1 / 29

Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce

Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce. MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Klinika gerontologická a metabolická FN v Hradci Králové Subkatedra geriatrie LF UK v Hradci Králové. Zdravotnická péče o seniory. 1. v nemocničním zařízení 2. v léčebnách dlouhodobě nemocných

alida
Download Presentation

Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Komplexní péče o nemocné v domácím prostředí, mezioborová spolupráce MUDr. Jurašková Božena, Ph.D Klinika gerontologická a metabolická FN v Hradci Králové Subkatedra geriatrie LF UK v Hradci Králové

  2. Zdravotnická péče o seniory • 1. v nemocničním zařízení • 2. v léčebnách dlouhodobě nemocných • 3. v domech s pečovatelskou službou • 4. domovech pro seniory • 5. rodinném prostředí

  3. Enabling model • Funkční systém jednotlivých na sebe navazujících typů péče • Akutní hospitalizace: nejdražší lůžko včasná diagnostika, intenzivní péče, s návratem ve stavu kompensace do domácího prostředí ( doba 3 týdnů) • Doléčení a rehabilitace: středně drahé lůžko-pac., neschopni po zvládnutí akutní fáze návratu domů, šetrné a dostatečně intenzivní doléčení s návratem do původního prostředí ( max. 3 měsíce)

  4. Enabling model • Ošetřovatelská péče- tzv. levné lůžko Procento pacientů, kde stav se stabilizoval vlivem neúspěchu všech výše uvedených forem péče a vlivem povahy onemocnění ( progresivní neurologické stavy, demence apod.) doba pobytu několik měsíců a roků

  5. Současný stav akutní péče o seniory • V případě akutního zhoršení zdravotního stavu, který nelze zvládnout v domácím prostředí- zajišťují nemocniční zařízení • Počet akutních geriatrických lůžek je ve srovnání s ostatními oborya s ohledem na počet stále narůstající stárnoucí populace zcela nedostatečný. Péče - hrazena na základě vykázaných výkonů a dále paušálem za lůžko a den, klesající s dobou hospitalizace. Pro vedení nemocnic - ekonomicky nevýhodné • V rámci transformace zdravotnictví dochází k redukci počtu lůžek akutní péče a zvyšování počtu lůžek tzv.následné péče • Akutní geriatrická péče nemá dosud oporu v legislativě. Záleží na jednotlivých regionech a na jejich vůli

  6. Počet akutních geriatrických lůžek v jednotlivých nemocnicích ČR v roce 2007 • MístoPočet lůžekPrůměrná ošetřovací doba • Praha 54 27,9 • Střední Čechy 34 30,9 • Jižní Čechy 0 • Plzeň 54 33,7 • Hradec 34 8,9 • Pardubice 4 15,l • Jižní Morava 59 16,9 • Olomouc 90 2l,4 • Zlín 39 17,6 • Severní Morava 26 16,5

  7. Klinické pracoviště • JIP- 12 lůžek- 8 intenzivních a 4 intermediární • Standartní lůžka 30 • příjem- spádová oblast Hradce Králové • od 78 let věku výše

  8. Indikace k přijetí • JIP: nemocní z královehradeckého kraje a nemocní z klinik FN v HK • každá akutní koronární příhoda diagnostikovaná nebo susp. S poruchami srdeční činnosti a oběhu • (dysrytmie, kardiogenní šok, srdeční selhání, tromboembolická komplikace) • Jiný akutní a vážně ohrožující stav a porucha ( anafylaktický šok, septický šok, otok plic, akutní nebo komplikovaná srdeční dekompensace, plicní embolie, hemodynamicky závažné dysrytmie, akutní periferní tepenné trombosy a mebolie, závažné žilní trombozy)

  9. Indikace k přijetí • Akutně zhoršená respirační insuficience včetně těžkého astmatického záchvatu • Dysrytmie vyžadující monitoraci, krátkodobé poruchy vědomí, křeče, komplikovaná léčba dysrytmií

  10. Následná péče- trendy • Upřednostňování rodinného prostředí • (ztráta akomodace na vnější prostředí, při hospitalizacích nebezpečí depresivních rozlad, prohloubení AS změn apod.) • Zajištění následné péče ve spolupráci s rodinou a praktickými lékaři, na základě komplexního zhodnocení stavu pacienta

  11. Formy péče v domácím prostředí • Domácí ošetřovatelské agentury • Denní stacionáře • Pečovatelské služby, charitativní služby

  12. Efektivita a návaznost jednotlivých systémů péče o geriatrického pacienta. • Primární zdravotní péče o nemocné seniory - zajišťována PL pro dospělé.Péče - hrazena zdravotními pojišťovnami ze zdravotního pojištění formou kapitace (platbou za pacienta) a platbou za provedený výkon. • Negativní stránka - chronicky nemocný pacient z důvodů zvýšených nákladů na domácí zdravotní péči, léky, pomůcky pro inkontinentní apod. je ekonomicky příliš náročný.Pečující lékař je ve finančním hodnocení zdravotními pojišťovnami znevýhodňován. • Bonifikace PL zdravotními pojišťovnami -do doby, než lékař překročí limit. • Návštěvní služba je zahrnuta v kapitační platbě • Při přestěhování nenajde senior svého PL

  13. Domácí zdravotní péče hrazena zdravotními pojišťovnami na základě vykázaných ošetřovatelských výkonů, indikace- praktický lékař nebo ošetřující lékař. • --poskytována kvalifikovanými všeobecnými sestrami, které mohou pracovat bez odborného dohledu na základě vystaveného osvědčení. • Jedná se např. o tyto úkony: odběry krve a ostatního biologického materiálu, měření tlaku, pulsu, teploty, příprava a podávání léků, aplikace injekcí, převazy ran, ošetřování a prevence dekubitů, podávání a kontrola předepsaných léků,  domácí rehabilitace, hygienická péče – koupání, promazávání.

  14. Domácí péče • Dle údajů UZIS ČR 2006- • 488 pracovišť s více než 3 500 pracovníky (fyzické osoby) celkem. Z toho 73 % zdravotních sester. • Služeb domácí zdravotní péče využívá více než 141 tisíc klientů, z toho 77,5 % ve věku 65 a více let. • chroničtí pacienti 85 %, pacienti s hospicovou péčí 6 %.

  15. Kód propuštění kód 1 kód 2 Kód 3 kód 4 kód 6 kód 7 kód 8 Počet 821 32 47 52 12 15 70 Kód 1 = propuštěni domů Kód 2 = propuštění do zařízení sociální péče Kód 3 = překlad do LDN Kód 4= překlad na jiné oddělení stejného zařízení Kód 6 = předčasné ukončení hospitalizace Kód 7 = zemřel(a) pitván(a) Kód 8 = zemřel(a) nepitván(a)

  16. Četnost indikace domácí zdravotní péče vzhledem k jednotlivým diagnózám

  17. Počet pacientů v péči domácí zdravotní agentury vzhledem k jednotlivým diagnózám

  18. Indikace domácí zdravotní péče jednotlivými zdravotnickými subjekty

  19. Nejčastější indikace péče domácích agentur • V případě péče o chronické rány • Monitorace TK • Hypohydratace • Rehabilitace- některé formy • Aplikace Insulinu, jiných léků, anodyn apod.

  20. Pozitiva domácí péče • Rodinné prostředí • Eliminace rizika zhoršení psychického stavu nemocných • Snížení zatížení lůžkového fondu nemocničních zařízení a zařízení následné péče • Zabránění zbytečných rehospitalizací

  21. Negativa v následné péči • Neinformovanost rodiny a nemocných o možnostech jak ve zdravotní , tak v sociální sféře, příčinou nedostatečná vzdělanost zdravotnických pracovníků, pregraduální i postgraduální výchova • Důraz na spolupráci zdravotní a sociální složky • Pacient dlouhodobě nemocný – „pinpongový pacient“ • Nedostatečná provázanost ( informovanost) mezi jednotlivými složkami péče • Přeceňování , ale i podcenění péče domácích agentur

  22. Nedostatky z pohledu geriatra • Vzájemná nedostatečná informovanost • Návrh řešení: současně s propouštěcí zprávou rovněž souhrnný protokol z hlediska ošetřovatelské péče- tzv. výstupní protokol • V době působení ošetřovatelských organizací- přehled ošetřovatelské dokumentace k rukám PL, specialistů- součástí zprávy praktických lékařů při žádosti o hospitalizaci nemocných • Nedostatečnou péčí v jednotlivých složkách péče- nárůst počtu dlouhodobých pobytů

  23. Specifika následné péče • Snížení porodnosti • Stagnace střední délky života • Zvyšování stárnoucí populace • S tím spojená zvýšená spotřeba zdravotnických služeb- ambulantních, nemocničních a dlouhodobých ústavních pobytů • do r. 2020 zvýšení počtu osob nad 65 let o 31%

  24. Úspěch léčby • soběstačnost pacienta • zlepšení psychického či tělesného stavu ( zákl. choroba nemusí být vždy vyléčena) • zabránění tzv. sociální smrti • pacient zůstává členem společenství a pokračuje ve svých společenských rolích

  25. Kvalita zdravotní péče • Stanovení a zavedení metod a procedur pro systematické monitorování kvality poskytované péče • Trvalé hodnocení a zpětná vazba-¨ součástí pravidelné činnosti zdravotnického personálu • Neustálé zdokonalování, edukace • Příjemci péče musí mít možnost podílet se na důležitých rozhodováních- dostatečná informovanost • Garance mechanismu ochrany příjemců péče, prevence před nákladným nadbytečným, nepříjemným postupům, lékům

  26. Kvalita péče • Zlepšení stavu pacienta • Spokojenost pacienta • Ekonomická efektivita • Definice a zajištění významných indikátorů kvality- ranná infekce, nosokomiální infekce, doba hospitalizace po určitých operacích, rehospitalizace • Informační systémy- umožňující srovnání systémů péče

  27. Principy poskytování služeb • Důstojnost • Nezávislost • Volba • Práva • Naplnění- realizace osobních aspirací a schopnosti ve všech aspektech denního života

More Related