1 / 45

Hormony

Hormony. Hormony u člověka Kristýna Viktorová,9.B. Historie I. Rok 1901 – byl identifikován první hormon adrenalin. Rok 1902 - Ernest Henry Starling izoloval a pojmenoval sekretin.

aimon
Download Presentation

Hormony

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Hormony Hormony u člověka Kristýna Viktorová,9.B

  2. Historie I. • Rok 1901 – byl identifikován první hormon adrenalin. • Rok 1902 - Ernest Henry Starling izoloval a pojmenoval sekretin. • Rok 1905 - Ernest Henry Starling spolu s Baylissem definoval hormon jako působek vytvářený v endokrinních žlázách, přenášený krví do vzdálených oblastí těla, kde i v malé koncentraci je schopen ovlivnit funkci daného orgánu či tkáně. • Správná skladba dalšího hormonu thyroxinu byla poznána až koncem dvacátých let a první steroidní hormon byl objeven až v polovině třicátých let.Teprve po 2. světové válce byli objeveny hormony,které jsme dříve neznali.

  3. Historie II. • Pojmu vnitřní sekrece použil jako první Brown-Sequard již v polovině minulého století.Činnost žláz s vnitřní sekrecí je řízena humorální autoregulací a nervovým vegetativním systémem.Obě regulační složky do sebe plynule zasahují a jsou neodlučitelné.I.P.Pavlov poukázal u kastrace na změny vyšší nervové činnosti vyřazením vlivu odděleného hormonu.Jelikož všechny buňky vylučují své metabolity do krve a mohou tak ovlivňovat jiné tkáně.

  4. Definice • Hormony jsou sloučeniny - slouží v těle mnohobuněčných organizmů jako chemický posel od jedné buňky (nebo skupiny buněk) pro jiné. • Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných včetně rostlin (fytohormony), mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu. • Od enzymů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky.

  5. Funkce hormonů • Působení hormonu je závislé na jeho detekci buňkou, hormon musí interagovat s odpovídajícím buněčným receptorem, který pak spustí kaskádu sekundárních reakcí, které vedou až k pro hormon typické odezvě. • Vzhledem k tomu, že různé buňky uvnitř těla mohou mít receptory k danému hormonu v různém počtu nebo odlišně citlivé, tak hormon může působit přednostně na skupiny buněk s nejvyšší citlivostí.

  6. Dělení hormonů I. • podle chemické povahy -bílkovinné a peptidové -steroidní (hormony pohlavních žláz,hormony kůry nadledvin) -deriváty aminokyseliny ryrozinu (hormony štítné žlázy,hormony dřeně nadledvin) • podle způsobu účinku -regulační, které ovlivňují jiné endokrinní žlázy (liberiny hypotalamu, tropní hormony předního laloku hypofýzy) -hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin) -hormony působící lokálně – endotelin

  7. Dělení hormonů II. • podle místa sekrece -nadvěšek mozkový -podvěšek mozkový -štítná žláza -příštítná tělíska -brzlík -nadledviny -slinivka břišní -pohlavní orgány

  8. Význam hormonů I. • Hormony jsou nepostradatelné pro normální činnost jednotlivých orgánů v těle člověka a vyšších živočichů. Žlázy vylučují hormony do krve, která je rozvádí do jednotlivých orgánů v těle. • U vyšších živočichů a u člověka se na řízení jednotlivých orgánů účastní nervový systém, který má v těle řídící úlohu. Porucha některé endokrinní žlázy může nepříznivě ovlivnit normální činnost nervového centra.

  9. Činnost hormonů • Hormony fungují tak, že pozměňují chemismus svých cílových buněk. Hormon neiniciuje chemické pochody v buňce, ale upravuje ryhclost, kterou se uskutečňují. V souladu s různými spouštěcími mechanismy se uvolňují i různé hormony. • Hormonální spouštěče • Hormonální řídící mechanismy • Zpětnovazební mechynismy

  10. Hormony • chemické látky - předávají informace • jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí (endokrinními žlázami) • nemají zvláštní vývody - vylučují hormony přímo do krve – hormony se dostanou ke každé buňce v našem těle • působí na určité cílové tkáně či orgány a regulují jejich činnost

  11. Příklad hormonu-Růstový hormon

  12. Endokrinní systém

  13. Produkce hormonů • Hormony přenášejí chemické údaje, jimiž se řídí režimem práce žláz i dalších orgánů. • Buňky vylučující hormony najdeme po celém těle. Mnoho jich je seskupeno v žlázách, které mají různé specializované funkce, jako třeba štítná žláza.

  14. Endokrinní orgány + hormony které vylučují • Skládá se ze zvláštních těles z glandulární tkáně, například štítné žlázy, ale i ze žláz uvnitř některých orgánů, jako jsou varlata, vaječníky a srdce. • Systém k řízení a koordinaci tělesných funkcí. • Využívá hormonů dosti podobným způsobem jako nervový systém nepatrných elektrických signálů. • Má pomalé působení a delší účinky než jak je to u nervů.

  15. Hypotalamus • Shluk nervových buněk, sloužící jako hlavní spojení mezi nervy a hormony, vylučuje tzv. liberiny – regulační hormony, které putují do hypofýzy.

  16. Podvěsek mozkový • Glandula pituitaria (hypofýza) • Jako „řídící žláza“ ovlivňuje činnost řady dalších endokrinních žláz.

  17. Štítná žláza • Glandula tyreoidea (štítnice) • Řídí rychlost metabolismu včetně udržování tělesné váhy, využití energie a srdeční frekvenci, na rozdíl od ostatních žláz s vnitřní sekrecí dokáže hormony uchovávat.

  18. Brzlík • Thymus • Vylučuje tři hormony zapojené do vývoje Z-lymfocytů, zvláštních bílých krvinek, které se podílejí na buněčné imunitě.

  19. Šišinka • Corpus pineale (epifýza) • Žláza o velikosti hrášku, uložená ve středu mozku. Tvoří melatonin : tento hormon je důležitý pro biorytmy, jako je třeba střídání spánku a bdění, a má význam pro pohlavní vývoj.

  20. Srdce • Vylučuje hormon nazývaný ANP (atriální natriuretický peptin) ANF (atrální natriuretický faktor), který snižuje objem i tlak krve a pomáhá regulovat rovnováhu tekutin v těle.

  21. Nadledvina • Glandula suprarenalis • Vnější kůra (cortex) vyrábí steroidní hormony, které ovládají metabolismus glukózy, sodíku a draslíku: vnitřní dřeň (medulla) produkuje adrenalin

  22. Ledvina • Vylučuje erythropoietin, který podporuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni.

  23. Žaludek • Vylučuje hormony stimulující produkci nebo uvolňování enzymů, které podporují proces trávení.

  24. Slinivkabřišní • Pankreas • Obsahuje shluky buněk, známé jako Langerhansovy ostrůvky, které produkují dva hormony, inzulin a glukagon, z nichž první snižuje a druhý zvyšuje hladinu glukózy v krvi: tím se podílí na řízení energetických pochodů v organismu.

  25. Střeva • Podobně jako žaludek i střeva vylučují enzymy, které podporují proces trávení.

  26. Vaječník • Ovarium • Dva vaječníky produkují ženské pohlavní hormony estrogen a progestogen, z nichž první podporuje dozrávání vajíčka a druhý zesilování děložní stěny.

  27. Varlata • Testes • U jedinců mužkésho pohlaví varlata produkují androgeny, mužské pohlavní hormony, mj. také testosteron. Androgeny stimulují růst a vývoj mužských pohlavních orgánů a produkci spermatu. Ovlivňují i druhotné pohlavní znaky, například růst vousů a hlubší hlas.

  28. Hormonální poruchy • Některé hormony mají dalekosáhlé účinky, a proto i hormonální poruchy v těle působí značné problémy. • Předpona „HYPER“ - nadbytek hormonu a nadměrnou aktivitu jeho cílového orgánu. • Předpona„HYPO“ - snížené působení hormonu. • Poruchy jsou často vyvolány poškozením žlázy.

  29. Nádory hypofýzy • Podvěsek mozkový (hypofýza) řídí řadu dalších žláz s vnitřní sekrecí a vylučuje i vlastní hormony. Jeho porucha tedy může mít dalekosáhlé následky.

  30. Ústřední role hypofýzy v endokrinním systému se odráží v problémech způsobených nádorem, který může vyrůst v kterékoliv části této žlázy, v předním laloku jsou častější nádory nezhoubné. Důsledkem může být třeba nadbytek růstového hormonu, vedoucí ke zvětšení některých kostí, například v obličeji, na rukách, a chodidlech, i jiných tkání, například svalů jazyka, a konečně také růst hrubého ochlupení po těle a zhrubnutí hlasu. Zvětšení určité části těla se nazývá akromegalie. Některé nádory podněcují nadměrnou tvorbu prolaktinu nebo nadměrně stimulují kůru nadledvin.

  31. Cushingův syndrom • Tato charakteristická kombinace příznaků je vyvolána přílišnou aktivitou kortikosteroidoních hormonů, produkovaných nadledvinami.

  32. Kortikosteroidy pomáhají udržovat tempo metabolismu, bilanci vody a solí a krevní tlak. Důsledky tohoto syndromu jsou spojené s narušenou regulací: zarudlý a baculatý „měsícový“ obličej, nárust hmotnosti, zřetelnější ochlupení po těle, nepravidelnost nebo vymizení menstruace, ochablost svalů, deprese. Hlavní příčinou je dlouhodobé podávání kortikosteroidových přípravků, jejichž účinek se přidává k hormonům přirozeně vylučovaných z nadledvin. Méně často je Cushingův syndrom vyvolán nádorem nadledvin či hypofýzy, která je pak nadměrně stimuluje

  33. Hypertyreóza • Hormony štítné žlázy působí na rychlost metabolismu a využití energie. Při jejich nadbytku se tělo „zrychlí“.

  34. Ze tří čtvrtin případů hyperaktivní štítné žlázy může Gravesova-Basedowova nemoc, autoimunní porucha, při níž vlastní protilátky napadají a vyvolávají nadprodukci hormonů. Je to jedna z nejběžnějších hormonálních poruch, zejména u 20-50letých žen. Méně častou příčinou jsou uzlíky ve žláze. Zvýšená hladina hormonů vybičuje látkovou přeměnu a nastane úbytek váhy, vyvolaný větší spotřebou energie, rychlý nepravidelný tep srdce, třes, pocení, úzkost, nespavost, slabost a častější stolice. Zvětšená žláza se může projevit zduřením krku jako vole či struma. Obvykle se hypertyreóza dá zvládnout léky.

  35. Vole

  36. Hypotyreóza • Tato porucha znamená sníženou produkci hormonů štítné žlázy, takže se tělesné pochody postupně zpomalují.

  37. Při hypotyreóze nevzniká dostatek hormonů štítné žlázy trijodthyroninu a thyroxinu. Protože tyto hormony řídí rychlost řady metabolických pochodů, vede jejich nedostatek v těle ke zpomalení těchto procesů. Mezi příznaky patří únava, přírustek na váze, zpomalená činost střev se zácpou, naběhlý obličej, nateklé oči, tlustší kůže, tenčí vlasy, hrubý hlas a neschopnost odolávat chladu. Obvyklou příčinou je zánět štítné žlázy následkem autoimunní poruchy, nazývané Hašimotova tyroiditida, při níž tuto žlázu omylem ničí vlastní protilátky. Tato nemoc je dědičná a běžnejší u starších žen. Štítná žláza při ní může výrazně naběhnout a projevit se vpředu na krku jako vole. Méně častou příčinou hypotyreózy, zejména v méně rozvitých oblastech. Pak je nedostatek jódu – nezbytného k tvorbě hormonů štítné žlázy – v potravě. Vzácnějším případy hypotyreózy se léčí stejným způsobem, tedy podáváním uměle připravených hormonů štítné žlázy

  38. Cukrovka • Hlavním zdrojem energie - glukóza. • Glukózu vstřebává z krve hormon INZULIN. • Při cukrovce tento proces řádně nefunguje. • Dva typy hlavní curkovky: diabetes 1. typu a diabetes 2. typu. • Třetím typem pak je gestační diabetes (těhotenská cukrovka).

  39. Addisonova choroba Addisonova choroba je onemocnění, které jako první popsal britský lékař Thomas Addison. Jeho podstatou je selhání nadledvinek v produkci hormonů kortizolu, a případně i aldosteronu. Rozlišujeme zde tzv. primární nedostatečnost nadledvinek (chyba je v nadledvinkách) a sekundární nedostatečnost nadledvinek (chyba je v hypofýze, která řídí produkci hormonů v nadledvinkách).

  40. Akromegalie • Akromegalie je hormonální porucha, která se projevuje nadměrnou produkcí růstového hormonu somatotropinu v hypofýze, která neutichla ani v období dospělosti.

  41. Dochází při ní ke zvětšení koncových částí těla (nejčastěji článků prstů, nosu, brady, dolní čelisti, lícní kosti), ale i vnitřních orgánů, což negativně ovlivňuje celý organismus a může být příčinou vážných komplikací. Nejčastější příčinou je nádor hypofýzy, ojediněle ji však způsobuje i tumor slinivky nebo plic.[1] Nenápadné začátky a pomalý postup nemoci způsobuje její pozdní odhalení. Obvykle postihuje dospělé ve středním věku[1] a může způsobit vážné zdravotní problémy, dokonce i předčasnou smrt. Nejedná se o dědičnou chorobu. Viníkem je spontánní mutace po porodu. Je tedy možné, že jedno z jednovaječných dvojčat bude trpět akromegalií a druhé ne. • U žen způsobuje nepravidelnost menstruačního cyklu a může vyvolat laktaci i u negravidní ženy

  42. Vlevo normální ruka, vpravo ruka člověka s akromegalií.

  43. Závěr • Výzkum a použití hormonů učinili v posledních letech velké pokroky,které jsou dány prudkým vývojem chemických a biologických metodik.Řada farmaceutických firem celého světa zvýšila výrobu hormonových preparátů. • Literatura o hormonech je dnes již nesmírně rozsáhlá.

  44. Zdroje • Dr. Ing. Oldřich Hanč, RNDr. Zdeněk Pádr - Hormony,Úvod do jejich chemie a biologie - rok 1982 - Československé akademie věd • Prof.MUDr. Richard Rokyta, Doc.MUDr. Dana Marešová, MUDr.Zuzana Turková - • Somatologie pro SZŠ a VZŠ 2.díl - rok 2002 - EUROFLEX BOHEMIA,s.r.o. • http://genetika.wz.cz/hormony.htm • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon • Lidské tělo, ilustrovaný průvodce jeho strukturou, fungováním a poruchami • http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Hormon%C3%A1ln%C3%AD_poruchy

More Related