Judikatura Nejvyššího správního soudu k zákonu č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů

1. Judikatura Nejvyššího správního soudu k zákonu č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně 7. senátu Nejvyššího správního soudu

2. § 2 znovu

3. § 3 V rámci řízení o uložení pokuty za správní delikt, zahajovaného z úřední povinnosti (ex officio), jako jedné ze základních forem správního trestání je třeba klást zvláštní důraz na důkladné zjištění skutkového stavu ze strany správních orgánů a jejich rozhodnutí důsledně poměřovat zásadou materiální pravdy jako jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů ve smyslu § 3 správního řádu z roku 2004, jakož i zásadou vyšetřovací (vyhledávací) podle § 50 odst. 3 věty druhé téhož zákona. rozsudek NSS ze dne 30. 12. 2010, čj. 4 Ads 44/2010-132

4. § 3 Správní orgány mají v řízení o přestupcích povinnost postupovat tak, aby zjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 3 správního řádu z roku 2004). Přitom platí, že důkaz svědectvím policistů má sice obecně vysokou vypovídací hodnotu, jeho existence však neznamená, že by správní orgány měly zcela rezignovat na shromažďování jakýchkoliv dalších důkazů, jejichž provedení se s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci jeví být vhodné a které si mohou při vynaložení přiměřeného úsilí obstarat. rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, čj. 1 As 97/2011-52

5. § 4 Správní orgán umožní v řízení o udělení mezinárodní ochrany žadateli o azyl pořídit si kopie písemností ze správního spisu vlastními prostředky a na vlastní náklady. Takový postup není v rozporu s § 23a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. rozsudek NSS ze dne 26.3.2008, č.j. 7 Azs 3/2008-64

6. § 4 Poučovací povinnost správních orgánů v řízení, která vedou, je obecně zaměřena na poučení o procesních právech a povinnostech (§ 4 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Do poučovací povinnosti však již nepatří návod, co by účastník řízení měl nebo mohl činit, aby dosáhl žádaného výsledku. rozsudek NSS ze dne 14. 10. 2010, čj. 5 As 1/2010-76

7. § 4 Poučovací povinnost správního orgánu dle § 4 odst. 2 správního řádu z roku 2004 nezahrnuje poskytování komplexního návodu, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku, ale jen pomoc k tomu, aby mohl zákonem stanoveným způsobem dát najevo, co hodlá v řízení učinit. Správní orgán proto v řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona z roku 2006) není povinen poučit vlastníka stavby o právu podat návrh na zahájení řízení o jejím dodatečném povolení. Pokud však účastník řízení o odstranění stavby učiní náznak žádosti o dodatečné povolení stavby, resp. rozpoznatelným způsobem vyjádří vůli usilovat o zachování stavby, je stavební úřad povinen ho poučit o náležitostech žádosti. rozsudek NSS ze dne 13. 10. 2010, čj. 1 As 51/2010-214

8. § 14 Důvodem pro vyloučení úřední osoby podle § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, není pouhá skutečnost, že tato osoba, jako pracovník městského či krajského úřadu, rozhoduje ve věci přestupku, z něhož je obviněn zastupitel příslušného města či kraje. rozsudek NSS ze dne 10.10.2007, č.j.  2 As 29/2007-74

9. § 16 Skutečnost, že stěžejní důkazní prostředek není ve správním spisu obsažen v českém jazyce, představuje podstatné porušení § 16 odst. 1 správního řádu z roku 2004. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2011, čj. 4 As 12/2011-100

10. § 17

11. § 18 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání provádí jednotlivé důkazy při ústním jednání. Provádí-li dokazování ohledáním výjimečně mimo ústní jednání promítnutím audiovizuálního záznamu, musí být o provedení tohoto důkazu vyhotoven protokol podle § 18 správního řádu z roku 2004. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 3. 4. 2012, čj. 7 As 57/2010-82

12. § 19

13. § 19 Adresa pro doručování zvolená účastníkem řízení podle § 19 odst. 3 správního řádu z roku 2004 nemůže vyloučit doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, má-li adresát rozhodnutí datovou schránku zřízenu a zpřístupněnu. rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2010, čj. 1 As 90/2010-95

14. § 20 Má-li účastník správního řízení zmocněnce podle § 33 správního řádu z roku 2004, neuplatní se § 20 odst. 2 téhož zákona upravující tzv. zmocněnce pro doručování. Plná moc podle § 33 odst. 1 správního řádu z roku 2004 nevyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele. rozsudek NSS ze dne 11.6.2009, č.j. 1 As 43/2009-52

15. § 20 Pokud fyzická osoba požádá o doručování písemností ve správním řízení, jehož je účastníkem, na adresu advokátní kanceláře, ve které vykonává advokátní praxi, a v žádosti uvede vedle označení a sídla advokátní kanceláře též své jméno, není třeba při doručování písemnosti určené do vlastních rukou trvat na osobním převzetí zásilky adresátem v sídle advokátní kanceláře. I takovou písemnost mohou převzít také advokátní koncipienti nebo jiní zaměstnanci advokáta dle § 20 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. rozsudek NSS ze dne 20. 7. 2012, čj. 8 As 64/2011-65

16. § 24 II. Doručení správního rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu z roku 2004 nastává marným uplynutím desetidenní lhůty; pozdější faktické převzetí rozhodnutí nemá na právní účinky doručení již žádný vliv. Důkazní břemeno ohledně tvrzení o nemožnosti vyzvednout si písemnost ve stanovené lhůtě, o jejímž běhu a právních důsledcích jejího marného uplynutí byl účastník v oznámení o uložení písemnosti poučen, stíhá účastníka řízení, nikoli správní orgán. III. Zdržoval-li se účastník řízení na dané adrese od zahájení řízení, v jeho průběhu prokazatelně přebíral písemnosti správním orgánem mu tam doručované, přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by hodlal místo pobytu změnit a ani jinou doruční adresu správnímu orgánu nesdělil, a teprve po vyzvednutí písemnosti, u níž již nastalo doručení fikcí, tvrdí, že v době doručování bylo místo jeho pobytu odlišné, nemůže taková námitka účinky doručení zvrátit. rozsudek NSS ze dne 12.5.2008, č.j. 5 As 44/2007-93

17. § 24 Písemnost může být podle § 24 odst. 1 správního řádu z roku 2004 účinně doručena fikcí jen za podmínky, že byla po uplynutí desetidenní úložní doby podle § 23 odst. 4 věty druhé citovaného zákona vložena do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, nevyloučil-li to správní orgán a bylo-li to možné. rozsudek NSS ze dne 25. 8. 2011, čj. 7 As 53/2011-77

18. § 24 Pokud byla písemnost doručována na poste restante, nemohla být zároveň uložena v úložní době a po jejím uplynutí vrácena odesílateli; nemohly být tedy naplněny zákonné předpoklady pro uplatnění postupu dle § 24 odst. 2 správního řádu z roku 2004. rozsudek NSS ze dne 8. 12. 2011, čj. 5 As 87/2011-53

19. § 29 Občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, je oprávněno se účastnit stavebního řízení vedeného podle § 109 a násl. stavebního zákona z roku 2006, pokud mohou být v tomto řízení dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny a pokud občanské sdružení stavebnímu úřadu svou účast v souladu s § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, řádně a včas oznámí. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2010, čj. 5 As 41/2009-91

20. § 31 Zastoupený účastník (podle § 31 správního řádu z roku 2004) vykonává svá práva prostřednictvím svého zástupce; nezastoupený účastník vykonává tato práva sám. Zda měla být tato práva dodržena vůči účastníku samému či vůči jeho zástupci závisí na tom, zda každý konkrétní úkon, který je správním orgánem vůči účastníku činěn, je činěn vůči účastníku v té chvíli zastoupenému či nezastoupenému. rozsudek NSS ze dne 17. 2. 2011, čj. 5 As 19/2010-42

21. § 32

22. § 32 I. Ustanovení opatrovníka podle § 32 odst. 4 správního řádu z roku 2004 není podmíněno předchozím souhlasem ustanovované osoby. II. Obec může být podle konkrétních okolností toho kterého případu považována za vhodnou osobu pro ustanovení opatrovníka ve smyslu § 32 odst. 4 správního řádu z roku 2004. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2011, čj. 8 As 22/2011-78

23. § 33 Pro posouzení zániku plné moci zmocněnce účastníka správního řízení je třeba analogicky použít ustanovení občanského soudního řádu (§ 28 o. s. ř.). rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2012, čj. 8 As 94/2011-80

24. § 33 Zastoupení účastníka řízení zmocněncem ze zahraničí je přípustné, neboť každý má právo zvolit si zástupce pro řízení podle své volné úvahy, nehledě na státní příslušnost či místo trvalého pobytu zmocněnce (§ 33 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Pouze ve výjimečných případech, zjistí-li správní orgán, že v konkrétním případě došlo ke zneužití práva na zastoupení, není povinen přiznat takovému zastoupení účinky. rozsudek NSS ze dne 4. 5. 2011, čj. 1 As 27/2011-81

25. § 34 Má-li zastoupený v řízení něco osobně vykonat, doručují se písemnosti též jemu (§ 34 odst. 2 správního řádu z roku 2004). V takovém případě se jedná o písemnost, jíž správní orgán vyžaduje osobní účast zastoupeného v řízení proto, aby byl smysl či obsah řízení naplněn. I v takovém případě se však správní orgán musí pohybovat v rámci zákonem mu stanoveným; může totiž požadovat osobní konání zastoupeného v řízení jen tehdy, připouští-li takové jeho oprávnění zákon sám. Zákonný požadavek „nutnosti osobní účasti“ je třeba vykládat tak, že správní orgán může příslušnou osobu předvolat pouze a jen tehdy, jestliže je osobní účast předvolané osoby nutná pro dosažení cíle řízení. rozsudek NSS ze dne 17.12.2008, č.j. 1 As 100/2008-61

26. § 37

27. § 37 Jestliže odvolatel na výzvu správního orgánu podle § 37 odst. 3 správního řádu z roku 2004 doplní ve stanovené lhůtě chybějící podpis zástupce odvolatele na jinak včasném odvolání tak, že odvolání obdobného obsahu podá a podepíše substitut zástupce odvolatele, který zároveň předloží řádnou substituční plnou moc, je tím vada původního odvolání zhojena a na obě podání je třeba pohlížet jako na jediné perfektní a včasné odvolání. rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2011, čj. 5 As 62/2010-126

28. § 40 Pravidla počítání času upravená v § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004 se užijí i při náhradním doručení písemnosti. rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2011, čj. 8 As 10/2011-47

29. § 50 I za situace, kdy kamerový záznam pořízený soukromou osobou, který zasahuje do sféry osobnostních práv zaznamenané osoby, nebyl pořízen s jejím souhlasem či v souladu se zákonnými výjimkami, není jeho použitelnost pro potřeby dokazování ve správním řízení zcela vyloučena. V těchto případech je vždy nutno poměřit legitimitu cíle, kterého mělo být pořízením záznamu dosaženo, na straně jedné a přiměřenost užitého postupu na straně druhé. Je tak vždy nutno uvážit, zda v konkrétním případě může nad ochranou osobnostních práv dotčeného subjektu převážit zájem společnosti na objasnění a potrestání deliktních jednání a především pak ochrana ústavně zaručených práv pořizovatele takového záznamu. rozsudek NSS ze dne 18. 11. 2011, čj. 2 As 45/2010-68

30. § 50 I. Policistu lze považovat za nestranného svědka, není-li žádným způsobem motivován, ať již negativně či pozitivně, aby jeho svědectví vedlo k určitému výsledku řízení, v němž má podat svědectví. II. Projeví-li policista v souvislosti s řešením údajného přestupku na úseku dopravy (zde: držení mobilního telefonu v ruce při řízení motorového vozidla) při jeho řešení na místě samém neobvyklou horlivost a důkladnost v tom, že podrobí řidiče kontrole dokladů a testu, zda není pod vlivem alkoholu, jakož i rozsáhlé kontrole technického stavu vozidla a povinné výbavy (zde: kontrola výstražného trojúhelníku, klíče na kola, lékárničky, reflexní vesty, žárovek, ale i shody pneumatik s typem předepsaným pro provoz vozidla a stavu dezénu rezervního kola, které bylo z tohoto důvodu třeba odmontovat z umístění na spodku vozidla), aniž by vyvstal jakýkoli důvod k podezření, že některé z kontrolovaných prvků vozidla či jeho povinné výbavy nesplňují předepsané náležitosti, naznačuje takové jednání policisty možnou pochybnost o jeho nezaujatosti jako svědka. rozsudek NSS ze dne 17. 6. 2011, čj. 7 As 83/2010-63

31. § 51

32. § 59 Z § 74 odst. 1 zákona o přestupcích a § 59 správního řádu z roku 2004, které hovoří nikoliv o „omluvě předem“, ale o „náležité omluvě“, resp. o „bezodkladné omluvě správnímu orgánu s uvedením důvodů“, nelze dovozovat, že tato omluva musí být nezbytně učiněna před provedením samotného úkonu správního orgánu. Právě naopak, i omluva s určitým odůvodněným časovým odstupem po události, která bránila obviněnému z přestupku v účasti u ústního jednání (např. náhlé onemocnění, úraz, hospitalizace, upoutání na lůžko, které bránily uvedené omluvě), může podle konkrétních okolností splňovat znaky náležité či bezodkladné omluvy správnímu orgánu. rozsudek NSS ze dne 12.3.2009, č.j. 7 As 9/2009-66

33. § 68

34. § 68 S námitkami občanského sdružení, které své postavení účastníka správního řízení odvozuje z § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je správní orgán povinen se věcně vypořádat pouze v případě, že se týkají zájmů, které občanské sdružení ve správním řízení hájí, tj. pokud souvisejí s ochranou přírody a krajiny tak, jak je vymezena citovaným zákonem (srovnej zejména § 1 až § 3 citovaného zákona). V opačném případě postačí, pokud správní orgán přezkoumatelným způsobem zdůvodní, proč se námitky uplatněné občanským sdružením těchto zájmů netýkají. rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2010, čj. 7 As 2/2009-80

35. § 68 Z § 68 odst. 1, 5 a 6 správního řádu z roku 2004, nelze dovodit povinnost správního orgánu poučit účastníky řízení o možnosti napadnout správní rozhodnutí žalobou včetně uvedení lhůty pro podání této žaloby. rozsudek NSS ze dne 26.6.2008, č.j. 8 Afs 47/2007-90

36. § 68 Správní orgán může pro větší srozumitelnost a přehlednost výroku rozhodnutí odkázat na přílohu rozhodnutí, v níž podrobně uvede obsáhlé údaje, které konkretizují určitou skutkovou okolnost. Nejedná se o změnu výroku napadeného rozhodnutí, pokud odvolací orgán při zamítnutí odvolání a potvrzení přezkoumávaného rozhodnutí začlení obsah jeho přílohy do výrokové části svého rozhodnutí [§ 68 odst. 2 a § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004]. rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2012, čj. 3 Ads 96/2011-118

37. § 69 Absence data vyhotovení rozhodnutí (§ 69 odst. 1 správního řádu z roku 2004) je nepochybně vadou písemného vyhotovení rozhodnutí, které by se měly správní orgány vyvarovat. Zpravidla však nepůjde o vadu způsobující nicotnost daného rozhodnutí a většinou ani o takovou nezákonnost, pro kterou by bylo nezbytné je zrušit. rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2011, čj. 7 As 23/2011-82

38. § 70 Institut opravy zřejmých nesprávností v písemném odůvodnění rozhodnutí podle § 70 správního řádu z roku 2004 lze aplikovat pouze na zjevné omyly ohledně údajů, které jsou však dostatečně podloženy zjištěními prokazujícími jejich správné znění. S odkazem na toto ustanovení naopak nelze měnit vlastní obsah rozhodnutí. rozsudek NSS ze dne 31.3.2010, č.j. 1 Afs 58/2009-541

39. § 72 I. Oznámení správního rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. odpovídá oznámení správního rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 správního řádu z roku 2004. II. Je-li účastníku řízení, který má zřízenu datovou schránku, doručováno správní rozhodnutí prostřednictvím držitele poštovní licence a účastník je skutečně převzal, bylo tím rozhodnutí oznámeno ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. i § 72 odst. 1 správního řádu z roku 2004, přestože správní orgán posléze zaslal takové rozhodnutí i prostřednictvím datové schránky. rozsudek NSS ze dne 29. 6. 2011, čj. 8 As 31/2011-88

40. § 73 II. I rozhodnutí správního orgánu, které nebylo formálně řádně doručeno (oznámeno) účastníku řízení, může nabýt právní moci (§ 52 odst. 1 správního řádu z roku 1967, § 73 odst. 1 správního řádu z roku 2004), nastane-li fikce oznámení rozhodnutí. IV. Nastala-li fikce oznámení rozhodnutí teprve poté, co podle mínění správního orgánu již rozhodnutí nabylo právní moci, počínají opomenutému účastníku teprve touto fikcí běžet lhůty pro podání řádných či mimořádných opravných prostředků. Pouhý fakt běhu času od vydání neoznámeného rozhodnutí nemá na nabytí právní moci vliv. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 17. 2. 2009, čj. 2 As 25/2007-118

41. § 77

42. § 82 Správní řád z roku 2004 zvýšil odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno (§ 82 odst. 2). Pozornost, kterou je odvolací orgán povinen nad rámec uplatněných odvolacích námitek věnovat základním zásadám správního řízení, je limitována skutečnostmi, které jsou ze spisu zjevné. Nelze proto vytýkat odvolacímu orgánu, že sám nezjistil, že v řízení před správním orgánem I. stupně nebyly účastníkovi řízení řádně doručovány písemnosti (včetně rozhodnutí), pokud na tuto skutečnost odvolatel ve včas podaném odvolání obsahujícím základní specifikaci a obsah tohoto rozhodnutí nijak neupozornil a ze spisu to jinak nebylo možno seznat. rozsudek NSS ze dne 13.2.2008, č.j. 2 As 56/2007-71

43. § 90 Absentuje-li v rozhodnutí I. stupně výrok, kterým by účastníku řízení měla být uložena povinnost, přiznáno právo či deklarováno, že zde určité právo je nebo není, nelze tento nedostatek odstranit doplněním odpovídajícího výroku v rozhodnutí odvolacím cestou změny dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004. Takový postup je těžkou procesní vadou, zakládající nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. rozsudek NSS ze dne 22.7.2008, č.j. 2 As 20/2008-73

44. § 97 Podmínka stanovená v § 97 odst. 2 správního řádu z roku 2004, že rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci, se vztahuje pouze na první v přezkumném řízení vydané rozhodnutí prvního stupně. Po zrušení prvního v přezkumném řízení vydaného rozhodnutí prvního stupně lze pokračovat v přezkumném řízení a vydat v něm, a to případně i opakovaně, další rozhodnutí prvního stupně bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 97 odst. 2 správního řádu z roku 2004. Správní orgán zastaví přezkumné řízení podle § 97 odst. 2 správního řádu z roku 2004, pouze pokud nebylo první rozhodnutí prvního stupně v přezkumném řízení vydáno ve lhůtě 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci. rozsudek NSS ze dne 2.7.2010, č.j. 7 As 21/2010-232

45. § 100 Tvrzení o konkrétním snížení hladiny spodní vody stěžovatelky nemůže být skutečností zakládající důvod pro povolení obnovy řízení ve věci stavby tůně na sousedním pozemku. Nešlo o skutečnost, která objektivně existovala v době vedení správního řízení, ale o následek, ke kterému došlo realizací předmětné stavby.Pojem „dříve neznámá skutečnost“ dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 nelze chápat subjektivně, tj. jako skutečnost neznámou tomu, kdo obnovu řízení navrhuje, ale v objektivním smyslu jako skutečnost, kterou účastník správního řízení znát nemohl a nemohl ji v původním řízení uplatnit. rozsudek NSS ze dne 31. 1. 2011, čj. 8 As 18/2010-113

46. § 129 Při výkonu správního rozhodnutí, které ukládá povinnému časově ohraničenou povinnost něco strpět (zde udržovací práce na stavbě ze svého pozemku), prostřednictvím donucovacích pokut, je třeba respektovat konkrétní okolnosti daného případu a ponechat správnímu orgánu prostor k uvážení, zda, kdy a v jakém rozsahu se případně rozhodne donucovací pokutu uložit. Nezákonným se jeho rozhodnutí o uložení pokuty nestává jenom proto, že nabylo v důsledku podání opravného prostředku právní moci až po uplynutí doby, na kterou byla vymáhaná povinnost uložena. rozsudek NSS ze dne 20. 1. 2011, čj. 8 As 10/2010-84

47. § 182 Kompetence správního orgánu rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv uzavřených před nabytím účinnosti správního řádu z roku 2004 se posuzuje podle právní úpravy platné ke dni rozhodování sporu, zatímco hmotněprávní nároky vzniklé z takových smluv podle dosavadních právních předpisů (§ 182 odst. 2 věta za středníkem správního řádu z roku 2004). rozsudek NSS ze dne 22. 9. 2011, čj. Komp 5/2011-88

48. Děkuji za pozornost eliska.cihlarova@nssoud.cz