Křesťanská sociální etika

1. Křesťanská sociální etika Jabok 2008 Michael Martinek

2. 4. List Pokoj a dobro

3. Biskup Václav Malý • MODERÁTOR PROTESTŮ. Římskokatolický duchovní nesměl po svém podpisu Charty 77 působit v duchovní správě. Člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a člen Čs. helsinského výboru stál v listopadu 1989 u zrodu Občanského fóra. Nenapodobitelným způsobem moderoval většinu protikomunistických demonstrací na Václavském náměstí i na Letné. • SVĚTÍCÍ BISKUP. Václav Malý se brzy vrátil ke kněžské činnosti. Od roku 1992 byl prezidentem Arcidiecézní katolické charity, papež Jan Pavel II. jej v roce 1996 jmenoval světícím biskupem v Praze. V říjnu 1999 převzal ve Vídni Cenu kardinála Königa za zásluhy o víru a svobodu. Je odpovědný za církevní školství v pražské arcidiecézi. • Předseda Rady Iustitia et Pax při ČBK. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

4. Iustitia et Pax • Rada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov ČBK. • Rada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto poslání v České republice. • Rada • se zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich porušování. • sleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými skupinami. • seznamuje veřejnost se sociálním učením církve. • www.iupax.cz • Předsedou Rady je biskup Václav Malý. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

5. Sociální pastýřské listy • Aplikace SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech: • Rakousko 1990 • Maďarsko 1996 • Německo 1997 • Česko: Pokoj a dobro, 2000 Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

6. Pokoj a dobro • List k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, 17. 11. 2000. • Název: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi. • Stanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví. Autorský tým: • Prof. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení) • Prof. Zdeněk Kučera, HTF • Prof. Jakub Trojan, ETF • Odborníci z katolické církve (10) • Východisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním životě závažné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané upozornit a zároveň navrhnout možnosti, jak tuto situaci změnit. • http://www.cirkev.cz/res/data/004/000526.pdf Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

7. Veřejná diskuse • Cíl: • Motivovat věřící křesťany, aby se kvalifikovaně angažovali v sociální oblasti • Informovat veřejnost o existenci vyspělé sociálně-etické reflexe v křesťanských církvích a pozvat ji ke spolupráci • Vyvolat veřejnou diskusi na sociálně etická témata • Obsah: • kritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace • aplikace křesťanských principů na některé důležité oblasti: • sociální rozměr ekonomiky, • obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství, • problém práce a nezaměstnanosti, • humánní ekologie, • rodina, vzdělání, média. • Veřejná diskuse byla realizována v následujících dvou letech formou tiskových konferencí, přednášek, rozhlasových informací, školení, odborných konferencí, besed ve školách, farnostech a sborech, internetových diskusí, článků v časopisech, dopisů apod. • Výsledky veřejné diskuse shrnuje dokument Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro, který je zároveň reakcí autorského týmu na podněty, kritiku a otázky. • http://www.cirkev.cz/res/data/004/000536.pdf Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

8. Dědictví minulosti • „Reflexe minulosti je zkoumáním znamení času a hledáním cest ke spravedlivému uspořádání společnosti. Proto nelze udělat za minulostí tlustou čáru.“ • Církev přijímá svůj díl odpovědnosti • za odcizení části obyvatelstva od křesťanské víry (zvláště v době austrokatolicismu) • za to, že nenašla odpověď na myšlenky osvícenství, a tak ztratila kontakt s aktuálním společenským děním • za opožděné a nedůsledné řešení dělnické otázky – skandál 19. století (Pius XI.). • Doba komunismu byla spojena s pronásledováním křesťanů, které vedlo k prohloubení víry a k ekumenickému sblížení církví. „Po roce 1989 jsou bratrské vztahy mezi našimi církvemi tak dobré, jako nikdy v minulosti nebyly.“ • Zároveň ale mnoho křesťanů (včetně církevních představitelů) nerozpoznalo nebezpečí komunistické ideologie a spolupracovali s režimem – s tím se církve dodnes otevřeně nevyrovnaly. • „Naším dědictvím je zmatek v hodnotách, malá odolnost vůči ideové manipulaci a oslabená mravní integrita.“ Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

9. Listopadové události roku 1989 a období transformace • Rozpad komunistického bloku patří ke klíčovým událostem 20. století. Snadnost, rychlost a nenásilnost změn všechny zaskočila, odborníci nebyli schopni je předpovědět. Věřící lid je interpretoval jako Boží zásah do lidských dějin (svatořečení Anežky české). • Přílišná právní i politická kontinuita s minulým režimem byla a je zátěží. Nesouhlas se zásadou, že aktéři zločinů mohou být souzeni pouze na základě zákonů své doby, které byly často v rozporu s nadřazenými mezinárodními právními normami. Nepodařilo se vytvořit pevný právní řád, právo je odděleno od morálky. • V ekonomické transformaci po pádu komunismu byl podceněn morální rozměr – fundamentalistický liberalismus zaměřený na zisk bez sociální odpovědnosti se stal náhradním náboženstvím a vedl k provázání politických špiček s organizovaným zločinem. • Transformace není jen ekonomickou záležitostí, jde o celostní úkol o více dimenzích: kultivace právního a morálního řádu, budování občanské společnosti, modernizace hospodářství i státní a veřejné správy, obnova kulturní a duchovní dimenze člověka. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

10. Ekonomická transformace: trh jako všelék a trh jako spása? • Ekonomické hodnoty nesmějí být postaveny na vrchol pyramidy cílů. • Trh může dobře fungovat jen v etickém prostředí – a to si jen trh sám nevytvoří. Účastníci by měli respektovat hodnoty čestnosti, poctivosti, lidské důstojnosti, řídit se „zlatým pravidlem“, etickou maximou: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň i ty jim.“ Soubor občanských ctností tvoří tzv. „sociální kapitál“. • Sociální (též společenský) kapitál je souhrn sociálních vztahů, počestnosti a vážnosti. Je to souhrn sociálních kontaktů. R. Putnam: „Rysy společenské organizace, např. sítě, normy a důvěra, které zajišťují koordinaci a spolupráci, vedoucí ke společnému prospěchu.“ • Trh může dobře plnit své funkce jen v prostředí soutěže – a to má chránit stát. • Řada sektorů je svou povahou neredukovatelná na pouhou hru nabídky a poptávky (věda, kultura, školství, sociální služby, zdravotnictví, ale také železniční a silniční doprava). Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

11. Obnova právního řádu • V komunistickém režimu převládlo formální pojetí práva: litera zákona a jeho účelový výklad se stal vším. Zákonodárci i soudci přestávali být schopni samostatně aplikovat obecně etické i právně etické principy na sporné kauzy své doby: „Je tedy nutno usilovat o návrat přirozeného práva do právní teorie a praxe, aby se odstranila mezera mezi literou zákona a duchem, jež činí naše „pozitivní právo“ defektním.“ (PD 26) • S rychlostí právních změn klesala vynutitelnost a vymahatelnost práva, soudní řízení se protahovalo. To však vede k dalšímu bezpráví (klesá objasněnost trestné činnosti – kolem 20%). • Je třeba jasně oddělit moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a zabránit kariérismu, úplatkářství a propojování státní moci se strukturami zločinu. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

12. Občanská společnost • Zděděný zaopatřovací (paternalistický) stát není sociálním státem v pravém smyslu, protože nenechává občanovi svobodu k vlastnímu rozhodování a rozvoji. • Církev podporuje vznik, rozvoj a kultivaci nestátních a veřejnoprávních útvarů (obce, města, korporace, nadace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.). • Podmínkou tvoření občanské společnosti není jen otázka finanční, ale hlavně vnitřní přesvědčení lidí, že lidské důstojnosti více odpovídá přebírání starostí o sebe a o druhé než pasivní očekávání pomoci odjinud. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

13. Člověk ve světě práce • Podnikatel je organizátor, koordinátor, člověk, který tvoří věci nové: pozitivní privatizační a restituční příběhy (podnikatelé, kteří s využitím restituovaného majetku nebo zahraničního kapitálu zakládali a odpovědně rozvíjeli nové podniky). • Privatizace pro pouhé osobní obohacení nebyla řešením. Korupční jednání spojené s „tunelováním“ je hluboce nemorální a zavrženíhodné. • Vysoká nezaměstnanost je společenským zlem, neboť je narušována lidská důstojnost nezaměstnaných (sociální izolace, pocit bezvýznamnosti) – tvorba nových pracovních míst je proto záslužná. • Křesťanské církve jsou na straně těch, kdo jsou vytlačováni na okraj společnosti – solidarita, charitativní činnost církví. Charita samotná však nestačí, je nutná také reforma institucí. • Odbory jsou legitimní složkou společnosti. „Takzvaná tripartita, v níž jsou zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády, může napomáhat smírnému řešení konfliktů (PD 41).“ • Demokratická kultura práce je alternativou a ekonomickou výzvou: spoluúčast zaměstnanců na rozhodovacích procesech, spoluvlastnický vztah zaměstnanců k podniku, celoživotní vzdělávání. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

14. Humánní ekologie • Populace roste v zemích, kde neroste spotřeba, spotřeba roste v zemích, kde neroste populace – nerovnovážný a trvale neudržitelný vývoj (PD 44). Je třeba více dbát na KVALITU života než na KVANTITU spotřeby. • Komunismus byl ekologicky nešetrný, v 90. letech bylo realizováno mnoho dobrého. • „Je třeba i u nás vážně uvažovat o tzv. ekologické dani. Jde o to, aby např. účastníci silniční dopravy, ale i další znečišťovatelé přírody, nesli náklady spojené s negativními účinky svých aktivit.“ (PD 47) • Ekonomie dobrovolné skromnosti, kultura služby a dávání. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

15. Rodina, vzdělání, média • Rodina je v situaci vážného ohrožení, společnost by měla vytvářet podmínky pro její stabilitu (zaměstnání by nemělo být upřednostňováno před rodinným životem, finanční podpora početných rodin apod.). • Představa, že pracovní požadavky se týkají hlavně mužů a požadavky rodinné hlavně žen, není oprávněná. Je na mužích, aby si nově uvědomili své role v manželství (PD 50). • Vzdělání by se mělo stát společenskou prioritou, důraz na celoživotní vzdělávání. Finanční politika a státní byrokracie často vedou k opouštění humanistických ideálů ve vzdělávání (PD 53). Význam církevního školství! • Rizika zneužití masové komunikace: násilí, vulgárnost, reklama, vyvolávání zbytečných potřeb; nutnost posílit a profesionalizovat křesťanská média. Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

16. Závěr • Úkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty. • Vůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu. • Svoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol. • Křesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru. • „Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství, jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským jevům.“ (PD 65) Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008

17. Žeň veřejné diskuse k listu Pokoj a dobro • 2 roky po vydání listu: 2002. • Reakce na kritiku, rozvinutí některých myšlenek: • Je naše situace skutečně tak negativní? • Hledání post-materialistického životního stylu • Struktury zla skutečně existují, jsou spojeny s odpovědností konkrétních osob • Evropská unie jako velká příležitost • Demokratický kapitalismus potřebuje duchovní základy Křesťanská sociální etika. M. Martinek Jabok 2008