dětství Leonarda da VinciPsychoanalytické chorobopisyK uvedení narcismu (1911)Mimo princip slasti (1920)Masová psychologie a analýza já (1921)Ego a Id (1923)Útlum, příznak a úzkost (1926)Budoucnost jedné iluze (1927)Nespokojenost v kultuře (1930)Konečná a nekonečná analýza (1937) Titulní strana prvního vydání Výkladu snů

11. Freudovy citáty • Každý z nás dospěje ke ztrátě iluzí, které choval v mládí. • Kriminálník je dospělý, který se chová jako dítě. • Kultura je něco, co bylo uloženo zdráhající se většině menšinou, která se dokázala zmocnit donucovacích prostředků. • Láska? Člověk se mění z housenky v motýla, miluje-li. • Vzdáte-li se kouření, pití a milování, nebudete ve skutečnosti žít déle, ale jen vám to tak bude připadat. • Nesmíme se nechat zmást důkazy! • Smrt je něčím přirozeným, nepopiratelným a nevyhnutelným. • Tajemství našeho konání spočívá ve vyléčení láskou. Úryvek z Freudova dopisu Fliessovi (15.10.1897): Moje sebeanalýza je fakticky nejpodstatnější věc, kterou v součastné době mám a od níž si slibuji, že se stane nejvíce přínosnou, jestliže dosáhne svého cíle. Není to v žádném případě snadné. Být sám vůči sobě zcela upřímným, je dobré cvičení…