VÝCHODNÍ TIMOR

1. VÝCHODNÍ TIMOR

2. Základní údaje • Oficiálnínázev :Demokratická republika Východní Timor (DemocraticRepublicofTimor-Leste) • Hlavní město:Dili • Rozloha: 14 874 km² • Administrativní správní členní země: hlavní město a 13 správních celků • Počet obyvatel: 1 154 625 (Světová banka, odhad červenec 2010) • Národnostní složení:Austronésané, Papuánci, menší skupina Číňanů • Náboženské složení: katolíci (98 %), muslimové (1 %), protestanti (1 %) • Úřední jazyk:tetum a portugalština (používány indonéština a angličtina + cca 16 různých domorodých jazyků a dialektů) • Měna: US Dolar • HDP na osobu: 500 USD • Nejvyšší hora:FohoTatamailau (2 963 m.n.m)

3. Základní údaje Východní Timor patří k nejmladším státům světa. Malý stát se nachází na východní polovině ostrova Timor mezi Malajsií a Melanesií v souostroví Malé Sundy, 500 km severně od Austrálie.

4. Základní údaje

5. Historie v datech 14. století - nejstarší písemný záznam, Timur součástí jávské říše Majapahit 16. století – objeven Evropany, stává se portugalskou kolonií 1859 - nad východní částí ostrova získali vliv Nizozemci 1916 - přesně určena hranice mezi západní a východní oblastí ostrova 1960 - Valné shromáždění zařadilo Východní Timor, tehdy pod portugalskou správou, do seznamu závislých území 1974 - vypukla občanská válka mezi přívrženci samostatnosti a zastánci připojení k Indonésii 28. 11. 1975 – Východní Timor vyhlašuje nezávislost na Portugalsku 1982 - OSN vede oficiální jednání s Indonésií i Portugalskem s cílem vyřešit statut území červen 1998 - indonéský prezident B.J. Habibie podává návrh omezené autonomie Východního Timoru v rámci Indonésie 5. května 1999 - Indonésie a Portugalsko žádají generálního tajemníka OSN o ustavení misi, a průzkumu, v němž by obyvatelé Východního Timoru odpovídali na návrh zvláštní autonomie 11. června 1999 - Rada bezpečnosti ustavuje misi UNAMET 30. srpna 1999 – hlasování 20. 5. 2002 - Východní Timor mezinárodně uznán jako nezávislý stát

6. Timor součástí Indonésie • V roce 1974 začal na Východním Timoru proces dekolonizace. Portugalsko se pokusilo ustavit prozatímní vládu a lidové shromáždění, které by rozhodlo o budoucím statutu území. Východní Timor vyhlásil dne 28. 11. 1975 nezávislost na Portugalsku. O devět dní později došlo k invazi a okupaci indonéskými ozbrojenými silami. Nato vypukla občanská válka mezi přívrženci samostatnosti a zastánci připojení k Indonésii. Východní Timor byl později připojen k Indonésii jako její 27. provincie. OSN nikdy připojení neuznala a jak Rada bezpečnosti, tak i Valné shromáždění vyzvaly Indonésii, aby se stáhla. • Rozbuškou konfliktu zřejmě byla tamější politická strana FERTLIN a obavy, že by oblast mohla spadnout do komunistické sféry vlivu – z toho důvodu byla Indonésie na mezinárodním poli Spojenými státy omlouvána a veta Washingtonu otupovala resoluce OSN z té doby. • Následujících 20 let probíhala neúspěšná indonéská kampaň k potlačení domácího odporu, v průběhu které bylo dle odhadů usmrceno 100.000 – 250.000 osob.

7. Timor součástí Indonésie • Političtí zástupci Východního Timoru u OSN požadovali, aby se tímto konfliktem více zabýval a přispěl k tomu, aby tato kritická situace ustala, ale do roku 1978 nedosáhl jak žádné významné rezoluce. • Od roku 1982 na základě žádostí Valného shromáždění několik generálních tajemníků OSN vedlo oficiální jednání s Indonésií i Portugalskem s cílem vyřešit otázku statutu tohoto území. • Vytrvalé úsilí generálního tajemníka Kofiho Annana a jeho osobního zmocněnce, velvyslance Jamšída Markera z Pakistánu, vyústilo v úspěšný průlom v jednání. V červnu 1998 nový indonéský prezident B.J. Habibie podal návrh omezené autonomie Východního Timoru v rámci Indonésie.

8. Proces osamostatňování Mise UNAMET • Rada bezpečnosti 11. června 1999 ustavila misi UNAMET. Tato mise vyslala do regionu pracovníky pověřené výkonem funkcí souvisejících s organizováním lidového hlasování. • Rada bezpečnosti schválila plnění následujících úkolů: • obnovit mír a bezpečnost na Výchdoním Timoru • chránit a podporovat UNAMET při plnění jejích úkolů • v mezích svých možností pomáhat při humanitárních úkolech Rada rovněž schválila, že mezinárodní síly mohou k dosažení těchto úkolů použít jakékoliv prostředky. • Mise UNAMET poskytla obyvatelům Východního Timoru příležitost svobodně rozhodnout o statutu svého území na základě přímého, tajného a všeobecného hlasování, a to dne 30. srpna 1999. Přibližně 98 % oprávněných voličů se dostavilo k hlasování a poměrem 21,5 % proti 78,5% se vyslovili proti navrhované autonomii a pro zahájení přechodu k samostatnosti.Tento výsledek byl potvrzen nezávislou volební komisí a generální tajemník ho potom 3. září oznámil Radě bezpečnosti v New Yorku a obyvatelům Východního Timoru.

9. Proces osamostatňování Mise UNAMET • Humanitární pomoc je koordinovaná na základě sektorů: Potravinový program OSN se zaměřuje na dodávky nouzových dávek potravin a na řešení logistických otázek, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odpovídá za zajišťování přístřeší pro osoby vysídlené na území Východního Timoru, Světová zdravotnická organizace a Dětský fond OSN (UNICEF) za podpory nevládních organizací Lékaři světa a Lékaři bez hranic mají na starosti problematiku zdravotní péče a zdravotnických materiálů. UNICEF navíc odpovídá také za vzdělávání dětí a dalších ohrožených skupin. Generální tajemník také jmenoval Rosse Mountaina do funkce hlavního koordinátora humanitární pomoci pro Východní Timor. • Každá operace OSN má připravený nouzový plán pro případ, že se situace vyvíjí jinak, než bylo plánováno. Bylo tomu tak i u mise UNAMET, která se od začátku snažila zabránit vypuknutí násilí po skončení hlasování, avšak rozsah organizovaného násilí, k němuž nakonec došlo, neočekávala OSN ani další organizace mezinárodního společenství.

10. Další mise OSN • Dne 20. 9. 1999 do země vstoupily mezinárodní mírové jednotky pod vedením Austrálie (INTERFET), které násilí ukončily. Východní Timor byl poté necelé 3 roky pod přechodnou správou OSN (UNTAET). Dne 20. 5. 2002 byl Východní Timor mezinárodně uznán jako nezávislý stát. • Pro podporu východotimorské vlády byla po skončení mandátu UNTAET vytvořena následná organizace – Mise OSN na podporu Timoru-Leste (UNMISET), jejíž mandát vypršel dne 20. 4. 2005. Od tohoto data do 25. 8. 2006 působila v zemi malá následná speciální politická mise – UN Office in East Timor (UNOTIL). • V důsledku bezpečnostní krize a hromadných násilností z dubna a května 2006 nahradila dne 26. srpna 2006 UNOTIL nová Integrovaná mise OSN v Timoru-Leste (United Nations Integrated Mission in Timor-Leste, UNMIT). Hlavními úkoly nové mise byly podpora vlády při obnově stability země, veřejného pořádku a institucí bezpečnostního sektoru, podpora procesu národního usmíření a pomoc při přípravě prezidentských a parlamentních voleb, které proběhly v roce 2007. Mise měla rovněž pomoci dokončit vyšetřování zvláště závažných zločinů z roku 1999. UNMIT se skládala z civilní složky a složky vojenské.

11. Další mise OSN • Ve Východním Timoru pokračuje přesun odpovědnosti za bezpečnost v jednotlivých okresech z UNMIT na východotimorskou policii (PNTL), proces se však nepřiměřeně protahuje. Do r. 2012, kdy se předpokládá odchod všech mezinárodních sil ze země, by měla být východotimorská vláda schopna zajistit vnější i vnitřní bezpečnost země.

12. Další mise OSN Ve Východním Timoru se vystřídalo šest různých mezinárodních misí: • UNAMET (červen 1999 až říjen 1999: organizování referenda) • INTERFET (září 1999 až únor 2000: obnova míru a bezpečnosti) • UNTAET (říjen 1999 až květen 2002: správa území a příprava na samostatnost) • UNMISET (květen 2002 až květen 2005: poskytování pomoci během nezávislé správy Východního Timoru) • UNOTIL (květen 2006 až srpen 2006: zvláštní politická mise) • UNMIT (od srpna 2006)

13. Politický systém • Timor-Leste je ústavní republikou s přímo voleným prezidentem a parlamentem voleným ve všeobecných volbách, které se konají každých pět let. Premiér je nominován politickou stranou nebo koalicí politických stran, které získaly parlamentní většinu. Dle ústavy je v zemi politická moc rozdělena mezi čtyři nezávislé instituce: prezident, parlament, vláda a soudy. • Prezident (JoséRamos-Horta) má převážně ceremoniální povahu, i když je oficiálně velitelem ozbrojených sil a má právo odmítnout zákony. Skutečná politická moc spočívá v rukou premiéra (bývalý prezident XananaGusmao) • Největší podíl voličských hlasů (29%) získala vládnoucí strana FRETILIN, nikoliv však nadpoloviční většinu. • Druhá nejsilnější strana, CNRT, vytvořila za účelem získání většinové podpory parlamentu povolební alianci s koalicí Asociace timorských sociálních demokratů – Sociálně demokratickou stranou (ASDT-PSD) a Demokratickou stranou (PD). Vzniklá koalice disponuje 51% voličských hlasů. Na své první schůzi si 65 členná komora zvolila za předsedu Fernanda de Araujo (PD). • Příští volby - 2012 • Objevují se spekulace, že je XananaGusmao nespokojený se současnou křehkou vládní většinou a pokusí se vyvolat předčasné parlamentní volby v r. 2011.

14. Aktuální vývoj V roce 2007 proběhly v Timoru-Leste klíčové prezidentské a parlamentní volby, první od vyhlášení nezávislosti země v r. 2002. Dne 11. února 2008 byl proveden příslušníky guerilové skupiny vedené Alfredem Reinadem atentát na prezidenta J. Ramos-Hortu. Ve stejné době došlo i k útoku na konvoj vozidel předsedy vlády XananaGusmao Hlavním tématem východotimorské politiky roku 2010 se stal Strategický plán rozvoje pro období let 2011-2030. Předpokládá masivní využití prostředků z PetroleumFund na rozvoj infrastruktury a veřejných služeb. V květnu 2010 byl po osmi letech projednávání v parlamentu schválen nový zákon proti domácímu násilí. Ten stanoví povinnost orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat i případy, které neohlásí samotná oběť. Přijatý zákon je mezníkem v oblasti lidských práv ve Východním Timoru, kde domácí násilí představuje jeden nejzávažnějších sociálních problémů, a mezi většinovou populací je zatím široce akceptované, nezřídka i ženami samotnými. V zemi byla zvolena první stálá zastupitelka při Výboru pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) - Milena Pires.

15. Zdroje http://www.businessinfo.cz http://www.osn.cz http://cestovani.idnes.cz http://cs.wikipedia.org