Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_1_Česká dekadence. Česká moderna

1. Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_1_Česká dekadence. Česká moderna Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 1 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová

3. ČESKÁ LITERATURA V90. LETECH 19. ST. A POČÁTKU 20. ST. I. ČÁST ČESKÁ DEKADENCE ČESKÁ MODERNA II. ČÁST PŘEDSTAVITELÉ ČESKÉ MODERNY III. ČÁST GENERACE BUŘIČŮ - ANARCHISTŮ

4. I. ČÁST ČESKÁ DEKADENCE ČESKÁ MODERNA

5. SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ • 90. léta – řada změn v české společnosti • České země nejprůmyslovější část R-U – ekonomickému významu ale neodpovídalo politické postavení = neúspěch české politiky (nezdar v prosazení trialismu či federace) →krize politiky staročechů i mladočechů • Diferenciace politické scény – Českoslovanská sociální demokracie, strana křesťanskosociální, agrární aj. • Životní úroveň všeobecně rosteX proměna sociální struktury společnosti – migrace obyvatel do měst – dělníci – špatné podmínky • Radikalizace dělnictva • Radikalizace mladých lidí – roste vliv anarchismu • Vzrůstá nacionalismus – prohlubování střetů s německou menšinou (česká buržoazie se ekonomicky emancipuje) • Pokračuje rozvoj kultury a vědy • Rozšiřování sítě základních a středních škol – nejvyšší procento gramotnosti v R-U

6. LITERÁRNÍ VÝVOJ • Vznik nových uměleckých směrů (symbolismus, impresionismus, dekadence), seskupení (Česká moderna, Katolická moderna) • Proměna chápání osobnosti umělce a jeho postavení ve společnosti → střet starší a mladé generace: Starší generace • pevně spojena s ideály vrcholné fáze národní obrození – umělec = obránce národních zájmů, tvůrce vyzývající k národní hrdosti, ke slovanství – těmto idejím tvorba podřízena Mladá generace • řada podnětů – důležité překlady cizích literatur – velký ohlas tvorba „prokletých básníků“ - oceňován vyhraněný individualismus • odkrývání vnitřního (subjektivního) světa – tvorba se individualizuje umělec = výjimečná osobnost ukazující možnosti nového vnímání světa→ realizace v rámci nových uměleckých směrů Nejvýznamnější dvě autorská uskupení: dekadenti kolem časopisu Moderní revue Česká moderna

7. MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY 2. POL. 19. ST. • IMPRESIONISMUS • SYMBOLISMUS • DEKADENCE Claude MonetImpression (Imprese, východ slunce) La mortdufossoyeur od Carlose Schwaba je vizuálním shrnutím symbolických motivů. Smrta andělé, nezkažený sníh, a dramatické pózy postav vyjadřují touhu symbolistů po proměně „kamkoliv pryč z tohoto světa“. http://cs.wikipedia.org/wiki/Symbolismus

8. OPAKOVÁNÍ LITERÁNÍHO UČIVA – 2. ROČNÍK DÚ Skupinové vyučování Pracovní list • Připomeňte si charakteristiku jednotlivých směrů. • Zpracujte stručný zápis. • Srozumitelně objasněte spolužákům.

9. Pracovní list – skupiny A SYMBOLISMUS • umělecký směr druhé poloviny devatenáctého století a počátku století dvacátého. Vznikl ve Francii a postupně se rozšířil do většiny evropských literatur. Symbolističtí básníci, popřípadě i dramatici, méně prozaikové - patřili k nim například básníci S. Mallarmé, E. Verhaeren [veráren], M, Maeterlinck, P. Valéry, P. Claudel [klódel], v německé literatuře R. M. Rilke, H. von Hofmannstahl, v anglosaské literatuře T. S. Eliot a W. B. Yeats[jejts], v ruské literatuře A. Bělyj, A. Blok, V. Brjusov, v naší K. Hlaváček, A. Sova, O. Březina - se pokoušeli najít v symbolech způsob, jak zachytit tajemství významu skrytých pod povrchem jevu. Prostřednictvím smyslově vnímatelné podoby slov - mnohovýznamových symbolů - chtěli postihnout myšlenky, city, složité duševní stavy. Symboly také jen naznačují bohatý obsah slov, jemuž se čtenář přibližuje obdobným způsobem jako posluchač hudby - dotvářením ve své fantazii. Literární symbolismus podstatně obohatil a odstínil způsoby básnického vyjadřování, symbolističtí básníci vytvořili základy moderního volného verše. Slovník světové literatury (autoři a díla, směry)

10. SYMBOLISMUS - řešení Doba – 2. pol. 19. st. (80. léta) a poč. 20. st. Představitelé - S. Mallarmé, E. Verhaeren, v něm. lit. R. M. Rilke, v anglosaské literatuře T. S. Eliot a W. B. Yeats[jejts], v rus. lit. A. Blok, v naší K. Hlaváček, A. Sova, O. Březina Znaky – • symbol (nepřímé, přenesené pojmenování) - základní výrazový prostředek moderní poezie; • básník měl pomocí symbolů (v náznaku) odhalit to, co je skryto pod povrchem, duševní stavy, pocity - to zprostředkovat čtenáři, který si význam textu dotvářel svou fantazií; • důraz na zvukomalebnost; • užití volného verše.

11. Pracovní list – skupiny BIMPRESINISMUS (z lat. impressio = dojem) - umělecký směr v 2. pol. 19. stol. a na začátku 20. stol. Vznikl ve výtvarném umění a v hudbě. K jeho hlavním představitelům patří např. C. Monet [mone], E. Manet [mane], G. Degas [dega], C. Pissaro, A. Renoir [renoár], u nás A. Slavíček, v hudbě C. Debussy [debisi], M. Ravel, u nás V. Novák, J. Suk; v literatuře P. Verlaine [verlén], H. von Hofmannstahl, A. P. Čechov, M. Maeterlinck, u nás V. Mrštík, A. Sova, F. Šrámek. Místo snahy o objektivní vystižení skutečnosti dává impresionismus přednost líčení subjektivních dojmů, hlavně zrakových a sluchových. Díla impresionistů vyjadřují jedinečný a neopakovatelný pocit, náladu, zvláštní atmosféru, která se proměňuje a třeba i rychle vyprchává, okamžité duševní rozpoložení. Hlavní téma impresionistických uměleckých děl - krajina (často s mořem, zamlžená, jindy zase zasněžená, zvlášť osvětlená), bývá ztotožňována se "stavem duše". Literární impresionismus dává přednost lyrice a lyrizovaným žánrům epiky a dramatu. Zdůrazňuje tzv. malířské vidění i odstíněnou zvukovou barevnost. Soustřeďuje se často na vystižení složitých procesů psychického prožívání. Překračuje přitom ustálená kompoziční pravidla. Slovník světové literatury (autoři a díla, směry)

12. IMPRESIONISMUS - řešení Doba – 2. pol. 19. st. a poč. 20. st. Představitelé – P. Verlaine [verlén], A. P. Čechov, M. Maeterlinck, u nás V. Mrštík, A. Sova, F. Šrámek Znaky – • líčení subjektivních dojmů, hlavně zrakových a sluchových; • vyjádření jedinečné nálady, neopakovatelné atmosféry, prchavosti chvíle; • hlavní témata – krajina, často s mořem, zamlžená; • přednost má lyrika a lyrizované žánry epiky a dramatu – zachycení složitých psychických procesů.

13. Pracovní list – skupiny C DEKADENCE (z franc. décadence [dekadans] = úpadek) - proud v umění 2. pol. 19. stol. a počátku 20. stol. Jeho představitelé, např. anglický prozaik O. Wilde [vajld], německý básník Georg Trakl, polský básník, prozaik a dramatik S. Przybyszewski, u nás Jiří Karásek ze Lvovic a Karel Hlaváček, demonstrovali úplný rozchod se společností a uměním, jež se podle nich ocitly v neřešitelné, hlavně mravní krizi. Unikali do tzv. věže ze slonové kosti, ke zjemnělému kultivovanému "já", které stavěli někdy až aristokraticky povýšeně nad všechen ostatní svět - banální, nízký, nedokonalý, zvrhlý. V lyrice dekadentních básníků převažují motivy únavy, skepse, pocity hrozícího rozkladu a smrti. Lyrický mluvčí prostředkuje lyrické situace obvykle značně mlhavě, neurčitě. Často se vyskytují motivy napětí mezi dvěma protichůdnými, zcela rozdílnými stavy - líčení přechodů mezi nocí a dnem, dvěma pohlavími, dětstvím a dospělostí, nemocí a umíráním, životem a smrtí. Lyrické líčení probíhá v dekadentní poezii zpravidla ve scenérii fantastických umělých krajin, ve světě snů. Slovník světové literatury (autoři a díla, směry)

14. DEKADENCE - řešení Doba – 2. pol. 19. st. Představitelé – Wilde, u nás Hlaváček Znaky – • odpor ke společnosti (měšťáctví), kult jedince povýšeného nad dav, úsilí o „čisté umění“; • motivy únavy, skepse (mravní krize společnosti), motivy napětí mezi protichůdnými ději, stavy – noc x den, život x smrt, žena x muž, pocity rozkladu, smrti. Doplnění: • snaha provokovat společnost – tabuizovaná témata – erotika, homosexualita, oslava Satana, opovržení životem; • život dekadentů spojen s bohémstvím, alkoholem, nevázaným sexem.

15. MODERNÍ REVUE A ČESKÁ DEKADENCE • Moderní revue – jeden z nejvýznamnějších literárních časopisů (1894-1925) • vydávali: Arnošt Procházka (kritik), Jiří Karásek ze Lvovic (básník, prozaik) • kolem něj vyznavači dekadence a symbolismu • překlady uměleckých a filozofických děl

16. KAREL HLAVÁČEK Karel Hlaváček, Můj Kristus (autoportrét)

17. KAREL HLAVÁČEK (1894 – 1925) • básník - představitel dekadence a symbolismu, výtvarník, výtvarný kritik • spolupráce s časopisem Moderní revue • aktivní v tělovýchovné jednotě Sokol • během života se příliš neprosadil, finanční problémy • předčasná smrt - tuberkulóza • jeho dílo i dnes moderní, mistrem hudebnosti a obraznosti • POZDĚ K RÁNU – dekadentně laděná sbírka, básně + básně v próze – převážně reflexivní a intimní lyrika, pocity smutku, melancholie, hudebnost verše • MSTIVÁ KANTILÉNA 12 básní – inspirací potlačené povstání holandských gézů proti Španělsku, konkrétní dění jen naznačeno, marný vzdor

18. KAREL HLAVÁČEK - POZDĚ K RÁNUukázky SVOU VIOLU JSEM NALADIL CO MOŽNO NEJHLOUBĚJI Svou violu jsem naladil co možno nejhloubějia tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji.(…)Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho. Hrál kdosi na hoboj "Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,hrál vždycky na večer touž píseň mollovoua ani nerozžal si oheň pobřežní,neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou.  (…)Impromptu Když k ránu měsíc padal karmínově zarudlýza řeku, jeho zlat kde rozpuštěný tak se chvěl,a polibek Tvůj byl ač delikátní, přece jen mdlý…v té noci březnové Tvou zahradou jsem pozdě k ránu šel.A středem záhonů, jež přes noc rudě vzkvetly mi,já ved' Tě znavenou; jen jednoho mi bylo žel:proč já tu neměl štěstí býti mezi prvními,proč někdo přede mnou již tady vedle Tebe šel? (…) PŘIŠLA Dnes dvorce ani po klekání nezavřeli –dva smutné dvorce na samotách propadlých –dva hlasy se tam o cos hádaly a přelypři rudých stínech pochodní, ta vodou vzdálených.Byl prvý hluboký a stále chtěl své: ano,a druhý bázlivý a stále chtěl své: ne,až zmlkly najednou, když blízko bylo ránoa měsíc vyšel na chvilku nad vody vzdálené.Dnes dvorce ani po klekání nezavřeli –dva smutné dvorce na samotách propadlých…Dva hlasy se v nich dlouho mezi sebou přely,až hlas, jenž prosil, zaúpěl a náhle ztich',a hlas, jenž chtěl své: ano, z hluboka si vzdych'.

19. Pracovní list – úkol č. 2 Jaké pocity básně sugerují? Čím autor ještě podtrhuje náladovost svých veršů? (viz název) Jakými prostředky dosahuje hudebnosti veršů? Které motivy ještě evokují hudbu? Kromě hudebnosti působí Hlaváčkovy verše svou barevností. Doložte ukázkami. Určete druh rýmu.

20. Pracovní list – úkol č. 2 - řešení Jaké pocity básně sugerují? Smutku, marnosti, zbytečnosti, beznaděje. Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho. a ani nerozžal si oheň pobřežní,neb všecky ohně, prý, tu zhasnou, uplovou. Čím ještě podtrhuje náladovost svých veršů? (viz název) Nejčastější dobou, k níž se vztahují – noc (častý motiv měsíce) a pozdní ráno. Jakými prostředky dosahuje hudebnosti veršů? Opakováním stejných hlásek, stejných slov. Které motivy ještě evokují hudbu? Motivy hudebních nástrojů. Kromě hudebnosti působí Hlaváčkovy verše svou barevností. Doložte ukázkami - karmínově zarudlý, jeho zlat, rudě vzkvetly, rudých stínech Rým sdružený a střídavý.

21. MANIFEST ČESKÉ MODERNY • Zformulován J. S. Macharem a F. X. Šaldou • Volné sdružení spisovatelů • Nebyl podrobným uměleckým programem • Formuloval umělecké principy tvorby mladé generace • Vyjadřoval se k otázkám společenským a politickým

22. MANIFEST ČESKÉ MODERNY MANIFEST ČESKÉ MODERNY napsáno 1895, vyšlo v 1. čísle Rozhledů na rok 1896 Sražena typickými reprezentanty starých směrů v jeden šik (…) přijala část mladé generace literární jméno, které s despektem bylo hozeno na ni: Česká Moderna. Bylo jí vytknuto jako nedostatek běžného společenského dobrého tónu, že se nepřipojila tiše k předcházejícímu staršímu proudu, že neuznává za svaté jeho ikony, že povrhá skepticky jeho autoritami … Cítí, že mezi generací starší a jí je nepřeklenutelná propast. (…) Chceme v kritice to, zač jsme bojovali a co jsme si vybojovali: míti své přesvědčení, volnost slova, bezohlednost. Kritická činnost jest prací tvůrčí, uměleckou, vědeckou, samostatným literárním žánrem… Chceme individualitu, chceme ji v kritice, v umění. Umělce chceme, ne echa cizích tónů, ne eklektiky, ne diletanty. Nevážíme si pestrobarevného látání přejatých myšlenek a forem, zrýmovaných politických programů, imitací národních písní, veršovaných folkloristických tretek, šedivého fangličkářství, realistické ploché objektivnosti. Umělče, dej do svého díla svou krev, svůj mozek, sebe … Chceme pravdu v umění, ne tu, jež je fotografií věcí vnějších, ale tu poctivou pravdu vnitřní, jíž je normou jen její nositel - individuum. (…)

23. DÚ - pracovní list – úkol č. 3 • Vysvětlete úvodní slova Sražena typickými reprezentanty starých směrů v jeden šik … • Objasněte myšlenky druhého odstavce. • Na základě úryvku z manifestu České moderny objasněte, co jeho signatáři odmítali, co požadovali.

24. ZDROJE • Čítanka pro 2. ročník SOŠ, SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2001 • Literatura pro 2. ročník SOŠ, SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2001 • Literatura pro 3. ročník středních škol – Pracovní sešit, nakladatelství Didaktis 2009. 1. vyd. • Mašková, D. Čítanka 3 k Literatuře – přehledu SŠ učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. • Slovník světové literatury (autoři a díla, směry). 1. vyd. Praha: Fortuna, 1993 • Sochrová, M.: Literatura v kostce pro SŠ, Fragment, Havlíčkův Brod, 1. vydání, 2007

25. Dokumenty: Manifest České moderny: http://www.ceskaliteratura.cz/dok/mmoderny.htm

26. OBRÁZKY • Soubor:Claude Monet, Impression, soleil levant, 1872.jpg • http://cs.wikipedia.org/wiki/Symbolismus • http://www.kosmas.cz/knihy/130865/dekadence-v-barvach-chorobnych/ • Soubor:Death and the Gravedigger - C. Schwabe.jpg • cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hlaváček • http://kultura.idnes.cz/foto.aspx?c=A090201_135016_vytvarneum_jaz&strana=&foto1=JAZ28d665_156.jpg&inframe=1