Vývoj malého a středního podnikání v Česku

1. Vývoj malého a středního podnikání v Česku

2. Znárodnění proběhlo v několika fázích a bylo připraveno vládnoucí komunistickou stranou v tzv. Košickém vládním programu. Ten byl připraven KSČ (Gottwaldem) v r. 1943 v Moskvě za souhlasu E. Beneše (Londýn). Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů. Benešovy dekrety poválečné: Zkonfiskován a předán do státní správy majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2,5 mil. obyvatel) a Maďarů z jižního Slovenska. Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického. V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven. Znárodnění po 2. světové válce

3. Přestože tehdejší nová Ústava 9. května zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil). • Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950-1952. • Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda. • Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky) • Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním. • [http://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php]. Likvidace i drobných živností

4. Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství. Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku. Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrována 1.044.635 živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba 300 000. Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění). Rozvoj podnikání od devadesátých let min. století

5. Slabou stránkou tohoto obrovského boomu byla nepřipravenost jak ze strany podnikatelů, tak i ze strany státu (nedostatečná legislativa) a bankovního sektoru, která jak se ukázalo, se odrazila ve velkém množství nesplacených úvěrů (z důvodů nedostatečných garancí a malých zkušeností bankovních pracovníků). Zřízení Konsolidační banky (KOB): 1991, plně vlastněná státem, na podporu transformace, restrukturalizace a rozvoje české ekonomiky. Banka přebírá pod svou správu určité úvěrové pohledávky z doby centrálně plánované ekonomiky. Převzetím těchto úvěrů byl sledován především cíl pomoci domácím podnikům tím, že se rozloží jejich závazky v čase. Úvěrové pohledávky byly totiž v okamžiku převzetí restrukturalizovány - byla prodloužena jejich splatnost do roku 1999. V roce 1992 ulehčila Komerční bance a Investiční bance od nemalé zátěže a očistila bilanci před jejich vstupem na zahraniční finanční trhy a jejich kupónovou privatizaci. Na jaře 1998 KOB převzala od IPB část úvěrů na družstevní bytovou výstavbu v hodnotě 16 miliard Kč, které stát dotoval. V závěru roku 1998 pak v rámci podpůrných operací pro Českou spořitelnu převzala KOB od ČS úvěry v nominální hodnotě 10,4 miliardy Kč. Banky následně privatizovány. Počátky v devadesátých letech

6. Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl zcela nové předpisy týkající se daní. Za spolupráce s OECD vznikla řada nových právních norem: • - nový Zákon o účetnictví • - nový Obchodní zákoník • - nový Živnostenský zákon • - nová daňová soustava (dosud neexistující daň z přidané hodnoty, ….) • - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení Legislativní smršŤ v r. 1993